~
I(LASICI(A "V
~
~
CINSI(A ~
MEDICINA základy teorie
II
Vladimír Ando
5
Obsah
© Vladimír Ando, 1996 Translation © Vladimír Ando, 1996 4. české vydání, 2009 ISBN 978-80-86601-11-3
KAPITOLA IV. ČCHI, KREV A TĚLNÍ TEKUTINY. .. ... ... ......
9
IV. I.
Čchi ... .... .......... .... ........ ..... .... ....... .... ... .. ..... .. .... .... .. .... .. .....
II
IVl.l.
Tvorba čchi v lidském organismu ... ........... .. .. .. ............. .. ..
II
rVl.2.
Funkce čchi .. .. ... .. .... ...... .... .... ... ... .... .. ...... ... .. ..... .... ...... ... ...
14
IVl.3 .
Model pohybu
rVl.4.
Druhy
v těle .... ..... ... ... .. ....... .... .......... .. ..... .....
18
v těle a jejich rozmístění....... . . . . . ...... .. . . .... ... . . . .
21
IV.2.
Krev ... ...... ...... ......... ... ........ ........... .......... .... ... .. ........ ... .... ..
36
rV2.l.
Tvorba krve ... .... ........ ......... .... ........ ...... .... .... ....... ....... ... ....
37
rV2. 2.
Funkce krve. ...... ............... .... .... ..... ............ .......... .. ... . ..... ...
39
IV2 .3.
Cirkulace krve .... .... ..... ... .. ... ....................... .............. ...... ...
41
IV.3.
Tělní
tekutiny ............. .... .. ... .. .. ........ .... .. ..... .. .. ...... .... .. .. ....
43
rV3.l.
Tvorba a rozmístění tekutin .. ... ... ... .. ........ ...... .. .... ........ .. ....
44
IV3 .2.
Funkce
tekutin ....... .. .. .... .. .. ....................... .... ...... ...
46
IV3 .3.
Klasifikace tělních tekutin ........ ..... .......................... .. ..... .. .
47
IV.4.
Vztahy mezi
IV4.l.
Vztahy mezi
IV4.2.
Vztahy mezi
IV4.3.
čchi
tělních
čchi
čchi,
tělními
tekutinami ................ .
50
čchi
a krví .. .. .. ... .... .... .. ...... ... .. ... .. .. .... .... ... .. .. .
50
čchi
a
těln ími
tekutinami ... .. ... ....... .... .. ... .. ....
53
Vztahy mezi krví a
tě lnímí
tekutinami ..... .......... .. .. .. ..... .. ..
55
KAPITOLA V. SÍŤ DRAH ČCHI .............. ......... .. ........ .. .. .. .. .... ... .
57
krví a
59
......... ... .. ...... .... ... .. .... .. .... .......
60
Základní charakteristika systému drah
Vl.l.
Struktura sys tému drah
čchi
čchi
.. .... .... .. .. ..
V.l.
7
6 čchi
............... ............... ............. ...... .. .............. 77
V.4.
Teze vrcholku a kořene,
začátku
a spoje, tras
čchi
Vl.2.
Funkce drah
Vl.3.
Léčebné
V.2.
Dvanáct řádných drah.... .. .... .. ............... .. ................. .. ...... 85
V4.l.
Vrcholek a kořen................ .. ........ .. .... .. ............... .. .. .. ........ 227
V2.l.
Tchajjinová dráha plic na rukou...... .... .. ........ .. .. .. .. .. .. .. .. ...... 86
V4.2.
Začátek
V2.2.
Jangmingová dráha tlustého
střeva
na rukou ................ .... .. 95
V4.3.
Trasy čchi .................. .. ............ ........ .. .......................... .. .... 233
V2.3.
Jangmingová dráha žaludku na nohou .. ...... .. .... .. ..... .. .. .. .. . 103
V4.4.
Ctyři moře
V2.4.
Tchajjinová dráha sleziny na nohou .. .. .. .... ...... .... ... .. ... ...... 113
V.S.
Některé
V2.5.
Šaojinová dráha srdce na rukou .................... .. ..... .. ........... 125
V2.6.
Tchajjangová dráha tenkého
V2.7 .
Tchajjangová dráha
V2.8.
Šaojinová dráha ledvin na nohou ...................................... 151
Rejstřík čínských
V.2.9 .
Ť.... ueJlllova'dra'h a
Literatura ............... ...... .... ..... .... .......... ......... ... ....... ..... ....... ...... ...... ... 267
V2.1O.
Šaojangová dráha tří zářičů na rukou .... .......... ... ............... 170
V2.1l.
Šaojangová dráha žlučmKu na nohou.... ................. .. ......... 177
V2 .. 12 .
Ť.... . ueJ1nova'dra'ha Jater
V.3.
Osm zvláštních drah................ .. ............................ .. ........ 197
V3.1.
Kontrolní dráha ...... .. ............ .... ........ .. ............................... 198
V3.2.
Funkční
V3.3.
Ústřední dráha ............ .... .. ......... .. ....... .. .................... .. .. .. ... 208
V3.4.
Opasková dráha .......... .. ....... .. ..................... .. ............ .... .... . 211
V3.5.
Jangová patní dráha ...................... .. .... .. ............................. 214
V3.6.
Jinovápatnídráha .................. .... .. .. .. .... .. .... ............ .. ...... .... 217
V3.7.
Jangová pojivová dráha .......................... .. .. ...... ... .. .. ...... .... 219
V3.8.
Jinová pojivová dráha .......................... .... .. ...... .. .......... ..... . 222
V3.9.
Společné
a čtyř
využití učení o drahách čchi .............. .. ................. 81
střeva
na rukou ....... ...... ...... . 133
močového měchýře
na nohou ..... ... ... 141
osrdecmík u na ru k ou ...... ..... .. ........ .... .... .. 162 v
na no h ou...... .. ........ ...... .... ..... .. .... .... 18 8
dráha ..................... .. ........................... .. ..... .. ........ . 204
funkce osmi zvláštních drah .......................... .. .. 224
moří
.. .. .. ....... ...... ........... .. .............. .......... .. .... .. .. .. ..... 227
a spoj.. .... .. ....... ... .. ...... ...... .. .. .. ....... ........ .. ............. 231
.......... .. ............................................................. 235
kategorie bodů na drahách
čchi
...................... 237
DODATKY ......................... .... ......... .. .. ..... .......... ... ..... .............. ....... 251 Názvy drah a bodů ................... .. ........ :.... ................ .. .. .. .................... 253 slov .... .. ........ .. ........... ............ .... .. .. .......... .. ...... .. .... 261
9
KAPITOLA IV
ČCHI, KREV A v
,
TELNI TEKUTINY
Tvorba
čchi
11
IV.l. ČCHI
Pokud bychom měli podstatu čínské medicíny vyjádřit jediným pojmem, stěží najdeme vhodnější slovo nežli "čchi " . Podrobné vysvět lení filozofického pozadí tohoto klíčového termínu už bylo podáno v první kapitole díla, před dalším výkladem si však ještě jednou alespoií stručně připomeňme jeho hlavní charakteristiky. Čchi je primární substance vesmíru, bytí jako takové, ve všech svých podobách. Bez pochopení této definice v celém jejím rozsahu jenom stěží dokážeme uchopit celistvost výkladu teorie čínské medicíny (resp. staročín ského světonázoru) a skutečně porozumět jeho souvislostem. Jak bychom mohli vidět přímou spojitost např. mezi játty, hněvem, očima, šlachami, kyselou chutí a větrem, pokud jsou to pro nás - soudě podle jejich postilmutelných projevú - na sobě zcela nezávislé a nespojité jednotliviny nesourodé povahy? Proto v dalšún výkladu, ač bude stále více směřovat k detailllln, nesmíme pustit ze zřetele základní premisu - že totiž bytí-čchi (v našem kontextu zde reprezentované především souhrnem syndrom II zdravého a nemocného organismu) se sice vyjevuje v nekonečných podobách, avšak jeho podstata je a priOl·i jednott1á a jediná. Přirozeně, pojem čchi , s nímž se v čínské medicíně běžně střetává me, většinou zabírá jen jistou výseč púvodního abstraktního záběru; snad nejlépe bychom jej mohli chápat jako biologickou vitální sílu, která je jedním z možných projevú oné primární substance. Dúležité ovšem je, že se nejedná o nějakou samostatnou entitu, kterou by bylo možné vydělit a izolovat, dále že není produktem organismu (přestože v něm částečně i vzniká), nýbrž naopak je jeho púvodcem, a především pak že je neviditelnou látkou, jíž je člověk pevně vetkán do tkaniva svého nejširšího životního prostředí.
IV.1.1. Tvorba (1) Zdroje
čchi
v lidském organismu
čclti
Zatímco v pre-kosmickém sien-tchien stadiu, tj . v prvopočátečním stadiu tvoření vesmíru, je čchi nejdříve v podobě energie a až následně
Tvorba
Č chi
12
se zhmottluje do esence ťing, v post-kosmickém chou-tchien světě, tudíž i v člověku, je posloupnost právě obrácená - čchi (energie) se transfonnuje z esence ťing (hmoty). Jelikož esence ťing je v člověku také dvojího púvodu - sien-tchien a chou-tchien, prenatální a postnatální -, má i čchi tyto dva vzájemně spjaté zdroje svého vzniku. 1. Prenatální zdroj: zárodek se rodí ze spojení prenatálních esencí (sien-tchien Č ' !'ing) muže a ženy; mimo to neustále přijímá prenatální esenciální čchi i z těla matky, v němž je přítomna v její čchi a krvi. Z tohoto hmotného podkladu pak transformuje svou vlastní čchi. 2. Postnatální zdroj : po narození si nový jedinec musí začít sám vytvářet svou postnatální esenci (chou-tchien Č ' ťing), což se děje trávením a rozkladem potravy a mícháním takto vytvořené esence s vdechovaným vzduch em. Nová substance jednak organismus vyživuje, čili poskytuje mu jin, ajednak se proměňuje v energii čchi čili v jang.
(2) Orgány vztahující se k
tvorbě čchi
K tomu, aby základní substance získaná z výše zmíněných dvou zdrojú vydala ze sebe energii, aby byla proměněna v čchi , je nutná spoluúčast a činnost více tělesných orgánú. Nejdúležitější z těch , jež se na daném procesu podílejí,jsou ledviny, slezina se žaludkem a plíce. V ledvináchje uchovávána prenatální vrozená esence-čchi , slezina a žaludek tráví potravu, proměňujíji v postanatální esenci ťing a dopravují do plic, plíce vdechují zvnějšku čchi, která se smíchává s již vytvořenou esencí, a pomáhají tuto směs distribuovat do organismu .
(3) Proces tvorby
čchi
13
s ledvinami) plíce. Takže čchi v lidském těle - jakožto výsledný produkt tohoto procesu - je směsí vrozené esenciální čchi (sien-tchien č' ťing-čchi) , esenciální čchi potravy (šuej-ku č' ťing-čchi) a vdechované čisté čchi, přičemž hnacími a zpracovatelskými jednotkami celého procesu jsou plíce, slezina se žaludkem a ledviny. V organismu dané pochody probíhají takto: vrozená esence-čchi vyvěrá z ledvin a spojuje se v ming-menu (resp. mezi ming-menem a spodním zářičem); odtud stoupá do prostředního zářiče, kde je smíchávána s esencí potravy produkovanou slezinou a žaludkem, a tato směs pokračuje nahoru do horního zářiče, v němž se nasycuje čistou čchi přijímanou plícemi zvenčí. Z plic je pak rozptylována pomocí jejich funkce řízení rozptylování a klesání do celého těla. "Existuje vnější čchi, to jest šesterá čchi nebes a země, a existuje vnitřní čchi, prvopočáteční čchi lidského těla. Ztratí-Ii čchi svou harmonii, pak se stává škodlivou čchi, dosáhne-Ii harmonie, tehdy je normální čchi anebo je nazývána i pravou čchi. Pravá čchi má tři střediska: horní, prostřední a dolní. Horní přijímá od nebes, aby umožňovalo dýchání, prostřední se rodí z potravy, aby živilo vyživující (čchi) a ochrannou (čchi), v dolním je čchi transformována z esence ťing a uschovává se v ledvinách, aby tvořila základ pro tři zářiče. Proto tedy nahoře je moře čchi, jež se nazývá i tchan-čung a je řízeno plícemi; uprostřed je moře čchiové krve a potravy, jež je nazýváno i prostřední čchi a je řízeno slezinou a žaludkem; dole je moře čchi, jež je nazýváno čou-čchi a je říze no ledvinami. To, oč se člověk opírá, je právě tato čchi. Když se čchi zahustí, vzniká život, když se rozptýlí, nastává smrt."l
čchi
Vitální síla člověka tedy vyvěrá ze zdvojeného pramene. Jeden sahá ještě před náš příchod na svět, neboť je napájen z esenciální čchi rodičú; v těle se tato vrozená čchi koncentruje v ledvinách a své púsobení v organismu rozvíjí v závislosti na jejich fYziologických aktivitách . Druhý pramen vytryskává v okamžiku narození; sám přitom má také dvě větve: jednou je esence potravy, jej íž transformace je podmíněna činností sleziny a žaludku, druhou je příjem tzv. čisté čchi (čching-čchi) z vnějšího prostředí, o nějž se starají (ve spolupráci
Z logiky procesu tvorby čchi si přirozeně zpětně múžeme odvodit i hlavní faktory, jež mají vliv na její kvalitu. Jsou jimi jednak její tři zdroje, tj. kvalita a síla vrozené čchi, kvalita a množství přijímané potravy, a kvalita životního prostředí (zejména ovzduší), ale jednak i správný anebo poruchový chod zmíněných vnitřních orgánů (na nějž pak zásadním zpúsobem púsobí ještě i psychika). Jestliže některý anebo více z nich nepracují dostatečně, jako následek se časem dostaví I
LTS, 5.90; cit zJii Cchang 1-menfa-lu; 1658 n. I.
Funkce
Cchi
14
zhoršené vlastnosti čchi s celkovou tendencí k tzv. prázdnotě čchi (čchi-su), čili k její oslabenosti, rozředěnosti. Tato se pak stává příči nou vzniku různých onemocnění z prázdnoty čchi . Za zvlášť důležitý faktor produkování kvalitní a harmonické čchi čínská medicína považuje zejména bezporuchovou činnost fyziologických funkcí sleziny a žaludku, poněvadž výživa, esence potravy jí získaná, je hlavním zdrojem vytváření nové čchi. Mimoto jejím prostřednictvím je možné nepřímo nahrazovat i případný nedostatek vrozené čchi, jejž je jinak nesnadné přímo ov li vnit. (Nejúčinnějšími pro doplt'íování pravé čchi jsou praktiky čchi-kun g u.)
IV.1.2. Funkce
čchi
Čc hi je vitální zá klad organismu. Je to síla, která organismus oživuje, udržuj e v chodu a iniciuje všechny jeho funkce. V klasických dílec h čínské medicíny se proto o ní mluví jako o "kořeni člověka", a zdůraZ1'íuje se v nich že existence č lověka je plně závislá na čch i .
"Ze všeho nejdůležitější pro člověka je čchi ... Příčinou toho, že jin-jang může stoupat a klesat, je čchi, příčinou toho, že krev proudí v cévách, je také čchi. Příčinou toho, že výživa a ochrana mohou cirkulovat, je čchi, a příčinou toho, že pět cangů a šest fu mohou zdvihat a spouštět, je také čchi. Je-li (čchi) přeplněná, vzniká nadbytek, je-Ii oslabená, vzniká prázdnota; pokud (proudí) souhlasně, (organismus) je v harmonii, pokud (proudí) do protisměru, vznikají nemoci.,,2 Z hlediska celkového jejích funkcích :
působení čchi
v
těle můžeme
mluvit o
těchto
1. Funkce hybné síly Tato funkce se projevuje ve dvou rovinách. Jednak čchi působí doslova jako síla, která - tím, že sama je v neustálém pohybu - hýbe i dalšími, zejména tekutými, složkami v organismu: 2
UČl , 5.118 ; cit. z Jang Š'-jing: Žen-čaj č'-č'jang; /3. stol. n. /.
čchi
15
"Čchi se nemůže nepohybovat, je jako vodní tok... Tato te-
koucí čchi a kůži .,,3
uvnitř
svlažuje orgány cang-fu a
vně zvlhčuje
svalstvo
Kolování čchi způsobuje, že spolu s jejím proudem je unasena i krev, voda, tělní tekutiny apod., což čínská medicína vyjadřuje napří klad v už zmíněných tezích "hýbe-li se čchi, potom se hýbe i krev" anebo " hýbe-li se čchi, potom se hýbe i voda". Díky čchi tudíž mohou probíhat takové procesy, jakými jsou cirkulace krve a tekutin, vylučo vání potu a moče, atd. Případná oslabenost, prázdnota čchi bude naopak příčinou poruch právě v daných oblastech a projeví se například jako poruchy krevního oběhu, srážení krve, stagnování vody, vznik vodnatých otoků apod. Funkcí hybné síly není ovšem míněno jenom pouhé mechanické pohybování. Jejím hlavním obsahem je, že čchi působí jakožto iniciující síla, základní energie, jež napájí všechny životní pochody v těle . Čchi umožiíuje činnost orgánů , metabolismus látek, tvorbu nové krve atd. , prostě celý koloběh procesů , bez nichž by organismus nevykazoval žádné známky života. Prázdnota čchi v případě této funkce se bude projevovat oslabením orgánů, poruchami jej ich funkcí , sníženou tvorbou krve, poruchami metabolismu, celkovou nižší výkonností orgalllsmu.
2. Zaleplovací funkce Čchi je podle čínské medicíny zdrojem tepla lidského organismu
a současně i silou, která reguluje resp . (v případě chorobných disharmonií) způsobuje kolísání tělesné teploty. Poskytuje tepelnou energii, j iž vnitřní orgány, tkáně, krev nebo tělesné tekutiny nutně potřebují ke své činnosti. Kromě toho jako ochranná čchi tzv. "řídí otevírání a zavírání", čili reguluje póry, a tím vylučování potu, ale i pohyb čchi dovnitř a ven na povrchu těla. Prázdnota čchi v prvním případě může vést k podchlazení vnitřního prostředí organismu a následným poruchám funkcí orgánů , snížení tělesné teploty, chladu v končetinách atd. Oslabení ochranné čchi způsobuje ztrátu rovnováhy mezi "otevíráním a zavíráním"; převáží-li otevírání, póry jsou příliš propustné a z těla uniká J
Ling-šu, kap .17, 5.175 .
Č chi
16
jangová čchi, což vyvolává přecitlivělost na chlad; převáží-Ii zavírání, póry se " ucpávají", blokují výstu p jangové čchi z těla, a proto se v organismu akumuluje a zvyšuje horkost.
3. Ochrannáfunkce Čchi přirozeně není uzavřena v lidském těle, ale přesahuje je. Její složka tvoří kolem těla obal, jehož hlavním úkolem - kromě právě zmíněné zateplovací funkce - je chránit organismus a bránit vniknutí vnějších škodlivých č inite l LI (vítr, chlad, horko atd .), které by mohly rozvrátit jeho vnitřní rovnováhu.
jangovější
"Jan gová čchi tvoř í ochranu; ochranná čchi zatepluje maso, pokožku a ochlupení, sytí štěrbinky ve svalech, řídí otevírání a zavírání, a tím vším chrání vnějšek a tvoří opevnění."4 naplňuj e
Ochranná funkce čchi nen í omezena jenom na odpuzování škodlivých činitelů, nýbrž umožň uje aktivní obranu i v případě jejich vniknutí do těla. Ve shodě se svými odstředivými vlastnostmi jangová čchi vytlačuje tyto činitele z povrchu těla a ztěžuje jejich postup dovnitř organismu. Je-li proto tato funkce čchi v pořádku, člověkje značně odolný vůči nemocem a v případ ě onemocnění se poměrně snadno zase uzdraví. Pro oslabení dané funkce j sou pak příznačnými snížená obranyschopnost, časté churavění a pomalejší uzdravování.
4. Zadržovací funkc e Tato funkce působí právě opačně nežli první funkce čchi j akožto hybné síly a je příkladem ham10nie jinjangových protikladů . Z jedné strany čchi - její aktivnější složka s převahoujangu - zabezpečuje v tě le pohyb čchi, krve, esence, tekutin atd., z druhé strany její s ložka s pře vahou jin svými stahujícími vlastnostmi udržuje tok zmíněných položek ve vymezených drahách . Při poruše první funkce by docházelo k různým formám blokování, stáze; nedostatečnost druhé funkce by naopak vedla k tomu, že fluidick é složky v organismu by se dostávaly mim o své dráhy. Zadržování v tomto smyslu se projevuje zejména 4
UČ 1, s. 12 1; cit. z Lua Tchien-i: Wej-šeng paa-ťien; /283 11./.
F unkce
čc hi
17
v těchto vztazích : 1) regulace toku krve : čchi udržuje krev v cévním systému a bráníjí vylévat se mimo cévy; 2) regulace vylučování tekutin a stolice: do okruhu této funkce patří i regulování sekrece žláz, žaludeč ních šťáv, slin, vylučování potu a moče, aj.; 3) regulace esence ťing: sem spadá uchovávání esence ťing v ledvinách a s tím spojené funkce nasávat čchi při dýchání a regulovat pohlavní činnost; 4) regulace polohy orgánů: čchi napomáhá udržování orgánů ve stabilní poloze a brání jejich případnému poklesu. Oslabení čchi a tím i její kontrakční funkce má za následek různé chorobné poruchy. Nereguluje-Ii například čchi krev, může dojít ke krevním výronům, krvácení z nosu apod .; jestliže nezadržuje tekutiny, objevuje se nadm ěrné slinění', pocení, močení, průjem, zvracení šťáv, atd.; oslabí-Ii se uchovávání esence, dochází k dechovým potížím , předčasné ejakulaci , výronu semena, spontánním potratům aj.; prázdnota čchi a z ní vyplývající ztráta schopnosti zadržování může nakonec způsobit i poklesávání vnitřních orgánů, například žaludku, ledvin nebo dělohy.
5.
Transformační funkce
Čchi je vitální síla, která v organismu uskutečňuje všechny tran sformační procesy. Čínská medicína pro tuto j ejí funkci používá pojem čchi-chua, což přísně doslova vzato je možné přeložit jako "čchiiza ce". Jeho obsah v sobe zahrňuje dva významy: jeden odpovídá více méně našemu termínu látková proměna, metabolismus. Označuje vzájemnou tvorbu, proměňování a výměnu mezi esencí ťing, čchi, krví a tělesnými tekutinami . Esence ťing tvoří hmotný podklad pro tvorbu krve i tělesných tekutin, a z ní se v těle transformuje čchi; čchi naopak zase rozkládá potravu a transform ujej i v esenci, z níž se opětovně tvoří čchi, krev, odpadové látky, atd. Druhý význam čchi-chua je těsne spjat s prvním, neboť ozn ačuje č innost, různé funkční aktivity vnitř ních orgánů , jejichž výsledkem ve značné míře j so u právě zmíněné produkty transformace.
6. Týživovací funkce V podobě tzv. vyživující čc hi je čchi substancí, která prostupuje celým organismem a dodává všem jeho částem výživné látky potřebné
é
18
pro jeho existenci a regeneraci. Vytváří se v oblasti středního zářiče, stoupá vzhůru do oblasti horního zářiče, kde se nasycuje čistou čchi vdechovanou plícemi, a pak vstupuje do cév, míchá se s krví a roznáší výživu do celého organismu . "Výživa je esenciální čchi potravy; harmonizuje se v pěti orgánech cang, rozptyluje se do šesti orgánů fu, a pak může vstupovat do cév . Proto (koluje) podél cév nahoru i dolů, proniká do pěti cangú a odbočkami luo do šesti fu ."s
IV.1.3. Model pohybu
čchi
v
těle
Č chi v těle bez ustání cirkuluje. Jednotlivé podoby nebo druhy čchi,
o nichž bude řeč v následujícím paragrafu, mají svoje specifické dráhy resp. oblasti proudění , avšak z hlediska celkového pohybu čchi múžeme mluvit o čtyřech základních jeho směrech: stoupání (šeng) , klesání (ťiang), vystupování (čchu) a vstupování (žu). Čínská medicína pro tento koloběh čchi používá termín " mechanismus čchi " (čchi-ťi). Stoupáním je míněn pohyb čchi v těle směrem vzhůru , klesání je pohyb sestupný, vystupování znamená pohyb zevnitř těla směrem ven, mimo tělo , a vstupování je vnikání čchi do těla zvenčí. Z charakteristiky mechanismu čchi je vidět, že čínská medicína vidí organismus jako propustný, otevřený systém, jímž čchi prostupuje všemi směry, a ve své jemnější kvalitě se může pohybovat i přes a mimo jeho fyzické hranice. Pohyb mechanismu čchi ustavičně iniciuje a současně i pomáhá udržet v chodu funkce jednotlivých tělesných orgánů , jakož i koordinovat jej ich vzájemnou součinnost. Například nasávání čchi ledvinami souvisí se vstupováním čchi , vydechování plícemi je spjato s vystupováním, přeprava vyživující esence slezinou sleduje stoupavý pohyb čchi , zatímco přepravování zbytků stravy žaludkem je závislé na klesání čchi atd. Mechanismus čchi tedy umožňuje orgánům vykonávat jejich specifické úkoly, vedle toho všakje nevyhnutelný i pro jejich spolupráci. Například stoupání a klesání je podmínkou toho, aby slezina , Su-wen , kap.43 , 5.567 .
Pohyb
c hi
čchi
19
a žaludek mohly společně uskutečňovat proces trávení čili stoupání za současného klesání kalného, proces produkce a distribuce vyživuj ící esence z potravy, jakož i (v koordinaci s dal šími orgány) následného vylučování nezužitkovaných zbytků. Stoupání, klesání, vystupování a vstupování čchi se týkaj í každého orgánu, ale jejich vzájemný poměr se liší v závislosti na charakteristice fyziologických aktivit resp. i poloze toho kterého orgánu. U někte rých převažuje stoupání a klesání, jiné jsou více svázány s vystupováním a vstupováním čchi . Všeobecně je možné říci , že pro pět orgánů cang je důležitějším stoupání čchi, jelikož v sobě uchovávají esenciální čchi, která - více jinové povahy, a tudíž s tendencí ke klesání - potřebuje být vynášena nahoru ; pro orgány fu, které řídí především pohyb trávené potravy směrem dolů, je pak potřebnější klesání čchi. U pěti cangú však můžeme ještě dále přesněji rozlišovat, který vztah jednotlivých orgánů k pohybu čchi má přednost: plíce patří k oblasti horního zářiče a jsou prúdušnicí spojeny s vnějším prostředím; vzhledem k jej ich funkcím a poloze jsou pro ně dllležité všechny čtyři smě ry pohybu mechanismu čchi . Srdce také patří k hornímu zářiči , s vnějškem však není přímo spojeno, a u něho se proto neuplatňuje natolik vystupování a vstupování; pro výkon funkcí srdce je důležité stoupání a klesání čchi , a z toho zejména pak klesání. Slezina je v oblasti středního zářiče a pro její chod je potřebné především stoupání čchi (v protikladu sjejím sdruženým orgánem - žaludkem, který vyžaduje hlavně klesání) . Játra a ledviny patří k oblasti spodního zářiče ajejich funkce jsou svázány se stoupáním a klesáním, a z toho přede vším se stoupáním čchi ; u ledvin však vzhledem k jejich spoluúčasti na dýchání je důležitý i vstupný směr pohybu čchi . Vidíme tedy, že ne v každé části těla se rovnoměrně uplatňují všechny čtyři směry pohybu čchi a že u některých orgánů mohou relativně převažovat jenom některé z nich. To však nic nemění na podmínce, že celkový chod mechanismu čchi musí být vyvážený a pravidelný. Jenom tehdy mohou všechny orgány pracovat bez poruch; a přirozeně platí i obrácená závislost - dojde-Ii k chorobnému narušení činnosti některého z orgánú, zasáhne rušivě i do celkového chodu mechanismu. Stav, kdy všechny vztahy jsou vzájemně vyvážené, čínská medicína definuje termínem " mechanismus čchi je harmonický a průchodný" čistého
Č chi
20
v opačném případě mluví o tom, že "mechanismus čchi je disharmonický" (čehi-ťi š'-tehiao). Disharmonie pohybu čchi může v konkrétních případech nabývat různé podoby. Napří klad jsou-li v celkovém chodu překážky, které narušují plynulý pohyb čchi, tehdy se užívá pojem "mechanismus čchi je neprůchodn ý" (čehi-ťi pu-čehang) ; jestliže se nepnkhodnost ještě vystupňuje a způ sobí lokální zadržování toku čchi , jde o "stagnaci čchi " (čehi-č') ; pří lišné stoupání vzhůru se nazývá " protichůdný pohyb čchi " (čehi-ni) ; nedostatečný sestup čchi se jmenuje " nesestupování" (pu-ťiang) ; naopak, přílišné klesání nebo nedostatečné stoupání vzhůru je stav " propadávání se čchi" (čehi-sien) ; intenzivní pohyb ven z těla se nazývá "odlučování čchi " (čehi-tchuo); při nedostateč ném výstupu čchi z tě la a její akumulaci uvnitř jde o "zauzlení čchi " (čehi-t'ie) nebo o "zahuštění čchi " (čehi-ju) , a ve vážn ěj š ích případech až o "zablokování čchi "
Druhy
(čehi-t'i tehiao-čehang);
(čehi~pi) .
Takovéto anomáli e v pohybu čchi vedou k tomu, že v chodu funkcí orgánLI dochází k výpadkům, a následkem toho se začne vytvářet a případně i prohlubovat celková nerovnováha v organismu. Vznikají různé chorobné poruchy jako například "propadávání čchi sleziny dolů " (pehi-čehi sia-sien) , "vystupování čchi žaludku do protisměru " (wej-čchi šang-ni) , "zahušťování a zauzlení se čchi jater" (kan-čehi ju-ťie) , " ledviny nenasávají čchi " (šen pu na-čehi) , "srdce a ledviny nejsou propojeny" (sin-šen pu-ťiao) , atd. Pro čínskou medicínu stav čchi, tj . její harmonie či disharmonie ve všech aspektech - pohybu, kvalitě atd. - je základním předpokladem toho, zda je člověk zdravý, anebo zda naopak jej začnou sužovat nemoci: "Všechny nemoci se rodí z čchi, což je dáno právě tím, že čchi je funkcí (organismu) a není nic, kam by nezasahovala; proto dojde-li k (její) disharmonii, není ani jediného místa (v těle) , jež by nebylo (potenciálně) nemocné . Zvenčí (člověka ohrožuje) vpád šesteré čchi, zatímco zevnitř zase chaos devateré čchi. Nemoci se pak projevují různě prázdnotou či plností, horkostí nebo chladem, a dokonce nabývají tolika podob, že se všechny ani nedají pojmenovat; když však budeme pátrat po jejich podstatě, najejí vyjádře ní nám úplně postačí jediné slovo - čchi ."6 (,
IV.1.4. Druhy
čchi
a jejich
čchi
21
rozmístění
V těle se čchi vytváří neustálým spojováním esenciální čchi ledvin s esencí potravy a se vdechovanou čchi. Jak už víme, z hlediska původu se čchi rozděluje na sien-tchien č' čchi, prenatální (resp . pre-kosmickou) čchi , a chou-tchien č' čchi, postnatální (post-kosmickou) čchi; kromě toho však v souvislosti s jejími funkcemi, oblastmi cirkulace i způsobem vznikání je možné rozlišit čtyři jej í druhy: prvopočáteční čchi Ouan-čehi), osnovnou čchi (eung-čehi), vyživující čchi Oing-čehi) a ochrannou čchi (wej-čehi) . Hned od počátku je ovšem velmi důležité zdůraznit a uvědomit si skutečnost, o níž jsme již mluvili v první kapitole, že tato i další dělení jsou v jistém smyslu jenom pomocná, pomáhají jenom lépe objasnit činnost vitální síly v těle; čchi jako taková je však jednotná, a proto ani v tomto případě nejde o něja ké čtyři různé a na sobě nezávislé entity, nýbrž jde jenom o různé podoby téže, nekonečně tvárné substance. " Soustředěna na počátku j e ště před zrodem se nazývá prenatáhlí čchi , zformována už po zrodu se jmenuje postnatální čchi ; v jang(ových částech těla) se nazývá jangovou čchi, v jin(ových částech těla) je jinovou čchi ; na povrchu se jmenuje ochranná čchi, uvnitř má jméno vyživující čchi; ve slezině se jmenuje řídící čchi, v žaludku se nazývá žaludeční čchi; v horním zářiči se jmenuje osnovná čchi , ve středním zářiči se nazývá prostřední čchi a ve spodním zářiči se jmenuje čchi prvopočáteční jin a prvopočá tečního jangu. To všechno však není nic jiného než jenom její (různá) jména."7
IV.1.4.a.
Prvopočáteční čchi Guan-čehi)
Tato čchi se jmenuje i původní čchi Ouan-čehi) anebo i pravá čchi Všechna její pojmenování zdůrazňují skutečnost, že jde o nejzákladnější a nejdllležitější podobu čchi v lidském těle. (čen-čehi).
u č 1, 5.122 ; cit. z éang Ťie -p in : Lej- ťing; / 62411. I. 7
UČ l , 5.118 ; cit. z é ang Ťie-pin: Lej-ťing; /624 11. f.
Druhy
échi
22
(1) Geneze Jlian-čchi
má svůj základ v prenatální esenciální čchi, z níž se člo rodí jakožto ze spojení prenatálních esencí-čchi svých rodičl!. V novém těle se neustále transformuje z prenatální esence, která j e uchovávána v ledvinách, koncentruje se ve spodní části břicha a je prů běžně doplňována a živena postnatální esencí vytvářenou trávením potravy.
čchi
23
žaludku a priori oslabena, potrava přestává být řízena, čchi sleziny a žaludku je poškozována, a proto ani prvopočáteční čchi nemůže být plná. ,, 10
věk
"Pravá čchi je získávána od nebes, spojuje se s a naplňuje celé tělo . " s
čchi
potravy
Uvedli jsme, že ji.ian-č c hi pochází od rodičů, avšak ve skutečnosti čchi v této podob ě je oním spojovacím vláknem, které v původním výkladu přesahuje člověka, ba i lidstvo vůbec , neboť vede od něj až k prvopočátku bytí, jak byl popsán v první kapitole díla. Jedinec ji získává od svých rodičů, ti zase od svých rodičů atd., ale její počátek podle staročínských interpretací se vynořuje z prázdnoty Tao jakožto prvotní forma existence. "Prvopočáteční čchi
je čchi Velké prázdnoty. Když ji člověk získá, uchovává se v ledvinách, kde tvoří jeho prenatální čchi; o tom mluví (výrok) ,zdrojem rození čchi je čchi pohybující se mezi ledvinami' " .9 Jelikož
původní čchi
je vrozená, její kvalita je pro jedince ve značné míře již dopředu dána; kromě toho však na ni mají vliv i další faktory, které přistupují ve stadiu chou-tchien čili po narození. Z nich velice podstatným je strava, protože z ní (činností sleziny a žaludku) získaná esence představuje hmotný substrát, z něhož je původní čchi "živa" ajenžji v průběhu života stále doplňuje . "Plnost a dostatek prvopočáteční čchi jsou podmíněny tím, že čchi sleziny a žaludku nesmí být poškozena, protože jenom pak múže rozhojllovat a živit prvopočáteční čchi. Pokud je čchi 8 9
Ling-šu, kap .69, 5.497. LTS , 5.90; cit. z f-cung
Stav pravé čchi, její síla nebo slabost souvisejí kromě stravy i s celkovou životosprávou člověka, s jeho celkovým způsobem života. Přiměřený pohyb a odpočinek, tělesná i psychická aktivita, nemoci atd. - to vše jsou činitele, které sice pomalu a dlouhodobě, avšak bezprostředně ovlivňují kvalitu vitální síly. Proto i jedinec s relativním dostatkem vrozené čchi , nežije-Ii střídmě, stravuje-Ii se nevhodně a nejsou-Ii jeho tělesná i duševní činnost vyváženy, múže svůj potenciál vymrhat předčasně a oslabit si pravou čchi dříve, než k tomu mělo dojít přirozenou cestou - stárnutím. Naopak, střídmost, správná životospráva, duševní hygiena a zdravá strava ve spojení s vhodnými cviče ními (zejména různými praktikami "pěstování života", jak je známe z čchi-kungu, jógy apod.) umožňují nejenom si udržet silnou a kvalitní čchi, nýbrž dokonce ji i doplnit v případě jejího předcházejícího oslabení. "Lidé od svého narození až do smlii (obvykle) mají nedostatek prenatálu, avšak pomocí síly postnatálního pěstování a výživy jej mohou učinit silným; z toho je vidět, že čchi sleziny a žaludku má ve vztahu k lidskému životu nemalý význam."!!
(2)
Prvopočáteční čchi má svou "základnu" mezi ming-menem a tantchienem (jenž leží pod pupkem ve spodní části břicha); odtud se přes trojitý zářič dostává do systému drah čchi, z nich do celého těla a prostupuje jím od vnitřních orgánů až po pokožku.
"Čchi pohybující se pod pupkem a mezi ledvinami představu je život člověka ; je kořenem dvanácti drah, a proto je nazývána púvodní. Trojitý zářič je poslem dopravujícím původní čchi , řídí 10
ťin-ťien;
1 742 n. I.
Rozmístění
II
Li Kao : Pchi-wej-Jun, k.ílp.l , 5.2, LTS , 5. 86 ; cit. z Cang Tie-pin.· Ting-jDe
čchuan-šu;
1624 n. I.
24
Druhy
Cchi proudění
trojí
čchi,
která se dráhami dostává do
vnitřních
orgánů."1 2
Model oběhu prvopočáteční čchi: v organismu se jiian-čchi pohybuje dvěma trasami; jednak společně s vyživující čchi koluje v hlavních dvanácti drahách a osmi zvláštních drahách, a jednak se pohybuje sama i mimo dráhy, v prostoru mezi nimi. Dráha oběhu prvopočáteční čchi: začíná mezi ledvinami v oblasti ming-menu, potom přes spodní, střední a horní zářič se dostává do plic, kde se vnořuje do dráhy plic a s ní do sítě drah oběhu čchi v celém těle, naplňuje osm zvláštních drah, vystupuje na povrch přes 365 aktivních bodů , potom se přes póry v pokožce a drobné kanálky čchi shromažďuje v tzv. studničních bodech (ťing-sue), tj. počátečních resp. koncových bodech drah na špičkách prstů rukou a nohou, přes ně opět vstupuje do drah a po nich se dostává přímo do orgánů cang-fu; odtud se vynořuje znovu na povrch do oblasti hlavy a bodů na hrudi a zádech, a pak se shromažďuje v centrálních drahách žen-maj a tu-maj , aby se z nich nakonec vrátila zpátky do ledvin. (3) Hlavní funkce Jiian-čchi je považována za nejdůležitější čchi v těle; podle čínské medicíny je iniciální silou všech životních funkcí, a proto bývá označována za "kořen života" (šeng-ming č' ken) . Jejím prostřednictvím se člověk rodí a především na ní závisí i jeho dobrý nebo horší zdravotní stav, celková síla nebo slabost. Mezi desátým a čtyřicátým rokem věku člověka je prvopočáteční čchi ve své nejlepší přirozené kvalitě , nabíjí celé tělo energií, a proto všechny jeho orgány a části pracují relativně bez poruch; člověk se cítí zdráv, svěží, plný síly, a nepociťuje žádné vážnější zdravotní problémy. Po čtyřicítce však začíná postupné oslabování a ubývání pravé čchi a s ním se ozývají i první signály zhoršování zdravotního stavu - ve funkcích orgánů se objevuj í poruchy, svalstvo a kosti ochabují, bělají a vypadávají vlasy, smyslové orgány ztrácejí ostrost vnímání, člověk se rychleji unaví, je méně výkonný atd. V této souvislosti je zajímavá skutečnost, že v kánonu Nej-ťing se za normální věkovou hranici života u člověka považuje sto let, 12
Nan-ťing,
kap.66, 5. 144.
čchi
25
navíc s tím, že "nasledovatelé Cesty", kteří dokáží žít v souladu s jinjangovými zákony proměn , se dožívají při plném zachování všech životních funkcí ještě i vyššího věku. Uvážíme-Ii , že průměrná délka života je nyní o několik desítek let kratší a nemocí je také nespočet, je otázkou, zda v tomto ohledu můžeme mluvit o nějakém pokroku ve vývoji lidské společnosti.
IV.1.4.b. Osnovná
čchi (cung-čchi)
Cung-čchi je pojmenování pro čchi, která se utváří v hrudi. význam pojmu cung-čchi není zcela jednoznačný , a proto se můžeme setkat s různými jeho překlady. Jeden z mnoha významů slova "cung" znamená prapředek, zakladatel rodu ; vycházeje z něho se pak pojem někdy překládá jako " iniciální čchi " nebo "rodová čchi". Pokud si ovšem uvědomíme, co již bylo napsáno u původní čchi - že totiž právě jiian-čchi představuje vrozenou , děděnou čchi -, zdá se správnější jako výchozí chápat další význam slova cung, jímžje "osnova", a celý pojem potom překládat jako "osnovnou čchi". Ten odpovídá i skuteč nosti, že podle čínské medicíny tato čchi vstupuje z hrudi do cév a drah, a prouděním v nich tvoří jakoby osnovu, podklad pro chod celého organismu. Kromě toho se z ní vydělují i vyživující a ochranná čchi , jak o tom bude psáno dále.
(1) Geneze
Osnovná čchi vzniká mícháním čchi potravy (ku-čehi) s tzv. čistou vdechovanou z okolního prostředí; jejím hlavním zdrojem tvorby jsou tudíž esence potravy a vnější čchi (vzduch). Proces tvorby: slezina a žaludek produkují z trávené potravy esenci, která je prostřednictvím čchi sleziny vynášena vzhůru do plic. Plíce vdechují z vnějšího prostředí čistou čchi, a tyto dvě čchi se pak vzájemně míchají uprostřed hrudi v tzv. horním moři čchi (šang-čehi-ehaj) čili v oblasti 17. bodu dráhy žén-maj , tchan-čungu. Jelikož na vytváře ní cung-čchi se podílejí slezina, žaludek a plíce, a plíce jsou navíc místem její tvorby, tyto orgány mají vliv i na kvalitu osnovné čchi, a naopak samy jsou zpětně jej í kvalitou ovlivňovány. čchi (čching-čehi)
Čchi
26
(2)
Rozmístění
Osnovná čchi se tvoří a koncentruje v plicích. Odtud pomocí jejich funkce řízení rozptylování (suan-fa) jednak vystupuje do hrdla, ajednak proniká do srdce a z n ěj do cév; prostřednictvím funkce plic řídit pročisťování a klesání (su-ťiang) je osnovná čchi vedena dolů do spodního tan-tchienu a sou čas n ě vstupuje i do jangmingové dráhy žaludku. (3) Hlavnífunkce
Druhy
čchi
27
funkčními poruchami srdce a plic . Osnovná čchi málokdy způsobuje poruchy z plnosti, obyčejně se u ní jedná o chorobné stavy z prázdnoty. Jsou to např. dechová nedostatečnost, oslabení hlasu, srdeční arytmie, zpomalení cirkulace krve a následné pocity chladu a únavy v končetinách . V knize Su-wen je zmínka o tom, že na těle existuje jedno místo, v němž je možné diagnostikovat stav osnovné čchi . Nazývá se su-li a nachází se pod levou prsní bradavkou v místě, kde je možné nahmatat tep. Síla pulzu v Sll-Ii vypovídá o momentální síle nebo slabosti osnovné čchi.
Činnost cung-čchi se v tě le proj evuje v těchto dvou oblastech :
1. Podporuj e dýchání Vystupováním do hrdla osnovná čchi pomáhá plicím uskutečňovat dých ání ; krom ě toho se podílí i na vytváření hlasu, zvuků, a tedy i řeči. "Osnovná čchi se akumuluje v hrudi, vystupuje do hrdla, proniká do cév srdce, a tím pomáhá uskutečňovat dýchání (a rozvádět vdechovanou čchi). "13
2. Podporuje cirkulaci krve Osnovná čchi podle čínské medicíny proniká do srdce a zneJ do cév; ovlivňuje rytmické pulzování srdečního svalu a svým proudě ním pomáhá udržovat plynulou cirkulaci krve, ale též zatepluje tělo a podporuje pohyby končetin . Z tohoto důvodu bývá nazývána i "hybnou čchi" (tung-čchi). "Osnovná čchi je hybná čchi. Dýchání, vytváření hlasu a zvuků, jakož i pohybování končetinami a (celková) síla či slabost šlach a kostí jsou všechno funkcemi osnovné čchi. " 1 4 Nedostatečnost cung-čchi
obvykle souvisí s oslabením plic a sleziny se žaludkem, a chorobné stavy jí způsobené se většinou projevují IJ Lin~-šu, kap .?I , s.4';;2 . " LJC I, s.119; cit. z Cou Siie-chaj: Tu-i suej-pi; /9. sto l. n. I.
IV.1.4.c. Vyživující
čchi ljing-čchi)
čchi se pohybuje v cévách lidského organismu a dodává mu výživné látky. Jelikož je smíchána s krví, často se jim spolu říká "vyživující krev" resp. "výživa-krev" Oing-sue) ; dalším používaným synonymem pro jing-čchi je "vyživující jin" Oing-jin), čím je vymezována vůči jangové, k ní protikladné ochranné čchi , wej-čchi ; ně kdy se jing-čchi nazývá prostě jenom "výživa" Oing) .
Tato
potřebné
(1) Geneze Jing-čchi se vytváří při trávení z potravy, zdrojem její tvorby tedy je esence stravy. . Proces tvorby: působením funkcí sleziny a žaludku se z trávené potravy získává esence, kterou čchi sleziny vynáší nahoru do plic; s podporou funkcí plic nejjemnější částečky této esence prosakují do céva stávají se vyživující čchi .
(2)
Rozmístění
Vyživující čchi začíná svůj oběh ,v oblasti středního zářiče ; odtud stoupá do plic, proniká do jejich dráhy a do cév, cirkuluje v krvi a čtr nácti hlavních drahách po celém těle a oběh uzavírá v dráze jater, odkud se znovu vrací do plic.
28
Druhy
Cchi
"Pro vyživující čchi nejdrahocennější je přijímání potravy. Potrava vstupuje do žaludku, potom (její čchi) je odevzdávána plicím, odtud teče dovnitř svlažovat (pět cangů), rozptyluje se ven (do šesti fu) ajejí esence koluje v drahách čchi znovu a znovu bez ustán í." 15 Cirkulace ve zmíněném okruhu je pravidelná a podle čínské medicíny jej jing-čchi za normální situace oběhne v průběhu jednoho dne dohromady padesátkrát. Vedle této hlavní trasy má však vyživující čchi ještě i odbočku, jiný směr oběhu. Začíná z dráhy jater, odtud pokračuje nahoru k čelu a na temeni se vnořuje do žen-maj a tu-maj čili do funkční (přední střední) a řídící (zadní střední) dráhy. Z nich se přes čchue-pchen (jamku nad klíční kostí) vrací zpátky do plic a následně do dráhy plic. Tím se uzavírá okruh, jímž j ing-čchi prostupuje celý organismus.
t ruka
~
slezina
ruka
<
srdce
'"
1
šao-jin ledviny
noha
'"
tlusté
střevo
1
jang-ming
žaludek
~
tenké
střevo
1
<
osrdečník
y
moč. měchýř
ťue-jID
noha
játra
.
~
tři zářiče
1žlučník
Obr. ] . Schéma
oběhu
žen-maj noha
ruka
noha
tu-maj ruka
šao-Jang
vyživující
noha
čchi
(3) Hlavní funkce Úloha vyživující čchi v těle se projevuje ve dvou oblastech v tvorbě nové krve a ve vyživování organismu. I;
Ling-šu, kap.16, s.168.
29
1. Tvorba krve Jedním ze zdrojů obnovy krve je podle čínské medicíny prave i vyživující čchi. Tato fáze procesu krvetvorby probíhá takto: vyživující esence transportovaná ze středního zářiče nahoru do plic vsakuje do cév, kde se míchá s krví a proměňuje se v ni. "Vyživující čchi odděluje své tekuté složky, které vsakují do cév (plic), kde se proměňují a stávají se krvL"16 ,,(Vyživující čchi) se nahoře shromažďuje v cévách plic, a pak se promět1uje a stává se krví."17 2. Vyživování organismu
Krví v cévách a sítí drah se jing-čchi dostává do vnitřních orgánů i všech částí organismu, jimž přináší výživné látky získané z potravy a potřebné pro jeho chod a regeneraci. Pro č lověka tudíž představuje základní substanci, bez které by nemohl žít.
...
tchaj-jang
I
ruka
> > >
ruka
čchi
"Výživa je esencí potravy. Harmonizuje se v pěti orgánech cang, rozptyluje se do šesti orgánů fu, a pak může vstoupit do drah. Vytváří se transformací (řízenou) slezinou, celkově je ří zena srdcem, uchovávají a přijímají ji játra, rozptylují ji plíce a vydávají ze sebe ledv iny; takto prostupuje a svlažuje celé tělo. Když ji získaj í oči, mohou vidět, když ji získaj í uši, dokáží slyšet, získají-Ii ji ruce, umějí uchopit, získají-Ii ji nohy, dokáží kráčet, když ji získají orgány cang, mohou (tvořit) sekrety, kdyžji získají orgány fu, mohou (produkovat) čchi.,,18
IV.1.4.d. Ochranná
čchi (wej-čchi)
Tato forma vitální síly vyph'luje prostor mimo drah i céva JeJI úlohou je chránit organismus před různými zdraví škodlivými vlivy. 16 Ling-šu, kap. 71, s.452. 17 Lin,g-šu, kap.18, s. 179 .•
" UCI , s.121-122; cit. z Cchen C'-ming' Fu-žen ta-čchiian liang-fang; 123911. I.
Čchi
30 Wej-čchi
je jangovým protikladem jinové vyživující čchi, a proto bývá nazývána i "ochranným jangem" (wej-jang); užívá se pro ni i zkrácené pojmenování "ochrana" (wej). V Nej-ťingu je charakterizována čtyřmi vlastnostmi: píše se o ní, že povahou je prudká (pchiao) , dynamická (chan), kluzká (chua) a rychlá (ti) , což znamená, že tato čchi se vyznačuje aktivitou, pohyblivostí a energičností. "Ochrana je dynamická čchi potravy. Tato čchi je prudká, dynamická, kluzká a rychlá, a nemůže vstupovat do cév-drah . Proto cirkuluje v pokožce, mezi svalstvem, prostupuje blanami a rozptyluje se v hrudi a břiše. " 1 9 (1) Geneze Wej-čchi, podobně
jako jing-čchi, vzniká transformací z esence potravy, ajejím zdrojem tudížje potrava. Proces tvorby: esence stravy vystupuje nahoru do plic, kde vlivem jejich funkce se část z ní - charakterizována zmíněnými vlastnostmi či li prudkostí, dynamičností, kluzkostí a rychlostí - odděluje, "roztéká" se do prostoru mimo cévy a dráhy a stává se ochrannou čchi . Na tomto transformačním procesu se jako iniciální síla dále podílí i prenatální ťing-čchi z ledvin, proto v textech čínské medicíny se o wej-čchi říká, že svůj zdroj má ve spodním zářiči , rozhoji'íuje se ve středním zářiči a rozptyluje se z horního zářiče. Tvorbu i kvalitu ochranné čchi tedy z orgánů ovlivi'íují nejvíce ledviny, slezina se žaludkem a plíce. (2)
Rozmístění
Jak už bylo zmíněno, ochranná čchi se pohybuje mimo normální dráhy čchi; pomocí rozptylovací funkce plic proniká do organismu a vypli'íuje všechny dutiny a mezery, a je i v pokožce na povrchu těla. Ačkoliv nemá přesně vymezené dráhy oběhu, její pohyb má, podobně jako u vyživující čchi, cyklický charakter. V průběhu dne wej-čchi vykonává dvacet pět oběhů podél povrchových jangových drah orgánú " Su-wen, kap.43 , s. 567.
Druhy
čchi
31
fu , a v noci taktéž dvacetpět oběhů , ovšem mezi pěti jinovými orgány cang; dohromady se tedy "otočí" v organismu padesátkrát během čtyři advaceti hodin. Cirkulace začíná ráno při probuzení ze spánku . Po otevření očí ochranná začne proudit od vnitřních koutků očí (z bodu ťing-ming, BLl, na dráze močového měchýře) nahoru na temeno hlavy, pak koluje podél tchajjangových, šaojangových ajangmingových drah 2°na rukou a nohou, dole se křižuje s dráhou ledvin a podél ní se vrací nahoru k očínl. Toto tvoří jeden okruh a ve světlé části dne je takovýchto okruhů celkově dvacet pět. S příchodem noci se wej-čchi vnořuje do ledvin a podél jejich dráhy začíná první noční okruh ve směru k srdci, plicím, játrům, slezině, a potom zpátky do ledvin; celkový počet oběhů je také dvacet pět. "Za úsvitu je už jinová čchi u konce, a jangová čchi se proto vynořuje v oku ; po otevření očí čchi začne proudit nahoru na hlavu, po šíji klesá do tchajjang(ové dráhy močového měchý ře) nohou a dále dolů po zádech až na konce malíčků (u nohou). Její větev se odděluje ve vnějších koutcích očí, klesá podél tchajjang(ové dráhy tenkého střeva) na rukou až na vnější stranu špiček malíčků. (Další) její větev se rovněž odděluje od vnějších koutků očí, postupuje dolů po šaojang(ové dráze žlučníku) na nohou a vtéká mezi malíček nohy a prst vedle něj. Odbočka, která seshora (z šaojangové dráhy nohou) vede do šaojang(ové dráhy tří zářičů) na rukou, postupuje dolů mezi malíček (a prsteník). Větev z níjde nahoru před uši, spojuje se s dráhami na bradě , vtéká do jangming(ové dráhy žaludku na nohou), postupuje dolů na nárt a vniká mezi druhý (a třetí) prst nohy. Dalšíjejí větev z místa pod uchem klesá do jangming(ové dráhy tlustého střeva) na rukou , vniká mezi palec (a ukazováček) a do dlaně. Když se (wejčchi) dostane do nohou, vniká do srdce chodidla [bodu j ungčchLian , Kll] , vychází pod vn itřní kotník, pak vede do oblasti j in [tj. pohlavních orgánů], znovu se spojuje (nahoru) s očima, a tím vytváří jeden cyklus (svého oběhu). "2 1 20
21
Tyto pojmy bud ou vysvět l e n y v nás ledující kapi tole o síti drah Lin g-šu, kap .76, s.502.
č chi .
Čchi
32
Druhy
Poté co vnikne do jinové oblasti, obvykle ze šaojin(ové dráhy) ~'oho~ vtéká do ledvin, z ledvin vtéká do srdce: ze srdce vt~ká do plic, z plic vtéká do jater, z jater vtéká do slezllly a z~ slezllly opět vtéká do ledvin , vytvářejíc tím jeden cyklus oběhu."2-
ťing·ming
t
25
oběhů
,"
tChaiJ..angOVá dráha nohy tchajjangová dráha ruky
Si ~
šaojangová dráha nohy
;S -ti
hojangová dráha ruky jangmingová dráha nohy
"" '0"3 8 .u
25
v jangových partiích
l J
oběhů
v jinových partiích
čchiao-maj
t
h d'dl dráh ~C o 1 a a ledvin
čchi
33
2. Zatepluje organismus Wej-čchi
je jangové povahy čili je teplá; tím, že vypliíuje vnitřní prostory aje i na povrchu, podílí se na regulování tělesné teploty vnitř ního prostředí organismu, jakož i povrchu tě la. "Ochranná čchi je příčinou toho, že jsou zateplovány (prostory) mezi svalstvem, že je naplňována pokožka a jsou zasycovány štěrbinky a škvíry (v pokožce a svalstvu), a že je řízeno otevírání a zavírání (pórů) ."24
3. Reguluje pocení
jangmingová dráha ruky
Obr. 2. Schéma oběhu ochranné
čchi
(3) Hlavnífunkce 1. Ochrana proti vnějším
vlivům
Vnější
podnební činitele, tzv. šestero čchi (liou-čehi) - vítr, chlad, vlhko atd. mohou pro organismus znamenat ohrožení, poněvadž po vniknutí do něj způsobují disharmonii vnitřní čchi. Organismus se proti ní brání právě pomocí ochranné čchi, jelikož ta - ve shodě se svou jangovou povahou - je na povrchu, teplá a kompaktní, a má odstředivé vlastnosti; tím kolem těla vytváří ochranný obal, který odpuzuje vnější čchi resp. eliminuje její škodlivý vliv. Pojem ochranná čchi znamená, že (tato čchi) brání a och razatepluje (prostor) mezi svalstvem, nasycuje štěr binky (v pokožce a svalech) a nedovoluje vnějším vlivllm vtrhnout (dovn itř). ,,23
ňuje"celé tělo,
22
2.l
Lin g-šu, kap.76, 5.505 . LTS, 5.88; cit. z Sunl-kchueI I-č' sii-jii, 15 7311. I.
Ochranná čchi se na povrchu těla podílí na tzv. procesu "řízení otevírání a zavírání" (s' kehaj-ehe), tj. na regulování činnosti potních žláz. Podle potřeby se otvory v pokožce bud' otevírají a vylučováním potu dochází k ochlazování organismu, anebo se naopak zavírají a brání tím úniku tepla z těla. Takto wej-čchi pomáhá udržovat rovnováhu mezi tělesnou teplotou a teplotou vnějšího prostředí.
4.
Ovlivňuje
spánek
Podle čínské medicíny má proudění ochranné čchi těsný vztah ke spánku. Když se čchi vtahuje dovnitř a koluje mezi orgány cang, člověk se ukládá ke spánku, když se ochranná čchi vynoří ve vnitřních koutcích očí a začne svůj oběh na povrchu, člověk se probouzí. Proto anomálie v cirkulaci wej-čchi mohou být činitelem ovlivllujícím pravidelnost a kvalitu spánku. Jestliže se ochranná čchi zdržuje déle na povrchu, spánek je kratší, je-Ii del ší dobu vevnitř, úměrně tomu se prodlužuje i spaní. Vyživující čchi jing-čchi a ochranná čchi wej-čchi v těle předsta vují j injangovou dvojici (obdobně jako orgány cang-fu). Obě maj í společný púvod - vznikají z esence stravy -, ovšem liší se od sebe povahou , rozmístěním i funkcemi. Jing-čchi patří k jin, je povahy více " Ling-šu , kap.4 7, 5.330.
Čchi
34
Druhy
čchi
hmotné a měkké , cirkuluje uvnitř těla v cévách a jejím úkolem je vyživovat organism us; wej -čc hi patří k jangu, povahou je aktivní, rychlá, pevná, zdržuje se více na povrchu tě l a a chrání jej před vn ějšími vlivy. Jelikož obě tyto formy čchi zasahují do procesů ovlivňujících chod celého organismu, čínská medicína hledí na rovnováhu mezi nimi jako na velice důležitý předpoklad udržení dobrého zdravotního stavu . "Výživa i ochrana se tvoří z postnatální esence potravy. Čisté z této čchi (potravy) se stává výživou, kalné se stává ochranou. Ochrana je to, co je v čchi prudké a tvrdé; výživa je to, co je v krvi čistou substancÍ. Z hlediska stálého rozmístění v těle o nich mluvíme jako o čchi a krvi ; z hlediska funkcí jejich pohybu je nazýváme výživou a ochranou . Výživa se pohybuje v cévách, proto patří kjin; ochrana se pohybuje mimo cévy, proto přináleží kjangu. A jelikož příčinou toho, že se výživa i ochrana mohou vůbec pohybovat, je prenatální jednotná čchi z ledvin, proto z hlediska čchije nazýváme ,vyživující čchi' a ,ochrannou čchi'."25 Tab.J. Charakteristiky vyživující a ochranné ......
....
Společné
Vyživující čchi
rysy
- j sou součástí osnovné čchi - tvoří se z potravy - jejich zdrojem jsou Ochranná slezina a žaludek
čchi
čchi
Odlišné rysy Povaha Umístění Funkce .......
substance, cirkuluje v cévách
měkkost
doplňuje
Příslušnost
jin
krev, vyživuje tělo
prudkost, pevnost, kluzkost, rychlost
cirkuluje zatepluje mimo cévy vnitřek,
" LTS, 5. 90; cit. z Wu Cchien /-cung ťin-ťien; / 742 n. I.
jang
ochraňuje
povrch
Obr. 3.
Tři
hlavní
středi s k a čchi
35
\ Kr e v
36
Shrnutí: Čchi ve smyslu primární životní síly i hmotné substance těla vzni-
ká spojením: I. prenatální čchi získané od rodičů a uchovávané v ledvinách ; 2. postnatální esence získané trávením potravy; 3. tzv. čisté čchi získané vdechováním z vnějšího prostředí. Z hlediska tvorby v těle, rozmístění a funkcí se čchi dále rozděluje na prvopočáteční čchi jiian-čchi resp. pravou čchi čen-čchi, osnovnou čchi cung-čchi , vyživující čchi jing-čchi a ochrannou čchi wej-čchi. Pravá čchi představuje iniciální životní energii člověka ajejím sídlem je tzv. spodní moře čchi (sia-čchi-cha)) pod pupkem; osnovná čchi se tvoří mícháním pravé čchi s postnatální esencí a čistou čchi, a sídlí v horním moři čchi (šang-čchi-cha)); z osnovné čchi se dále vydělují vyživující a ochranná čchi . Vyživující čchi koluje smíchána s krví v cévách a poskytuje organismu potřebnou výživu, ochranná čchi vypl11uje prostor mimo cév i drah čchi a chrání organismus před chorobnými škodlivými vlivy. Každá z těchto podob čchi vykonává své specifické úkoly, ale čchi jako taková v těle plní šest základních funkcí: funkci hybné síly, zateplovací, ochrannou, zadržovací, transformační a vyživující funkci . Z hlediska podstaty věci je přitom důležité si uvědomit, že ačkoliv čín ská medicína mluví o různých druzích čchi, ve skutečnosti mluví jenom o jediné, celistvé a jednotné čchi.
Tvorba
krve
37
v textech nazývají "skladišti krve" (sue č'fu) . Za normálních okolností je tok krve omezen na cévy maj a pokud se v důsledku nějakých příčin dostává mimo ně, tehdy čínská medicína mluví o "vylévání krve", krvácení (čchu-sue), a tuto krev nazývá "krví, jež opustila dráhy" (li-ťing č' sue). Jak už bylo blíže vysvětleno v předcházející kapitole, z orgánů nejtěsnější vztah ke krvi maj í srdce, slezina a játra.
IV.2.l. Tvorba krve Tvorba krve v lidském organismu je podle teorie čínské medicíny výslednicí dvou procesů: transformace esence potravy a transformace esence ťing . (1) Transformace krve Z esence potravy
V oblasti středního zářiče (slezina, žaludek) se z části trávené potravy tvoří tzv. "čisté" , jemná esence, kterou čchi sleziny vynáší nahoru do plic. Tam se tato substance míchá s čistou čchi vdechovanou zvenčí a obohacená směs působením transformačních účinků čchi plic a srdce (podporovaných pravým jangem z ming-menu) vsakuje do cév, kde se promíchává s krví, dophluje ji a mění se v ni. "Střední zářič
IV.2.KREV
Také krev (sue) , tato životadárná tekutina kolující v cévách, má v čínské medicíně své důležité místo. Samozřejmě, stejně jako v ostatních oblastech teorie čínské medicíny ne všechny její postuláty korespondují s poznatky současné vědy, z druhé strany však mnohé jsou vzhledem na svůj "věk" až podivuhodně moderní. Krev v těle cirkuluje v cévách ma) (cožje všeobecné pojmenování pro všechny dráhy čchi - tepny, žíly i vlásečnice), a proto se tyto cévy
je také spojený se žaludkem ... v tomto místě je přijímána čchi (potravy), vydělují se z ní kaly, teplem se odpařují tekutiny a je proměňována v jemnou esenci ; tato esence prosakuje vzhůru do cév plic a pak se proměňuje a stává se krví. "26 Obdobné konstatování jako v uvedené citaci nacházíme i v jiné kapitole Ling-šu, kde se píše: "Střední zářič
dostává čchi a přijímá likvory; (tyto) se nou a transformací stávají červení, a tu nazýváme krví."27 26 27
Ling-šu, kap.18, 5. 179. Ling-šu, kap .3 0, 5. 260.
změ
Funkce
Kr e v
38 Součástí
krve se dále stávají i vyživující čchi a tělní tekutiny, což jsou další produkty transformace stravy, které vnikají do cév v plicích. "Čchi, která rodí krev, je vyživující čchi. Je-li výživa slabá, oslabená je i krev . Takto jsou vzájemně spojeny a tvoří osud (člověka); není možné j e od sebe oddělit. "28
Schematicky je proces tvorby krve z potravy možné znázornit takto :
L
potrava -------l.~ esence potravy
y
[
jing-čchi, tělní
tekutiny _ _
krve
39
"Když čchi není vyčerpána, vrací esenci ťing (orgánů) do ledvin, kde se ta stává (jejich) esencí; pokud se ani esence ťing (ledvin) nevymrhá, pak navrací esenci do jater, kde se proměňuje v čerstvou krev. ,,30 Jelikož játra i ledviny mají přímý vztah ke tvorbě krve, je zřejmé, že nedostatečnost funkcí těchto dvou orgánú se kromě jiného promítne i do zhoršení kvality krve a stává se příčinou nemocí z prázdnoty krve. Krev - stejně jako čchi - se tedy vytváří jako produkt transformace jednak potravy, a jednak i vrozené esence-čchi; proto se v čínské medicíně používá rčení "krev a čchi mají sice různá jména, avšak stejný púvod" (siie-čchi i-ming tchung-jiian).
krev
---.J.
IV.2.2. Funkce krve Jelikož krev se tvoří z esence potravy a producentem této esence jsou slezina se žaludkem, tato orgánová dvojice bývá nazývána "zdrojem vytvářen í krve" (šeng-siie č' jiian). Z dané souvislosti též vyplývá, že chorobné poruchy sleziny nebo žaludku, zejména jsou-li dlouhodobé, mohou negativně ovlivňovat proces krvetvorby a vést k tzv. prázdnotě krve (siie-sii) a rúzným chorobným stavúm j í způsobeným.
(2) Transformace krve Z esence t'ing Základní v těle inherentní substancí, z níž se esence ťing uchovávaná v ledvinách. se
"Ledviny uschovávají eseci krev. "29
ťing
tvoří
a esence
krev, je vrozená
ťing
je tím, z
čeho
tvoří
Ačkoliv
zásobárnou esence ťing jsou ledviny, jej í proměna v krev neprobíhá v tomto orgánu, nýbrž děje se na místech, která jsou podle čínské medicíny "adresáty" dodávek této drahocenné substance. A jimi jsou kostní dřeI'í a játra. Jedna trasa esence ťing vede z ledvin do kostí; tam se ťing stává stavební látkou dřeně a současně i zdrojem pro tvorbu nové krve. Druhá trasa směřuje do jater, kde dochází k transformaci esence na krev.
Krev podle čínské medicíny vykonává v těle dvě hlavní funkce jednak vyživuje Oing-jang) a svlažuje (c'-žun) organismus, a jednak představuje hmotný substrát, na n ějž se váže a z něhož je živena psychická složka člověka, duch šen. 1. Krev vyživuje a svlažuje organismus Prostřednictvím cév maj krev cirkuluje po celém těl e a bez ustání přináší živiny k orgánúm, svalstvu, kostem, pokožce atd .; zároveň s tím svlažuje vnitřní prostředí organismu a pomáhá v něm udržovat potřebnou vlhkost. Krev je nevyhnutelná pro rúst, činnost a obnovování všech tělesných tkání, která mohou uplatil0vat své funkce jenom
za předpokladu
výživných látek obsažených v krvi.
" .. .nohy dostávaj í krev a proto dokáží kráčet, ruce dostávají krev a proto dokáží svírat, prsty dostávají krev a proto dokáží uchopit. , d l "Když je krev v harmonii, volně plyne v drahách, vyživuje jin ajang (vnitřek a vnějšek těla), a potom jsou šlachy a kosti mocné a klouby se také snadno pohybují."32 30
" LTS, s.91 ,; cit. z Cou Sue-chaj: Tu-(suej -pi, 19. stol. n. I. " LTS, s.91 ; cit. z Cchao Juan-jang: Cu-pingjiian-chou lun; 610 n. I.
přísunu
.lI
32
U Č l , s. 99 ; cit. z é ang Lu: éang-š' i-tchung; 1695 n. I. Su-wen, kap . I O, s.154. Lin g-šu, kap.47, s.330.
Krev
40
Ještě jednoznačněji než v tradičně lakonických klasických kánonech potřebnost krve pro chod organismu rozvádí Čang Ťie-pin (17. stol.), když píše:
"Vše, co dává sedmi (smyslovým) otvorům živost, čtyřem šlachám a kostem harmoničnost a vláčnost, svalstvu plnost, to, co svlažuje orgány cang-fu, stabilizuje ducha, dává svěžest tváři, naplňuje výživu a ochranu, umožňuje cirkulaci tělních tekutin, zajišťuje pravidelnost dvou jin [stolice a močení], to, co umožňuje bytí těla, to vše by nemohlo existovat bez účinků krve."}} končetinám funkčnost,
2. Krev
tvoří
UČl , 5.123.
krve
41
vyvolává nespavost, množství snú, duševní neklid; ztráta krve zpúsobuje výpadky vědomí, horkost v krvi napadá tzv. ducha srdce (sin-šen) čili čchi ajejí psychickou složku v srdci i v cévách (srdce řídí cévy) a vyvolává podrážděnost, ztrátu sebeovládání, blouznění atd. Kromě zmíněných dvou hlavních funkcí krve nacházíme v dílech čínské medicíny i poznatky o vztahu krve ke tvorbě mateřského mléka, semena u mužů a menstruačního procesu u žen: "Krev je esenciální čchi potravy, harmonizuje patero orgánů cang a svlažuje šestero orgánů fu; u mužú se transformuje na semeno, u žen nahoře vytváří mateřské mléko a dole tvoří dráhovou vodu [menstruační krev]."34
substrát psychiky
Pojem duch šen v čínské medicíně znamená psychiku v nejširším smyslu slova. Z předcházejícího výkladu víme, že se přitom jedná vlastně o tzv. poznávajícího ducha, š'-šen, jenž je protějškem svého kosmického púvodce jiian-šen, prvopočátečního ducha, v mikrokosmu lidského organismu . Jak jUan-šen, tak i š'-šen jsou projevy nebo vlastnostmi čchi - první je projevem pre-kosmické čchi (sien-tchien č' čchi) , zatímco druhý je spjat s post-kosmickou čchi (chou-tchien č' čchi). V lidském těle je čchi těsně vázána na krev, protože podstatná jej í část je s ní přímo smíchána a krev nevyhnutelně potřebuje jako základ pro svou existenci i obnovování. Z této spojitosti čchi a krve následně vyplývá i spojitost psychiky, tj. ducha šen s krví, jelikož šen je součástí čchi a jako takový se "rozprostírá" i v cévách, v krvi i v celém těle. V klasických dílech čínské medicíny se tento vztah vyjadřuje rče ními jako "cévy obsahují v sobě ducha šen" , "šen je přirozeností krve a čchi", "krev a čchi představují ducha člověka", " krev je duchovní čchi" apod. Na základě uvedených spojitostí čínská medicína příčiny mnoha chorobných poruch projevujících se v psychické oblasti hledá v nemocích krve, a to zejména ve stavech tzv. prázdnoty krve (súe-su) a horkosti krve (siie-že) . Například prázdnota krve srdce a jater II
Oběh
IV.2.3. Cirkulace krve Skutečnost,
že krev obíhá v cévním systému, je čínské medicíně známá už od nejstarších dob. O tom nás přesvědčují mnohé výroky z Nej-ťingu i vysvětlení týkající se čchi, krve nebo funkcí vnitřních orgánú. Za ústředí krevního oběhu je shodně s medicínou západní považováno srdce, avšak kromě něho do procesu cirkulace krve podle čínské medicíny vstupují i plíce, slezina a játra. Účast jednotlivých orgánůje následující: Srdce řídí krev a cévy. Jak vyplývá z výkladu této funkce, dominantní silou zabezpečující proudění krve je čchi srdce; tato čchi svým tokem unáší v cévách i krev, a kromě toho způsobuje rytmické stahování srdečního svalu, jímžje krev neustále vypuzována do oběhu. Plíce řídí čchi celého těla . Plíce mají těsný vztah ke tvorbě osnovné čchi cung-čchi , která přes aortu vniká do krevního oběhu a též pů sobí jako síla pohánějící tok krve. Mimoto "plíce jsou dvoranou všech cév" čili místem, kde se koncentrují cévy a opakovaně stále začíná obíhání krve podporované danou funkcí plic. Slezina řídí ovládání krve. Čchi sleziny je silou, která - vedle toho, že také pomáhá cirkulaci - má především kontrakční účinky, ."
uč I, 5. 123 ; cit z Sun l-kchuej: Cch'-šuej silan-ču; /6. stol. n. l
Kr e v
42
Tělní
udržuje krevní tok v cévách a brání tomu, aby z nich případně nekontrolovaně neunikal. Játra řídí uchovávání krve. Prostřednictvím této funkce játra regulují množství krve v oběhu a zajišťují její relativně stálý průtok v různých situacích, kdy jednotlivé části organismu v závislosti na okolnostech vyžaduj í různý stupeň prokrvení. Dále se játra podílej í na procesu krevního oběhu i svou funkcí řízení průchodnosti ; jí udržují bezporuchový chod mechanismu čchi (čchi-ťi) , který je podmínkou toho, aby krev mohla volně proudit a též aby se mohla vracet zpátky do jater. Krevní oběh je podle čínské medicíny určován dvěma silami s protikladným působením - hybnou silou a zadržovací silou . Hybná síla udržuje krevní tok v pohybu a konkrétně ji představují příslušné funkce srdce a plic, a funkce řízení průchodnosti vykonávaná játry; zadržovací síla udržuje tok krve ve vymezených drahách a jejím zdrojem jsou funkce sleziny ovládat krev a funkce uchovávání krve, která při náleží játrům. V patologii oslabení hybné síly má za následek různé chorobné stavy projevující se stagnací krve, zatímco oslabení zadržovací síly způsobuje rl'Izné formy krvácení.
I
,k~
jsou dvoranou cév
I
/cll řídí
I /o.,~m.\ SLEZINA
tekutiny
IV.3. TĚLNÍ TEKUTINY
Pojem tělní tekutiny (t'in-jie resp.jie-ťin) používá čínská medicína jako shrnující označení pro všechny organické tekutiny v těle člověka; počítají se k nim tedy například sekrety orgánů, šťávy, hleny, sliny a další produkty metabolismu jako pot nebo moč, atd. Vedle toho, že termín ťin-jie je celkovým pojmenováním tělních tekutin, obsahuje v sobě i jejich adresnější rozlišenÍ. Tekutiny se totiž podle své povahy, funkcí a rozmístění dělí do dvou základních skupin. Obecně platí, že tekutiny t'in jsou ty, jež jsou řidší, průzračné, s nižší viskozitou, rozmístěné více u povrchu těla, v pokožce, svalstvu a dutinách, a jejich funkcí je svlažování organismu. Pojem jie označuje pak tekutiny, které jsou hustší, zakalené, mazlavější, které se nacházej í v orgánech, mozku, dřeni, kloubech, a jejichž funkcí je vyživovat pří slušné části těla resp. ulehčovat jej ich pohyblIm. Jelikož ťin i jie mají totožný původ (vznikají z potravy) a fyziologicky i patologicky se vzájemně ovlivľlují , čínská medicína obvykle pracuje s ťin-jie jako s jedním pojmem bez striktního rozlišování. Ovšem v některých konkrétních případech - zejména u chorobných syndroml'I - se rozdíl mezi ťin aj ie naopak zdůrazňuje. Takto se např . odlišuje syndrom "poškození tekutin ťin" (šang-ťin) od syndromu "ubytí tekutin jie" (tchuo-jie) apod. Tab. 2. Odlišnosti mezi
ťin
ajie
krev a cévy
JÁTRA
Povaha
průzračné, řídké,
Rozmístění
v povrchu, pokožka, svalstvo
v hloubce, orgány, klouby
Funkce
svlažují svalstvo, kůži a smyslové orgány jang
jsou mazivem kloubů, vyživují orgány, doplňují dřeň a mozek jin
lehké, tekuté
zkalené, husté, těžší, mazlavé
uschovávají krev řídí průchoduost
Obr. 4. Schéma vztahu
orgánů
ke
tvorb ě
a oběhu krve
43
Příslušnost
44
Tělní
IV.3.1. Tvorba a
Dělení
tekutiny
rozmístění
tekutin
jsou vzájemně na druhého.
sobě
tekutin
závislé dva procesy, kde prvníje
45 předpokladem
(1) Tvorba tekutin Zdrojem tvorby tělních tekutin jsou tekuté složky přijímané stravy, které jsou v těle dále zpracovávány a proměňovány v tekutiny organické. Celý proces se začíná v žaludku a postupně se do něj zapojují další orgány - především slezina, tenké a tlusté střevo -, jak již bylo popsáno ve třetí kapitole.
(2) Distribuce a
vylučování tekutin
Cirkulace tělních tekutin a vylučování části z nich mimo organismus jsou výslednicí součinnosti více orgánů; na cirkulaci se podílejí hlavně slezina, plíce a ledviny, k vylučování tekutin vedle ledvin a plic přispívají ještě i močový měchýř, ale též nos, ústa, pokožka a tzv. dvě jin (er-jin), tj . močová roura a konečník. Co se týká rozmístění, tekutiny ťin se nacházejí rozptýlené v pokožce, svalstvu a v prostorech mezi nimi, zatímco tekutiny jie se shromažďují v kloubech, orgánech, mozku, dřeni , a mohou pronikat i do drah čchi resp. i do céva krve. Jednotlivé orgány se na distribuci resp. vylučování tělních tekutin podílejí takto: Slezina: prostřednictvím své funkce přepravování a přemětlOvání (jun-chua) slezina jednak vynáší vytvářené tekutiny nahoru do plic, a jednak je distribuuje i dále do celého těla; to je součást tzv. "rozptylování esence" (san-ťing), ježje jednou z úloh sleziny. Plíce: pomocí funkce rozptylování (suan-fa) plíce vysílají tekutiny směrem k povrchu těla a kromě toho prostřednictvím funkce filtrování (su-ťiang) jim umožtlují klesat do ledvin a následně do močového mě chýře. Tato jejich činnost je zachycena v rčeních "plíce řídí pohyb vody" a " plíce jsou horním pramenem vody". Pokud jde o vylučování, plíce ho uskutečňují několika způsoby. Jednak funkcí rozptylování regulují pocení, vytlačování tekutin přes pokožku na povrch těla, dále filtrovací funkcí podporuj í vylučování odpadních tekutin z močového měchýře, a menší část vody se odpařuje i dýcháním nosem nebo ústy. Distribuce a vylučování tekutin plícemi
"Tekutiny vstupují do žaludku ajako esenciální čchijsou dopravovány do sleziny; čchi sleziny rozvádí esenci, vrací ji nahoru do plic, odkud vstupuje do vodních cest aje dopravována dolů do močového měchýře . "35
Ledviny: v ledvinách uschovávaná esenciální čchi (ťing-čchi) je základní hybnou silou všech životních pochodů v těle. Transformační schopností své čchi, tzv. čchiizací (čchi-chua), umožňuje proměňovat i rozvádět tekutiny, a podporuje jí i příslušné funkce ostatních orgánů, čili např. "roznášen í a rozhojňování esenciální čchi" (jou-i ťing-čchi) vykonávané žaludkem, "rozptylování esence" slezinou, "regu lování a zprůchodňování vodních tras" (tchung-tchiao šuej-tao) plícemi, "oddělování čistého a vydělování kalného" (fen-čching pie-čuo) tenkým střevem, atd. Kromě toho tato schopnost čchi ledvin způsobuje i další filtrování tekutin v orgánu samotném, jímž se pak "čisté" nechává "odpařovat" nahoru do plic, zatímco "kalné" se stává močí a klesá dolů do močového měchýře.
Na rání
vylučování
se ledviny podílejí i tím, že řídí tzv. otevírání a zavíregulují shromažďování a vylučování
močového měchýře čili
moči.
Vedle zmíněných orgánů se na distribuci tělních tekutin podílí ještě i " beztvarý" orgán, trojitý zářič, jenž podle klasické definice je "správcem nad vodními kanály", jelikož řízením toku pravé čchi (čen-čchi) podmitluje i cirkulaci tekutin v organismu. Chorobné poruchy kteréhokoliv z orgánů účastnících se popsaných procesů mají vliv na tvorbu, distribuci i vylučování tekutin. Jestliže v důsledku nějaké funkční rozlady nevzniká dostatek tělních tekutin anebo dojde-Ii k jejich velkému úbytku (silným pocením, močením, zvracením apod.), vzniká syndrom poškození ťin a ubytí jie (ťin-šang jie-tchuo čeng); stagnace tekutin vyvolává zahušťování hlenů, vznik vodnatých otoků aj .; při nedostatku jangu ledvin není možná dokonalá transformace tekutin, takže ty se zmnožují do tzv. vodní škod livosti 35
Su-wen, kap.21 , s.306.
Tělní
46
(šuej-sie) , která blokuje filtrační funkci plic, a tím způsobuje záduchu a podobné dechové obtíže; poškození tekutin v plicích může vyvolat stoupání čchi vzhl'lru do protisměru (čchi-ni), suchý kašel atd.
IV.3.2. Funkce
tělních
Dělení
tekutiny
tekutin
J. Funkce svlažování a vyživování
je možno říci, že tělní tekutiny ťin, které jsou průzračnější mají za úkol především svlažovat organismus a udržovat v něm potřebnou vlhkost; jsou tudíž v pokožce, svalstvu, a též v dutinách jako jsou oči, nos nebo ústa. Hustší tekutiny jie v souhlasu se svou jinovější povahou plní hlavně vyživovací funkce a nacházejí se proto v orgánech, dřeni , mozku, míše atd.
tekutin
47
a vylučování použitých tekutin pomáhá udržovat rovnováhu mezi tekutinami (jin) a čchi (jang) v těle, a také i regulovat teplotní rozdíly a výkyvy mezi organismem (jin) a podnebními vlivy (jang). "Potrava vstupuje do úst, je přepravována do žaludku a střev, ajejí tekuté složky se rozdělují do pěti (druhl'l tekutin). Za chladného počasí a pokud je (člověk) nedostatečně oblečen, mění se (hlavně) na moč a (vydechovanou) páru; v horkém počasí a tehdy, kdyžje (člověk) příliš oblečen , mění se (hlavně) na pOt."38
Obecně
a
řidšÍ,
2. Podíl na tvorbě krve Podle čínské medicíny tělní tekutiny ťin-jie prosakují přes nejjemkanálky čchi, tzv. spojnice vnuky (sun-Iuo) do cév, a tím doplňu jí krev a stávají se její součástí. Kromě toho tekutina jako taková již tvoří podstatnou složku krve. nější
"Čchi vycházející z prostředního zářiče jako mlha vniká nahoru do štěrbin ve svalstvu a vsakuje do kanálků sun-Iuo; (tím) harmonizuje tělní tekutiny, které se proměňují v červeJ'1 a stávají se krv í. ,,36 "Prostřední zářič odpařuje tekutiny z potravy, (ty) se promě Ilují a stávají se krví, (také) samy proudí v drahách, a tím se starají o živení těla."3?
3. Regulují rovnováhujin-jangu v těle Tělní
tekutiny se v organismu jednak vytvářejí, ajednakjsou z něj i vylučovány. Tento proces neustálého přijímání a tvorby nových lfi J7
Ling-šu, kap.81 , ~.544 .. LTS, 5.94; cit. z Cang C'-cchung: Lii-šan-tchang /ej-pien; /67011. I.
IV.3.3. Klasifikace
tělních
tekutin
Rozdělení tekutin na ťin ajie je rozdělení nejobecnější, podle povahy tekutin; definici ani jednoho z těchto pojmů ovšem nemůžeme chápat příliš striktně. Klasické texty čínské medicíny je používají poměrně volně, a ať už jako jednotlivé, anebo jako spojené do jednoho pojmu, nejednou znamenají prostě "tělní tekutiny" bez dalšího rozlišování. Můžeme se dokonce setkat i s jejich vzájemným zaměJlováním. Ve Vnitřním kánonu se např. na jednom místě o potu praví, žeje tekutinou ťin, zatímco na jiném místě jakožto tekutina plic patří mezi tzv. pět tekutinjie (wu-jie). Zmíněných pět tekutin jie je druhým kritériem klasifikace tělních tekutin v čínské medicíně ; je to dělení podle jejich příslušnosti k orgánům cang. Některé z tekutin jsou totiž pokládány za produkty činnosti těchto orgánů, což je vyjádřeno úslovím "pět cangů transformuje pět tekutin jie" (wu-cang chua wu-jie).
"Pět cangů
transformuje pět tekutin jie. Srdce tvoří pot, plíce nosní hleny, játra tvoří slzy, slezina tvoří sliny sien a ledviny tvoří sliny tchuo; toto představuje patero tekutin jie."39 tvoří
Obdobně
jako předcházející je však i toto dělení relativní, jelikož z pěti tekutin jie souvisejí s více orgány, ne jenom s jedním. Například pot kromě toho, že je tekutinou srdce, má těsný vztah některé
" Ling-šu, kap.36, 5.282. " Su-wen, kap.23 , 5.33 1.
48
Tělní
Dělení
tekutiny
i k plicím, žaludku a ledv inám . Na povrch tě la se dostává díky rozptylovací funkci plic a také jeho vylučování je ov li vňováno stavem jejich čchi; pokud je prázdná, povrch tě l a není dostatečně pevný, a proto je pocení častější a intenzivn ější ; je- Ii naopak čch i plic v důsledku plnosti zahražena, páry v pokožce se také více uzavíraj í a zhoršuje se schopnost vypocení. Zdrojem tvorby potu j so u tekutiny v potravě, která se rozkládá v žaludku ; stav nadměrné horkosti v žaludku může rovněž vyvo lat zvýšené vy lu čování potu. Ledvi ny svou esencí ťing představuj í nejvlastn ější základ pro tvorbu j inových tekutin v tě l e, zatímco jej ich jangová čchi je energetickým zdrojem transformace tělních tekutin . Nevyváženost čchi ledvin se tudíž přenáší i do procesu pocení, např . při prázdnotě jin ledvin se objevuje tzv. kradmé pocení (tao-chan) , tj . pocení ve spánku, prázdnota jangu ledvin se pak odráží v častém, tzv. samovolném pocení (c'-chan). Hleny (tchi) jsou tekutinou spojenou s plícemi; nacházej í se v nosu, který je vývodem čchi plic, ajejich funkcí je zv lh čování nosní dutiny. Jsou ovlivňovány stavem plicní čchi; např. je-Ii v plicích nadbytek horkosti, hleny vysychají a zmenšuje se jejich množství; je-Ii tě l o naopak napadeno chladem a vlhkem, nos se zanáší hleny (plíce mají os labenou schopnost plnit rozpty lovací funkci). Slzy (lej) zv lh čují oči, které jsou vývodem čchi jater, takže tato tekutina při náleží k játrúm a je jimi ov li vllována. Prázdnota krve a jin jater např. vyvolává suchost v očích, větrný o h eň (feng-chuo) v dráze jater způsobuje zrudnutí očí a slzení, jež se ještě více zintenzivlluje za větrného počasí; slzení na větru bez předešlého zánětu očí je dllsledkem prázdnoty jater i ledvin současně. Pot (chan) je považován za tekutinu srdce proto, že vzniká z těl ních tekutin, o nichž čínská medicína říká, že "tělní tekutiny a krev mají spo l ečný původ " (t'in-sue tchung-jiian) ; a jelikož orgánem, který řídí krev, je srdce, ono předev ším ovlivňuje i tvorbu potu. Prázdnota jangové čch i srdce způsobuje silné pocení, oslabení jeho jinové čchi se projevuje nočním, kradmým pocením. Sliny sien nacházející se v ústní dutině jsou v čínské medicíně prod uktem sleziny, j ejíž vývodem jsou právě ústa. Onemocněn í sleziny má proto bezprostřední vli v i na tvorbu slin. Př i os labení sleziny a následkem zablokování vlhkosti uvnitř se snižuje sekrece slin
tekutin
49
a v ústech je pocit sucha, vlhkost a horko v dráze sleziny vyvo lávají zvýšenou tvorbu slin, atd . Sl iny tchuo se nacházejí rovněž v ústní dutině, avšak na rozdíl od sien jsou hustší a jej ich původcem jsou ledviny, jej ichž dráha má odbočky ke kořenu jazyka. Při nedostatkujin ledvin se sni žuje i tvorba slin tchuo a jazyk i ústa jsou suché; při oslabení ledvinového jangu se tekutiny netransformují dostatečně, proto tzv. vodní škodli vost (šuej-sie) proráží nahoru a způsobuje n adměrné s lin ění. V patologii se mezi sien a tchuo rozlišuje tak, že sl iny sien jsou ty, které vytékají z koutků úst, zatímco sliny tchuo vytékají z prostředka úst. Tab. 3. KlasifIkace tekutin
Tekutiny ..
nosní hleny
slzy
pot
sliny sien
sliny tchuo
9r gán
Funkce
játra
.ii
Chorobný >
X •.•. ·••·•· •. , \.•......••.•.•.•...
nosní dutinu
horkosti v plicích hleny vysychají, omezení rozptylovací funkce plic se shromažďují v nosu a vytékají
zvlhčují
při vyčerpanosti jin jater a ledvin jsou oči suché, při větrném ohni v dráze
zvlhčují
plíce
li'
oči
při při
jater a oslabenosti jater a ledvin slzení očí
srdce
pomáhá regulovat tělesnou teplotu
při prázdnotě jangu srdce spontánní pocení, při prázdnotě jin srdce kradmé pocení
slezina
ústní dutinu, podporují trávení
při oslabení sleziny anebo vlhké horkosti v ní nadměrné slinění, při úbytku jin sleziny a žaludku sucho v ústech
ledviny
zvlhčují ústní dutinu, podporují trávení
zvlhčují
při nedostatku jin ledvin sucho v ústech, při oslabení jejich jangu nadměrné slinění
Č
50
chi,
k r e vat e k u t i n y
IV.4. VZTAHY MEZI ČCHI, KRVÍ A TĚLNÍMI TEKUTINAMI
Jak vyplývá z předcházejícího výkladu, čchi, krev i tělní tekutiny mají své fyziologické ajiné charakteristiky, avšak čínská medicína při kládá velkou důležitost zejména faktu jej ich vzájemné spjatosti a z toho vyplývaj ícím souvislostem.
IV.4.I. Vztah mezi čchi a krví Čchi svou přirozeností patří k jangu, má proto na starosti zateplování a pohyb všeho druhu , krev je povahy j inové, odpovídá tudíž za svlažování, vyživování organismu. Obě tyto složky jsou vzájemně těsně svázány, cožje dáno jejich společným původem , čili tím, že obě vznikají a jsou obnovovány z esence potravy a původní esence ledvin, a pak i skutečností, že jsou vzájemně smíchány, jedna z druhé vznikají a podmiI1ují se po stránce fyziologické i patologické. Obrazně tyto základní vztahy mezi čchi a krví texty čínské medicíny vyjadřují úslovím "čchi je generálem krve" a "krev je matkou čchi ".
"v čchi je krev a v krvi j e čc hi; čchi a krev se nemohou ani na okamžik od sebe odloučit, jelikož jin a jang v sobě vzájemně koření, cožje přirozeným řádem věcí. "40 (1) Vztah
čchi VllČi
krvi
Tato spoj itost je zobecněna v poučce "čchi je generálem krvi" wej sue č ' šuaj) a konkrétně se projevuje ve třech následuj ících oblastech . (čchi
1. Čchi může rodit krev Zdrojem tvorby krve jsou esence ledvin a esence potravy. Celý proces jejich transformace je podmíněn činností čchi. Esence ledvin '0
LTS , 5.95; cit. z Chua Šou: Nan-ťing pen-i; 14. stol. n. I.
Vztah
čc hi
a krve
51
se proměI1uje s podporou čchi a rozklad potravy se rovněž děje díky Pllsobení čchi - potrava se nejprve rozkládá, potom se z ní vytvářejí vyživující čchijing-čchi a tekutiny ťin-jie, které vsakují do céva stávaj í se součástí krve. Tato závislost čchi a krve se přenáš í i do chorobných proměn. Např. jedním z důsledků oslabení, prázdnoty čchi je následně i prázdnota krve; syndrom prázdnoty krve i čchi (čchi-sue liang su) je charakteristický úbytkem sil, závratěmi, odkrvenou tváří, bušením srdce apod. V klinické praxi se zmíněné skutečnosti odrážejí v přednostním podávání léků na doplnění čc hi (pu-čchi-jao) v přípa dech, kdy je potřebné doplnit, posílit krev; to je uplatnění teze "krev, jež má tvar, rodí se z beztvaré čchi" .
2. Čchi může přepravovat krev Zhutnělé vyjádření tohoto fyziologického vztahu je v poučce "hýbe-li se čchi, potom se hýbe i krev" (čchi sing ce sue sing). Krev je povahy jinové, čili sama o sobě by byla nehybná a studená; pohyb a teplo jí svojí jangovou povahou dodává čchi , která je s ní smíchána. Na proudění krve se čchi podílí dvěma způsoby : jednak působí jako bezprostřední hybná síla - jí je zejména cung-čchi, osnovná čchi, která proudí v cévách a unáší sebou i krev, ajednakje základní silou umožI1ující chod orgánů , čímž sejejich prostřednictvím podílí nepřímo i na cirkulaci krve. V tomto případě jde především o příslušné funkce srdce, sleziny, plic a jater. Chorobné poruchy vyplývající z tohoto vztahu mezi čchi a krví jsou typické bud' stavy stagnace obou složek, anebo pak chaosem v jejich cirkulaci. Povaha syndromů prvního typu poruch je zachycena v ús loví " stagnuje-Ii čchi, potom se zahušťuje i krev" (čchi č' ce sue ning) . Objevují se u prázdnoty, oslabenosti čchi ; v takovéto situaci čchi nemá dostatek hybné síly, a proto se v různých částech těla zpomaluje její proudění a souběžně s ním se zpomaluje resp. lokálně i zastavuje tok krve. Výsledkem je např . vznik bolesti vých otoků, bolestivá menstruace anebo její zablokování, atd. Chorobné poruchy tohoto druhu se léč í prostředky na doplnění čc hi , které se kombinují s přípravky na tzv. oživení krve a rozpuštění krevních sraženin (chuo-sue chua-ju). Druhý typ poruch je způsobený proudě ním čchi do protisměru (čchi-ni) a projevuje se např . krvácením z nosu, zrudnutím a opuchnutím očí apod. Pro jej ich léčení se používaj Í prostředky, které harmonizují mechanismus čchi a zastavují krvácení.
Čchi ,
52
krev
a
tekutiny
Vztah
3. Cehi může udržet krev
prázdná, tehdy se krev pohybuje."41
Jak už bylo řečeno na začátku této kapitoly, čchi vzhledem k proukrve vykonává dvě protikladné funkce : jednak krev pohání, podporuje její tok, avšak zároveň ji i omezuje, udržuje ve vymezených trasách. Proto v případě prázdnoty čchi může dojít k tomu, že "čchi neudrží krev" (čehi pu še-sue) a objevují se různé formy atypického krvácenÍ. Z orgánů souvisí zej ména s oslabením funkcí sleziny, srdce a plic. Při léčení podobných syndromů se v první řadě podávají pří pravky na rozhojněn í čchi (i-čehi) , které se doplňují léčivy zastavujícími krvácenÍ. dění
(2) Vztah krve Tento vztah je
čchi
odlučuje ,
a
t e kutin
když
čchi tlačí,
53
tehdy se i krev
"Krev je druhem čchi; když je čchi horká, je horká i ona, když je čchi studená, studená je i ona, když čchi stoupá vzhůru , zdvihá se i ona, když čchi klesá, klesá i ona, když se čchi zahustí, zahušťuje se i ona, když čchi stagnuje, stagnuje i ona, když je čchi čistá, je čistá i ona, když je čchi kalná, kalná je i ona."42
IV.4.2. Vztah mezi
čchi
a tělními tekutinami
vůči čchi vyjádře n
v úsloví "krev je matkou
čchi "
(sue wej
čehi Čf mu). Čchi , jelikožje jangové povahy, potřebuje být v těle vázá-
na svým jinovým protikladem, neboť jinak by nebyla ustálená a měla by tendenci unikat, vyprchávat. Jejím hlavním protějškem je právě krev, s níž je značná část tělesné čchi promíchána. Druhým aspektem tohoto vztahu je skutečnost, že nejenom čchi doplňuje a obnovuje krev, nýbrž i ona sama se průběžně vytváří z krve, z esence potravy, kterou krev v sobě obsahuje. Proto ztráta krve současně znamená i úbytek čchi a prázdnota krve zpllsobuje následně i prázdnotu čchi . Pokud tedy chceme doplnit čchi, v těchto případech je to možné dosáhnout jednak přípravky na posílení čchi, ale i léčivy na doplnění krve (pu-siie-j ao). Jak vidíme, čchi a krev představují v čínské medicíně nerozlučnou j injangovou dvojici, kde obě složky jsou na sobě existenčně závislé a navzájem se bezprostředně ovlivňují fyziologicky i patologicky. Jejich vyváženost nebo nevyváženost se považuje za jednu ze základních podmínek toho, zda je člověk zdráv, anebo zda ho začnou sužovat nemocI. "Čchi je generálem krve a krev se pohybuje současně s ní; krev je ochráncem čchi, pokud ji čchi dostává, pak je klidná a tichá. Když se čchi zahradí, potom se zhustí i krev, když je čchi
Podobně jako v předchozím případě, z hlediskajinjangového děle ní čchi představuje jang a tělní tekutiny jsou jin. Stejně tak platí i jejich vzájemná podmíněnost - obě jsou vytvářeny z esence potravy a jsou na sobě závislé, neboť tekutiny jsou jednou ze substancí, z nichž se čchi obnovuje, a na druhé straně čchi je silou řídící proces metabolismu a cirkulace tělních tekutin .
(1) Vztah
čehi vůči tělním
tekutinám
1. Cehi může řídit tekutiny Tekutiny přijímané v podobě stravy musí v těle projít přeměnou, aby se z nich staly tělní tekutiny, které organismus potřebuje a využívá pro různé účely . Jelikož iniciální silou tohoto procesu tzv. čchiizace tekutin je čchi , a čchi je kromě toho i hybnou silou funkcí orgánů podílejících se na metabolismu tekutin, čínská medicína jí přisuzuje odpovědnost za tvorbu ťin-jie, tělních tekutin. V patologii tento vztah znamená, že dostatek čchi dává předpoklad pro plnohodnotnou činnost příslušných orgánů (zejména sleziny a žaludku) a následnou dostateč nou tvorbu tělních tekutin, zatímco prázdnota čchi se naopak stává pří činou snížení jejich produkce a z toho plynoucích různých chorobných poruch. :: LTS, s.95 ; cit. z T.chqng Cung-chaj: Sue-čeng-lun; 1884 n. I. - LTS, s.97; CIt. z Cu Cen-cheng: Ke -č 'ju- lun; 14. slol. n. I.
Č ehi ,
54
2. Čehi může dopravovat tekutiny
Cirkulace tekutin jakož i jejich vylučování mimo tělo se dějí díky pohybující se čchi . Mechanismus čchi , tj. její pohyb vzhůru, dolů, dovnitř a ven, umocněný příslušnými funkcemi orgánů (sleziny, plic, ledvin ajater) zabezpečuje, že tekutiny mohou kolovat po celém těle a v případě potřeby se dostávat i mimo ně. Naopak, poruchy tohoto mechanismu mají za následek i poruchy v distribuci tělních tekutin . Například prázdnota anebo stagnace čchi vyvolává i stagnaci tekutin; tento stav se nazývá "čchi nedopravuje vodu" (čehi pu singšuej). Patologické ovlivňování se děje přirozeně i v opačném směru: stagnace tekutin z jakékoliv příčiny způsobuje disharmonii mechanismu čchi ; tento syndrom se nazývá "zastavení vody a stagnace čchi" (šuej-tehing čehi-č ') . Současná stagnace tekutin i prázdnota čchi může vyvolat převlhčení některých částí organismu, zahušťování hlenů , vznik vodnatých opuchlin apod. V těchto případech se pak v klinické praxi aplikují metody na rozhýbání čchi (sing-čehi) a regulaci vody (lišuej) , tj . prostředky jangové, zateplující povahy. podpůrnému účinku
3. Čehi může udržet vodu Stejně jako u krve i v případě tělních tekutin čchi působí dvěma protikladnými způsoby. Z jedné strany podporuje cirkulaci a vylučo vání tekutin, avšak z druhé strany kontroluje i jej ich zadržování pro zabezpečení vyvážené vodní bilance organismu. Proto oslabení čchi znamená i oslabení regulace tekutin, což se projevÍ jako časté anebo silné pocení, časté močení, neudržení moče atd. Chorobné poruchy tohoto druhu se léčí metodami "doplnění čchi a upevnění tekutin" (pu-čehi ku-ťin).
(2) Vztah
tělních
tekutin
Vztah krve a tekutin
krev a tekutin y
vůči čchi
Také tento vztah je analogický ke vztahu mezi krví a čchi. Jeho podstata je vyjádřena úslovími "tělní tekutiny mohou být dopravním prostředkem čchi" (ťin neng eaj čehi), které vypovídá o spojitosti tekutin a čchi vzhledem k jej ich pohybu v organismu, a "čchi se odlučuje
55
následně za tekutinami" (čehi suej jie lehua) , které odkazuje na skuteč nost, že s úbytkem tělních tekutin nutně dochází i k úbytku čchi. Proto chorobné stavy způsobující odvodnění organismu - silné pocení, prů jmy, zvracení atd. - mají za následek i značné oslabení čchi . Při jejich léčení je třeba nejprve posílit a obnovit čchi (jang), a potom použít metody na doplnění tekutin.
IV.4.3. Vztah mezi krví a
tělními
tekutinami
Krev i tekutiny jsoujinové povahy, funkcí obouje především vyživovat a svlažovat organismus, a mají též společný původ - esenci trávené potravy. Ťin-jie představují podstatnou část krve a samy se naopak z krve obnovují. (1) Vztah krve
vůči tělním
tekutinám
Kapalná složka krve je podle čínské medicíny jedním ze zdrojů tekutin. Tím, že se dostává i mimo cévy, proniká do organismu a tam se mění v tekutiny ťin-jie. Proto objem krve má bezprostřední vliv i na objem organických tekutin . Zahušťování krve např. způsobuje , že se zmenší množství krevní tekutiny vystupující mimo cévy, a tudíž i množství tělních tekutin potřebných pro svlažování svalstva, pokožky atd. Výsledkem bude vysychání svalstva i pokožky. Velká ztráta krve má za následek ubytí tekutin, které se zvýší ještě tím, že tělní tekutiny vstupují do cév, aby nahradily a doplnily úbytek krve. Chorobné stavy tohoto typu se projevují pocity žízně, sucha v ústech, vysycháním pokožky, nedostatkem moče, suchou stolicí apod. V léčeb né praxi se v dané souvisloti upozorňuje na to, že v případě málokrevnosti z jakékoliv příčiny se nesmí uplatňovať potopudné metody. Tato zásada je vyjádřena v poučce "u těch , kteří trpí ztrátou krve, se nesmí vyvolávat pocení" . doplňování tělních
(2) Vztah
tělních
Největší část
o
tekutin
vůči
krvi
krve je tvořena tekutinou, což samo o sobě vypovídá tekutin pro krev. Kromě toho se z těchto tekutin
důležitosti tělních
Č chi,
56
k r e vat e k u t i n y
57
krev i neustále doplňuje; podle čínské medicíny se to děje hlavně prostřednictvím tzv. spojnic-vnuků, sun-Iuo, nejdrobnějších kanálků čchi, do nichž ťin-jie jakožto součást vyživující čchi vsakují, míchají se s krví a mění s v ní. Tato skutečnost je zachycena v úsloví "tekutiny a krev mají společný původ" . "Čchi vycházej ící z prostředního zářiče ... vsakuje do kanálků sun-Iuo, (tím) harmonizuje tělní tekutiny, které se proměňují v červeň a stávaj í se krví. ,,43
Vzhledem ke spojitosti mezi tělními tekutinami a krví platí, že úbytek tekutin má za následek i snížení objemu a kvality krve, což se projeví chorobnými stavy tzv. vysušení tekutin a krve (t'in-kchu siie-cao). Analogicky k předcházejícímu vztahu i zde platí zásada, že v případě značného úbytku tělních tekutin (např. pocením) se nemají používat metody, při nichžje vypouštěna krev.
43
Ling-šu, kap.Sl , s.544.
KAPITOLA
v ,
v
v
SIT DRAH CCHI
Charakteristika
drah
čchi
59
V.l. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU DRAHČCHI
Existence drah čchi je ve světě, ale i v Číně samotné, předmětem úvah, sporů, a nejednou i nekritického odmítání. To ovšem nevybočuje z celkového problému akceptovatelnosti teorie čínské medicíny jako takové. Přímé a nezvratné důkazy v rámci dokazovacího systému západní vědy k dispozici ještě nejsou, nepřímých je celá řada. Například ten, že konkrétní léčebné a diagnostické postupy vycházejí bezvýhradně z existence drah, a už několik tisíc let přitom spolehlivě účinkuj í. Dalším, byť dosti subjektivním, nepřímým důkazem jsou vjemy vznikající při léčbě akupunkturou nebo masážemi. Jsou to pocity např. tepla, brnění nebo rozpínání, které se šíří ze stimulovaného bodu ve směru předpokládaného průběhu dráhy. "Nejhmatatelnější" pociťování se dostavuje v průběhu cvičení čchi-kungu , ovšem i to je důkaz více v rovině subjektivních vjemú než v rovině možnosti jejich objektivního pozorování a zaznamenávánÍ. Nejpádnějším, ač přirozeně nepřímým, dúkazem a jakousi tichou sebeobhajobou tohoto učení opět zústává jenom jeho vnitřní logika a propracovanost - a ověřenost časem. Čínský pojem pro celou soustavu drah čchi je t'ing-Ino, kde "ťing" púvodně znamená rovné vertikální vlákno v tkanině , a "Iuo" je spojnice, příčné spojovací vlákno v síti . Hlavní dráhy čchi se nazývají !'ing-maj a jej ich spojnice luo-ma). V těchto názvech je zaj ímavá jejich druhá složka - maj , jej íž význam jakožto samostatného slova je "céva" případně "pulz" . Tím jako by se už pojmenováním drah naznačovalo, že v nich proudí nejenom čchi jakožto síla, energie, nýbrž - přinejmen ším částečně - i čchi-stle, hmotnoenergetická směs živící organismus. Jména hlavních drah jsou odvozena od orgánu, s nímž dráha souvisí, od toho, zda dráha v úseku na končetinách probíhá po rukou (šou) nebo po nohou (cu), od její příslušnosti k jin nebo kjangu, a v rámci toho pak ještě od mocnosti jin či jangu. Jin i jang jsou totiž podle síly odstupňovaní do tří úrovní: u jangu nejsilnější je jang-ming Uangové světlo), střední je tchaj-jang (velký jang) a nejslabší je šao-jang (málo jangu); u jin nejsilnější je tchaj-jin (velkájin), střední je šao-jin (málo jin) a nejslabší je t'ue-jin (vytrácející se jin).
60
Charakteristika
drah
Struktura
čc hi
tchaj-jin ........... . jang-ming } jin
{
š~o-~~ .. .. . .. .. ... ťue-Jm
. ~cha~-jang
61
čchi
drah
~
>....
Jang
'>-.
rn
................ sao-Jang
;>
II)
~
Ce lý název dráhy plic například tedy zní "šou-tchaj-jin fej-ťing", což múžeme přeložit jako "tchajjinová dráha plic na rukou". Dráhy jinové jsou spojeny s orgány cang, přičemž od orgánú v hrudní dutině (plíce, srdce, osrdečník) proudí tři dráhy po rukou a k orgánúm v břišní dutině (s lezina, játra, ledvi ny) proudí rovněž tři dráhy po nohou . Dráhy jangové jsou spojeny s orgány fu a stejně tak tři vedou po rukou (tlusté střevo, tenké střevo, trojitý zářič) a tři po nohou (žaludek, močový měchýř, ž lučník) , přičemž všechny procházejí hlavou .
~ 'i5
u
~
o.
rn ..!:l 'rn ....
>u II) "O .... ....
II)
.g
rn rn ..!:l 'rn .... .... 'rn ' ;> rn "O "O 'rn 'rn o ;> ;> ..!:l
"O
.....
'II)
rn 'rn ....
"O
..!:l u .....
o
I:lJ)
1:lJ)
rn
>."
.... :;::l
o ..!:l ' II)
rn
o
o;::l
?~ >.... 'rn N >..... ....
>-.
C
,-
·N II)
.;; ....
rn ~ ..!:l rn ' .... rn ..!:l "O 'rn .... ' ;> rn "O o 'rn ;> ..s....., .So ..!:l "5' rn
"O
'rn ;> o
§ ......, crn
crn ..!:l u ......, .....
C
tii "O
I:lJ)
.~
E
E
:;J ..!:lrn -tl 'rn.... I:lJ)
.~
>~
."
'rn ;> 'rn ;>
.s o o .s ......, .s .5 E .0' . (i)' .~
rn
;> II) >..... ....
~ E II) ..... ..... ..!:l
..!:l u
.~
"5' rn >
u .....
>
II) .....
rn ......, rn
:;J.... "O
'rn ;> o
.S . (i)'
.... :;::l
o ..!:l ;::l 'II) ...I<: ;> "O o ;::l >u ~ (ij o 'i5 >N >u
rn 'rn ....
E rn
;::l
I
orn
:au >u
~
......,
:;J >Nrn "O -tl :;J.... 'rn ;> 'rn ;>
..!:l
o
I:lJ)
o
I:lJ)
c § ......,
·S
.~
"O
'rn ;> o
.S
.0' C ..!:l rn rn ..... u >
j inové dráhy rukou ... . . ... . .. . . ...... . h ruď j inové dráhy nohou .. . . . . .. . . ... ...... . břicho jangové dráhy rukou a nohou ......... . hlava Dráhy jsou tvořeny cirkuluj ící čc hi, a proto krom ě nitrotělních funkcí, o nichž bude řeč dále, představuj í i pojivový č l ánek mezi organi smem člověka a přírodou. Spoj itost je dána, jak již by lo vysvět l e n o předtím , totožností " materiálu", která je příčinou permanentní interakce jednak na úrovni oněc h stěží postřehnutelných činností jin-jangu a pěti prvkú, a jednak i na " přízemněj š í" úrovni ov livň ování organismu, n apř. střídáním ročních období, zm ě nami počasí apod.
E >11)
] "O ..!:l
u
N
L~
v.l.l. Struktura systému drah
00 _________
_______________
~
čchi
Na základě příslu šnosti k vnitřním orgánúm aj iných charakteristických vlastností čínská medicína rozděluje systém drah čchi do šesti ve lkých skupin - dvanáct řádných drah, osm zv láštních č i mimořádn ých drah, dvanáct bočních větví řádných drah , patnáct spojnic, a potom ještě dvanáct šlachosval ových drah a dvanáct oblastí pokožky, přičem ž tyto pos led ně jmenované skupiny nejsou dráhami čchi v pravém smyslu slova. Osnovu ce lého systému tvoří dvanáct řádných drah .
E
o .I:J N
0. ..... .,,§ ..... ~oocE ----...,....-.
~
u
'i5 :~ o 'u
'>-.
.§ ,'rn.... ......
o
;> ..!:l u
...... J
~
.~
E I
o
E
--o
E I
I:lJ)
C
:c Schéma systému
ť in g-Iuo
;::l
.~
E tlIl c
:c
o
-tl o
;::l
*~
o o ..... ...1<: rn o ;>
o.
~~ ..!:l ."
lS.tl >
NN ...........
J
62
Charakteristika
V.1.1.a. Dvanáct
řádných
drah
drah (š'-er
Struktura
6chi
ťing-maj)
drah
čchi
63
Na rukou dráha velké jin postupuje od palce po palcové hraně a nadloktí, dráha vytrácející se jin vede od prostředníku stře dem předloktí a nadloktí, a dráha málo jin postupuje od malíčku po vnitřní malíkové hraně předloktí a nadloktí. Na nohou tchaj-j in vede od vnitřní strany palce, po vnitřku lýtka za holenní kostí a po vnitřní přední hraně stehna; t'Ue-j in začíná na vnější straně palce, zhruba do poloviny holeně vede před tchajj inovou dráhou , ale pak j i křižuje a pokračuje dále ve středním pruhu; šaojinová dráha se zvedá od chodidla na vnitřní zadní hranu lýtka a stehna a postupuje za zmíněnými dvěma dráhami. předloktí
Jelikož tyto dráhy tvoří osnovu celého systému, čínská medicína je nazývá dvanácti řádnými resp. hlavními dráhami (š'-er čeng-ťing). Jejich základní charakteristikou je, že jsou přímo spojeny s dvanácti orgány cang-fu, svým prLlběhem propojují mezi sebou vnitřek těla s jeho povrchem a udržují v něm neustálý koloběh čchi a krve.
(1) Charakteristika rozmístění Dvanáct t'ing-maj cirkuluje z útrob těla na jeho povrch a zase zpátky, přičemž jejich průběh se řídí jistými zákonitostmi. V Nejt'ingu je zák ladní rozmístění charakterizováno větou " Dvanáct drah ve vnitřku přináleží orgánúm fu a cang, vně se propojuje na končetiny a články" . Pojem "články" znamená obvykle klouby kostí, ovšem zde je v knize interpretován ve smyslu " body", sUe-wej. Dráhy tedy uvnitř vyvěrají z orgánú resp. jimi procházejí, a na povrchu přes jednotlivé body protékají končetinami a dal šími částmi těla.
vpředu
jang-ming
uprostřed
J.
šao-jang
uprostřed
Vnější průběh
(1) Oblast
končetin
tchaj-jang
Z hlediska učení o jin-jangu vnitřek je stranou řízenou jin, zatímco vnějšek při náleží k jangu. Tento princip přirozeně respektuje i cirkulace čchi - jinové dráhy proto probíhají po vnitřní straně rukou a nohou , jangové proudí na jej ich vnější straně. Obě plochy, vn itřní i vnější, j sou dále rozděleny do tří jakoby pruhú, jimiž vedou dráhy s různou mocností jin anebo jangu. U jinových drah v předním pruhu vedou dráhy s mocností "velké jin" (tchaj-jin) , tj. s nejvíce jin, v prostředním je "vytrácející se jin" (ťiie-jin), tj. s nejméně jin, a v zadním je "málo jin" (šao-jin), tj. s prostřední hladinou jin; u jangových drah je vpředu ,jangové světlo" Oang-ming) čili nejvíce jangu, uprostřed je "málo jangu" (šao~jang), tj. nejméně jangu, a vzadu je " velký jang" (tchaj-jang) čili prostřední hladinajangu.
vzadu
Obr. 6. Rozloženíjin-jangu podle mocnosti
Na rukou dráha jang-mingu vede po přední hraně ruky od ukazováku k hlavě, šaojangová dráha postupuje středem vnější strany ruky od prsteníku přes předloktí a nadloktí, a tchajjangová dráha vede od malíčku po boční hran ě lo ketní kosti nahoru po paži . Jangmingová dráha na noze vede vpředu , od druhého prstu nohy, vně od holenní kosti a přes přední stranu stehna, šaojangová dráha postupuje po vnější straně nohy od čtvrtého prstu nohy, přes bok lýtka a stehna, tchajjan-
64
Charakteristika
Obr. 7 Dráhy
čchi zepředu
drah
a zezadu
čc hi
Struktura
drah
čchi
Obr. 8. Dráhy čchi ze strany
65
66
Charakteristika drah
čc hi
gová dráha je vzadu a vede od malíčku dozadu na patu a potom dem zadní strany lýtka a stehna.
Struktura stře
(2) Oblast hlavy Hlava, jakožto nejvýše umístěná část těla, přináleží kjangu ; pří mo do ní vedou jenom povrchové větve jangových drah (ačkoli zevnitř do ní stoupají i dráhy jinové). Jejich rozložení se řídí stejnými zákonitostmi , čilijangmingové dráhy jsou nejvíce vpředu - dráha ruky na boku brady a u nos u, dráha nohy na tvářích a pod okem ; šaojinové dráhy jsou na straně hlavy - dráha ruky je za uchem a na spáncích, dráha nohy je také za uchem, po celé straně hlavy a u vnějšího koutku oka; tchajjangové dráhy jsou staženy více vzadu - dráha ruky vychází zezadu od šíje k vnějšímu koutku oka, dráha nohy vede od vnitřního koutku oka přes temeno dozadu na zátylek. (3) Oblast trupu Třijinové dráhy rukou vedou na boční stranu hrudníku; tchajjinová dráha prochází horní částí prsního svalu, ťiiej inová dráha začíná vedle prsní bradavky a šaojinová dráha vede do podpaží. Všechny tři jinové dráhy nohou procházejí břichem a přes hrudník, přičemž nejblíže k centrální ose tělaje šaojinová dráha, ťliejinová dráha prochází pohlavními orgány a potom na stranu na žebra, tchajjinová dráha je nejdále od centrální osy trupu. Jangové dráhy rukou procházejí zadní částí ramena resp. lopatky, nejvíce vpředu je přitom jangmingová dráha, za ní vede šaojangová a nejzadnější je tchajjangová dráha. U drah nohou jangmingová prochází trupem vpředu, šaojangová po jeho straně a tchajjangová vzadu na zádech.
2.
dr a h
čchi
67
Tři jinové dráhy rukou jsou zanořeny do hrudníku, kde procházej í plícemi, osrdečníkem a srdcem, jinové dráhy nohou se vnořují do břišní dutiny a propojují se se slezinou, játry a ledvinami . Jangové dráhy rukou obdobně mají větve, které vedou od povrchových úsekll k jej ich orgánům, tj. do tlustého střeva, troj itého zářiče a tenkého střeva. Jangové dráhy nohou podle stejného principu jsou spojeny se žaludkem, ž lučníkem a močovým měchýřem . Kromě toho jsou uvnitř dráhy a orgány spojeny sítí spojnic (luo), když z drah orgánú cang vedou spojnice do příslušného sdruženého orgánu fu , a naopak.
(2) Charakteristika cirkulace 1. Směr a posloupnost cirkulace
Pohyb čchi-sUe v soustavě drah je pravidelný a cyklický, a májisté zákonitosti - v některých drahách je vzestupný, v některých sestupný, a podobně se střídá i dostředivý a odstředivý směr toku čchi. V Ling-šu je základní směřování cirkulace v drahách shrnuto takto: "Tři jin(ové dráhy) rukou vedou z orgánú cang do rukou , tři jang( ové dráhy) rukou vedou z rukou do hlavy; tři jang( ové dráhy) nohou postupují z hlavy do nohou, tři jin(ové dráhy) rukou postupují z nohou do břicha .,, 1
Toto je všeobecný směr cirkulace v závislosti na jinové nebo jangové povaze dráhy. Mimoto však čchi-sUe protéká v přesném pořadí z dráhy do dráhy, přičem ž v každé z nich má zvýšenou hladinu v průbě hu dvou hodin, takže cyklus oběhu odpovídá 24 hodinám jednoho dne. Jako výchozí v denním cyklu se počítá dráha plic, jejíž čas je mezi 3.-5 . hodinou ralln í, kdy se začíná "probouzet" energie dne. Posloupnost toku čchi mezi dráhami zobrazuje následující schéma:
Vnitřní průběh
Jak již naznačil zmíněný výrok " ... uvnitř přináleží orgánům fu a cang", dráhy jsou v trupu propojeny se svými příslušnými orgány. I
Ling-šu, kap.38 , s.292 .
68
Charakteristika
drah
čchi
plíce 3-5
CD -~~~~---.. !Jl tlusté střevo
slezina 9-11
0
srdce 11-13
®
ledviny 17-19
®~
osrdečník
® -~~~~---.. @třizářiče
drah
čchi
69
(2) Propojení jangových drah navzájem
I 5-7
T
+
® žaludek
~
7-9
• @ tenké střevo
+13-15
(J) močový měchýř
+
15-17
19-21 játra 1-3
Struktura
I 21-23
T
@
~
Obr. 9. Schéma cirkulace
Pro kontakt jangových drah je příznačné, že do sebe vstupují vždy dráhy stejné mocnosti, že všechny spoje jsou na hlavě a že se pokaždé jedná o propojení z drah rukou do drah nohou. Jangmingová dráha tlustého střeva se u nosu spojuje s jangmingovou dráhou žaludku, tchajjangová dráha tenkého střeva u vnitřního koutku oka vstupuje do tchajjangové dráhy močového měchýře, a šaojangová dráha tří záři čů se u vnějšího koutku oka křižuje s šaojangovou dráhou žlučníku .
@ žlučník 23-1 čchi
v drahách
2. Propojení drah Dráhy čchi v těle nejsou nějaké izolované úsečky, které by měly přesně definovaný začátek a konec. Jejich tok je nepřetržitý a volně jedna do druhé procházejí, přičemž na sebe navazují tímto způsobem:
(1) Propojeníjinových ajangových drah K protékání čchi z jinových do jangových drah a naopak dochází na nejvzdálenějších periferiích těla, na koncích končetin resp. až prstů. Na rukou takto tchajjinová dráha plic má na zápěstí odbočku do jangmingové dráhy tlustého střeva, která vede od ukazováčku nahoru; ťUej inová dráha osrdečníku prochází z dlaně do šaojangové dráhy tří zářičů na prsteníku; šaojinová dráha srdce se propojuje na konci malíč ku s tchajjangovou dráhou tenkého střeva. Na nohou naopak jangové dráhy vstupují do drahjinových : jangmingová dráha žaludku se na nártu přelévá do tchajjinové dráhy sleziny; šaojangová dráha žlučníku rovněž na nártu má odbočku do ťUej inové dráhy jater, a tchajjangová dráha močového měchýře se pod malíčkem nohy propojuje se šaojinovou dráhou ledvin.
(3) Propojení jinových drah navzájem Jinové dráhy se spojují v jinové části těla - v hrudi, přičemž u nich dráhy nohou vnikaj í do drah rukou . Tchajj inová dráha sleziny proniká v srdci do šaojinové dráhy srdce, ťUejinová dráha jater se v plicích propojuje s tchajjinovou dráhou plic, a šaoj inová dráha ledvin vstupuje v hrudi do ťUejinové dráhy osrdečníku.
3. Vztah povrch-nitro Jak už bylo zmíněno, žádná dráha není izolovanou trasou čchi. Dvanáct drah jednak plynule prochází jedna do druhé, a kromě toho jsou ještě vícenásobně provázány celou sítí odboček, které zajišťují propojení povrchu a vnitřku těla všeobecně, i povrchu a vnitřku u konkrétních dvojic drah resp. jejich orgánů. První okruh propojení je pří mo na úrovni hlavních drah; každá z nich má kromě povrchového úseku ještě i vnitřní prL.běh - do svého orgánu, odkud ještě vysílá vnitřní spojnici do sdruženého orgánu. Např. vnitřní úsek dráhy plic vede do plic a z nich klesá doll::. spojnice do tlustého střeva. Druhý okruh propojení povrch-nitro vede mezi příslušnými dvojicemi drah v jejich povrchových úsecích ležících pod lokty a koleny. Zde se nacházejí body luo, z nichž každá dráha vede spojovací odbočku do "příbuzné" povrchové resp. vnitřní dráhy. Třetí okruh propojení zajišťují tzv. boční větve ťing-pie jednotlivých drah. Tyto se oddělují ze svých mateř ských řádných drah na končetinách, potom postupují dovnitř těla do orgánů a nakonec se opět vlévají do řádných drah; boční větve
70
Charakt e ristika
drah
Struktura
č c hi
jinových drah vtékají přitom do zpárovaných jangových drah, zatímco boční větve jangových drah se vlévaj í zpátky do své mateřské dráhy. Páry drah, které na rukou a nohou tvoří dvojice povrch-nitro, jsou: jang-ming - tchaj-jin, tchaj-jang - šao-jin, šao-jang - ťUe-jin , přičemž každá dvojice ještě patří vždy ke stejnému z pětice prvků .
drah
č chi
71
se žlučníkem ; jang-čchiao-maj vede po vnější straně nohou a trupu na hlavu, a prochází body dráhy močového měchýře a dal ších jangových drah ; souběžně za ní postupuje jang-wej-maj a rovněž prochází body několika jangových drah ; dráhy j in-čchiao a j in-wej vedou po vnitřní straně nohou přes trup na hrdlo a hlavu, a na své trase procházejí body několikajinových řádných drah.
Tab. 4. Spojení povrch-nitro dvanácti drah Tab.5.
Jinové dráhy (nitro)
Pět prvků
Jangové dráhy (povrch)
kov
jang-ming ruky, tlusté střevo
šao-jin nohy, ledviny
voda
tchaj-jang nohy, močový měchýř
fiie-jin nohy, játra
dřevo
šao-jang nohy, žlučník
šao-jin ruky, srdce
oheň
tchaj-jang ruky, tenké střevo
tchaj-jin nohy, slezina
zem
jang-ming nohy, žaludek
fiie-jin ruky, osrdečník
oheň kancléře
šao-jin ruky,
tři zářiče
Tato skupina zahrnuje dráhy tu-maj, žen-maj, čchung-maj , taj-maj, jang-čchiao-maj , j in-čchiao-maj, jang-wej-maj aj in-wej-maj . Zvláštními či mimořádnými se nazývají kvúli jistým svým odlišnostem od drah řádných , které spočívají v tom, že nejsou bezprostředně spojeny s orgány, nepatří přímo k pěti prvkům, nemají vztah povrch-nitro a neleží na nich (s výjimkou tu-maj a žen-maj) vlastní dráhové body. Další zvláštností je, že paralelně na obou stranách těla (tedy podobně jako dráhy řádné) vedou pouze dráhy čchiao-maj a wej-maj, zatímco ostatní čtyři mají jenom po jednom úseku. Co se týče rozmístění mimořádných drah, žen-maj prochází střed ní linií přední části trupu ; tu-maj vede po stejné linii, ovšem na zádech; čchung-maj vede zhruba rovnoběžně vedle žen-maj a prochází body ledvin ; taj-maj obkružuje tělo v pase a má společné body
Kontakiovanéd.ráhy
tu-maj
zadní střední linie
močový měchýř,
žen-maj
přední střední
žaludek, tu-maj
čchung-maj
paralelní s žen-maj
ledviny, žaludek, žen-maj
taj-maj
kolem pasu
žlučník
jang-čchiao
vnějšek těla,
jin-čchiao
vnitřní
jang-wej
V.l.l.b. Osm zvláštních drah
osmi zvláštních drah
Průběh
Zvláštní dráha
tchaj-jin ruky, plíce
Průb ě h
jin-wej
linie
ramena, hlava
strana nohou, trup,
oči
vnější strana těla, ramena hlava vnitřní strana nohou, třetí linie od žen-mai, hrdlo
V.l.l.c. Dvanáct
bočních větví
žen-maj
tlusté střevo , tenké střevo ledviny, močový m ěchýř močový měchýř, žlučník, střevo, tři zářiče,
tenké
tu-maj
ledviny, slezina, játra, žen-maj
drah (š'-er t'ing-pie)
Všechny řádné dráhy maj í ještě svou boční větev (ťing-pie), která do útrob, a potom se z nich vrací zpátky. Průběh bočních větví vystihují čtyři pojmy: odloučení (li) , vnoření (žu) , vynoření (čchu) a spojení (che). Boční větve se odlučují z mateřské dráhy v úsecích nad koleny a lokty - to je odloučení; odtud postupují do těla a ponořují se do orgánů - to je vnoření; od orgánů postupují nahoru do hrdla a hlavy - to je vynoření; svou dráhu končí vniknutím do řádné dráhy - to je spojení. Boční větve jangových drah se vlévají zpátky do své řádné dráhy, boční větve jinových drah se spojují s jangovou dráhou se
ponořuje
Charakteristika
72
drah
čchi
sdruženého orgánu. Tím se mezi dvanácti dráhami vytváří tzv. "šest spojení" (liou-che). To je první funkcí bočních větví. Jejich druhá funkce je obdobná - jelikož boční větve vedou z končetin do těla, zvenčí dovnitř a naopak, provazují nazvájem povrch a vnitřek těla. Třetí funkce spočívá v zabezpečení spojení mezi jinovými dráhami a hlavou. Řádné jinové dráhy obvykle končí v hrudi, a pokud by to byl definitivní stav, chyběl by jim kontakt s hlavou. Díky bočním větvím však toto spojení existuje. Ťing-pie drah nohou vedou do hlavy bud' samy, anebo zajišťují kontakt svých řádných drah tím, že se vlévají do drah jangových, které všechny vystupují až do hlavy. Poznání existence systému bočních větví a zákonitostí jejich prů běhu významně obohacuje léčebnou praxi. Ačkoli ťing-pie vedou v hloubce a neleží tudíž na nich aktivní body, umožňují púsobit pomocí dráhových bodů i na části těla, jimiž povrchové větve neprocházej í. Např. zásahy na bodech j inových drah nohou lze léčit nemoci v hlavě nebo smyslových orgánech ; je to právě proto, že jej ich boční větve vystupují až do hlavy.
Struktura
jang-ming ruky
čchi
73
-ce
..
Dráha
drah
Odloučení
Vniknutí
..
Útroby
výstup
Spojení
plíce, tlusté střevo
hrdlo, nadklíčnÍ jamka
jang-ming ruky
hrdlo, tvář, oko
tchaj-jang ruky
hrdlo, za uchem
šao-jang ruky
lopatka, krční pateř
tchaj-jin ruky
podpaží, hruď
tchaj-jang ruky
rameno, podpaží
šao-jin ruky šao-jang ruky ťUe- jin
ruky
podpaží, hruď
srdce, tenké střevo
srdce
klíční jamka
tři zářiče , hruď
podpaží, hruď
tři zářiče
temeno, nad-
V.1.1.d. Patnáct spojnic (š'-wu luo) Tab. 6. .......
Průběh bočních větví řádných
Br~
Odlóučení
jang-ming nohy
stehno, břicho
tchaj-jin nohy
Vniknutí
Útroby
....
žaludek, slezina, srdce
tchaj-jang nohy zákolení, šao-jin nohy
zákolení, tchaj-jang nohy
šao-jang nohy
bedra, volná žebra
močový mě-
cht, ledviny sr ce
žlučník, játra, ťiie-jin
nohy
srdce nárt, slabiny šao-jang nohy
'
Spojení
hrdlo, ústa, oči hrdlo, nadklíční jamka
stehno, jang-ming nohy konečník
výstup
drah
jang-ming nohy
šíje tchaj-jang nohy jazyk, šíje
hrdlo,
tvář,
oko
šao-jang nohy
Kromě svých vnitřních a bočních větví jsou hlavní dráhy čchi mezi sebou propojeny i soustavou tzv. spojnic, která se rozprostírá více v povrchových vrstvách těla. Soustavu tvoří 15 spojnic (12 spojnic řádných drah , 2 spojnice zvláštních drah tu-maj a žen-maj, a velká spojnice sleziny; někdy se ještě připočítává spojnice žaludku a pak se mluví o 16 spojnicích) a síť drobných spojniček, u nichž se již neudávají žádné počty, ale podle velikosti se dělí do dvou skupin. Odbočky ze spojnic se nazývají sun-Iuo, spojnice vnuci ; ještě drobnější kanálky se jmenují fu-Iuo , plovoucí, povrchové spojnice. Tyto asi mají těsný vztah ke krevním vlásečnicím , neboť Nej-ťingje charakterizuje tím, že " plovoucí (spojnice) všech drah jsou ty, které lze normálně vidět", a mluví se o nich téžjako o krevních spojnicích (sue-Iuo) . V prúběhu spojnic existují shody; spočívají v tom, že spojnice se odděluj í z řádných drah v bodech luo ležících pod úrovní loktll a kolenou, a potom postupují k dráze orgánu sdruženého v dvojici povrch-nitro. Luo-maj jinových drah tedy procházejí do drah jangových a naopak, čímž zpevňují vztahy mezi povrchem a nitrem organismu.
74
Charakt e ristika
drah
č chi
Patnácti spojnicím se přisuzuje, že jsou jakýmisi sběrnými, a tím i řídícími kanály pro celou soustavu drobnějších kanálků sun-luo a fu-luo. Významné v tomto ohledu jsou zejména čtyři spojnice: spojnice dráhy žen-maj, která reguluje síť spojnic jinových drah v oblasti břicha; spojnice dráhy tu-maj , která ovládá spojnice jangových drah na zádech; velká spojnice žaludku, v níž se akumuluje cung-čchi a má tudíž vliv na pohyb čchi a krve ve všech drahách a spojnicích; velká spojnice sleziny, jež je považována za shromaždiště všech krevních spojnic sLie-luo. Síť sUe-luo, posledních a nejdrobnějších výhonků drah čchi , hraje dldežitou roli v distribuci tří životně potřebných a vzájemně propojených esencí - krve, vyživující čchi jing-čchi a ochranné čchi wej-čchi. Díky ní se dostávají do každého místa těla.
V.1.1.e. Dvanáct šlachosvalových drah (š'-er t'in-t'ing) Žádná z dosud popsaných skupin systému t'ing-luo - snad s výjimkou krevních spojnic siie-luo - nemá anatomicky odhalitelný podklad. Jiné je to v případě této a následující skupiny, které tvoří šlachosvalové dráhy a tzv. okrsky pokožky. Pojem "t'in" v názvu šlachosvalových drah má v klasických textech poměrně široký význam. MMe znamenat "šlacha", "vazivo", také "blána" nebo i "svalstvo". Ťin-ťing jsou tedy svalovo-šlachové struktury, které se táhnou vždy ve směru příslušné dráhy. Začínají u nehtll prstll rukou a nohou, a potom, upínaj íce se na kosti a klouby, sleduj í průběh své dráhy a nejednou i jejích větví, ovšem s tím , že nevnikají s dráhou k orgánům, ačkoli mohou vstoupit i do břišní či hrudní dutiny. Tři j inové šlachosvalové dráhy nohou se upínaj í v oblasti břicha , tři j inové šlachosvalové dráhy rukou končí na hrudníku, tři jangové šlachosvalové dráhy nohou se upínají na hlavě a obličeji , a na hlavě končí i tři jangové šlachosvalové dráhy rukou . Zatímco úkolem drah ťing-maj je distribuovat čchi a krev, zajistit cirkulaci živin, chod orgánú a vzájemné propojení všech částí organismu, úloha šlachosvalových drah spočívá ve zpevnění fyzického základu těla, zaj ištění jeho pohybu, ohýbání končetin apod. Proto chorobné
Struktura
drah
čchi
75
poruchy šlachosvalových drah se často projevuj í malátností pohybů, ochablostí končetin, křečovitým ztuhnutím příslušných částí těla atd .
V.1.1.f. Dvanáct
okrsků
pokožky (š'-er pclti-pu)
Úseky či pruhy pokožky, které sledují prúběh každé z dvanácti drah (jsou ovšem širší než dráhy samotné), považuje čínská medicína za přidruženou součást systému t'ing-luo. Jelikož se tyto okrsky kúže vztahují i k mocnosti drah z hlediska poměru jin-jangu, a nejenom kjednotlivým orgánlllTI, někdy se říká, že je jich šest - jangmingové, tchajjangové, šaojangové, tchajjinové, šaojinové a t'iiejinové, vždy ve dvojicích na rukou a nohou. Okrsky pokožky jsou prostřednictvím drah jimi proudících propojeny s vnitřkem těla a s jednotlivými orgány. Tato skutečnost je dúležitá jednak pro pochopení vzniku nemocí, a jednak při určování diagnózy. Pokožka bývá obvykle prvním místem, kde se uchycují zárodky onemocnění - v případě , že jeho púvodci jsou vněj š í škodlivé činitele. Tyto se v povrchu těla dostávají nejprve do sítě spojnic, a z ní pak po trase pokožka ~ spojnice ~ dráhy ~ orgány fu ~ orgány cang pronikají do hlubších a hlubších struktur organismu a narušují jejich rovnováhu. "Císař se zeptal : Říkáte, že pokožka má dvanáct okrskú, v nichž vznikají nemoci. Jak k tomu dochází? Čchi Po odvětil: Pokožka je územím drah čchi. Když se škodlivost usídlí v pokožce, tehdy se štěrbinky (v ní) otevírají; když se otevřou , škodlivost proniká dovnitř a usídlí se ve spojnicích luo. Pokud se (jí) spojnice přeplní, prosakuje dále do drah čchi; přeplní-li se (jí) dráhy, pak vniká dále a usídlí se v orgánech fu a cang. Proto tedy (se říká, že) pokožka má své jednotlivé okrsky, z nichž pokud není (ostraněna škodlivost), potom vznikají závažná ,,:2 onemocnenl. v
,
SlI-wen, kap .56, 5. 700-701.
76
Charakteristika
drah
Funkce
č chi
drah
čchi
77
Postup chorobných symptomů může být přirozen ě i opačný - chorobná škodlivost vystupuje z orgánů dráhami a spojnicemi na povrch těla do příslušných okrsků kůže . Proto např. různé vyrážky nebo skvrny na kůži jsou často projevem vnitřního onemocnění. Tato komunikace orgánů s jejich okrsky pokožky je jistým vodítkem při odhalování příčin nemoci. Namodralá nebo nazelenalá barva kůže odkazuje na bolestivé stavy, temná barva obvykle souvisí se syndromy zablokování, žlutá a červená jsou spojeny s horkostí, zatímco bílá s prázdnotou a chladem. Podobným indikátorem chorobných disharmonií jsou různá teplota na různých místech pokožky, atypický vzhled či bolestivost atd. V terapii se tyto poznatky zužitkovaly např . v podobě metod podkožní akupunktury, nahřívání , omývání léčivými odvary a dalších prostředků působení na vnitřní orgány z povrchových vrstev těla .
V.1.2. Funkce drah "Dráhy ťing-maj jsou tím, co rozhoduje o smlii a životě , čím se řeší všechna onemocnění, co napravuje prázdnotu a plnost; není možné s tím nebýt srozuměn .'"
l3EB]
O
tc ha j-jang j ang-min g šao-j a ng
~
tc ha j-j in
O
šao-j in ťOe -ji n
Uvedený citát z knihy Ling-šu ve zhutnělé podobě zachycuje podstatnou část funkcí, jež dráhy v organismu vykonávají. Tyto funkce se týkají zhruba tří okruhů : fyziologického, kde dráhy zajišťují distribuci čchi - sUe a všestrannou regulaci jinjangové rovnováhy těla; patologického, kde dráhy představují prostředek ochrany organismu vůči chorobným faktorllm a zároveň i signální soustavu ohlašuj ící objevení se patogenního činitele ; terapeutického, kde dráhy umožňují regulovat stavy nerovnováhy, a tím dosáhnout ozdravění. 1. Distribuce
čchi-siie,
harmonizace jin-jangu
Čchi (všechny její druhy) a krev, resp. čchi-sUe (směs krve a čchi), jak víme z předešlého výkladu, čínská medicína pokládá za základní životní substanci organismu. V jejím jednotném celku, tvořeObr. 10. Dvanác t okrs ků pokožky
J
Ling-šu, kap . l O, s. l 02.
78
Charakteristika
drah
čchi
Funkce
drah
čchi
79
ném ze dvou protikladně se doplňujících složek, představuje čchi primární sílu poskytující tělu energii a teplo, krev je hmotným substrátem, který organismus živí a regeneruje. Dráhy čchi jsou potom těmi dopravními tepnami, jimiž jsou životně dl'tležité esence unášeny na místa svého určenÍ.
obvykle méně krve a více čchi,jangming(ové dráhy) obyčejně mají více čchi i více krve; šaojin(ové dráhy) obvykle mají méně krve a více čchi, ťi.iejin( ové dráhy) obyčejně maj í více krve a méně čchi, a tchajjin(ové dráhy) obvykle mají více čchi a méně krve. Toto je přirozený obvyklý poměr."s
"Dráhy ťing-maj jsou příčinou toho, že krev a čchi jsou pře pravovány a vyživujíjin ajang [vnitřek a povrch] (těla), že šlachy, svaly a kosti jsou svlažovány a že klouby jsou v dobrém stavu .,,4
Dráhy jakožto pojivo udržují provázanost mezi jednotlivými součástmi těla a neustálou cirkulací čchi-sUe v nich se vyrovnávají rl'tzné hladiny jin-jangu v organismu.
Síť drah protkává organismus vertikálním i horizontálním smě rem, zvenčí dovnitř i zevnitř ven, a propojuje vnitřní orgány s periferními oblastmi těla, orgány se smyslovými otvory, orgány mezi sebou vzájemně i jednotlivé svoje dráhy. To zajišťuje, že žádná část organismu nezllstává bez přísunu čchi-sLie. Distribuce čchi v sobě zahrnuje kolování jejích jednotlivých druhii popsaných v předešlé kapitole. Hybnou sílu celému procesu dodává zejména cung-čchi , jejíž středisko je uprostřed hrudi, kde ustavičně vzniká smícháváním esence potravy s vdechovanou čchi; vniknutím do cév v plicích a srdci se stává dynamickým tokem podporujícím cirkulaci krve, a kromě toho se podílí na kolování čchi i podporou dýchací činnosti plic. Podkladovou sílu po jakýkoliv pohyb ve smyslu projeVLl života poskytuje ji.ian-čchi, která vyvěrá mezi ledvinami a odtud vstupuje do oběhu čchi. V systému drah dále ještě cirkulují vyživující a ochranná čchi s tím, že vyživující se pohybuje spolu s krví v cévách, zatímco ochranná vyphluje prostor mimo cévy a dráhy. Pod harmonizací j in-jangu je míněno udržování globální vyváženosti v jistém smyslu přece jenom nesourodého celku organismu. Ten se skládá z rl'tzných částí - orgánl't, svalstva, kostí, tekutin apod., jeho orgány vykonávají rúzné, nejednou protikladné funkce, jednotlivé dráhy mají rl'tznou mocnost čchi, a liší se i poměrem obsahu čchi a krve, jenž je v Nej-ťingu definován takto:
"Obvyklý poměr u člověka je takový, že tchajjang(ové dráhy) mají obyčejně více krve a méně čchi, šaojang(ové dráhy) mají 4
Ling-šu, kap.47, 5.330.
2. Ochrana proti chorobným
vlivům,
signalizace
onemocnění
Jak už bylo uvedeno, sun-Iuo a fu-Iuo se obyčejně stávají prvními " hostiteli" patogenních činitelú vstupuj ících do těla zvenčí. Ve vrstvě těchto kanálkl't je proto také nejvyšší koncentrace ochranné čchi, která v případě napadení organismu aktivuje povrchovou obranu (zvýšení teploty, pocení apod .) a snaží se útočníka vytlačit ven. Podle školy nemocí provázených teplotami se dokonce mluví o čtyřech vrstvách, obranných valech, které se mu stavějí do cesty: nejprve je vrstva ochrany wej v síti drobných spojnic, pod ní je vrstva čchi ve spojnicích a drahách, ještě hlouběji je vrstva výživy jing v drahách a cévách, a nakonec je vrstva krve. V každé z nich se odehrává boj mezi pronikající sie-čchi, škodlivou disharmonickou čchi, a čeng-čchi, zdravou čchi organismu. Rozvrácení rovnováhy v drahách čchi vyvolává reakce s příznaky odlišnými od příznakl't normálního stavu, které signalizuj í, že systém byl narušen. Všeobecně lze tyto příznaky podle rozsahu rozdělit na lokální, jednodráhové, vícedráhové a celkové. Když nemoc proniká zvenčí dovnitř, nejprve se její přítomnost obvykle ohlašuje v drahách jangových, a až pak v jinových. Pokud jde o nemoc vnitřní, postižené místo bude souviset s příslušným orgánem. Příklad lokálních poruch tohoto typu popisuje Ling-šu takto: "Když je škodlivost v plicích a srdci, její čchi setrvává v (ohbích) Ioktl't , když je škodlivost v játrech, vtéká do podpaží, , Su-wen, kap.24 , 5.337.
Charakt e ristika
80
drah
čc hi
když škodlivost je ve slezině, její čchi setrvává ve stehnách, když je škodlivost v ledvinách, její čchi setrvává v zákolení."6 Příznaky
plnosti v drahách jsou obvykle zpúsobeny zablokováním toku čchi-slie a projevuj í se bolestmi nebo otoky; když se z naakumulované čchi a krve transformuje teplo, příznaky jsou zrudnutí a bolestivost kúže, rozpínavé otoky, teplota. Signály prázdnoty čchi-stie v drahách jsou např. dřevěnění údú, ochablost svalstva apod. Nedostatek jangové čchi se projevuje celkově jako zimomřivost, nedostatek j inové čchi naopak pocity vnitřní horkosti. Dále s jednotlivými dráhami souvisejí některé typické symptomy; např . porucha v dráze močového mě chýře se často ohlašuje tahavou bolestí svalstva šíje, pocitem polámanosti v pasu , zauzlenosti v zákolenní jamce a bodavých bolestí v lýtkách . Po drahách mohou poruchy též " putovat" z vnitřních orgánú k smyslovým orgánúm s nimi spojeným, anebo také z dráhy do dráhy, takže disharmonie jedné dráhy se nakonec mllže vyjevit na území jiných drah , a porucha v jedné dráze může mít púvodce ve více drahách či orgánech atd.
3.
Přenos vzruchů,
regulace plnosti a prázdnoty
Léčebné metody akupunktury, masáží, čchi-kungu atd. jsou založeny na skutečnosti, že impulzy vyvolané stimulací bodú se dále pře nášejí právě po drahách čchi, což umožňuje cíleně púsobit na vybraná místa těla, a to i na velkou vzdálenost, např. z nohy na hlavu nebo z povrchu na vnitřní orgán. Při tomto púsobení se navázáním kontaktu s čchi v dráze dostavuje reakce nazývaná "dosažení čchi" (te-čchi) anebo "dostavení se čchi " (čchi-č') , která se projevuje pocity otékání, tlaku, rozpínání, brnění, tepla, chladu aj. Bez těchto reakcí zásah není efektivní, neboť nedošlo ke spojení s čchi, a proto se ani na ni nemúže púsobit. Na dúležitost tohoto fenoménu se poukazuje už v Ling-šu:
"Podstata napichování spočívá v tom, že efektivní je, až když se dostaví čchi. Hodnověrnost efektu je tehdy stejná, jako když vítr rozežene mraky; hned je jasně vidět modrá obloha.,,7 6 7
Lin g-šll, kap.7! , s.467. Ling-šll , kap. !, s. 7.
Vyu ž ití
drah
čchi
v
terapii
81
Jak víme, podstata nemoci se podle čínské medicíny v zásadě dá zredukovat do dvou základních stavú - prázdnoty (sil) a plnosti (š'); první znamená nedostatek či slabost čchi v dráze nebo orgánu, druhý naopak její přebytek. Náprava nerovnovážného stavu spočívá proto bud' v doplnění (pu), anebo ve vypuštění (sie), což je právě umožněno zásahy na dráhových bodech, přes které se příslušnými technikami čchi do dráhy napustí, anebo se z ní vypustí. Regulace prázdnoty a plnosti pomocí drah (kteroukoli metodou) je tedy hlavním nápravným prostředkem obnovy dobrého zdravotního stavu .
V.1.3.
Léčebné
využití učení o drahách
čchi
Poznání zákonitostí systému drah čchi ajejich spojitosti s činností orgánú předurčuje rozsáhlé možnosti jeho využití v praktické léčbě . Učení o ťing-Iuo hraje dúležitou roli jak při určování diagnózy, tak i při léčbě samotné. vnitřních
V.1.3.a. Dráhy
čchi
a diagnostika
Hlavní možnosti diagnostické aplikace drah jsou ve zkoumání barvy pokožky, vyšetřování pulzu, zkoumání lokálních příznakl1 a v palpaci citlivých míst. Podrobnější výklad bude v kapitolách o metodách vyšetřování a o diferenciální diagnostice, na tomto místě se věnujeme jenom stručnému nástinu dané problematiky.
(1) Zkoumání barvy pokožky a pulzu Stav čchi orgánú je poznatelný i na povrchu těla; je to dáno právě cirkulací čchi-sLie po drahách z orgánú ven a zpátky. Jednou z informací o změně stavu čchi je změna barvy kllže, a to zejména na obliče ji, jelikož všechna " krev a čchi dvanácti drah a tři sta pětašedesáti spojnic vystupuje na tvář a směřuje do otvorú (smyslových orgánů)".8 Vzorový příklad chorobných změn vzhledu obličeje z dúvodu onemocnění orgánú se popisuje v Nej-ťingu takto : , Ling-šll, kap.4, s.38.
Charakteristik J
82
drah
6chi
"Když jsou nemocná játra, koutky očí jsou modravé, když je nemocná slezina, rty maj í žlutavou barvu, když je nemocné srdce, (pokožka) na lícních kostech je rudá, když jsou nemocné ledviny, (pokožka) na lícních kostech a čele je černá."9 Dalším místem používaným k této diagnostice, je tzv. ryba či okraj ryby, palcová část dlaně. Zabarvení krevních vlásečnic obdobně vypovídá o určitých typech poruch. Např. převaha modré souvisí s vnitřním ch ladem nebo bolestmi, červená je spojena s horkostí, černá se zablokováním čchi-si.ie . U dětí se užívá specifická metoda, při níž se zkoumá vzhled vlásečnic na vnitřní hraně článkú ukazováčku, atd. Co se týče pulzové diagnostiky, všeobecně je známá palpace na vnitřní straně zápěstí v tzv. cchun-kchou, ústí palce. Podobných míst ovšem je na těle více a zpravidla jsou vždy v trojicích, které odpovídají modelu nebesa-člověk-země, čili jsou v horní, střední a dolní části těla resp. daného úseku. To se týká i zmíněného cchun-kchou, které je středním článkem v jeho trojici; horním je oblast bodu žen-jing (ST9) na boční straně hrdla a spodním bod jang-fu (GB38) nad vnějším kotníkem.
(2) Zkoumání úsekt"l dra" Lokální změny vzhledu na povrchu těla nebo pocity bolestivosti apod. jsou rovněž signálem chorobných poruch, které lze přiřadit kjednotlivým orgánúm či jejich drahám. Např. bolesti stehna, pokud jsou na vnější straně, souvisejí s dráhou žlučníku, na přední straně mají spojitost s dráhou žaludku a na zadní straně s dráhou močového mě chýře. Podobně bolesti hlavy: jsou-Ii v čelní oblasti, příčinu múžeme hledat v poruše dráhy žaludku, bolesti v zátylku se vztahují k dráze močového měchýře, zatímco bolesti na stranách hlavy pravděpodobně souvisejí s dráhou žlučníku atd. Kromě spojitosti s hlavními dráhami celá řada chorobných přízna kú - bolesti, křeče svalstva, otékání aj., souvisí i se spojnicemi luo anebo s úseky šlachosvalových drah. Popsány budou v následující kapitole u jednotlivých drah. 9
Ling-šlI, kap.37, 5.287.
Využití
(3)
drah
čchi
v
terapii
83
Vyšetřování palpad
Dalším okruhem vyšetřovacích metod je prohmatávání úsekú drah nebo přímo bodů na nich ležících, přičemž se zkoumá jejich případná bolestivost, uvolněnost či ztuhlost svalstva a kloubú, změny teploty kůže atd. Z bodú nejčastěj i používané jsou body púvodu Ouan-sue) , body spojnice (luo-sue) , body štěrbin (si-sue) , sběrné body (mu-sue), přepravné body (šu-sue) na zádech a dolní body spojení (sia-che-sue); bližší popis těchto a dalších kategorií bodúje v podkapitole V.5 . O tom, že pal pace je považována za velmi dúležitou součást vyšetřování, svědčí dostatečně jasně už záznamy v Nej-ťingu: "Při použití jehel je nejprve nutné zkoumat prázdnotu a plnost drah a spojnic, třeba je prohmatávat, stlačovat nebo na ně brnkat a pozorovat jejich reakce; až potom je možné vybírat (body) a zavádět do nich (jehly) ."! O
"Zkoumáním bolestivého místa a (barvy tváře) vlevo, vpravo, a dole, múžeme poznat, zda jde o chlad či teplo a ve které dráze (nemoc) sídlí. Zkoumáním chladu, teploty, hladkosti a drsnosti pokožky poznáme, kde je postižené místo."!! nahoře
(4) Diagnostika podle drah Další možnost využití učení o drahách čchi při určování púvodu nemocí je dána skutečností, že s jednotlivými dráhami resp. jej ich spojnicemi či šlachosvalovými dráhami jsou spojeny pro ně typické syndromy. V Ling-šu se u hlavních drah obvykle ještě rozdělují do dvou skupin: syndromy, vzniklé přímo v dráze v dúsledku nějaké disharmonie čchi, a syndromy, které se k dráze váží nebo souvisejí s jejím orgánem, resp. je lze léčit prostřednictvím jejich bodú. Relativně pevné vazby mezi některými příznaky a dráhami slouží jako vodítko k určení místa vzniku nemoci , ačkoli i v těchto případech je potřeb né další upřesňování. Např. kašel je typickým příznakem poruchy v dráze plic, a tudíž i jejího orgánu; jenomže příčinou kašle múže být Ling-šlI, kap.75 , 5.495. " Ling-šlI, kap.73 , 5.471 10
84
Charakteristika
drah
éc hi
i oslabení ledvin, jejichž dráha také vniká vnitřní větví do plic. Proto se musí zvažovat další signály - kašel silnější, spojený s pocity dušnosti, bolestmi v jamce mezi klíčními kostmi, zahleněním nosu atd ., bude patřit k plicím; když je spíše slabší, jsou při něm bolesti srdce, krátký dech, pacient je bázlivý apod., lze usuzovat na kašel ledvin . Při drahách existuje ještě jedna teze, která se objevuje už v Nej-t'ingu a podrobně rozpracována byla v 2. století n. I. Čang Čung-t'ingem. V ní se přiřazují chorobné příznaky k drahám rozděle ným nikoli podle orgánů , nýbrž podle mocnosti jin-jangu v nich obsaženém. Existuj í tedy chorobné symptomy drah tchajjangových, jangmingových, šaojangových, tchajjinových, šaojinových a t'i.iejinových. Dále podle této teze pronikání nemoci z povrchu dovnitř májisté zákonitosti , které se projevují tím , že chorobný činitel vniká postupně z dráhy do dráhy v pořadí tchaj-jang ~ jang-ming ~ šao-jang u jangových drah , a tchaj-jin ~ šao-jin ~ t'i.ie-jin u drah jinových. (Podle jiných zdrojů je pořadí posledních dvou dvojic u jinových i jangových drah prohozené.) Troj ice jsou obrazn ě připodobllovány částem dveří jakožto míst, jimiž se vstupuje zvenčí dovnitř. Dráhy v první linii jsou "závorou" (1wan) , dráhy uprostřed jsou "čepem" (šu) a dráhy v zadní pozici jsou "křídly dveří" (che). Závora chrání vliči vniknutí zvenčí, křídlo dveří ochraňuje čchi zevnitř a čep umožňuje ochranné čchi pohybovat se mezi vnitřkem a vnějškem.
V.1.3.b. Dráhy
čchi
v terapii
Učení o ťing-Iuo vytváří osnovu pro provádění téměř všech léčeb ných metod čínské medicíny; obzvláště důležité je pro akupunkturu a moxibusci, masáže a fytoterapii. Praktikám akupunktury poskytuje nauka o síti drah čchi nepřeber né množství kombinací léčebných postupú, přičemž jejich základní princip je v podstatě stejný - zharmonizovat čchi v drahách. Konkrétně to znamená učinit dráhy průchodnými v případě, že se v nich vytvořily bloky, přivést do nich čchi, pokud jí není dostatek, anebo čchi z nich vypustit v případě jejího nadbytku. Volba metody závisí na vědomos tech a zkušenosti lékaře. Je možné volit body v blízkosti postiženého
V y u ž ití
drah
čchi
v
terapii
85
místa nebo pllsobit přes dráhy na dálku, lze uplatllovat pravidlo o napravování poruch vlevo z pravé části těla , dole z horní části těla a naopak, využívat vztahy mezi orgány (pěti prvky) navzájem či mezi orgánya smyslovými otvory, respektovat výběr bodli vzhledem k ročnímu období (tj. stavu jin-jangu v přírodě), používat různé zpúsoby doplllování a vypouštění speciálními technikami na bodech anebo vzájemnými kombinacemi bodli atd. Stejně lze postupovat i v masážní terapii , kde je možné ještě zvýšit účinnost masírováním celých linií a ploch, použitím pomocných prostředkú resp. i " bezkontaktních" čchikungových masáží. Léčba čchi-kungem, tj. vlastním cvičením pacienta, je rovněž velmi účinná, ovšem vyžaduje mnohem aktivnější účast nemocného než ostatní metody. Při ní lze rovněž pllsobit přes dráhy čchi, přičemž pozornost se nejvíce věnuje funkční a kontrolní dráze, v nichž se čchi spojuje do cirkulujícího oběhu v tzv. malém nebeském okruhu (siao-čou-tchien). Mimo systém t'ing-Iuo nestojí ani fytoterapie. Účinné látky z léči vých drog mohou púsobit jenom pokud se dostanou až na patřičná místa, což se podle čínské medicíny děje právě po drahách čchi. U tisícú bylin i léčebných prostředkll nerostl inného pllvodu je určena jej ich povaha (teplá, studená apod.), chut', ale i příslušnost k drahám, tj. do které dráhy vstupují jejich účinné látky po strávení. Podle této vlastnosti se potom drogy vybírají a kombinují. Při výběru se přirozeně vychází z diferenciální diagnostiky. Takže například , pokud se jedná o bolesti hlavy, nejprve se zjistí, s kterým orgánem nebo dráhou souvisejí, a podle toho se určí příslušné byliny; jestliže je porucha v dráze žaludku, pou žijí se léčiva vstupuj ící do této dráhy, pokud je porucha v dráze žlučníku, použij í se jiná léčiva , která koresponduj í s touto dráhou, atd.
V.2. DV ANÁCT ŘÁDNÝCH DRAH
Podrobný výklad dvanácti hlavních drah a s nimi těsně provázaných dvanácti (resp. patnácti) spojnic, dvanácti bočních větví a dvanácti šlachosvalových drah) tvoří páteř učení o síti drah čchi,
86
Dvanáct
řádných
drah
Dráha
plic
ťing-luo.
Hlavní dráhy jsou na základě návaznosti cirkulace čchi a své mocnosti, co se týče poměrujin-jangu v nich, rozděleny do tří skupin, kde první tvoří tchajj inové a jangmingové dráhy rukou a nohou, druhou šaoj inové a tchajjangové dráhy rukou a nohou, a třetí ťi.iej inové a šaojangové dráhy rukou a nohou.
V.2.l. Tchajjinová dráha plic na rukou (šou-tchaj-jin fej-ťing)
Pro popis průběhu této dráhy a její větví či odboček - a stejně i pro všechny další dráhy - platí následující poznámka: zdrojové informace o směřování drah pocházejí z kánonu Nej-ťing, konkrétně z knihy Ling-šu, která této tematice věnuje 10.-13. kapitolu. Už vícekrát zmiňo vaná stručnost klasických textů je příčinou toho, že nemáme úplné infonnace o tom, jak vlastně dráhy přesně probíhají. V knize je podán jenom dosti všeobecný náčrt jejich směru (všechny příslušné pasáže jsou zde pro možnost porovnání uvedeny v znění původního textu), což pozděj i vedlo ke zmnožení představo tom, kudy která dráha resp. ně které její úseky vedou. Jelikož tuto dosti důležitou skutečnost učebnice akupunktury, ale i atlasy akupunkturních drah málokdy uvádějí, je třeba na ni upozornit, aby nevznikaly mylné představy o jediném možném průběhu jednotlivých drah čchi. (1)
Průběh
dráhy
Dráha plic je umístěna z největší části na vnitřní straně rukou a vede od plic směrem k palcům. Její začátek je uvnitř trupu v oblasti středního zářiče . Odtud nejprve spojnicí vede dolů k tlustému střevu, potom se obrací zpátky k žaludku, postupuje podél něj od vrátníku k žaludečnímu vchodu, proniká bránicí a vstupuje do plic. Ve výkladu tohoto úseku existují dvě názorové skupiny. Většina autorů se shoduje v tom, že se jedná o vnitřní rameno, které prochází příslušnými anatomickými strukturami uvnitř trupu, někteří se ovšem domnívají, že text Nej-ťingu (viz citaci na str. 88) mluví o povrchovém průběhu , a proto dráhu nechávají procházet některými body jiných drah ležícími v da-
Obr. I I . Tchajj inová dráha plic na rukou
87
88
Dvanáct
řádn ý ch
drah
Dráha
plic
ných místech - např . čung-wanem (CVI2)1 2 nebo si a-wanem (CVIO). Z plic pokračuje jejich dráha nahoru k prúdušnici a hrdlu (sporná je výška, kam až sahá), tam se otáčí příčně ven směrem k paži, vstupuje do J. bodu dráhy plic, čung-fu (LUl), z něj vede nahoru do 2. bodu dráhy, jUn-menu (LU2) - podle některých autorú je pořadí obrácené, odtud se vnořuje do ramena a vede po vnitřní straně rukou přes loket a předloktí k místu cchun-kchou na zápěstí, a nakonec prochází palcovou částí dlan ě, nazvanou podle jej ího tvaru rybou , do dlaně, kde končí v bodě šao-šang (LUl I ) u vnitřního okraje lúžka nehtu. Odbočka: dráha plic má jednu odbočku , která se z ní odděluje podle většiny pramenú v bodě lie-čchUe (LU7) za zápěstím , podle jiných však nad ním, a pokračuje po hraně ukazováčku k vnitřnímu okraji základny lúžka nehtu I. bodu dráhy tlustého střeva, šang-jangu (LI J). Tato větev křižuje dráhu tlustého střeva. "Tchajjinová dráha plic na rukou začíná v prostředním zářiči , dolú se spojuje s tlustým střevem, potom se otáčí, podél žaludeč ního vchodu vede nahoru (přes) bránici a spojuje se s plícemi. Od spojnic plic [prúdušnice a hrtanu] vychází příčně a vede dolú k podpaží, podél vnitřní strany nadloktí před šaojin(ovou dráhou) hospodáře srdce do lokte; (potom) podél vnitřní strany předloktí se po spodním okraji vřetenní kosti vnořuje do ústí palce, cchun-kchou, vystupuje na rybu, vede podél okraje ryby a vychází na špičku palce. Její větev (se odděluje) za zápěstím , vede přímo po vnitřní straně druhého prstu a vychází na jeho konec. ,,13
(2) Chorobné poruchy Chorobné syndromy zpúsobené disharmonií čchi v této dráze souvisejí samozřejmě především s jednotlivými funkcemi plic. Typickými syndromy, které se vztahují k dráze plic, jsou dýchací potíže, kašel, pocit dušnosti a plnosti v hrudi, bolesti v jamce nad klíční kostí, bolesti v krku, pocení, ale i srdeční arytmie, bolesti v zápěstí a ramenou , problémy s močením . 12
II
V závorkách za názvy bodů jsou uváděn y jejich kódy podle mezinárodní nomenklatury schválené Světovou zdravotnickou organizací. Rozpis kódů viz Dodatky, Názvosloví akupunkturních bodů. Ling-šu, kap.IO, s.103.
Obr. 12 Tchajjinová dráha plic
89
90
Dvaná c t
řádných
Dráha
drah
"Když V ní dojde ke změnám, potom vznikají nemoci jako nadýmání a plnost v plicích, rozpínání v hrudi s dušností a kašlem, bolesti v jamce nad klíční kostí. Ve vážnějších případech (pacient při silném kašli) si tlačí ruce na hruď a v oblasti srdce má nepří jemné pocity plnosti ; (tento stav) je zpúsoben syndromem pi-ťUe ' 4 .
Hlavní chorobné syndromy, které vznikají ve spojitosti s dráhou plic, jsou kašel, stoupání čchi vzhúru vyvolávající zkrácení a zrychlení dechu , neklid srdce, pocity nadýmání v hrudi , bolesti a chladu na vnitřní straně a předním okraji předloktí, a pocity horka v dlaních. V případě přeplněnosti dráhy (škodlivou) čchi se objevují bolesti v ramenou a pažích, nachlazení z chladu a větru spojené s pocením, časté močení malého množství moče. V případě prázdnoty čchi (dráhy) vznikají bolesti v ramenou a zádech, strach před chladem, dechová nedostatečnost a změny barvy moče. U všech těchto nemocí Ue třeba l éčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplJ'íuj e; při horkosti se Uehly vbodávají) prudce a při prázdnotě se ponechávaj í (vbodnuté del ší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, a jestliže (nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bodě žen-jing (na krku); prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchou je naopak slabší než v žen-j ingu ."'5
lie-čchue
(LU7) a odtud směřuje k nazývané "okrajem ryby" (ju-ťi).
(1)
Pniběh
spojnice
Kolaterála fuo-ma) dráhy plic propoJuJe tuto dráhu ve vztahu povrch-nitro s dráhou tlustého střeva; začíná na zápěstí v oblasti bodu " Syndrom pi-ťLie označuje stav, při kterém čchi a krev v dráze na rukou postupují nah oru . do protisměru , cožje spojeno s pocity chladu, dřevěnění a bolesti v rukou. I , Ling-šu , kap. I O, s.103 .
vnitřní hraně
91
palcové
části dlaně,
odbočka tchajjin(ové dráhy rukou) se nazyva na zápěstí v místě na rozhraní (svalú), probíhá spolu s tchajjinovou dráhou , vniká přímo do dlaně a rozptyluje se do oblasti okraje ryby."' 6
,,(S pojovací)
lie-čchUe. Začíná
(2) Chorobné poruchy Disharmonie čchi anebo zhoršená prúchodnost i takovéhoto krátkého úseku drah čchi, jakým je spojnice luo-maj, mohou vyvolat lokální, ale i na mnohých jiných místech se projevující chorobné poruchy. V případě kolaterály plic její přeplněnost škodlivou čchi způsobuje pálivé bolesti v zápěstí, prázdnota čc hi pak vyvolává časté zíván í a problémy se zadržováním moče. "Jej í chorobné stavy jsou: při plnosti je cítit horkost na zápěstní kosti a v dlani, při prázdnotě se objevuje (časté) z ívání, pomočování a časté močení. Při léčení těchto stavll je možné použ ít (bod lie-čchUe ležící) jeden a púl palce nad zápěstím, (odkud) tato spojnice odbočuje do jangming( ové dráhy tlustého střeva). " I ?
V.2.1.b. V.2.1.a. Spojnice tchajjinové dráhy rukou (šou-tchaj-jin luomaj)
plic
Boční větev
tchajjinové dráhy rukou (fou-tchaj-jin
t'ing-pie) (1)
Průběh boční větve
Boční větev
(ing-pie dráhy plic se
odděluje uvnitř
trupu od své hlavní dráhy, prochází plícemi, kde se dále rozděluje: jedna její větev pokračuje k podpaží ve směru hlavní dráhy, zatímco druhá pokračuje nahoru a v hrdle se spojuje s jangmingovou dráhou tlustého střeva. 16
17
Ling-šu, kap . IO , S. 129 . Ling-šu, kap . I O, s. 129.
92
Dvanáct
řádných
drah
Dráha plic
93
,,(Boční větev) řádné tchajj inové dráhy rukou se odděluje a vniká do prohlubně podpaží před šaojin(ovou dráhu srdce); dále proniká dovnitř směrem k plicím, rozptyluje se k tlustému střevu, nahoru vede přes čchi.ie-pchen [jamku nad klíční kostí] a souběžně s hrdlem, (kde) se opětovně spojuje s jangming(ovou dráhou tlustého střeva). Toto (představuje) šesté propojení (povrchu a nitra u dvanácti drah)."18
V.2.1.c. Šlachosvalová tchajjinová dráha rukou (šou-tehaj-jín ťin-ťíng)
(1)
Prúběh
šlaehosvalové dráhy
Šlachosvalová dráha plic vede souběžně s jej ich řádnou dráhou; na palci, prochází palcovou částí dlaně , předloktím a paží ke klíční kosti, a po mezižeberních svalech dolů až k volným okrajlll11 1 I . a 12. žebra. začíná
"Šlacha tchajjinové dráhy rukou začíná na konci palců rukou, postupuje po prstu směrem nahoru , je připevněná za oblastí okraje ryby, vede po vnějším okraji ústí palce (cchun-kchou) nahoru podél předloktí , je upevněná v lokti, postupuje nahoru po vnitřní straně nadloktí, vniká do podpaží, vychází do oblasti čchtie pchenu (u klíční kosti), ph pevi'íuje se k přední straně ramenního kloubu , její horní část se nahoře upevi"íuje k čchtie-pchenu, spodní část ke hrudníku a rozptýleně proniká směrem dolů k bránici (žaludečnímu vchodu), připojuje se pod bránicí a dosahuje až k volným koncům žeber." 19
(2) Chorobné poruchy Chorobné stavy spojené se šlachosvalovou dráhou plic jsou charakteristické zejména bolestmi v místech jejího průběhu, souvisejí s ní však i některé dechové potíže. Obr. 13. Boční větve drah plic a tlustého střeva
" Ling-šlI, kap . I I, s. 141. " Lin g-šlI, kap . 13 , s. 157.
94
Dvanáct
řádných
Dráha tlustého
drah
střeva
95
"Její nemoci v místech, kterými prochází, se projevují jako bolesti či natažení šlach; jestliže se nemoc ve vážnějších přípa dech rozvine až do stavu si-pen 20 , dochází ke stahuj ícím bolestem pod žebry a zvracení krve. Při léčení (takovýchto stavů) je třeba silně nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem napíchnutí je (pří mo) bolestivé místo. (Tato nemoc) se nazývá čung-tung-pi, zablokování z druhého zimního měsíce ."22 21
V.2.2. Jangmingová dráha tlustého jang-ming ta-čchang-ťing) (1)
Průběh
střeva
na rukou (šou-
dráhy
Jangmingová dráha ruky začíná v bodě šang-jang (LIl) na konci u vnitřního okraje lůžka nehtu, vede dále nahoru po prstu, přes tzv. tygří tlamu (chu-kchou) , tj . oblouk mezi ukazováčkem a palcem, vstupuje mezi šlachy upínající palec, pokračuje po hraně před loktí k ohybu lokte, odtud po vnější straně dvouhlavého svalu na rameno. Někteří autoři mají za to, že v tomto místě z bodu pi-nao (LI 14) vede spojnice do sousedního 13. bodu dráhy trojitého zářiče, nao-chueje (TE 13). Značné názorové rozdíly jsou na další pokračová ní dráhy. Většina se domnívá (neshodují se ovšem v přesném průbě hu), že z ramene odbočuje přes trapézový sval k lopatce a příčně na šíji k sedmému krčnímu obratli do bodu ta-čuej (GV14), odkud se vrací opět přes trapézový sval k jamce nad klíční kostí (čchue-pchen), a spouští odbočku do plic a přes bránici dolů k tlustému střevu. Jiní ovšem interpretují původní text tím způsobem, že zmíněnou odbočku ukazováčku
20
21
Obr. 14. Šlachosvalová dráha plic
22
Si-pen je chorobný stav, který se pr()jevuje vznikem hrudkovitého útvaru v pravé části břišní dutiny pod žebry, obrácením toku čchi vzhůru a s tím spojenými dechovými potížemi, horečkou anebo vykašláváním krve. Původ ní lunámí kalendář rozděloval rok na čtyři roční období po třech měsících. První měsíc v každém období se nazývall71eng, druhý čung a třetí Ú, a tato jména se spojovala s názvem ročního období. Např . zima se řekne " tung", takže první zimní měsíc byl meng-tung, druhý čung-tung a třetí ťi-tung atd. Syndrom pi všeobecně označuje bolesti kloubů , sva lů a šlach způsobené zablokováním toku čchi a krve v příslušných postižených mí stech. Vysvět lení k datování začátků ročních období dle tradičního kalendáře viz poznámku 63, kapitoly ITl, svazku I díla. Ling-šu, kap.13 , s. 157.
96
D v aná c t
řádn ý ch
drah
Dráha dráha tlustého horu na hrdlo. Odbočka:
střeva vůbec
tlu s tého
s t ře va
nemá, nýbrž z ramene
na-
kostí, se vyděluje z dráhy odbočka , která pokračuje přes přední stranu hrdla a bradu nahoru ke spodním zubům, pak obchází ústa, přechází nad horním rtem přes rýhu pod nosem, nazývanou žen -čung, střed člověka, a končí v proláklině vedle nozder nosu. Konkrétní průběh jednotlivých úsekl! této odbočky je ovšem rovněž předmětem polemik. v
čchi.ie-pchenu ,
směřuje přímo
97
jamce nad
klíční
"Jangmingová dráha tlustého střeva začíná na konci prstu, který je vedle palce, vede po jeho hraně nahoru, vychází k údolí spoje (che-ku) mezi dvěma zápěstními kostmi (palce a ukazováku), nahoře vniká mezi dvě šlachy, podél hrany předloktí postupuje nahoru, vniká do vnějšího ohbí lokte, vede nahoru po vnější straně nadloktí na rameno, kde vychází na přední okraj vyvýšené kosti na rameni ; odtud vede ke shromaždišti Gangu) na pilířové kosti [krční páteři ?] , vrací se dolt~1 do jamky nad klíční kostí, kde má spojnici do plic a doll! přes bránici se spojuje s tlustým střevem .
Její větev (se odděluje) od jamky nad klíční kostí nahoru k hrdlu, prochází sanicí a vniká pod spodní zuby; odtud se obrací kolem koutkl! úst, křižuje přes žen-čun g a nakonec levá (dráha) vede napravo a pravá (dráha) vede nalevo, kde se (obě) přimykají k nosním dírkám .,m
(2) Chorobné syndromy Chorobné poruchy v této dráze souvisej í jednak s orgánem, dráha nálež í, ale jednak i s místy, jimiž probíhá. Typickými přík l ady tohoto druhu poruch jsou bolesti zubů , dále pak bolestivý otok hrdla provázený zduřením mandlí, zánětem hrdla, potížemi s polykáním, čili v čínské medicíně tzv. syndrom cha u-pi, zablokování hrdla, a dále bolesti v nadloktí ~( v břiše. Chorobné stavy související s činností tlustého střeva mají vztah především k poruchám v tvorbě tělních tekutin ťin, kterážto je jednou z hlavních funkcí tohoto orgánu. k
Obr. 15. Jangmin gová dráha tlu stého
střev a
na rukou
němuž
" Ling-šu, kap. IO, s.104-1 05.
98
Dvanáct
řádných
drah
Dr á h a tlustého
s tř e v a
99
"Když v ní dojde ke změnám , potom vznikají nemoci jako bozubů a opuchnutí hrdla. V ní vzniklé nemoci (související) s řízením tekutin ťin jsou: zežloutnutí očí , pocit sucha v očích, výtok řídkých hlenů a krvácení z nosu, syndrom zablokování hrdla, bolesti v přední části ramena a nadloktí, nefunkčnost a potíže s ohýbáním prstu, který je vedle palce. Při nadbytku čchi vznikají podél této dráhy záněty a otoky, při prázdnotě (čchi) se objevuje třesavka z chladu a (tělesná teplota) se nechce znovu obnovit. U všech těchto nemocí (je třeba léčit tak, že) při přepln ě nosti se vypouští a při prázdnotě se doplňuje; při horkosti se (jehly vbodávají) prudce a při prázdnotě se ponechávají (vbodnuté del ší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, ajestliže (nemoc nevykazuje) ani pře plněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bodě žen-jing (na krku); prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchoLl je naopak slabší než v žen-jingu ."24 lesti
V.2.2.a. Spojnice jangmingové dráhy rukou (šou-jang-ming luo-maj)
(1)
Pd,běh
spojnice
Luo-maj této dráhy ji propojuje s dráhou plic, avšak pokračuje i do dalších částí těla. Začíná v pchien-li (LI6), 6. bodě dráhy tlustého střeva, směřuje do dráhy plic, potom pokračuje podél své mateřské dráhy po předloktí nahoru přes loket, nadloktí a rameno po boční straně hrdla, vychází na ohbí sanice a tam se rozděluje; jedna větev jde ke kořen lim zubů, zatímco druhá vniká nahoru do ucha. ,,(Spojovací) odbočka jangming(ové dráhy) rukou se nazývá pchien-li. Vychází z (bodu) tři palce nad zápěstím a odbočuje Obr. 16. Dráha tlustého
střeva
" Ling-šu, kap . 1O, s. 105.
Dvanáct
100
řádných
drah
k tchajjin(ové dráze plic). Její větev vede nahoru podél paže, prochází ramenem, vystupuje na ohbí sanice a šikmo ke kořen lim zubli; (další) její větev vniká do ucha a spojuje se s (ostatními) dráhami shromažďujícími se v uchu .,,25
(2) Chorobné poruchy Disharmonie čchi spojnice tlustého střeva se projevuje zejména v jejím nejhořejším úseku; souvisejí s ní proto některé poruchy sluchu a též kazivost zubli. "Její chorobné poruchy jsou: při plnosti vznikají zubní kazy a hluchota; v případě prázdnoty dochází k bolestem zubli spojeným s jejich přecitlivělostí na chlad v důsledku zablokování (spojnice). (Při léčení takovýchto stavli) je třeba použít (bod pchien-li) této spojnice."26
V.2.2.b.
Boční větev
jangmingové dráhy rukou (šou-jang-ming
ťing-pie)
(1)
Priiběh boční větve
Ťing-pie dráhy tlustého střeva postupuje z ruky (podle jiných pramenll však po ruce nevede vlibec) směrem do prsního svalu, odtud pokračuje na rameno do bodu ťien-jU (LI15), dále dozadu ke krční páteři , kde se vnořuje do trupu a vede dolli až k tlustému střevu; její rameno vstupuje do plic a vede přes čchUe-pchen nahoru do hrdla, kde se spojuje se svou řádnou dráhou .
Dr áha
tlu sté ho
střeva
101
k hrdlu, vychází přes čchUe-pchen a spojuje se s jangming(ovou dra' I10U t I uste'I10 stjV'eva) .,,?7
V.2.2.c. Jangmingová šlachosvalová dráha rukou (šou-jangming ťill-ťillg)
(1)
Prltběh
šlachosvalové dráhy
Podobně jako u plic i šlachosvalová dráha tlustého střeva sleduje více méně směr dráhy "svého" orgánu. To znamená, že začíná na konci ukazováčku , odtud vede k zápěstí a dále po předloktí k lokti, po vnější straně paže přes deltový sval na rameno k bodu ťien-jU, kde se rozděluje; jedna její větev vede jako trapézový sval dozadu k páteři, druhá pokračuje přes boční stranu hrdla na sanici a tam se rozvětvuje jedním směrem k nosní kosti , zatímco druhé rameno vystupuje přes spánky ke koutklim čela, pokračuje přes lebku na druhou stranu, kde podél spánku, před uchem a přes tvář sestupuje k bradě.
"Šlachajangmingové dráhy rukou začíná na konci prstu vedle palce ruky, připeviíuje se k zápěstí, vede nah oru po předloktí, upeviíuje se k vnější straně lokte, postupuje nahoru po nadloktí, připevJ1uje se k rameni, kde její větev odbočuje k lopatce a navazuje se na páteř. Přír\1o (pokračující) šlacha se z okraje ramena zvedá na hrdlo; Uedna) její větev vede na tvář a připojuje se k nosní kosti, (druhá) větev stoupá před tchajjang( ovou dráhou tenkého střeva) nahoru k levému koutku (čela), prochází přes hlavu a spouští se dolli na pravou stranu brady."28
(2) Choroblléporuchy ,,(Boční větev) řádné
jangmingové dráhy rukou postupuje z ruky k prsnímu svalu a bradavce, odbočuje k bodu ťien-jU na rameni, vniká do pilířové kosti [tj . krční páteře] a postupuje dolli k tlustému střevu; (dále) se připojuje k plicím, postupuje nahoru 25 Ling-šu, kap . I O, 5. 131 . '" Ling-šlI, kap. I 0,5.131.
Typickými chorobnými stavy šlachosvalové dráhy tlustého střeva jsou bolesti šlach v místech, jimiž prochází, a potíže se zvedáním ramenou nebo otáčením hlavy do stran. 27 Ling-šlI , kap . ll , 5. 141 . " Ling-šlI, kap . 13, 5. 157.
Dvanáct
102
Fádných
Dráha
drah
žaludku
103
"Její nemoci v místech, jimiž prochází, se projevují jako bolesti nebo natažení šlach, (člověk) nemůže zvednout rameno a nedokáže otočit krkem, když se chce podívat doleva nebo doprava. Při léčení (takovýchto stavů) je třeba nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), při čemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo. (Tato nemoc) se nazývá meng-sia-pi, zablokování z prvního letního měsíce 2 9 ."3o
V.2.3. Jangmingová dráha žaludku na nohou (cu-jangming wej-ťing) (1)
Prltběh
dráhy
Dráha žaludku vede z hlavy dolů po přední straně trupu a vnější dolních končetin k prstům na nohou. Začíná v jamce vedle nozder v oblasti bodu j ing-siang (LI20), odtud vede ke kořeni nosu a přes koutek oka, kde se spojuje s dráhou močového měchýře, potom se zatáčí pod střed spodního víčka, odtud klesá pod lícní kost, odbočuje pod nos do bodu žen-čung, kde se spojuje s dráhou tu-maj , potom se vostrém úhlu lomí a vede souběžně nad horním rtem ke koutku úst; tam se opět lomí pod střed spodního rtu k dráze žen-maj do bodu čcheng-ťiang (CV24) a odtud po hraně brady vede až k čelistnímu úhlu, z něj vystupuje kolmo vzhůru před uchem až ke koutku čela, a potom podél okraje vlasů až na střed horního okraje čela (bod šen-tching, GV24), kde se spojuje s dráhou tu-maj. Její odbočka se spouští z čelisti přes přední a boční stranu krku podél tepny k vnitřnímu konci klíční kosti, nad ní vodorovně do jamky nad klíční kostí (čchUe-pchen), odtud přes bránici dolů do žaludku a spojnicí ke slezině. Podle některých pramenů má tato větev ještě odbočku z čchUe-pchenu dozadu přes trapézový sval k 7. obratli krční páteře (bod ta-čuej, GVI4). Hlavní vnější věte\ se z čchi.ie-pchenu spouští přes prsní sval k bradavce, lomí se dovnitř k okraji žeber a z obou stran pupku klesá břišní dutinou do bodu čchi-čchung (SnO) v oblasti kyčlí. přední straně
\
Obr. 17. Šlachosvalová dráha tlustého střeva
" Viz poznámku 21 . J O Ling-šu, kap . l3 , 5.157.
Dvaná c t
104
řá dn ýc h
drah
-----Dráha
žaludku
V tomto bodě se k vnější větvi připojuje dal ší vnitřní větev, která vychází od vrátníku a přes břicho směřuje do bodu čchi-čchung v kyčlích. Z něj dráha klesá přes kyčelní kloub na čtyřhlavý sval na stehně - podle svého tvaru nazývaný při krčeným zaj ícem, fu-lehu, na koleno, přední stranu lýtkového svalu vedle vnější hrany holenní kosti, na nárt a po n ěm na konec druhého prstu nohy. Další odbočka z dráhy se vyděluje v bodě cu-san-li (ST36) tři palce pod kolenem, vede pře s bod feng-Iung (ST40) ležící na přední straně holeně , a pokračuje přes náli na třetí prst nohy. Na nártu se z dráhy žaludku oddě luj e ještě jedna odbočka; začíná v bodě čchung-jang (ST42), prochází palcem na jeho špičku a spojuje se s dráhou sleziny. "Jangmingová dráha žaludku na nohou začíná u nosu, spojuje nosu, na stranu vstupuje do tchajjang(ové dráhy močového měchýře), vede dolů po vnější straně nosu, vniká doprostřed nad horní zuby, vrací se ven k okraji úst, směrem dolů se kři žuje s čcheng-ťiangem , potom postupuje dozadu po dolní če li sti, vychází v bodě ta-j ing [ST5] , přes ťia-čche [ST6] stoupá vzhůru před ušima, přechází přes kche-ču-žen [GB3] a podél okraje vlasti dosahuje až k vrcholu čela. Její větev (se oddě luje) v místě před bodem ta-jing, klesá dolů do žen-jingu [ST9] , vede podél hrdla, vstupuje do jamky nad klíč ní kostí, dolů přes bránici se spojuje se žaludkem a má spojnici ke slezině. Její přímá větev od čchUe-pchenu klesá do prsní bradavky, směrem dolů svírá z obou stran pupek a vniká do čchi-ťie [třísel]. Její (další) větev začíná ve vrátníku, postupuje dolů do břicha a dole dosahuje až k čc hi-ťie , kde se spojuje (s přímou větví) . Odtud klesá přes kyčelní kloub, dostává se na při krčeného zaj íce, dolů do kolenní čéšky, dále se spouští podél vnější hrany holenní kosti dolů na nárt a vniká do mezery na vnitřní straně od prostřed ního prstu (nohy). Její (další) větev se odděluje tři palce pod kolenem a klesá doll'I do mezery na vnější straně od prostředního prstu (nohy). se s
kořenem
\\
feng-Iun g
Obr. 18 . .T angmingová dráha žaludku na nohou
105
Dvanáct
106
Jej í (další) větev se zí najeho š pičce . "31
řádných
odděluje
drah
Dráha
ža ludku
na nártu, vniká na palec a vychá-
(2) Chorobné poruchy Škála syndromů spojených s poruchami v dráze žaludku je velmi široká. Vedle logicky vyplývajících problémů s trávicím ústrojím, jako jsou např . nadýmání nebo špatné trávení, souvisejí s ní i poruchy teplotní regulace projevující se pocitem chladu po celém povrchu těla a vtahováním se chladu do nohou, dále vysoké horečky spojené s blouzněním až deliriem, bolestivé otoky hrdla a kolenou, bolesti dolních konč etin v místech průběhu dráhy, atd. "Dojde-Ii v ní ke změnám, potom vznikají nemoci : pocit zalévání celého těla vlnami chladu, člověk se rád protahuje v pase a často zívá, barva pokožky na čele dostává černý nádech; pokud je nemoc vážnější, (nemocný) nesnáší přítomnost lidí ani pohled na oheň , leká se při (nečekaných) zvucích úderů způsobených dře věnými předměty, má sklony k bušení srdce a (nejraději) je sám v místnosti se zavřenými dveřmi a okny; je-Ii nemoc ještě vážněj ší, múže se stát, že (nemocný) se postaví a začne vyzpěvovat, strhává ze sebe šaty a (pomateně) pobíhá. Dále se objevuje kru če ní v břiše a nadýmán í břicha zpLlsobené (chorobným stavem) kan-t'lie 32 . Hlavní chorobné stavy, které vznikají ve spojitosti s řízením krve (žaludkem), jsou: delirium, vysoké horečky, horečky spojené s pocením, výtok hlenů anebo krvácení z nosu, afty na rtech, opuchnutí šíje a bolestivé opuchnutí hrdla, nadýmání v oblasti bři š ní dutiny nad pupkem, bolestivý otok kolenních kloubů ; dále jsou to bolesti v linii od hrdla přes prsní bradavky, kyčelní kloub, přední stranu stehna, vnější stranu lýtka a horní část nártu, a také ztráta ohebnosti pro středního prstu na noze. V případě přepln ě nosti (dráhy škodlivou) čchi je cítit horkost v přední části trupu a nadbytek této (čchi) v žaludku zpúsobuje 31 Jl
Ling-šu, kap . I O, s.1 06. Chorobný syndrom kan-ťlie se projevuje stoupáním chladu do lýtek, které je vyvo lané zahražením toku čc hi a krve v dráze.
Obr. 19. Dráha žaludku
107
108
Dvan áct
řá dných
Dráha ža ludku
drah
(rychlé) trávení a jím vyvolaný (častý) hlad a zežloutnutí moče. V případě nedostatku (zdravé) čchi je v přední části trupu pocit chladu, a pokud je chlad v žaludku, pak dochází k nadýmání bři cha. U všech těchto nemocí Ue třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplňuje; při horkosti se Uehly vbodávají) prudce a při prázdnotě se ponechávají (vbodnuté delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, ajestliže (nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bod ě žen-jing (na krku); prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchou je naopak slabší než v žen-j ingu. ,,33
různé
stavy tzv. zablokování hrdla, chou-pi. Krom ě toho však souvisí i s poruchami psychiky typu blouznění nebo epileptických záchvatů , se zhoršením pohyblivosti dolních končetin - zejména s os labením, pocitem ochablosti v lýtkách . " Její chorobné stavy jsou : jestliže čchi (v ní) stoupá do protivzniká ChOLI-pi, zablokování hrdla, a dochází k náhlé ztrátě hlasu. Při plnosti (ve spojnici) vzniká delirium nebo záchvaty padoucnice, prázdnota způsobuje bezvládnost nohou , neschopnost je pokrčit, a ochabování svalstva přední strany lýtek. (Při léčení takovýchto stavú) je třeba použít (bod feng-Iung) této spojovací odbočky. ,,35 směru,
V.2.3.a. Spojnice jangmingové dráhy nohou (cll-jang-ming lllo-maj) (1)
Průběh
V.2.3.b.
,,(Spojovací) odbočka jangming(ové dráhy) nohou se nazývá feng-Iung; vychází z (bodu) osm palců (nad vnějším) kotníkem a odbočuje směrem k tchajjin(ové dráze sleziny). Její větev postupuje podél vnější strany holenní kosti , nahoře se propojuje na šíji, kde se spojuje s čchi všech drah a dolů se spojuje s hltanem .,,34
(2) Chorobné poruchy
Boční větev
(1)
Pri'tběh boční větve
Boční větev
hlavní dráhy žaludku se odd ě luj e na stehnu , vniká odkud se jednak rozptyluje do sleziny, a jednak ajícen do úst, z úst vychází ke kořeni nosu a otáa očním nervům , kde se opět spojuje se svou mateřskou
břicha a žaludku, pokračuje přes srdce
do
čí se k očím dráhou .
,,(BočnÍ větev) řádné jangmingové dráhy nohou nahoře dosahuje na stehna, vnořuje se do břicha, při myká se k žaludku a rozpty luje do sleziny, prochází nahoře srdcem a podé l jícnu, vychází do úst a nahoře ke kořeni nosu a pod oko, obrací se ke spojnici oka [očnímu nervu] a (tam) se spojuje s (řádnou) jangming(ovou dráhou). "36
Narušení prúchodnosti kolaterály dráhy žaludku nebo disharmonie její čchi mají negativní vliv na funkce hrdla, neboť mohou vyvolat :: Ling-šu, kap . I O, s.l 06. . Llng-š u, kap. ID, s. 132-1 33.
jangmingové dráhy nohou (cll-jang-ming
ťing-pie)
spojnice
Ve vztahu povrch-nitro je dráha žaludku propojená s dráhou sleziny. Tok čchi se odděluje z mateřské dráhy v bodě feng-lung (ST40), který leží na holeni v nejvypuklej ším místě lýtkového svalu u holenní kosti , a pokračuje ke dráze sleziny. Z tohoto bodu kromě toho vede i nahoru k hrdlu a dozadu pod 7. krční obratel do bodu ta-čuej (GV14).
109
); Ling-šu, kap .1o, s. 133. )(, Ling-šu, kap . ll , s. 139 .
1 10
Dvaná c t
řádnýc h
drah
Dr á ha
žaludku
111
V.2.3.c. Jangmingová šlachosvalová dráha nohou (cu-jangming ťin-ťing) (1)
Průběh
šlachosvalové dráhy
Ťin-ťing dráhy žaludku začíná na 2. , 3. a 4. prstu nohy, na nártu se tyto tři pruhy dráhy spojují a pak pokračují nahoru ve dvou větvích. Jedna z nich vede po vnější straně lýtka, kolena a stehna až k žebrúm, a potom souběžn ě s nimi na záda, kde se připojuje k páteři ; druhá vě tev stoupá od náliu podé l vnější strany holenní kosti přes koleno - kde má krátkou příčnou spojnici s vedlejší větví - a přední část stehna, nazvanou podle svého tvaru při krčeným zajícem, fU-lchu, ke kyčelnímu kloubu , kde zabočuje k pohlavním orgánúm a od nich pokračuje přes břicho a hrud' k čchUe-pchenu (jamce nad klíční kostí) a po boční stran ě hrdla na spodní čelist. Tam se znovu rozvětvuje do tří směrú: jedna větev vede po oblouku sanice dozadu a nahoru před uši , druhá jde nahoru přes tvář k vnitřnímu koutku oka a na stranu nos u, přičemž z této větvejsouještě tři krátké odbočky nad horní ret a pod spod ní ret.
" Jangmingová šlacha nohou začíná na pros tředních třec h prstech nohou , připevi'luje se na nárt, odtud š ikmo na vnější stranu lýtkové kosti a vede nahoru, kde se upevlluj e na vn ější stranu kolena; pokračuje přímo nahoru připevněná na stehno a nahoře podél žeber se spojuje s páteří. Její přímá (větev) vede podél holenní kosti, upevlluje se na koleno, kde má větvičku připojenou na vněj ší stranu stehenní kosti k šaojang( ové šlachosvalové dráze nohou) . Přímá větev pokrač uje připevněná na stehno nahoru přes při krče ného zajíce a koncentruje se při pohlavních orgánech, (odtud) vystupuje na břicho a rozkládá se na (něm) až po čchUe-pchen , kde je (opět) připev n ě n á; (potom) směřuje nahoru po hrd lu, svírá ústa, spojuje se s bo č ní stranou nosní kosti , je upevn ě ná dole na nose a spojuje s tchajjan g( ovou šlachosvalovou dráhou močového mě chýře). Tchajjang(ová šlachosvalová dráha močového měchýře) přináleží k hornímu víčku, jangming( ová šlachosvalová dráha žaludku) patří ke spodnímu víčku. Její (další) větev se od úhlu čelis ti připevňuje pod ucho.,,3? Obr. 20. Boční větve drah žaludku a sleziny
.17
Ling-šu, kap.13, s. 15 1.
112
Dvaná c t
řádn ý ch
Dráha
drah
slezin y
1 13
(2) Chorobné poruchy Šlachosvalová dráha žaludku souvisí s pohybovými poruchami dolních končetin , bolestmi svalů nebo šlach v místech jejího prúběhu , ký lou, křečovitými bolestmi v lýtkách, otékáním přední části stehna, bolestmi břišních svah':l, náhlým křečovitým sešikmením úst, potížemi se zavíráním a otevíráním očních víček, škubáním v koutcích úst atd . "Jejími nemocemi jsou: nepohyblivost prostředního prstu nohy, spasmus v holeni, ztuhnutí nártu, křečovité bolesti v při krče ném zajíci, otékání přední strany stehna u kyčlí, kýla, křečovité bolesti svalstva břicha, které se táhnou až k nadklíční jamce a sanici, náhlé křečovité sešikmení úst; v akutních případech (napadení chladem postižený) nemůže zavřít víčka, je-Ii (škodlivým činitelem) horkost, pak jsou šlachy a svaly ochablé a (postižený) nedokáže otevřít oči. Pokud se do šlachosvalové dráhy v sanici dostane chlad, způsobuje křeče , které vyvolávaj í škubání koutků úst; jestliže se (tam) dostane horkost, pak jsou šlachy a svaly uvolněné a ochablé, nedokáží se normálně stahovat, a proto vzniká zešikmení úst. Při léčení (takovýchto stavll) je třeba silně nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo. (Tato nemoc) se nazývá ťi-čchun-pi 38 , zablokování z třetího jarního měsíce. " 39
V.2.4. Tchajjinová dráha sleziny na nohou (cu-tchaj-jin pchi-ťing)
(1)
Průběh
dráhy
První bod dráhy sleziny leží u vnitřního okraje základny nehtu palce nohy; odtud dráha vede po boční hraně palce a klenby chodidla, přibližně od poloviny klenby se zvedá šikmo k vnitřnímu kotníku, Obr. 21. Šlachosvalová dráha žaludku
" Viz
P~~pkU 2L
" ,mg-š, ' \
" '"
IS'
114
Dvaná c t
řádných
drah
Dráha
sleziny
nahoru a podél holenní kosti postupuje přes vnitřní stranu kolena na stehno a k tříslům do bodu čchung-men (SPI2). V popisu dalšího průběhu dráhy existují dosti velké rozdíly. Některé prameny udávaj í, že dráha pokračuje přímo VZhllfll přes břišní dutinu ke slezině, většina se ovšem přiklání k lomenému směru jejího průběhu. Podle něho tudíž z bodu čchung-men vede vodorovně přes břicho k funkční (přední střední) dráze do jejího bodu čung-ťi (CV3), který leží 4 palce pod pupkem, z něj stoupá o jeden palec vzhúru do bodu kuan-jUan (CV4) a v něm se opět lomí zpátky na okraj břicha k pánvi do bodu fu-ťie (SP 14); z něj jde kolmo vzhůru do bodu ta-cheng (SPIS), ležícího na úrovni pupku, a tam znovu zabočuje k funkční dráze, do bodu sia-wan (CVl O), který se nachází 2 palce nad pupkem. Ze sia-wanu se lomí ven pod 8. žebro do bodu fu-aj (SP 16) 3 palce nad bodem ta-cheng, a pokračuje nahoru po žebrech a vnější straně prsního svalu až do bodu čou-žung (SP20) na vnějším okraji hrudníku v mezeře pod druhým žebrem. Z něj jednak pokračuje nahoru do 2. bodu dráhy plic jUn-menu a přes jícen ke kořeni jazyka, a jednak se vostrém úhlu lomí dolů a ven do podpaží, kde končí pod šestým žebrem v posledním bodě své dráhy, ta-pao (SP21 ).40 Tato hlavní dráha sleziny má ještě jednu odbočku , která vede do žaludku a z něj do srdce. po jeho
přední straně
"Tchajjinová dráha sleziny na nohou začíná na konci palce nohy, postupuje na jeho vnitřní straně po okraji bílého masa, poté co mine peckovou kost [tj. první kloub palce] se zvedá před vnitř ním kotníkem na lýtko, vede za holenní kostí, křižuje ťUejin(ovou dráhu jater) a vychází před ní, vystupuje na koleno a vnitřní před ní stranu stehna; (potom) se vnořuje do břicha, kde se spojuje se slezinou, vede spojnicí do žaludku, prochází nahoru přes bránici, svírá jícen, připojuje se ke kořeni jazyka a rozptyluje se pod jazykem. Její větev se odděluje ze žaludku, vede nahoru přes bránici a vtéká do srdce. ,,41 " Podle knihy Ling-šu však tento úsek není chápán jako poslední úsek dráhy, nýbrž je považován za tzv. velkou spojnici (ta-fuo), která naopak v bodě ta-pao začíná a rozptyluje se do hrudi směrem k bodu čou-žung. 41 Ling-šu , kap. I O, s.l 09.
Obr. 22 . Tchajjinová dráha sleziny na nohou
1 15
Dvan áct
116
I~ ádných
drah
Dráha
sleziny
(2) Chorobné poruchy Vedle chorobných stavll logicky vyplývajících z funkcí sleziny, jako jsou špatné trávení, bolesti ža ludku, zvracení nebo průjmy, s dráhou sleziny souvisí např . i pocity tuhnutí v kořeni jazyka, pohybové problémy, nestabilní spánek, otoky na vnitřní straně stehen a kolenou , ztráta pohyblivosti palcli na nohou atd. " Když v ní dojde ke změnám, potom vznikají nemoci jako tuhnutí kořenu jazyka, nutkání na zvracení po jídle, bolesti žaludku , nadýmání břicha a říhání; po vytlačení stolice a větrů se dostavuje příjemný pocit uvoln ě ní, avšak tělo (člověk) i pak pociťuje těžké .
Hlavní chorobné stavy, které vznikají (v souvislosti se slezinou), jsou: bolest v kořeni jazyka, potíže s tělesným pohybem, trávicí potíže, (časté) soužení se, prudké bolesti pod srdcem, řídká stolice a průjem s pocitem nedostatečného vyprázdnění, zablokování vody (v organismu), žloutenka, neschopnost stabilního spánku, potíže při dlouhém stání, opuchliny na vnitřní straně kolenou a stehen, pocit natahování se chladu do končetin , funkční porucha palce u nohy. Všechna tato onemocnění je třeba léčit tak, že při přeplněnosti vypouštíme a při prázdnotě dopliíujeme; při horkosti se Uehly vbodávají) prudce a při prázdnotě se ponechávají (vbodnuté delší dobu); u syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, a jestliže (nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná) podle toho, že (pulz) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bodě žen-jing (na straně hrdla); prázdnotu (poznáme) podle toho, že (pulz) v cchun-kchou je naopak slabší nežli v žen-jingu."42
" Ling-šu, kap.l 0, s.l 09.
Obr. 23. Dráha sleziny
1 17
Dvanáct
118
řádných
V.2.4.a. Spojnice tchajjinové dráhy nohou (cu-tchaj-jin luo-maj) (1)
Průběh
Dráha
drah
V.2.4.b.
Luo-maj sleziny, která ji propoJuJe se žaludkem, se odděluje ve 4. bodě dráhy, kung-sun (SP4), ležícím na boční straně klenby chodidla pod prvním kloubem nártní kosti . Jedna její větev po~e textu Nej-ťingu směřuje ke dráze žaludku, avšak její konkrétní prů ěh není nikde upřesněn; druhá větev postupuje nahoru (0pět bez pře nějších údajú) a tam vniká do střeva žaludku . ,,(Spojovací) odbočka tchajjin(ové dráhy) nohy se nazyva kung-sun. Odděluje se jeden palec za základním kloubem (palce) a směřuje k jangming( ové dráze žaludku). Jej í větev spouští spojnici do střeva žaludku.,,43
119
tchajjinové dráhy nohou (cu-tchaj-jin
ťing-pie)
(1)
spojnice
Boční větev
sleziny
Prilběh boční větve
Popis směru vnitřní větve dráhy sleziny, který máme k dispoz ici v knize Ling-šu, je velmi stručný. Na jeho základě je možno jenom přibližně konstatovat, že tato větev vede nahoře na stehno, spojuje se (neznámo kde) s dráhou žaludku, pokračuje souběžně s ní a nakonec vniká do hrdla a ke kořeni jazyka. ,,(Boční větev) řádné tchajjin(ové dráhy) nohou vystupuje až na stehno, spojuje se s jangming( ovou dráhou žaludku), vede spolu s ní, nahoře se propojuje s jícnem a proniká ke kořeni jazyka. Toto je třetí propojení (povrchu a nitra u dvanácti drah) ."46
(2) Velká spojnice sleziny (2) Chorobné poruchy Narušená
průchodnost
a disharmonie čchi v této spojnici ovlivňují trávicího ústrojí; k typickým syndromům spojené s bolestmi v břiše, nadýmání nebo bodavé
negativně především činnost patří
prudké průjmy bolesti v břiše .
"Její nemoci jsou: je-Ii
čchi
disharmonická a proudí do proti44 ; plnost zpúsobuje bodavé a prázdnota zpúsobuje nadýmání břicha, (při léčení je třeba použít (bod kung-sun) této spojovací
směru, potom vzniká nemoc chuo-luan
bolesti v těchto
břiše
stavů)
odbočky . ,,45
4J 44
45
L!ng-šu, kap . I O, s. 133. CI!uo-luan je název pro nemoc podobnou choleře . Projevuje se náhl ým a prudkým pruJmem a zvracením , spojeným s bolestmi v břiše a dusivým pocitem v hrudi . LlIlg-šu, kap . ID , s.133.
Úsek od bodu čou-čung nad prsním svalem a místem tři palce pod podpažím, tj. oblastí posledního bodu dráhy, některé prameny chápou jako poslední část dráhy sleziny. V knize Ling-šu je však nazýván ta-fuo, velká spojnice, a je i zahrnut do skupiny tzv. 15 spojnic. Podle tohoto zdroje je dokonce i jeho směr opačný, než by měl být, pokud by se jednalo o zakončení dráhy, neboť spojnice začíná v podpaží a odtud postupuje směrem do hrudi . Jeho pojímání jakožto spojnice ještě více podtrhuje fakt, že se k n ěm u přiřazují i konkrétní chorobné syndromy, jak je to i v případ ě ostatních luo-maj, ne však v případě jednotlivých úsekú drah čchi . Plnost v této spojnici vyvolává bolestivé pocity v celém těle, prázdnota zplhobuje bezvládnost a ochablost kloubů; kromě toho se ta-Iuo sleziny přisuzuje, že v sobě zahrnuje krev ze všech luo-maj v těle . "Velká spojnice sleziny se nazývá ta-pao. Vychází z místa tři palce pod podpažím a rozptyluje se k žebrúm na hrudi. V případě (jej í) plnosti je celé tělo bolavé, je-Ii prázdná, potom jsou všechny '" Ling-šu, kap.II , s. 136.
120
Dvaná ct
řádných
drah
Dr á ha
sleziny
klouby ochablé. Tato dráha v sobě jakoby zahrnuje krev (ostatních) spojnic. Při (léčení) všech (zmíněných stavů) je třeba použít (bod) velké spojnice sleziny."47
V.2.4.c. Tchajjinová šlachosvalová dráha nohou (cu-tchaj-jin t'in-t'ing) (1)
PTI/běh
šlac/lOsvalové dráhy
Stejně
jako u ostatních orgán II . šlachosvalová dráha sleziny sleduje více méně směr řádné dráhy ého orgánu. Začíná tedy na palci nohy, vede po jeho vnitřní str ě k vnitřnímu kotníku , postupuje po lýtku a připíná se k vnitřní st ně kolena, pokračuje po vnitřku stehna, zabočuje k pohlavním orgánům, od nich postupuje nahoru do pupku , z něj dovnitř do břišní dutiny, připevi'íuje se k žebrllm a potom se rozbíhá po žebrech ajejí spodní vrstvy se přimykají k páteři. "Tchajjinová šlacha nohou začíná na vnitřní straně špičky palce, připevňuje se nahoře na vnitřní kotník, její přímá (větev) se upevňuje (u) kolena na vnitřní stranu kloubu holenní kosti, pokračuje nahoru po vnitřku stehna, připevňuje se na přední část stehna a koncentruje se u pohlavních orgánů. (Potom) vede nahoru přes břicho, upevňuje se na žebra a rozptyluje se v hrudi; její vnitřní (vrstvy) se přimykají k páteři. "48
(2) Chorobné poruchy Typickými projevy poškození ťin-ťing sleziny jsou bolesti podél dráhy, a to zejména v místech, kde se upíná na kosti - na palci, kotníku, kolenu, kyčlích, dále u pohlavních orgánů, v pupku, na žebrech i v páteři. 47 Ling-šu, kap. I o, s.135. " Ling-šu , kap.13 , s.153 .
Obr. 24. Šlachosvalová dráha slezi ny
121
122
Dvaná c t
řádn ýc h
drah
"Jej ími nemocemi jsou : ztráta ohebnosti palce nohy, bolest vnitřního kotníku , křečovité bolesti (v lýtku), bolesti na vnitřní straně
kolena u kloubu holenní kosti , bolesti táhnoucí se od vnitřní strany stehna nahoru najeho přední část ke kyčlím , bolest jako z natažení u pohlavních orgánů postupující nahoru k pupku a oběma stranám žeber, do hrudi a dovnitř páteře. Při léčení (těchto stavů) je třeba nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo. (Tyto nemoci) se nazývají meng-čchiou -pi 49 , zablokování z prvního podzimního měsíce ."50
/
* * *
Dvě dvojice tchajjinových (tj. s mn o ho jin) a jangmingových (s nejvíce jangem) drah představují první okruh cirkulace čchi v těle a také vzájemné propojení ve vztahu povrch-nitro. Vnitřníjinová dráha plic vede z hrudi vnitřkem paže na konec ruky, kde protéká do vnější jangové dráhy tlustého střeva, která postupuje vnějškem paže na hlavu; tím je spojen povrch s nitrem . Vedle nosu prochází tato dráha do povrchového meridiánu z druhé dvojice - rovněžjangmin gové dráhy žaludku , která klesá po přední straně trupu a nohou k prstům , kde protéká do vnitřní jinové dráhy sleziny ; ta stoupá vnitřkem nohy na trup a rozptyluje se v hrudi . Propojení nitra s povrchem mezi dráhami je dále posíleno spojnicemi luo, oddě lujícími se v úsecích pod lokty a koleny, a pak bočními větvemi ťing-pie, které se odlučují z mateřských drah a vedou do řád ných či bočních drah resp. orgánů svých protějšků . Boční větev plic se rozptyluje k tlustému střev u a v oblasti hrdla se spojuje s jeho dráhou; boční větev tlustého střeva vstupuje do plic a v hrdle se opět spojuje se svou mateřskou dráhou ; boční větev žaludku směřuje do sleziny a u oka se vlévá zpátky do své řádné dráhy; boční větev sleziny vtéká do řádné dráhy žaludku . Boční větve kromě toho zajišťují i spojení příslušných orgánů s hlavou. 49
50
Vi z poznámku 2 1. Ling-šu, kap.13, 5. 153.
Dr á h a sleziny
123
Po stránce patolog ické souvisejí drá hy i s funkcemi svých orgá11\':1, i s místy, kudy probíhají. Dráha plic proto má vztah k nemocím z oblasti hrudní dutiny a hrdla; dráha tlustého střeva souv is í s nemocemi hlavy, zubů , úst, nosu a též s horečnatými stavy způsobenými vnějšími činiteli; dráha žaludku vykazuje podobné symptomy, k nim ž se je š tě přidávaj í i potíže v oblasti krku a trávicího traktu ; dráha sleziny má spoj itost s nemocemi trávicího traktu , genitálií a s gynekologickými potížemi . Propojení drah spojnicemi umožňuje využití těchto vztahů k léčbě. Proto např . pomocí bodu kung-sun (SP4) lze harmonizovat činnost žaludku atd.
Tab. 7. Chorobné poruchy tcha.D inových ajangmingových drah rukou a nohou
Spojnice Šlachosvalová luo dráha Tchajjinová Povrchové: zimnice, horečky s po- Plnost: pocit Bolesti svalů a cením i bez pocení, bolest nad klíč horkosti v zá- šlach v linii dráha ní kostí, bolest anebo chlad v rame- pěstí. dráhy, stav sirukou nou a pažích, bolestivé stoupání Prázdnota: zí- pen, stahuj ící (plíce) chladu po vnitřku předloktí s poci- vání, časté mo- bolest pod žebčení, po močová ry, tem dřevěnění, pálení v dlaních. zvracení Vnitřní : plnost a nadýmání v pli- ní se. krve. cích, kašel, dušnost, nervozita, bolestivé opuchnutí hrdla, časté a krátké močení. Povrchové: horečky, bolesti zubů, Plnost: zubní Bolesti svalů Jangopuchnutí šíje, zežloutnutí očí, su- kazy, hluchota. a šlach v linii mmgová cho v ústech, krvácení z nosu, syn- Prázdnota: bo- dráhy, neschopdráha drom chou-pi, bolesti na vnější lesti zubů spoj e- nost zvednout nohou přední straně ramenou a rukou, né s jejich pře rameno, potíže (tlusté ztráta pohyblivosti palce nohy, zá- citlivělostí na s otáčením hlastřevo) něty a opuchliny podél dráhy, zvý- chlad. vy do stran. ná citlivost na chlad. Vnitřní: bolesti břicha , kručení ve střevech, průjmy, zácpa, úplavice.
Hlavní dráha
124
Dvanáct
řádn ý ch
Dráha
drah
srdce
125
V.2.5. Šaojinová dráha srdce na rukou (ŠOll-šllo-jin sint'ing) Tab. 7. Chorobné poruchy tchajjinových a jangmingových drah rukou a nohou (pokra čováni)
Hlavní dráha
Jangmingová dráha nohou (žaludek)
TchajJmová dráha nohou (slezina)
Vnější: vysoké horečky, pocení, vlny chladu po těle, zčernání čela, afty na rtech, krvácení z nosu, opuchnutí hrdla, syndrom chou-pi, bolesti zubů, linie od prsních svalů přes přední část beder, stehen a lýtek až na nárt, porucha pohyblivosti prostředního prstu u nohy, pocit horkosti anebo chladu na přední straně trupu, bolestivé stoupání chladu v lýtkách. Vnitřní : rozpínání břicha, kručení ve střevech, břišní vodnatelka, bolesti žaludku, bušení srdce, blouznění, rychlé trávení. Vnější: pocit těžkého těla, nevládnost končetin, bolest v kořenu jazyka, otékání vnitřní strany nohou, chlad v chodidlech a lýtkách, porucha funkčnosti palců u nohou. Vnitřní: poruchy trávení, rozpínání v žaludku a břichu, prudké bolesti pod srdcem, říhání, zvracení, žloutenka, průjmy , vodnaté opuchliny, časté soužení se.
(1) Spojnice luo
Šlacho svalová dráha
Stoupání čchi do protisměru a jím způsobený syndrom choupi, náhlá ztráta hlasu. Plnost: blouznění, delirium, epileptické záchvaty. Prázdnota: ochabování svalstva holeně, neschopnost pokrčit nohy.
Potíže s ohýbáním prostřed ního prstu nohy, spasmus na
Při
stoupáni čchi do protisměru, syndrom chuo-Iuan. Plnost: bodavé bolesti v břichu. Prázdnota: rozpínání v břichu.
studené
přední straně holeně a stehna, křečovité zešik-
mení úst.
Nefunkčnost
palce nohy, tahavá bolest v oblasti pohlavních orgánů, bolesti šlach a svalů v místech průběhu dráhy, bolesti v žebrech táhnoucí se do páteře .
Pnlběh
dráhy
Dráha srdce probíhá z největší části po vnitřní zadní straně ruky, kudy probíhá i její boční větev ťing-pie a šlachosvalová dráha ťin t'ing. Začátek šaojinové dráhy ruky je v srdci, odkud se dráha rozvět vuje do tří směrů: jedna větev klesá dolů do tenkého střeva, druhá vede nahoru přes hltan až k očím, a třetí jde přes plíce směrem do podpaží a odtud podél vnitřní zadní strany nadloktí a předloktí vniká do dlaně a po jej í malíčkové hraně pokračuje na špičku malíčku, kde končí v bodě šao-čchung (HT1) vedle základny lúžka nehtu. "Šaojinová dráha srdce na rukou začíná v srdci, vyjdouc z ně ho spojuje se se systémem (cév) srdce, klesá doll! přes bránici a propojuje se s tenkým střevem . (Jedna) jej í větev od systému (cév) srdce vede nahoru svíraj íc jícen a spojuje se s očním nervem. Jej í přímá větev znovu vychází od systému (cév) srdce a stoupá nahoru do plic, pak vychází směrem dollt do podpaží a vede za tchajjin(ovou dráhou plic) a za (dráhou) hospodáře srdce (tj. osrdečníku); vniká do lokte, postupuje podél vnitřní zadní strany předloktí, dostává se k vyvýšené kosti (kloubu) zápěstí, vniká na vnitřní stranu dlaně, postupuje po vnitřní hraně malíčku a vychází najeho konci. "s l
(2) Chorobné poruchy
Druhou, cirkulací čchi a krve vzájemně propojenou, čtveřici tvoří šaojinové (tj. s málo jin) a dvě tchajjangové (tj . s mnoho jangem , ovšem méně než v jangmingových drahách) dráhy rukou a nohou. Probíhají jednotlivě po vnitřních a vnějších zadních stranách rukou nebo nohou , ajsou mezi sebou spojeny ve vztahu povrch-nitro, který se týká také jej ich orgánů - srdce a tenkého střeva, ledvin a močového dvě
měchýře .
Nevyváženost čchi šaojinové dráhy rukou způsobuje nhné chorobné stavy souvisej ící jednak s činností srdce, ale také s orgány či místy, kudy tato dráha probíhá. Jsou to např. pocity sucha v hrdle, žízeií, bolesti srdce, syndrom pi_ťi.ie s2 , ale též bolesti pod žebry anebo na vnitřní straně rukou , pocit horkosti v dlaních aj. " Ling-šu, kap. 10, 5. 1 10 . " Viz poznámku 14.
126
Dvanáct
řádných
drah
Obr. 25. Šaojinová dráha srdce na rukou
Dráha
srdce
Obr. 26. Dráha srdce
127
Dvan áct
128
řádných
Dráha
drah
"Dojde-li v ní ke zm ě n á m , potom vznikají nemoci jako sucho v krku , bolesti srdce, žízeií a potřeba pít, což vše je dů s ledke m stavu pi-ťi.ie . Hlavní chorobné stavy, které vznikají (v souvislosti) se srdcem jsou: zežl o utnutí (bělma) očí, bolesti žeber, bolesti na vnitřní a zadní straně paže a předloktí, stav ťi.ie , stoupání chladu do rukou, pocit horka a bolesti v dlaních. U všech těc hto nemocí (je třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplJ'íuj e; při horkosti se (jehly vbodávají) rychle a při prázdnotě se ponechávaj í (vpíchnuté del ší dobu), u syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, ajestliže (nemoc nevykazuj e) ani přeplněnost ani prázdnotu, j e třeba (léč it) na této dráze. Pře pln ě n ost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí j e třikrát (silnější) než (pulz) v bodě že n-jing (na krku); prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchou je naopak slabší nežl i v žen-j ingu .,,53
s rdc e
129
2) Chorobné poruchy S luo-maj dráhy srdce jsou spojovány dva cho robné stavy - podle toho, zda v ní dojde k pře pln ě nosti , anebo naopak k prázdnotě. Přepl něnost zpúsobuje rozp ín ání a pocit plnosti v oblasti bránice, zatímco prázdnota vede ke ztrátě řeč i , jelikož spojnicí se nedostává k jazyku potřebné množstv í čc hi . " Když je v ní plnost, potom zpúsobuje (pocit překážky) voblasti bránice, pokud je v ní prázdnota, tehdy (člověk) nedokáže mluvit. (Při l éče ní takovýchto stavů) j e třeba použít (bod) jeden palec za dl aní, (kde se spojnice) odděluje a jde s m ěre m k tchajj ang( ové dráze rukou ).,,55
V.2.S.b.
Boční větev
šaojinové dráhy rukou (šoll-šao-jin
ťing
pie)
V.2.S.a. Spojnice šaojinové dráhy rukou (šoll-šao-jin lllo-maj) (1)
Průběh
(1)
Průběh boční větve
spojnice
Luo-maj dráhy srdce zač ín á v bodě tchung-li (HT5) jeden palec za a potom vede souběžně s řádnou dráhou srdce k očním nervúm. Z bodu tchung- li spojuje svou řádnou dráhu s tchajj angovo u dráhou tenkého střeva; bli žš í popis průbě hu tohoto úseku spojnice není v knize Ling-šu uveden . zápěstím ,
,,(S pojovací) odbočka šaojin(ové dráhy) rukou se nazyva tchung-li. Ve vzdálenosti jednoho palce za .zápěst ím se odděluje a vede nahoru podé l řádné dráhy, vstupuje do srdce, spojuje se s kořenem jazyka a připojuje se k očním nervům ."54
" Ling-šu, kap.! 0, s. 11 O-ll I. " Ling-šu, kap. I 0, s. 130.
Vnitřní boční větev dráhy srdce je pomě rn ě krátká; od řádn é dráhy se odděl uje v podpaží v ob lasti 22. bod u dráhy ž lu č n íku jiian-jie (GBn) , směřuje do srdce a z n ěj nahoru přes hrdl o na tváře a k vnitř nímu koutku oka.
,,(Boční větev) řádné
šaojin(ové dráhy) ruko u se odděluj e mez i d vě m a šlacham i v (bodě) jiian-jie (v podpaží), spoj uj e se se srdcem, běží nahoru do hrdla, vyc hází na tvář a spojuj e se u vnitř ního koutku oka (s tchajjangovou dráhou ruky). Toto představuje čtvrté spojení (povrchu a nitra u dvanácti drah). "56
" Lin g-šu, kap . I 0, s. 130. ,r, Ling-šu, kap . I I, s. 140.
130
Dvanáct
řádných
drah
Dráha
srdce
131
V.2.5.c. Šaojinová šlachosvalová dráha rukou (šoll-šao-jin ťin-ťing)
(1)
Prltběh
šlaclIosvalové dráhy
Počátečním
bodem šlachosvalové dráhy srdce je vnitřní strana š pičky malíčku na ruce. Odtud se táhne nahoru po vnitřním zadním okraji předloktí a paže do podpaží, od něj k prsní bradavce, přes hrudník dolú až na úroveň žaludečního vchodu a pak dolú do pupku . "Šaoj inová šlacha ruky začíná na vnitřní straně malíčku, při se na vyvýšenou kost (kloubu) na zápěstí, nahoře se váže na vnitřní stranu lokte, směrem nahoru vniká do podpaží, křižuje tchajj in( ovou šlachosvalovou dráhu ruky), vnořuje se do prsou, navazuje se na hrudník a přes (oblast) žaludečního vchodu se váže dolú na pupek."57 pevňuje
\.
.........!
boční větev
dráhy tenkého
(2) Chorobné poruchy K chorobným stavúm spojeným s ťin-ťing dráhy srdce patří spastické bolesti hrudníku, syndromfu-liang č ili sy ndrom ležící klády, který je popisován jako pocit n ěče ho vzpříčeného, překážky pod srdcem, táhnoucí se od pupku až nahoru k srdci; dále k nim patří bolesti šlach v lokti při ohýbání a natahován í, a bolesti svalstva a šlach v místech prúběhu šlachosvalové dráhy .
střev,]
\
'I
"Jejími nemocemi j so u: svíravé bolesti uvnitř (v hrudi), (syndrom) ležící klády pod srdcem; jelikož (tato šlachosvalová dráha) je n ejd l'd ežitěj š í (pro ohýbání) lokte, je spojená s bolestmi v lokti při jeho ohýbání a natahování. Nemoci spojené s místy jejího prúběhu se projevují jako křeče a bolesti šlach a svalú. Při léčení (takovýchto stavú) je třeba nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo. Pokud se u syndromu ležící klády objeví zvracení sražené krve, pakje (nemoc) smlielná Obr. 27.
Boční větve
drah srdce a tenkého
střeva
" Lin g-šu, kap.13 , s. 158 .
132
Dv anác t
řádných
drah
Dr á h a tenkého a už ji není možné l éč it. Toto se nazývá z druhého zimního m ěsíce ." 59
s třeva
ťi-t un g-pi 58 ,
133 zablokování
Y.2.6. Tchajjangová dráha tenkého střeva na rukou (šoutchaj-jang siao-čchang-ťing) (1)
Průběh
dráhy
Dráha tenkého střeva prochází vnější zadní stranou ruky, přes zadní stranu ramena vede ke krční páteři , od ní přes hrdlo na tváře, k oku a končí před uchem. Začí n á na vnější straně š pičky m alíčku v bodě šaoce (Sll), který leží u základny nehtu tohoto prstu ; Odtud postupuje po vněj ší straně prstu a po malíkové hraně dlaně na zápěstí, z něj po spodní hraně loketní kosti na loket mezi kloubní výčně lky kosti, potom pokrač uje po vněj š í zadní straně nadl oktí na zadní stranu ramena, odkud klikatě postupuje přes lopatku a trapézový sval k bodu ta-čuej (GY 14) pod 7. krč ním obratlem . Z n ěj prochází d o p řed u do jamky nad klíční kostí, kde se rozvětvuj e do dvou vzájemn ě opačných smě rt'i: do l ů vede spojnicí do srdce, žaludku a tenkého střeva a nahoru postupuj e hlavní dráha po straně hrdla, přes sanici na j ařmovo u kost a k vnějšímu koutku oka, kde se obrací k uchu a vniká do něj. Od sani ce dále odboč uje i krátká větev přes tvář př ímo k vnitřnímu koutku oka, kde se propojuje s tch aj jangovou dráhou močového měchýře . Pořadí bod LI, v j akém dráha na ob li čej i (ale rovněž i na zadní straně ramena) procház í, je ovšem u růz ných autorů interpretováno různ ě. Tenké střevo j e ještě dále propojené i směrem dolů na dráhu ža lud ku do bodu sia-ťu-su (ST39), který leží na holeni . "Tchajj angová dráha tenkého střeva na ruce začíná na konc i m a líčku , vede podél v n ějš í hrany ruky na zápěstí , vychází na vyvýšenou kost pod dlaní, pokračuje přím o nahoru po spodní hran ě loketní ko sti, vychází na vnitřní stranu lokte mezi dvě (vysto upl é části) kosti , p okračuj e nahoru podél vnější zadní hrany paže, Obr. 28 . Šlac hosva lová dráha srdce
" Viz poznámku 2 1. 59 Ling-šu. kap.1 3. s. 158.
134
Dvaná c t
řádn ý ch
Dráha
drah
tenkého
stř e va
135
vychází na zadní stranu ramena, obchází lopatku, prochází křížem přes rameno a vniká do nadklíční jamky, spouští spojnici do srdce, podél jícnu klesá k bránici, dostává se do žaludku a připojuje se k tenkému střevu. Její větev postupuje od jamky nad klíční kostí po hrdlu nahoru na sanici , dosahuje k vnějšímu koutku oka, zabočuje dozadu k uchu a vniká do něj. Její (další) větev se odděluje na sanici a stoupá vzhúru pod jařmovou kost, dostává se k nosu a potom až k vnitřnímu koutku oka. Dále má šikmou spojnici na jařmovou kost."60
(2) Chorobné poruchy K typickým chorobným syndromLlm, jež mají těsný vztah k dráze tenkého střeva, patří bolesti v krku , bolesti ramena a nadloktí, rozpínavé bolesti v podbřišku a dále syndromy spojené s poruchami tvorby a distribuce tělních tekutin jie, k nim ž se zde přiřazují i zežloutnutí bělma očí, hučení v uších , hluchota, bolesti šíj e, ramena a ostatních partií těla, kudy tato dráha probíhá. " Když v ní dojde ke změnám , potom vznikají nem oci jako bolesti v krku , opuchnutí měkkých částí pod bradou, které brání otáčení hlavy, tahavá bolest v rameni a lámavá bolest v nadloktí. Chorobné stavy vznikající v souvislosti s řízením tělních tekutich jsou : hluchota, zežloutnutí (bělma) očí, opuchnutí tváří a bolesti na přední straně hrdla, pod bradou, v rameni, nadloktí, lokti a na vnější zadní straně předloktí. U všech těchto nemocí (je třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se dopliíuje; při horkosti se (jehly vbodávají) prudce a při prázdnotě se ponechávají (vbodnuté delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, a jestl iže (nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bodě Obr. 29. Tchajjangová dráha tenkého sti'eva na rukou
6U
Lin g-šu, kap. I
o, s. 112.
136
Dvanáct
řádných
Dráha
drah
tenk é ho
střeva
137
žen-jing (na krku) ; prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchou je naopak slabší než v že n-jingu. "61
V.2.6.a. Tchajjangová spojnice ruky (šoll-tclzaj-jang Illo-maj)
(1)
Priíběh
spojnice
Luo-maj tenkého střeva se odděluje z hlavní dráhy v bodě č'-čeng (SI7) na předloktí; jedna jej í větev se spojuje s dráhou srdce, čímž propojuje tyto dvě dráhy ve vztahu povrch-nitro, druhá větev vede nahoru přes loket a zadní stranu paže na rameno k ramennímu kloubu. ,,(Spojovací)
odbočka
tchajjang(ové dráhy) ruky se nazyva se) nahoru pět palců nad zápěstím, a potom vtéká dovnitř do šaojin(ové dráhy srdce). Její (další) větev jde nahoru na loket a spojuje se s ramenem v ram enním kloubu.,,62 č'-čeng. (Odděluje
(2) Chorobné poruchy Přeplněnost spojnice tenkého střeva zpúsobuje ochablost kloubú ramena a lokte a bezvládnost v lokti, prázdnota vyvolává vznik bradavic na kllži .
" Když je (v ní) plnost, potom jsou klouby (ramenou a lokti'!) ochablé a loket je bezvládný, kdyžje (v ní) prázdnota, pak vznikají bradavice; v případě , že jsou drobné (a husté, kúže) vypadá jako kúra. (Při léčení takovýchto stavú) je třeba použít (bod č'-čeng) této spojovací odbočky ."63
Obr. 30. Dráha tenkého
střeva
6' Ling-šu. kap . I 0, s. 1 12. Ó, Ling-šlI, kap. I 0, s. 130. 6' L in g-šlI, kap . I 0, 5.130.
Dvanáct
138
V.2.6.b.
Boční větev
řádných
drah
Dr áha
tenkého
s třeva
tchajjangové dráhy ruky (šou-tchaj-jang
ťing-pie)
(1)
Pnlběh boční větve
Od hlavní dráhy tenkého střeva se její boční rameno odděluje vzadu na rameni u ramenního kloubu, odtud vniká dolů do podpaží, přes hrudník vede do srdce a z něj dolú do tenkého střeva. ,,(Boč ní větev) řádné
tchajjang(ové dráhy) ruky směřuje (nejk ze mi , odděluje se u lopatky, vniká do podpaží a vede do sľdce, (odkud) se spoj uje s tenkým střevem. ,,64 pľve)
V.2.6.c. Tchajjangová šlachosvalová dráha ruky (šou-tchajjang ťin-ťing) (1)
Pnlběh
šlacllOsvalové dráhy
Ťin-ťing tenkého střeva začíná, stejně jako řádná dráha tohoto Oľ gánu, na vnější straně š pičky malíčku ľuky. Odtud postupuje po malíkové hraně ruky přes vnější stranu zápěstí a podél spodní hľany loketní kosti na zadní stľanu lokte, z něj přes tříhlavý sval na zadní stranu ramena, kde se jedna její část vějířovitě ľozšiřuje po lopatce až k jejím okrajúm, zatímco hlavní pruh pokračuje přes vnější a horní okraj lopatky na boční zadní stranu hrdla a za ucho. Zde se šlachosvalová dráha znovu rozvětvuje: jedna krátká větévka vniká do ucha, druhá pokračuje nad ucho, obkružuje je a potom se přes spánky spouští dolú na dolní čelist, odkud se znovu obrací vzhllru a přes tváře vede k vněj šímu koutku oka; třetí větev se odděluje pod uchem, vychází na čelist ní úhel, před uchem směřuje k vnějšímu koutku oka a od něj pokračuje nahoru ke koutku čela .
"Tchajjangová šlachosvalová dráha ruky začíná na malíčku , se na zápěstí, pokračuje nahoľu podél spodní hrany
připevňuje
. , Ling-šu, kap. ll , 5.140.
Obr. 3 1. Šlachosvalová dráh a tenkého střeva
139
140
Dvanáct
řádných
předloktí, připevlluje se na vysokou (část) kosti lokte; brnkneme-Ii
na toto místo, pocit se přenáší až do malíčku . (Šlachosvalová dráha dále) vniká k podpaží a připevlluje se tam. Její větev vede dozadu po zadní straně podpaží, obchází vrchem lopatku, jde po hrdle, vychází před tchajjangovou šlachosvalovou dráhu nohy, připevlluje se na ko st (lebky) za uchem a jej í větévka vniká do ucha. Její (další) větev vychází nad ucho, potom se upevňuje dolů na sanici a nahoře se připojuje k vnějšímu koutku oka. Její (další) větev sto upá na čelistní úhel , vede před uchem, připojuje se k vnějšímu koutku oka, vede nahoru přes čelo a připevlluje se na koutek čela .,,65
(2) Chorobné poruchy Pro šlachosvalovou dráhu tenkého střeva jsou typické bolestivé stavy na zadní vnitřní straně předloktí, lokte a paže, dále bolesti v podpaží a na jeho zadní straně, které se mohou táhnout i nad lopatku až na šíji, bolest a hučení v uších , spasmus svalstva na krku a též potíže se zrakem, které se projevuj í tím , že člověk je schopný zaostřit zrak až poté, co na chvíli zavře oči. "Jejími nemocemi jsou: nepohyblivost malíčku na ruce, bolesti na zadní vnitřní straně lokte, postupující po vnitřní straně paže a vnikající do podpaží, bolesti v podpaží a za podpažím táhnoucí se až na šíj i, hučení v uších a bolesti v uších zasahuj ící až pod bradu, schopnost (jasně) vidět až po delším zavření očí, křeče svalstva na přední straně hrdla, které mohou zpLlsobit ochablost svalů a opuchnutí hrdla s příznaky chladu anebo horkosti v hrdle. Toto se nazývá čung-sia-pi 66 , zablokování z druhého letního mě síce. Při léčení (takovýchto stavů) je třeba silně nabodávat nahří vanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupi la), přičemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo."67 Oj
Ling-šu, kap.13 , 5. 155.
"6
Viz poznámku 21.
67
Ling-šu, kap.13, s. 155.
Dráha
drah
moč ového
mě c hýře
141
V.2.7. Tchajjangová dráha močového měchýře na nohou (cu-tchaj-jang pchang-kuang-ťing) (1)
Průběh
dráhy
Ťing-maj močového měchýře je jednou z nejdelších a svým prů drah čc hi lidského těla. Probíhá od hlavy přes záda a zadní část nohou k chodidlům . Začíná u vnitřního koutku oka, stoupá kolmo vzhůru přes čelo na temeno, kde se v jeho nejvyšším místě spojuje s 20. bodem kontrolní dráhy paj-chuejem (GV20). Z tohoto bodu spouští dráha krátkou spojnici nad ucho a také do mozku. Hlavní dráha pokračuje po zátylku na šíjový sval, kde se rozvětvuje - prameny se neshoduj í na přesném místě - do dvou ramen. Vnitřní z nich směřuje nejprve k páteři do ob lasti bodu ta-čuej (GV 14), odtud vybočuje do vzdálenosti 1,5 palce od kontrolní dráhy tu-maj , a potom v této vzdálenosti klesá po obou stranách páteře až na křížovou kost, přičemž z oblasti pasu má spojnici do ledvin a dolů do močové ho měchýře . Z pasu pokračuje další větev (jej í návaznost na předchá zející úsek rovněž není jednoznačn ě stanovena) těsně vedle páteře ke kostrči, přes sedací sval se vnořuje na zadní stranu stehna ajeho prostředkem klesá až do jamky za kolenem do bodu wej-čung (BL40) . Podle některých pramenů klesá rovnou do tohoto bodu, podle jiných ještě předtím vybočuje - křižuj íc přitom své druhé rameno - do vedlej šího bodu wej-jang (BL39). Druhé rameno dráhy močového měchýře se z rozvětvení na šij i spouští šikmo ven k vnitřnímu hornímu okraji lopatky a odtud svisle dolů paralelně s prvním ramenem až na kříž do bodu č' -pien (BL54). Z něj odbočuje přes sedací sval ke kyčelnímu kloubu do oblasti 30. bodu dráhy žlučníku chuantchiao (GB30), a odtud klesá do jamky za kolenem do bodu wej-čung - podle některých pramenů přímo, přičemž křižuje své první rameno, podle jiných paralelně s prvním ramenem, nejprve do vedlejšího bodu wej-jang, a teprve z něj do wej-čungu. V tomto bodu se tedy obě ramena spojují a potom pokračují již jenom jako jedno střed em zadní strany lýtka do bodu čcheng-šan (BL57), z něj na zadní boční stranu lýtka do bodu fej-jang (BL58), potom dolů mezi Achillovou šlachou a kotníkem na vnější stranu paty, během nejkomplikovanějších
142
Dvanáct
Fádných
drah
Dráha
močového
měchýře
143
z ní šikmo nahoru pod vnější kotník, a pak obloukem po vnější hraně chodidla na špičku malíčku do bodu č'-jin (BL67), který leží u vnější ho úhlu základny nehtu malíčku. "Tchajjangová dráha močového měchýře na nohou zac llla u vnitřního koutku oka, vystupuje na čelo a spojuje se s nejvyšším místem temena. (Jedna) její větev vede nad ucho. Její přímá větev vniká z vrcholu temena spojnicí do mozku, obrací se a znovu vychází zpátky, potom dolli na šíji, jde podél vnitřní strany lopatky, svírajíc páteř dosahuje na kříž, vniká do svall't vedle páteře, vede spojnici do ledvin a spojuje se s močo vým měchýřem. Jej í (další) větev od pasu směrem dolli svírá páteř, proniká sedacím svalem a vniká do jamky za kolenem . Její (další) větev od vnitřní strany levé a pravé lopatky oddě leně sestupuje dolli , vniká do svalstva podél páteře, přechází na boky a po vnější zadní straně stehna se směrem dolll spojuje se středem jamky za kolenem. Potom postupuje dolli přes zadní stranu lýtka, vychází za vnějším kotníkem a podél nártní kosti malíčku postupuje po jeho vnější hran ě (až na konec). "68
(2) Chorobné poruchy Disharmonie dráhy močového měchýře se projevuje množstvím rlizných chorobných syndromll, které jsou lokalizovány od hlavy až po prsty u nohou . Patří k nim bolesti hlavy prorážející do mozku, pocit vytlačování očí z hlavy, bolesti jako z natažení na šíji, bolesti páteře, pocity zlámanosti v pase, zauzlení v jamce za kolenem a řezavých bolestí v lýtkách. Dále s touto dráhou souvisí vznik hemoroidli, horečna tých stavli provázenýc h zimniční třesavkou, má též vztah k duševním poruchám projevujícím se blouzněním , pomateností či křečovitými záchvaty spojenými se ztrátou vědomí, k bolestem hlavy v oblasti srostlé fontanely, slzení, výtok řídkých hlenli nebo krve z nosu , zežloutnutí očního bělma, ztrátě pohyblivosti malíčku u nohy a k bolestem svalstva v oblasti šíje, zad, pasu, sedacích svalli, zákolení, zadní strany lýtek a pat. Obr. 32. Tchajjangová dráha močového měch ýře na nohou
68
Ling-šu, kap . I O, s. 11 3.
144
Dvanáct
řádných
Dr á ha
drah
močového
m ěc h ýfe
145
"Když v ní dojde ke změnám, potom vznikají chorobné stavy: bolesti prorážející hlavou, pocit jako by oči měly vypadnout (z hlavy) a šíje jako by byla natahována, pocit rozlámání v bedrech, neschopnost zvednout stehno, pocit jakoby zauzlení v zákolení a řezavých bolestí v zadní straně lýtek, což jsou projevy syndromu ťi.ie 69 v kotníku. Chorobné stavy vznikaj ící v souvislosti s řízením šlach 70 jsou : hemoroidy, vysoké horečky se zimniční třesavkou , blouznění , epileptické záchvaty, bolesti temena hlavy v oblasti fontanely, zežloutnutí očí, slzení, vytékání řídkých hlenú a krve z nosu, bolesti šíje, zad, beder, zadku, zákolení, lýtek a pat, ztráta pohyblivosti malíčku u nohy. U všech těchto nemocí Ue třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplňuje; při horkosti se Uehly vbodávaj í) prudce a při prázdnotě se ponechávaj í (vbodnuté delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je tře ba použít požehování, a j est li že (nemoc nevykazuje) ani přeplně nost ani prázdnotu, j e třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pul z) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bodě žen-jing (na krku) ; prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchou je naopak slabší než v žen-j ingu .,,71
V.2.7.a. Tchajjangová spojnice nohy (cu-tcltaj-jang ltlO-maj) (1)
Prltběh
spojnice
Luo-maj dráhy močového měchýře propojuje ve vztahu povrch-nitro močový měchýř s ledvinami. Od své hlavní dráhy se vyděluje v bodě fej-jang (BL58), který leží na zadní straně lýtka sedm paleLI nad vnějším kotníkem , a prochází přes lýtko do dráhy ledvin.
Obr. 33. Dráha
mo čové ho měch ý ře
"' Syndrom ťOe všeobecn ě ozn ačuj e stavy bolestivého natahování se chladu do k on četin způsobe né obrácením se toku čchi a krve do protisměru . 70 Jak víme z teori e čínské medi c ín y, orgánem, který řídí šlachy, jsou játra. O říze ní šlach m očovým m ěch ýřem sa zde mlu ví v souvi slosti S tím, že jeho dráha probíhá vertikáln ě prakticky celým tělem a je ze všech drah propojená as i s největším p očtem šlach - od hlavy až po paty a malí ček na noze. Proto když v této dráze není dostatek vyživující esence (k čemuž má sk lon , jelikož je to dráha s iln ě jangová, přičem ž esence je povahy jinové), nedostává se přiměřené výživy an i velkému množství š lach v těle . 71 Ling-šu , kap. 10, s. 11 3.
Dvanáct
146
řádných
drah
Dráha
močového
měchýfe
,,(S pojovací) odbočka tchajjang( ové dráhy) nohy se nazyva fej-jang. Odlučuje se (v bodě) sedm palcú nad (vnějším) kotníkem, a potom běžÍ na stranu do šaojin(ové dráhy ledvin) ."72
(2) Chorobné poruchy Nevyváženost čc hi spojnice močového měchýře se projevuje na místech značně vzdálených od místa poruchy. Konkrétně plnost, neprúchodnost této luo-maj zpúsob uje ucpání nosu a bolesti hlavy a zad, zatímco prázdnota múže vést k výtoku řídkých hlenú nebo krve z nosu . "Když je v ní plnost, potom je nos ucpaný a hlava a záda bolí; když je v ní prázdnota, dochází k výtoku hlenú anebo krve z nosu . (Při léčení takovýchto stavú) je třeba použít (bod fej-jang) této spojovací odbočky. "73
V.2.7.b.
Boční větev
tchajjangové dráhy nohy (cu-tchaj-jang
t'ing-pie)
..:~: ' l,.~ I ' ., I \;i(~'.,
"-I I
(1)
Prľtběh boční větve
, bočn í I dráhy
vě te v
m očové h o m ěc h )/ ř c
Začátek této vnitřní větve hlavní dráhy močového měchýře je v zákolennÍ jamce. Odtud jedno rameno vede po zadní straně stehna nahoru a z bodu pět palell pod křížovou kostí (tj. pravděpodobně z bodu čcheng-fu, BL36) se rozděluje do dvou větví: jedna vniká do konečníku, dále do močového měchýře, potom se rozptyluje v oblasti ledvin a podél obou stran páteře vniká do srdce; druhá, přímá větev vystupuje podél páteře nahoru do šíje, kde se vnořuje zpátky do své hlavní dráhy.
/
\.
,,(Boční větev) řádné
tchajjang( ové dráhy) nohou odbočuje se do jamky zákolenÍ; jedna její dráha se pět paleú pod křížovou kostí odděluje a vnořuje se do konečníku , připojuje se k močovému měchýři, rozptyluje se do ledvi n, vede podél páteře ,
a
72
73
vnořuje
Lin g-šlI, kap. 1O, 5.132. Ling-šlI, kap. 1O, 5.132.
Obr. 34. Bo č ní větve drah močového měchýře a ledvin
147
Dvaná c t
148
I' ád n ýc h
drah
Dráha
močového
m ěchýfe
vniká do srdce a rozptyluje se v něm . Přímé rameno jde nahoru podél páteře, vniká do šíje, kde se opět spoj uje s tchajjang( ovou dráhou močového měchýře ).,,74
V.2.7.c. Tchajjangová šlachosvalová dráha nohy (cu-tchajjang ťin-ťing) (1)
Prllběh
šlacllOsva/ové dráhy
Podobn ě
jako řádná dráha i š lachosvalová dráha tohoto orgánu k nejdel š ím v těle, a kromě toho se ještě větví do několika ramen, které se z ní oddělují a pak se s ní opět spojují. Začátek ťin-ťing močo vého m ěc hýře je na malíčku nohy, odkud jeden pruh vede ke kotníku a od n ě ho šikmo přes holdí k přední části kolena. Druhý pruh vede nejprve dozadu na vnější stranu patní kosti a od ní nahoru přes lýtko do zákolení; na lýtku se z něj odděluje větev, která paralelně s ním vede na vnitřní stranu jamky za kolenem, a oba pruhy potom společně sto upají vzhi'!ru zadní stranou stehna a připevňují se na spodní část sedacích svali'!. Odtud pokračuje š lachosvalová dráha podél páteře na šíj i, odkud jedno jej í rameno odbočuje ke kořeni jazyka, zatímco druhé pokračuje nahoru přes zátylek na temeno a po čele dolll k nosu , kde se rozprostírá na horní víčko a na nosní a jařmovou kost. Ze zádové části šlachosvalové dráhy se odděluje další rameno, jehož jedna větev postupuje šikmo vzhůru pod lopatku a přes zadní stranu podpaží nahoru k ramennímu kloubu, druhá větev prochází širokým zádovým svalem do podpaží a z něj křížem přes prsní sval k nadklíční jamce a nahoru přes hrdlo na lebku za ucho. Od čchLie-pchenu se odděluje ještě jedna krátká větev , která vede přes dolní čelist najařmovou kost. patří
/
"
"Tchajjangová š lachosvalová dráha nohy má sVllj začátek na malíčku nohy, připíná se nahoře na vnější kotník, a potom se šikmo nahoru připevi'íuje na oblast kolena; spodní jej í část vede podél vnější hrany chodidla, upíná se na patu a potom vedle Achillovy šlachy vede nahoru , kde se připojuje na zákolení. Její " Lin g-šlI , kap. 11,5. 138.
Obr. 35. Šlachosvalová dráha močového m ěch ýře
149
150
Dvanáct
řádných
větev je připevněná na vnější straně lýtka, vystupuje nahoru do vnitřní strany zákolení, od zákolení vede souběžně (s druhou) nahoru, kde se připínaj í k zadku a vedou svíraj íce páteř nahoru na šíji. (Zde se další) větev odděluje, vniká (do hrdla) a připevňuje se na kořen jazyka. Přímé pokračován í šlachosvalové dráhy se při peviíuje na zátylek, vystupuje na hlavu, klesá středem čela a upíná se na nos; jeho větev vytváří síť nad okem a dole se upevňuje najařmovou kost. (Další) větev vede k zadní vnější straně podpaží a připojuje se na ramenní kloub ; (druhá) větev vniká do podpaží, vychází nahoru do jamky nad klíční kostí a připíná se nahoru na kost lebky za uchem ; její (dalš í) větev vychází z čchLie-pchenu a vede nahoru na jařmovou kost. ,, 75
(2) Chorobné poruchy Podobně jako u ostatních š lachosvalových drah i ťin-ťing močo vé ho měchýře souvisí předev š ím s nhnými bolestivými stavy, křečemi a funkčními poruchami svalstva a š lach v místech prLlběhu dráhy . Takže s jejími poruchami přímo souvisí např. nepohyblivost malíčku nohy, bolesti na spodní straně paty, spasmus v zákolení, potíže se zvedáním paže v rameni , spasmus š íjové ho svalstva a bolesti v jamce mezi klíčními kostmi bránící otáčení hlavy do stran .
"Jejími nemocemi jsou: nepohyblivost malíčku (na noze), bolesti na spodku paty, spasmus v zákolenÍ, křečovité napružení a prohnutí páteře dozadu, spastické bolesti šíje, neschopnost zvednout rameno, bolest jako z natažení a překroucení šlach v podpaží a v jamce mezi klíčními ko stmi, která překáŽ Í otáčení (hlavy) do stran . Při léčení (takovýchto stavů) je třeba nabodávat nahříva nými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo. (Takovéto chorobné stavy) se nazývaj í čung-čchun-pi 76 , zablokování z druhého jarního měsíce . ,, 77 7; 76
77
Ling-šlI , kap . 13, 5.148. Vi z poznámku 21. Ling-šlI, kap . 13, 5.148.
Dráha
drah
ledvin
151
V.2.8. Šaojinová dráha ledvin na nohou (cu-šao-jin šenťing)
(1)
Priíběh
dráhy
Dráha ledvin probíhá od chodidel směrem vzhLlrl1 po vnitřní straně nohy na břicho a hrud'. Začíná pod malíčkem nohy, postupuje šikmo přes chodidlo zhruba dopro s třed jeho klenby a odtud šikmo nahoru za vnitřní kotník . Na to mto místě se přímočarý směr dráhy komplikuje a názory na jeho prLlb ě h se rLlznÍ. Jeden výklad říká, že dráha zde dělá kruhovou smyčku , když postupuje od bodu žan-ku (KI 2) nahoru na patu do bodu tchaj-si (KI3), odtud do kruhu pře s ta-č un g (KI4), š uej-č chLian (K15) a čao-chaj (KT6), a z něj protín ajíc svo u dráhu nahoru k Achill o vě šlaše do bodu fu-liOLI (KI7). Druhý výklad předpo kl á dá v íce nebo m é n ě p ř ímý s měr výstupu od žan-ku k fu-I iOLl s odb oč k o u na patu , p ř i če m ž o p ě t není jednoty v tom, odkud a kam o db oč k a vede . Jede n předp o kl á d a n ý prLlbě h j e : žan-ku (KI2), čao-chaj (KI6), š u ej- čchLi a n ( KI 5), tc haj -s i (KI 3), a z n ěj jednak odbočka do ta-č un g u (KI4), a jedn ak p o kračová ní do fu-li o u (KI7) ; druhý názor mluví o s měru : žan-ku (KI 2), čao-c h aj (KI 6), tchaj-si (KI3) a z n ěj odboč ka dollI na patu a zároveI'í pokračování hlavní dráhy nahoru ; třetí názor předpokládá s měr: žan-ku (KI2), tchaj-si (KI3) a z n ěj rozvětvení jednak dollI do ta-čungu (KI4), šuejjLianu (KI5) a čao-chaju (KI6), ajednak nahoru do fu-liou (KI7). Třetí názorová skupina se nepřiklání ani k smyčkovitému ani k rozvětvenému sm ě ru drá hy, a le předpokládá jej í klikatý prLlběh, který spojuje všechny zmín ě né body. Podle jedné skupiny jeho směr j e : žan-ku (KI2), tch aj-s i (KI3), ta-čun g (KI4), čao-chaj (KI6), šuejčchLian (KI5) a fu-li o u (KI7) ; druhá jej vede přes body žan-ku , č ao-ch aj (KI6), tchaj- s i (Kl3), šuej-čchUan (KI5), ta-čung (KI4) a fu-I iOLl. Historicky se nejvíce prosadila teze o smyčkovitém prlIběhu tohoto úseku dráhy, a také současné pořadové číslování vychází právě z nÍ. Na nejednotnosti uvedených výkladlI si mimochodem můžeme názorně ukázat složitost interpretace starých textů čínské medicíny. Celý
152
Dvaná c t
řádných
drah
Dráha
ledvin
153
problém totiž je zpLlsoben jedním jediným znakem z příslušného místa textu v knize Ling-šu, který má význam "oddělit, odbočit", ale i "zakřivit, zahnout". Kratičkou a nejednoznačnou větu v dané pasáži je pak možné vysvětlovat i jako "odbočuje a vniká na patu", ale i jako "zakřivuje se a vniká na patu". Od paty pokračuje dráha ledvin po vnitřní straně lýtka k vnitřnímu okraji zákolení, přes vnitřní zadní hranu stehna vniká k páteři a do ledvin, a odtud spojnicí do močového měchýře . Z ledvin pokračuje nahoru přes játra bránicí do plic a hltanem vniká ke kořeni jazyka. Z plic mimoto odbočuje jedna její větev do srdce a končí uprostřed hrudi za hrudni kostí. "Šaojinová dráha ledvin na nohou začíná pod malíčkem (nohy), probíhá šikmo přes chodidlo, vychází dole pod (bod) žan-ku a dále za vnitřní kotník; potom se odděluje/zakřivuje a vniká na patu, stoupá vzhúru na vnitřní stranu lýtka, vychází na vnitř ní hranu zákolení, stoupá vzhúru po vnitřní hran ě stehna, proniká páteří, spojuje se s ledvinami a spojnicí s močovým m ěc hýřem. Její přímá (dráha) vystupuje z ledv in nah oru , proniká játry a bránicí, vnořuje se do plic, postupuje podé l hrdla a sv írá kořen jazyka. Její (další) větev vychází z plic, spojnicí vede do srdce a shromažďuje se uprostřed hrudi.,,78
(2) Chorobné poruchy Kromě nemocí se vztahem k funkcím ledvin souvisí s touto dráhou i mnohé chorobné syndromy jako například nechutenství, temné zbarvení obličeje, du šnost, nutkání vstát jakmile se člověk posadí, rozmazané vidění, vykašlávání krvavých hlenú, pocit díry v srdci spojený se srdeční arytmií, pocit hladu, syndrom ku-ťiie , tj . bolestivé pociťová ní dřevěnění a chladu natahuj ícího se do kostí, a v případě prázdnoty čchi ledvin je narušená i psychická rovnováha člověka, což se projeví zvýšenými pocity strachu.
Obr. 36. Šaojinová dráha ledvin na nohou
78
Ling-šu, kap. IO, s. 115 .
Dvanáct
154
Pádných
drah
Dráha
led vin
Chorobné stavy souvisej ící s porucham i činnosti ledvin jsou sucho a bolest v krku, zánět hrdla spojený s horkostí v ústech a suchým jazykem, celkový neklid , bolesti srdce, bolesti v páteři a na zadní straně stehen, ochablost dolních končetin a pocit natahování se chladu do ni ch, palčivá bolest na chodidlech , fyzická a duševní únava a potřeba časté h o odpočívání , žloutenka, prújmy. " Když v ní dojde ke zm ě nám , potom vznikají nemoci: hlad bez chuti k jídlu, temn é č e rn é zbarvení obličeje, kašel, při němž se objevuje krev v hlenech , s ípání a lapání po dechu , nutnost ihned vstát jakmile se č lověk posadí, rozmazaný zrak, jako když člov ě k pořádně nevidí, pocit jako by v srdci byla díra, při nedostatku čchi (ledvin) č lověk snadno podléhá pocitúm strachu a srdce mu splašen ě bije, jako by ho někdo pronásledoval ; to jsou projevy syndromu ku-ťi.ie. Hlavní chorobné syndromy vznikající v souvislosti s ledvinami jsou: horko v ústech , suchý jazyk, zánět v hrdle, stoupání čchi do protisměru , pocit bo lesti a sucha v krku , duševní neklid , bolesti srdce, žloutenka, dyzenterie, bolesti na zadní vnitřní straně stehna, ochablost dolních končetin a bolestivý pocit natahování se chladu do nohou , únava a potřeba častého odpočívání , pálivé bolesti na chodidlech. U všech těchto nemocí (je třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplňuje ; při horkosti se (jehly vbodávaj í) prudce a při prázdnotě se ponechávaj í (vbodnuté delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je tře ba použít požehování, a jestliže (nemoc nevykazuje) ani přeplně nost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je třikrát (silnější) než (pulz) v bodě žen-jing (na krku) ; prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchou je naopak s labší než v žen-j ingu . Při léčbě požehováním je třeba (nemocného) nabádat, aby jedl syrové maso, míval uvolněný oděv v pasu, rozpuštěné v lasy, a aby často chod i I na procházky obut v těžkých botách a opíraje se o velkou húl. ,,79
7')
Ling-šu, kap . I 0, s.1 15.
Obr. 37. Dráha ledvin
I SS
156
Dvanáct
řádných
Dráha
drah
V.2.8.a. Šaojinová spojnice nohy (cll-šao-jin ltlO-maj)
V.2.8.b.
Boční větev
ledvin
šaojinové dráhy nohy
157 (cll-.~ao-jil1 ťing
pie) (1)
Průběh
spojnice (1)
Luo-maj dráhy ledvin, která propojuje mezi sebou řádné dráhy ledvin a močového měchýře, se vyděluje z bodu ta-čung (KJ4) za vnitřním kotníkem a má dvě větve. Jedna kratší vede do dráhy močového měchýře, zatímco druhá postupLÍje nahoru souběžně se svou hlavní dráhou a vniká jednak do obalu srdce, a jednak vstupuje do spodní části páteře v oblasti kříže a kostrče. ,,(Spojovací) odbočka šaoj in( ové dráhy) nohou se nazyva ta-čung. Za vnitřním kotníkem zabočuje na patu a vede do tchajjang(ové dráhy močového měchýře). Její odbočka vede souběžně s (hlavní) dráhou nahoru pod osrdečník a směrem ven proniká do páteře v pasu ."so
(2) Chorobné poruchy
Pritběh boční větve
Vnitřní boční rameno dráhy ledv in probíhá souběžně se značným úsekem dráhy močového měchýře. Začíná v jamce za kolenem , vede do dráhy močového měchýře a postupuje s ní do ledvin , potom přímo nahoru ke kořeni jazyka a na povrch šíje, kde se spojuje s boční větví močového měchýře . Kromě toho má u 14. obratle páteře odbočku, která vniká do dráhy taj-maj na pasu.
,,(Boční větev) řádné šaojin(ové dráhy) nohy od zákolení postupuje na stranu do tchajjang(ové dráhy močového měchýře) a spojuje se s ní; nah oře dosahuje do ledvin a u čtrnáctého obratle páteře vychází (na stranu) a spojuje se s dráhou taj-maj. Její přímá větev se připojuje ke kořeni jazyka, opět se vynořuje na šíji, kde se spojuje s tchajjang(ovou boční větví m očové h o m ěch ýře). Toto představuje první spojení (povrchu a nitra u dvanácti řádných drah)."s2
S luo-maj ledvin jsou spojovány bolesti v oblasti ledvin - v přípa dě její prázdnoty, a zástava močení - pokud je ve spojnici plnost. Dalším chorobným syndromem, který je v knize Nej-t'ing odvozován od disharmonie této spojnice, je pocit dušení se a plnosti v hrudi ; zpllsoben je protichůdným pohybem čchi (čehi-ni) ve spojnici .
V.2.8.c. Šaojinová šlachosvalová dráha nohy (cll-šao-jin t'in-ťing)
(1) "Jejími nemocemi jsou: když čchi (v ní) stoupá do protismě ru , (srdce) je neklidné a (v hrudi) je tísnivý pocit; je-Ii (v ní) plnost, vzniká zástava močení, je-Ii (v ní) prázdnota, potom jsou cítit bolesti v bedrech. (U všech těchto stavll) je třeba použít (bod ta-čung) této spojovací odbočky."s l
'0 Ling-šlI, kap . 10, s.133. " Ling-š u, kap. 10, s.133.
Prltběh
š/acllOsva/ové dráhy
Stej n ě
jako řádná dráha i šlachosvalová dráha ledvin začíná pod nohy, potom prochází chodidlem k jeho klenbě a spolu se šlachosva lovou dráhou sleziny vystupuje pod vnitřní kotník, z něj směřuje k patě, kde se spojuje se šlachosvalovou dráhou močového měchýře , a potom postupuje nahoru přes lýtko k vnitřní straně kolena. Odtud opět spo l ečně se šlachosvalovou dráhou sleziny postupuje podél vnitřní strany stehna do oblasti pohlavních orgánů, kde se vnořuje k páteři a vedle ní stoupá vzhllru až do šíje a upevJluje se na lebeční malíčkem
" Lin g-šlI, kap . I I, s. 138 .
158
D vanáct
řádných
drah
Dr á ha spodinu; v to mto
mí stě
l edv in
159
se znovu spojuje se š lac hosval ovo u dráho u mo-
čové ho měc h ý ře .
" Šaojinová š lachosva lová dráha nohy začíná pod m a lí čkem (nohy), vniká do srdce chodidla a spo lu se šlach osvalovou dráho u s leziny vede šikmo pod vnitřní kotník; upíná se na patu , kde se spoj uje s tchajj angovo u š lachosva lovou dráhou no hy, potom se upeviíuje pod v nitřní stranu ko lena, spojuje se s tchajjinovou š lachosvalovou dráhou (s lez iny) a vystupuj e nahoru podé l vnitřní strany stehna, upín á se k pohlav ním orgánům, přes stydkou kost se vnořu j e k páteři a sv írajíc ji stoupá nahoru až na š íji , upevlluje se na zátylek a spoj uj e se s tchajjangovou šlachosvalovou dráhou (m očového m ěc h ýře). "83
(2) Chorobné poruchy Jako u většiny š lachovosva lových drah i v tomto případě se P0rllchy projevují zej ména bolestmi nebo křeče mi sva lstva a š lac h v místech, kterými ťin-ťing ledvin procház í - n apř . na chodidl e, vn itřní straně kolena či stehna, v podbřišku ne bo podél p áteře . Typickým příz nake m ukazuj ícím na onemocnění této dráhy jsou problémy s předk l áněním a zak l áněním trupu . Jestliže je poškozený zadní úsek dráhy na zádech , č l ověk se nemů že pořádn ě předklánět nebo sklonit hlavu ; pokud je porucha v břišním úseku , dělá mu naopak probl émy zaklán ě ní trupu . Dalšími symptomy j sou křečovité záchvaty epi leptického typu spojené se ztrátou vědomí a napružením páteře. "Jejími nemocemi jsou : překroucení š lach na chodid le a bolesti, křeče ne bo překroucení šlach v místech, kde tato š lachosva lová dráha probíhá a upíná se (na kosti). Když je v ní nemoc, projevuje se hlavn ě křečovitými záchvaty spojenými s poruchami vědomí ; pokud j e (porucha) na vnější straně (trupu, č l ověk) se nedokáže předkl o nit, pokud je na v nitřní straně, (č l ověk) se nedokáže zaklonit. Proto j e-Ii nem oc v jan gu (vzadu), pas je ohnutý dozadu a nedá se předklonit, je-Ii v jin (vepředu), nedá se zak lo nit. Při léčen í (takovýchto stavll) je třeba nabod ávat nahřív aným i jehl ami , Obr. 38. Šlachosvalo vá dráha led vi n "3
Ling-šu. kap. ll . 5. 138.
Dvaná c t
160
řádn ýc h
drah
a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem napíchnutí je (přímo) bolestivé místo. Pokudje (porucha) uvnitř, vhodné jsou teplé obklady, léčebný tě l ocvik tao-j in a pití l éčivých odvarů . Pokud byla tato šlachosvalová dráha už mnohokrát vážně protržena nebo překroucena , stav je smrtelný a ne léčite lný; tehdy se jedná o čung-čchiou-pi 8 4, zablokování z druhého podzimního měsíceB 5 . "86
Dráha
161
ledvin
Tab.8. Chorobné poruchy šaojinových a tchajjan gových drah rukou a noh ou
Hlavní dráha Šao-
jinová dráha rukou
(srdce)
* * *
Povrchové: sucho v ústech a krku, žízežloutnutí bělma, bolesti mi vnitř ní zadní hraně ruky, pocit pálení v dlaních a natahování se chladu po vnitřku zeň,
předloktí. Vnitřní: bolesti srdce a v hrudním ši, srdeční arytmie, duševní neklid, klidný spánek, závratě, psychické
Spojnice luo Plnost: nadýmání v ob-o lasti bránice. Prázdnota: ztráta řeči.
konepo-
Šlachosvalová dráha Svíravá bolest v hrudi, syndrom ležícLho trámu, bolesti v lokti, šlach a svalů v místech průběhu dráhy.
ruchy. Dvě
dvoj ice šaoj inových a tchajjangových drah rukou a nohou před stavují druhý okruh cirkulace čchi-si.ie v těle i propojení povrchu s vnitřkem . Vnitřní šaojinová dráha srdce vystupuje z trupu a jde do ruky po jej í vnitřní straně, na malíčku protéká do tchajjangové dráhy tenkého střeva, která na povrchu po vnější straně ruky vede do hlavy, kde u vnitřního koutku oka vstupuje do tchajjangové dráhy močového měchýře; tato pak klesá po zadní straně hlavy, zad a nohou do malíčku na noze a tam protéká do vnitřní, šaojinové dráhy ledvin, která vystupuje po nohou do břicha a hrudníku. Vztah povrch-nitro doplňují spojnice luo, když luo z dráhy srdce vede do dráhy tenkého střeva ajejí luo naopak do dráhy srdce, spojnice dráhy ledvin se propojuje na dráhu močového měchýře, jejíž spojnice stejně tak vede zpátky do dráhy ledvin . Tato síť je dále protkána bočními větvem i . Větev dráhy srdce se u oka propojuje s dráhou tenkého střeva, větev jej í dráhy pak smě řuje do srdce; boční větev dráhy močového měchýře prochází ledvinami ajejich boční větev vtéká do dráhy močového měchýře. Zmíněné vzájemné vztahy pochopitelně opět maj í své využití v léčebné praxi , neboť umožllují lé čit disharmonii některé z drah pomocí jejího páru ze vztahu povrch-nitro . "' Vi z po známku 21 . , "5 Podle kom entátora N ej- ť in g u Jang Sang-šana (7. stol.n.l.) obdobím výs kytu tohoto stav u má být první pod z imní m ěs í c , proto též syndrom o z n ač uje j ako m e n g - čc hiou-pi , zabl oko vá ní z prvního podzi mníh o mě s í ce. 86 Lin g-šu, kap.13 , s. 15 3.
Tchajjangová dráha rukou (tenké střevo)
Tchajjangová dráha nohou (močový měchýř)
Hučení v uších táhnoucí se až pod bradu, nutnost zavírat oči
Povrchové: bolesti v krku, otékáni pod bradou, zhoršeni sluchu, zežloutnutí bělma, otok tváří, tahavá bolest na vnější straně šíje a ramenou, lámavá bolest v nadloktí a předloktí. Vnitřní: bolesti v podbřišku, pohlavních orgánech a bedemi páteři , průjmy , zácpa.
Plnost: nevládnost v kloubech loktů a ramenou. Prázdnota: vznik brada-
Povrchové: horečky a zimniční tře savka, bolesti hlavy, očí, šíje, zad a zadní strany nohou, krváceni z nosu, nepohyblivost malíčku nohy. Vnitřní : rozpínání v podbřišku, zástava močení, pomočování, malárie, blouznění v horečce.
Plnost: ucBolesti v podpání nosu, paží, v jamce bolesti hlavy mezi klíčními a zad. kostmi, šíje, Prázdnota: problémy se výtok hlenů zvedáním rameanebo krve z nou, spasmus v nosu. zákolení, bolest na spodku paty, nepohyblivost malíčku nohy.
VIC .
při
zaostřování
zraku, otok hrdla, bolesti svalů v průběhu dráhy.
ŠaoPovrchové: bolesti zad, kříže a vnitřní Pří stoupáBolest jako z strany nohou, nevládnost dolních kon- ní čchi do natažení v podjinová četin, chlad v nohou, pálení v chodidprotisměru bříšku, podél dráha lech, zánět v krku, suchý jazyk. dušnost v páteře, na chonohou didlech, problé(ledviny) Vnitřní: kašel, dýchavičnost, vykašlá- hrudi. vání krve, bolesti a bušení srdce, neklid, strach, rozmazané vidění, průjmy, vodnaté otoky, žloutenka, celková únava.
Plnost: zástava močení. Prázdnota: bolesti v kříži.
my s předkláně ním a zakláně ním trupu.
Dvanác t
162
Fádných
drah
Dr á h a
osrde č níku
Třetí čtveřici na sebe navazujících drah představují ťiiejinové (tj. s ubývající jin) a šaojangové (tj. s málo jangem) dráhy rukou a nohou, odpovídaj ící ve vztahu povrch-nitro orgánovým párům osrdeč ník-troj itý zářič, játra-žlučník .
V.2.9. Ťiiejinová dráha osrdečníku na rukou (šou-t'iie-jin sin-pao-ťing)
(1)
Pnlběh
dráhy
Ťing-maj obalu srdce probíhá od hrudi po vnitřní straně ruky smě rem do dlaně. Začíná uprostřed hrudi, prochází osrdečníkem, a potom klesá přes bránici doll't a propojuje mezi sebou tři zářiče . Její povrchová větev postupuje z hrudi na stranu hrudníku, od bodu tchien-čch' (PC I) tři palce pod podpažím se otáčí nahoru do podpaží a odtud postupuje prostředkem vnitřní strany ruky přes dvouhlavý sval do ohbí lokte a dále přes předloktí do dlaně a na konec prostředního prstu ruky. Uprostřed dlaně, v bodě lao-kung (PC8) - tento bod někteří umísťují mezi druhou a třetí záprstní kl'tstku, jiní mezi třetí a čtvltou se z ní odděluje větev, která prochází na prsteník a končí na jeho špičce.
\
"Ťtiejinová dráha hospodáře srdce začíná uprostřed hrudi , vychází odtud a při myká se k obalu srdce, klesá dolll přes bránici a spojuje tři zářiče. Její větev vychází z hrudi podél žeber do (bodu) tři palce pod podpažím, zatáčí se nahoru do podpaží, podél vnitřku nadloktí postupuje mezi tchajjin(ovou) a šaojin(ovou) dráhou, vniká do lokte, klesá dolů přes předloktí, vede mezi dvěma šlachami do dlaně a podél prostředního prstu vychází na jeho konec. Její (další) větev se odděluje v prostředku dlaně a vede po prstu vedle malíčku na jeho konec. ,,87 Rt
Ling-šu, kap. 1O, 5.117.
Obr. 39. Ťli ejinová dráha o srdečníku na rukou
163
164
Dvanócl
fódn ýc h
drah
Dráha
o s rde č ní ku
165
(2) Chorobné poruchy Příznaky disharmoni e dráhy osrdečníku j so u křečovité bolesti na vnitřní straně p ředl oktí a v ohybu lokte, dá le problémy se srdcem projevující se pocitem plnosti anebo silným bušením srdce, poc ity horkosti v dlaních, zrudnutí tváře a zežloutnutí očního b ě lma, a v psychi cké oblasti sklon k u stav i č nému hlasitému smíchu.
"Když v ní dojde ke změnám, potom vznikají nemoci : horkost v dlaních, křečovité bolesti v předloktí a lokti , otékání podpaží, ve vážněj šíc h případ ec h je v hrudním koš i pocit plnosti a srdce buší s ilně jako vlny příboje; (dále) jsou to červený obličej a žlutá (bělma) očí, sklon k ustavi čnému smíchu. Hlavní chorobné stavy vznikající v této dráze jsou ne uróza, bolesti srdce a horkost v dlaních . U všech těchto nemocí (je třeb a l éč it tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplňuje ; př i horkosti se (jehly vbodávaj í) prudce a p ři prázdnotě se ponechávaj í (vbod nuté delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, ajestliže (nemoc nevykazuj e) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (l éčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podl e toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je dvakrát (silnější) než (pulz) v bodě žen-j ing (na krku); prázdn otu (poznáme podle toho, že pulz) v cchun-kchouje naopak slabší než v žen-jingu ."gg
V.2.9.a. Ťiiejinová spojnice ruky (šou-t'iie-jin luo-maj)
(1)
PTliběh
spojnice
Z hlavní dráhy se lu o- maj osrd eč níku o dd ě luje v bod ě nej-kuan (PC6), který leží na v nitřní stra n ě předloktí dva palce nad zápěstím. Jedna jej í větévka prochází do šaojangové dráhy tří zář ičů (přesný prů běh není v Nej-ťingu uveden), zatímco druh á a del ší větev postupuje souběžně s řádnou dráhou os rd eč níku nahoru do obalu srdce a z n ěj do srdce. Obr. 40. Dráha os rd e č níku
" Li ng-šu, kap . I 0, 5.11 7.
Dvanáct
166
řádných
drah
Dráha
o s rdečníku
,,(Spojovací) odbočka hospodáře srdce na ruce se nazývá nej-kuan. Vychází mezi dvěma šlachami z (bodu) dva palce nad zápěstím, [vede na stranu do šaojang(ové dráhy ruky)] a podél řádné dráhy se směrem nahoru propojuje na obal srdce a spojuje se se systémem (cév) srdce.,,89
bo č ní vč t ev
dráhy
tří zúř i čľl
(2) Chorobné poruchy Stav plnosti ve spojnici osrdečníku vyvolává bolest v oblasti srdce, stav prázdnoty pak způsobuje srdeční neklid spojený i s duševním neklidem .
I
'I I
" Kdyžje v systému (cév) srdce přeplněnost, potom se objevuj í bolesti srdce; pokud je v něm prázdnota, srdce je neklidné. (Při léčení takovýchto stavů) je třeba použít (bod nej-kuan) ležící mezi dvěma šlachami.,,90
IJ '
\'1>;<,
ľ:X~ ,~ ď\. b oč ní včt ev dráhy o srdcč ní k u
!; ::.i ~~
\':~)::~ ·~:·~,~T -~-
-
f
I
V.2.9.b.
Boční větev ťiiejinové
dráhy ruky
(šou-ťiie-jin ťing
pie) (1)
Průběh boční větve
Vnitřní
rameno dráhy osrdečníku začíná podle textu Nej-ťingu v místě tři palce pod podpažím, což pravděpodobně je bod tchien-čch' (PC 1). Odtud pokračuje proti směru své řádné dráhy zpátky do středu hrudi a tam se rozchází do dvou směrů: jeden, stejně jako větev řádné dráhy, postupuje dolů přes tři zářiče, zatímco druhý vystupuje nahoru do hrdla a za ucho, kde se spojuje se šaojangovou dráhou tří zářič"'!.
* I
1 I
, -_l: _ _ J
~
,
* I
I
,,(Boční větev) řádné dráhy hospodáře srdce na ruce se oddě luje v bodě tři palce pod podpažím, vniká do hrudi, směrem dolů se propojuje se třemi zářiči a nahoru stoupá podél hrdla, vychází za uchem a pod (vyvýšenou) kostí lebky za uchem se spojuje se " Ling-šu , kap.! 0,5. 130. '" Ling-šu, kap . ! O, 5.!30.
Obr. 41. Boční v ě tve drah osrdečníku a tří zářičů
167
Dvaná ct
168
řádných
drah
Dráha
osrdečníku
šaojang(ovou dráhou ruky). Toto se nazývá páté propojení (vnějšku a nitra u dvanácti drah) ."91
V.2.9.c. Ťiiejinová šlachosvalová dráha ruky (šou-t'iie-jin ťin-ťing)
(1)
Pritběh
šlac/lOsva/ové dráhy
Šlachosvalová dráha osrdečníku začíná v místě, kde končí dráha tohoto orgánu, tj . na konci prostředníku ruky. Odtud sleduje prllběh své hlavní dráhy, čili prochází středem dlaně, zápěstí, předloktí a nadloktí k podpaží, a tam se jednou větví rozbíhá po hrudním koši, zatímco druhou vniká do podpaží a odtud po žebrech až k oblouku, kde se připojují žebra na hrudní kost. "Š lachosvalová dráha hospodáře srdce začíná na prostřední ku, postupuje společně s tchajj inovou šlachosvalovou dráhou (plic), připevňuje se na vnitřní stranu lokte, stoupá vzhůru po nadloktí, připíná se do podpaž í a sv íraj íc žebra se rozptyluje dopředu a dozadu . Její větev vniká do podpaží, rozptyluje se na hrudi a při pevJ1uje se na mezižeberní oblouk."n
(2) Chorobné poruchy Poškození ťin-ťing osrdečníku se navenek dá poznat podle bolesti a funkčních poruch šlach či svalll v průběhu dráhy, a dále s ní souvisí i syndrom si-pen 93 , který je charakteristický i pro šlachosvalovou dráhu plic. "Nemoci spojené s místy jejího průběhu jsou: překroucení šlach nebo porucha funkčnosti šlach a svalů, bolesti v hrudi a syndrom si-pen. Při léčení (takovýchto stavů) je třeba nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc 91 Ling-šu, kap.ll , 5.140. " Ling-šll, kap .13, 5.158. " Viz poznámku 20.
Obr. 42. Šlachosvalová dráh a osrdečníku
169
Dvanáct
170
řádných
drah
Dr á ha
tří
z áf"i čLI
ustoupila), přičemž bodem vpichu je (přímo) bolestivé místo. (Takovéto chorobné stavy) se nazývají meng-tung-pi 94 , zablokování z prvního zimního měsíce .,,95
V.2.10. Šaojangová dráha trojitého zářiče na rukou (šoušao-jang san-ťiao-ťing) (1)
Prtlběh
dráhy
Povrchová jangová dráha trojitého zářiče probíhá prostředkem strany ruky od prstů směrem k hlavě. Začíná na prsteníku u vnějšího spodního úhlu nehtu, postupuje nahoru mezi prstními kostmi prsteníku a malíčku, středem horní strany předloktí , na lokti vniká mezi klouby loketní a vřetenní kosti, prochází středem vnější strany nadloktí na rameno, z něj dozadu nad lopatkou k 7. krčnímu obratlu, od něho dopředu přes trapézový sval do jamky nad klíční kostí a k hrudní kosti do oblasti bodu tchan-čung (eV 17); odtud se rozptyluje do obalu srdce a sestupuje dolú přes horní, střední a dolní zářič. Ze středu hrudi se odděluje další větev, která směřuje nahoru přes nadklíčkovou jamku na hrdlo a za ucho, pak dále nad ucho, kde se lomí dolú na spodní čelist a odtud se obloukem vrací nahoru pod oko. Z místa za uchem se vyděluje ještě jedna větev, která nejprve vniká do ucha, potom vychází před ucho a přes 3. bod dráhy žl učn íku kche-ču-žen (též šang-kuan, GB3) postupuje k vnějšímu koutku oka. Přesný prllběh větve na tváři je však sporný, a proto existuje více vysvětlení. Podle některých pramenLI je dráha tří zářiM kromě toho ještě spojená i s 39. bodem dráhy močového měchýře wej-jangem (BL39), který leží v jamce na zadní straně kolena. vnější
"Šaojangová dráha tří zářičů na ruce začíná na konci prstu vedle malíčku, vychází nahoru mezi dva prsty, po hřbetní straně zápěstí vychází na předloktí mezi dvě kosti (loketní a vřetenní), " Viz poznámku 21 . ·)5 Ling-ŠlI, kap.13 , 5.158 .
Obr. 43. Šaoj angová dráha tří zářičů na rukou
171
Dvanáct
172
řádných
drah
vniká nahoru do lokte, postupuje podél vnějších stran nadloktí nahoru na rameno a potom, co překříží šaojang(ovou dráhu) nohy, vstupuje do čchUe-pch enu , rozmísťuje se uprostřed hrudi, spojnicí se rozptyluje do obalu srdce, klesá dolů přes bránici a spojuje se s třemi zářiči . Jej í větev ze středu hrudi vychází nahoru do jamky nad klíční kostí, stoupá na hrdlo, při myká se za ucho, vede přímo nahoru nad ucho, a potom se ohýbá dolú na dolní čelist a dosahuje pod oko. Její (další) větev z místa za uchem vniká do ucha, vychází před ně, jde přes bod kche-ču-žen , křižuje přední větev na sanici a dosahuje až k vnějšímu koutku oka."96
Dráha
tří
~
z áři č ú
~
1Z ~fŘ!I1~1 =z:.
~,[m:~
(2) Chorobné poruchy Kniha Ling-šu za základní chorobné symptomy vztahující se k dráze trojitého zářiče považuje hluchotu a hučení v uších , dále bolestivý zánět v krku a obdobné poruchy z okruhu syndromu chou-pi, zablokování hrdla. Kromě toho s ní spojuje nemoci vyplývající z funkce tří zářiM ovlivllovat prostřednictvím své čchi proces transformace tělních tekutin, a též i bolesti resp . otoky v místech průběhu dráhy, zejména u očí, na tvářích, za ušima a na vnější straně ramenou a rukou, a potom i ztrátu pohyblivosti prsteníku. "Když v ní dojde ke změnám, potom vznikají nemoci: hluchota, hučení (v uších) valící se vody, bolestivý zánět hrdla, zablokování hrdla, chou-pi . Chorobné stavy vznikající v souvislosti sjejím řízením (transformace) čchi jsou: pocení, bolest ve vněj ším koutku oka, opuchnutí tváře na jařmové kosti , bolesti za uchem a na vnější straně ramena, nadloktí, lokte a předloktí , neschopnost používat prst vedle malíčku. Při všech těchto nemocech (je třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplrluje; při horkosti se (jehly) vbodávají prudce a při prázdnotě se ponechávaj í (zabodnuté) delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použit požehování, ajestliže 9(,
Ling-šu, kap. I 0, s. 118.
Obr. 44. Dráha
tří zářičů
173
174
Dvanó ct
fódnfch
drah
(nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplněnost (se pozná podle toho, že pulz) v bodě žen-jing (na krku) je dvakrát (silnější) než (pulz) v cchun-kchou na zápěstí; prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v žen-j ingu je naopak slabší nežli v cchun-kchou.,,97
V.2.10.a. Šaojangová spojnice ruky (cll-šao-jang lllo-maj) (1) Pnlběh spojnice
Místem, kde se vyděluje luo-maj tří zářičů, je bod waj-kuan (TE5) ležící dva palce nad zápěstím uprostřed horní strany předloktí. Odtud postupuje po vnější straně ruky nahoru a vniká do hrudi, kde se spojuje s osrdečníkem. ,,(S pojovací) odbočka šaojang(ové dráhy) ruky se nazyva waj-kuan. Odlučuje se dva palce nad zápěstím, obchází zvnějšku ruku, vtéká doprostřed hrudi a spojuje se s obalem srdce.,,98
(2) Chorobné poruchy Hlavním chorobným projevem, který kniha Ling-šu přisuzuje poruše ve spojnici tří zářičll , jsou poruchy funkčnosti loketního kloubu . V případě plnosti, zablokování spojnice, se projevují spastickými bolestmi v kloubu, v případě prázdnoty naopak ochablostí v lokti, neschopností ohnout ruku v lokti.
Dráh a
V.2.10.h.
Boční větev
97
n 99
Ling-ŠlI , kap. I 0, s.1 18. Ling-šlI, kap . I 0, s.131. Ling-šu, kap . I 0, s.131 .
zá ři čLI
175
šaojangové d.-áhy mkou (S:ou-šao-jang
ťing-pie)
(1) Průběh větve,
Ze své hlavní dráhy se vnitřní rameno dráhy tří zářičli odděluje na temeni hlavy, postupuje dolll přes hrdlo do jamky nad klíční ko stí, potom pokrač uje do horního, středního a dolního zářiče a rozptyluje se do oblasti hrudníku . ,,(Boční větev) řádné šaojang(ové dráhy) ruky ukazuje k nebeslull [tj. začíná na hlavě] , odděluje se na temeni, vniká do čchi.ie pchenu, jde dolli do tří zářičli a rozptyluje se v hrudi." loo
V.2.10.c. Šaojangová šlachosvalová dráha ruky (šoll-šao-jang ťin-ťing)
(1)
Průběh
šlachovosvalové dráhy
Celkový prLlběh šlachovosvalové dráhy tří zářičLI j e od prstli na rukou směrem k hlavě . Začíná na vnější stra n ě špičky prsteníku, po prstu přes hřbet ruky postupuje na horní stranu předloktí, jejím prostředkem vede na loket a dále nahoru po vnější straně nadloktí na rameno a boční stranu hrdla, kde se spojuje s tchajjangovou šlachosvalovou dráhou tenkého střeva. Odtud vede jednou krátkou větvi ke kořeni jazyka, druhá větev pokračuje přes čelistní úhel směrem před ucho k vnějšímu koutku oka a končí u okraje vlasů v úhlu čela. Šaoianaová šlachosva lová dráha ruky začíná na konci prstu J o ležícího vedle m a líčku , připevňuje se na zápěstí, postupuje nahoru po předloktí a upíná se na loket; potom po vnější hraně nadloktí vystupuje na rameno a jde na přední boční stranu hrdla, kde se spojuje s tchajjan g(ovo u šlachosvalovou dráhou ruky) . Její větev pod čelistním úhlem vniká dovnitř a připevňuje se ke kořeni jazyku. Její (dal ší) větev vystupuje na sanici, vede před ucho, spojuje "
"Když je nemoc z plnosti , pak je v lokti spasmus, když je z prázdnoty, potom se (loket) nedá ohnout. (Při léčení takovýchto stavů) je třeba použít (bod waj-kuan) této spojovací odbočky."99
tří
100
Ling-šlI, kap . ll , s. 140.
176
Dvanáct
řádných
Dráha
drah
ž lu čníku
se s vnějším koutkem oka, vystupuje na se najeho roh ." lol
177 če lo
a
připevňuje
(2) Chorobné poruchy Kniha Ling-šu uvádí dva chorobné symptomy, které souvisej í se šlachosvalovou dráhou tří zářičů . ledním je ochablost resp. spastické bolesti šlach a svah~1 v místech jejího prllběhu, a druhým je křečovi té zkroucení jazyka. "Chorobné stavy spojené s místy jej ího prllběhu jsou ochablost anebo křeče šlach a svalstva, a zkroucení jazyka. Při léčení (takovýchto stavů) je třeba rychle nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem (napíchnutí) je (přímo) bolestivé místo. (Tato onemocnění) , 02 se nazývají ťi-sia-pi , zablokování z třetího letního měsíce."I OJ
V.2.ll. Šaojangová dráha žlučníku na nohou (cu-šaojal1g tal1-ťil1g) (1)
Průběh
dráhy
Snad nejkomplikovan ější prLlběh ze všech drah má dráha ž lučníku - týká se to zejména jej ího úseku na hlavě . Celkově dráha vede od hlavy po vnější boč ní stran ě trupu a nohou k prstům na nohou . Začíná u vnějšího koutku oka, pak se v několika půlkruhovitých obloucích zvedá na boční straně hl avy k temenu a odtud klesá za ucho. Přílišná stručn ost pramenného textu - knihy Ling-šu - v popisu tohoto úseku vedla i v daném případ ě k rLlzným výkladům, takže dnes existuje více než deset verZÍ jeho pravděpodobného prllběhu. Z místa za uchem klesá dráha po postranní části šíje na rameno, kde kři žuje dráhu trojitého zářiče a vniká do jamky nad klíční kostí, přičemž podle některýc h pramen II předtím ještě odbočuje (v popisu 10 1
Obr. 45. Šlachosvalová dráha tří zářičů
102 10'
Ling-šu, kap . 13, 5.156. Viz poznámku 21 . Ling-šu, kap . 13 , 5. 156.
178
Dvanáct
řádných
drah
Dráha
žlučníku
179
směru od~očky jsou opět odlišnosti) dozadu na šíji k bodu ta-čuej (GYI4) pod 7. krčním obratlem. Z místa za uchem (většinou se usuzuje na bod feng-čch' (GB20» se odděluje další větev dráhy, která vniká do ucha, vychází před ně a pokračuje k vnějšímu koutku oka. Od koutku oka se spouští nová větev. Nejprve klesá přes tváře na dolní čelist do oblasti 5. bodu dráhy ža ludku ta-jingu (ST5), spojuje se se šaojangovou dráhou tří zářičů , a potom se obrací nahoru přes lícní kost pod oko ; dále přes bod ťia-čche (ST6) v úhlu dolní čelisti - přesná návaznost není opět jednoznačně stanovena - sestupuje po boční straně hrdla do jamky nad klíční kostí, vniká do hrudní dutiny, prochází bránicí k žlučníku s odbočko u k játrům, přes břišní dutinu ke kyčlím a okraji ochlupení ohanbí, a potom se zatáčí dozadu za kyčelní kloub . Povrchová část dráhy postupuje od nadklíční jamky do podpaží, přes žebra klesá ke kyčlím , zde podle většiny pramenů prochází dozadu ke křížové kosti do bodů ša ng-liao (BL3 I), čung-liao (BL33) a sia-liao (BL34) dráhy mo čovéh o měchýře , resp. až na ko strč do bodu čchang-čchiang (GY I) ležícího na kontrolní dráze, potom se vrací příč ně ke kyčelnímu kloubu, klesá prostředkem vnější strany stehna, kolena a lýtka před vnější kotník a odtud po nártu vniká mezi čtvrtý prst a malíček nohy. Na nártu, pravděpodobně v bodě cu-lin-čchi (GB41) se dráha ž lu čníku ještě jednou rozvětvuje a krátkou odbočkou směřuje mezi palec a druhý prst nohy, postupuje po vnitřní hraně palce, obtáčí jeho špičku a přes nehet se vrací na druhý č lánek palce a kon čí v místě , kde vyrůstají chloupky.
Obr. 46. Šaojangová dráha žlu čníku na nohou
" Šaojangová dráha žlučníku na noze začíná u vnějšího koutku oka, dosa huje nahoru koutu (čela) hlavy, potom sestupuje za ucho, vede podél (boční strany) hrdla před šaojang(ovou dráhou trojitého zářiče) ruky, dosahuje na rameno, křižuje šaojang(ovou dráhu tří zářičů) a vniká do čchue-pchenu. Její větev z místa za uchem vniká do ucha, vychází před ně a dosahuje až na (vnější) koutek oka. Její (další) větev se oddě luj e od vnějšího koutku oka, sestupuje k bodu ta-jing [ST5] , spojuje se se šaojangovou dráhou (trojitého zářiče) ruky a sahá (na horu) pod oko ; poto m jde d o lů
Dvandct
180
fddnjch
drah
Dráha
žlučníku
přes čelistní
úhel a hrdlo a spojuje se se (svojí dráhou) v jamce nad klíční kostí. Odtud vede dolLl do hrudi, proniká bránicí, spojnicí odbočuje k játrům a spojuje se se žlučníkem; potom postupuje podél vnitřní strany žeber, vycházÍ na boku slabin, obchází okraj ochlupení (ohanbí) a příčně vniká ke kyčelnímu kloubu. Její přímá (větev) od nadklíční jamky sestupuje do podpaží, vede po hrudníku , prochází volnými konci plovoucích žeber a spojuje se (se svou v nitřní větví) u bederního kloubu . Odtud sestupuje po jangu (vněj š ku) stehna, vychází na vnější straně kolena, klesá po přední hraně lýtkové kosti přímo až k jejímu dolnímu konci, vychází před vnějším kotníkem, vede po nártu a vniká mezi malíček nohy a prst vedle něj. Její větev se odděluje na náltu, vniká mezi palec (a prst vedle něj) , vede po vnitřní hraně palce na jeho konec, kde se otáčí, prochází nehtem a vychází u tří chloupkll (na palci)." lo4
(2) Chorobné poruchy indikuj ícím poruchy v dráze žlučníku patří pocit v ústech, bolesti v podžebří, které znepříjemňují otáčení trupu do stran, časté vzdychání, zvadlá, prach připomínající barva obliče je, vysychán í pokožky a syndrom jang-t'ue, který je způsoben stoupáním jangu v dráze žlučníku a projevuje se pocitem horka stoupajícího po vnější straně lýtka a stehna. V Nej-ťingu se žlučníku přisuzuje i působení na stav kostí (ač tato funkce náleží ledvinám), což komentátor kánonu Čang Ťie-pin (17. stol. n. 1.) vysvětluje jednak totožnou tvrdou povahou kostí i žluč níku, a jednak tím, že hořká chuť vniká do kostí a má proto vliv i na jejich kva litu. K chorobným poruchám z tohoto okruhu se pak řadí bolesti hlavy v čelní oblasti a u vnějších koutkLl očí, bolestivý otok v jamce nad klíční kostí a v podpaží, zánět uzlin v podpaží nebo na krku, samovolné pocení, záchvaty horečky nebo zimniční třesavky, bolesti kloubů v místech průběhu dráhy od hrudníku až po kotníky, a nepohyblivost čtvltého prstu nohy. K
příznakům
hořkosti
t U4
Ling-šu, kap . 10, 5. 119.
Obr. 47. Dráha
ž lučníku
181
Dvanáct
182
řádných
"Když v ní dojde ke změnám, potom vznikají nemoci: hořkost v ústech, časté vzdychání, bolesti hrudního koše, které brání otáčení se do stran, ve vážnějších případech obličej má barvu prachu, na (povrchu) těla chybí mastnota a vláha a po vnější straně nohou se natahuje nahoru horkost; to je (syndrom) jang-ťi.ie. Chorobné stavy související s jejím řízením kostí jsou: bolesti hlavy, bolesti čela a u vnějšího koutku očí, bolestivý otok v jamce nad klíční kostí, otok podpaží a uzlin v podpaží a na krku, spontánní pocení, zimniční třesavka, malárie, bolesti na boční vnější straně kloubt"! hrudníku, žeber, kyčlí a kolenou až po lýtkovou kost a přední stranu vnějšího kotníku, jakož i bolesti všech kloubů a nepoužitelnost prstu vedle malíčku nohy. Při všech těchto nemocech (je třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypouští a při prázdnotě se doplňu je; při horkosti se (jehly vbodávají) prudce a při prázdnotě se ponechávají (vbodnuté delší dobu), při syndromu propadávání se (čchi) je třeba použít požehování, a pokud (nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přepl něnost (se pozná podle toho, že pulz) v bodě žen-j ing (na krku) je dvakrát (silnější) než (pulz) v cchun-kchou na zápěstí ; prázdnotu (poznáme podle toho, že pulz) v žen-jingu je naopak slabší než v cchun-kchou."lo5
V.2.ll.a. Šaojangová spojnice nohy (cu-šao-jang luo-maj)
(1)
Průběh
spojnice
Luo-maj spojuj ící dráhu žlučníku s dráhou jater začíná v bodě kuang-ming (GB37), který leží 5 palců nad vnějším kotníkem . Odtud odbočuje do dráhy jater a spouští se na nárt. Přesný průběh však kniha Ling-šu neudává. ,,(Spojovací) odbočka šaojang( ové dráhy) nohy se nazyva kuang-ming. Odlučuje se pět palců nad (vnějším) kotníkem, odbočuje do ťi.iejin(ové dráhy jater) a dole se spojuje s nártem.,,106 IOj
106
Ling-šlI, kap. I O, S.119. Ling-šlI, kap. I O, s.132.
Dráha
drah
ž lu č níku
183
(2) Chorobné poruchy Přeplněnost
ve spojnici ž lučníku zpLIsobuje vznik syndromu ťUe, tj. pocit natahování se chladu do nohou IO?, zatímco prázdnota, nedostatek čchi a krve v ní vede k ochablosti dolních končetin , nesc hopnosti postavit se ze sedu. " Když je (v ní) plnost, potom vzniká syndrom ťi.ie, když je (v ní) prázdnota, nohy jsou ochablé a bezvládné, a člověk se nedokáže zvednout ze sedu. (Při léčení takovýchto stavů) je třeba použít (bod kuang-ming) této spojovací odbočky ."lo8
V.2.11.b.
Boční větev
šaojangové dráhy nohy (cu-šao-jang
ťing-pie)
(1)
Průběh boční větve
Vnitřní větev dráhy žlučníku se z řádné dráhy odděluje vzadu za kyčelním kloubem, obchází jej dopředu a v oblasti okraje ochlupení ohanbí se spojuje s dráhou jater. Potom z ní odbočuje a postupuje ke spodnímu okraji žeber, vnořuje se do žlučníku, rozptyluje se do oblasti jater, dále přechází nahoru přes srdce, podél hltanu vniká na tvář, rozptyluje se po obličeji a pokračuje k očím, kde se připojuje k očním nervLIm a u vnějšího koutku očí se spojuje se svou řádnou dráhou.
,,(Boční větev) řádné
šaojang( ové dráhy) nohy obtáčí kyčle, vniká do ochlupení (ohanbí), kde se spojuje s ťi.iejin(ovou dráhou nohy). Oddělená (větev) vniká ke spodnímu okraji žeber, podél vnitřní strany hrudního koše se dostává do žlučníku, rozptyluje V čínských textech se zde všude uvádí, že jde o symptom natahování se chladu, což je standardní příznak syndromu ťue. Nicméně vzhledem k výše zmíněným chorobným syndromlim spojeným s dráhou ž lučníku a značně jangové povaze této dráhy je pravd ěpodobn ějš í, že zde by se mělo jednat o symptom jang-ťue , tj. o pociťování horka na vnější straně lýtka. 10' Ling-šu, kap . I O, s.132. 10 7
skutečně
184
Dvanócl
fódnjc h
Dráh a
drah
ž lu č níku
185
se v játrech, nahoru proniká do srdce, sv íraj íc hltan stoupá vzhůru a vychází mezi bradou a v nitřním koutkem úst na tvář, rozptyluje se po obličeji, připojuje se ke spojnici oka [ oč nímu nervu] a u vnějšího koutku oka se spojuje se šaojang( ovou dráhou žlučníku)." 109
V.2.11.c. Šaojangová šlachosvalová dráha nohy (cu-šao-jang ťin-ťing)
(1)
Prltběh
šlacllOsvalové dráhy
Stejně
jako ostatní šlachosvalové dráhy i ťin-ťing žlučníku více kopíruje průběh řádné dráhy svého orgánu. Začíná na konci čtvrtého prstu nohy, vede nártem k v nějšímu kotníku a po vnější straně holeně ke kolenu . Dále pokračuje vnějškem stehna, přičemž od ní jeden pruh odbočuje dopředu do oblasti tzv. přikrčeného zajíce (fu-lehu) a druhý od kyčelního kloubu dozadu ke křížové kosti. Přímá větev vede dále nahoru pod žebra a p řes bok hrudního koše do podpaží, kde se opět rozvětvuje: kratší větev postupuje k prsní bradavce, a potom se otáčí nahoru a upevlluje se ke klíční kosti; p ří m á větev stoupá dále přes nadklíční jamku, boční stranu hrdla za ucho a přes kout čela na temeno hlavy, a potom se spo uští dolů na spodní če list a z ní se vrací zpátky nahoru pod oko k nosní kosti . Tam má ještě jednu krátkou větev, která směřuje k v n ěj š ímu koutku oka. méně
.
\
\
b oční drá hy
\_._._. _._._~
I""~,, ~
vě t e v
ž lu č níku
• , vete v I bocnl dráh y jater \
, J I I I 1
I I
1 I I
I
I I
,, I
Obr. 48 .
Boční větv e
drah
žlučníku
ajater
" Šaojangová šlachosvalová dráha nohy začíná na prstu vedle malíčku (nohy), přip ev ňuj e se n ahoře na vnější kotník, postupuje nahoru podé l v n ější hrany lýtka a připíná se na vnější stranu kolena . Její větev se odděluje a po vnější straně lýtkové kosti stoupá vzhůru na stehno, kde její přední (větev) se připevňuje na (oblast) přikrče ného zaj íce, zatímco zadní (větev) se připevlluje na křížo vou kost. Přímá větev postupuje přes boky pod žebra a po žebrech nahoru na přední stranu podpaží, odkud Uejí odbočka) vede k prsní 10'
Lin g-šu, kap . ll , 5. 139.
186
Dvanáct
řádných
drah
Dr áha
ž lu č níku
187
bradavce a potom se připevlluje na čc hU e- pc h e n . Přímá (větev) nahoru , vychází z podpaž í, procház í čc hi.i e-pc henem , vychází před tch ajj ang(ovo u šlachosvalovou dráhu močové ho mě chýře) , vede za ucho, nahoru na kout če la a spoj uje se s temenem hlavy. Dále klesá na do lní čelist a otáčí se nahoru , kd e se připev ňuje k nosní kosti. Její větev se odtud upevňuje k vn ějš ímu koutku oka a tvoří jeho vnější ochrannou Síť."IIO pokračuje
(2) Chorobné poruchy Syndromy spojené s ťin-ťing žlučníku jsou obdobné jako i u ostatních šlachovosvalových drah , čili většinu z nich představují bolesti vaziva a svalstva v místech, kudy tato šlachosvalová dráha probíhá. Konkrétně k nim patří problémy s ohýbáním čtvrtého prstu na noze a kolena, spastické bolesti na vn ějš í boční straně kolena, stehna, beder, trupu a hrdla. Dále se k této šlachodráze přiřaz uj í i potíže se zvedá n ím pravého očního víčka, které po dle Ling-š u vznikaj í tehdy, pokud se spasmus přemísťuje z levé v ětve š lachovosvalové dráhy do pravé. Podobně se omezení pohyblivosti pravé nohy přisu z uje posti že ní levé větve šlachovosvalové dráhy, a to v jej ím úseku u levé ho čeln íh o koutu , neboť tam se dráha kři ž uje se zvláštními dráhami jang-čchiao ajin-čchiao (blíže o nich viz dal š í kapitolu), které vedou do dolních končetin a mají vliv na jejich funkčnost. "Jej ími nem ocemi jsou: nepohyblivost a spasmus šlach na prstu vedle malí č ku (nohy), spasmus šlach táhnoucí se na vnější straně kolena, který brání ohýbat a narovnávat koleno, silné bolesti šlach v zákolení táhnoucí se dopředu na stehno a dozadu ke křížové ko sti , dále bolesti v pasu pod žebry, které se táhnou nahoru až k jamce nad klíční kostí, křečovité bolesti šlach voblasti prsních svalů a boční strany hrdla. (Jestliže spasmus) přechází z levé (šlachovosvalové dráhy) do pravé, nejde otevřít pravé oko. Směrem nahoru prochází (šlachosvalová dráha) pravým koutem (čela), vede spolu s dráhami (jang-)čchiao a (jin-)čchi ao , levá (š lachosvalová dráha) se zde propoj uje s pravou, a proto pokud Obr. 49. Š lachosvalová dráha žlučníku
110
Ling-šu, kap. 13, 5. 149-150.
Dvanáct
188
řádn ýc h
drah
Dráha
jater
dojde k Qejímu) poškození v levém koutu (čela), potom nelze používat pravou nohu; to se nazývá vzájemným překřížením provázaných šlach. Při léče ní (takovýchto stavú) je třeba rychle nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přič emž bodem (napíchnutí) je (přímo) bolestivé místo. (Takovýto chorobný stav) se nazývá men g-čchiou-pi III , zablokování z prvního jarního měsíce. "1 1 2
V.2.12. Ťiiejinová dráha jater na nohou (cu-t'iie-jin kant'ing) (1)
Prtlběh
dráhy
Dráha jater je j inová dráha nohy, postupuje tudíž směrem nahoru , a to od palce nohy po vnitřní stra ně nohy přes břišní dutinu na bok pod žebra, a potom až k očím. Výchozí bod dráhy, ta-tun (LR 1), leží u vnějšího okraje základny nehtu palce na noze; odtud dráha vystupuje po nártu k vnitřnímu kotníku, osm palcú nad ním křižuje dráhu sleziny a postupuje za ní po vnitř ku lýtka a stehna k slabinám, kde podle některých pramenú obtáčí vnější pohlavní orgány, podle jiných jimi přímo prochází. Potom stoupá kolmo vzhůru přes spodní část břicha a přibližně od bodu kuan-j i.ian (CV4) ležícího 3 palce pod pupkem odbočuje na stranu pod konec volných žeber do bodu čang-men (LR13). Najejí následující úsek, tj . mezi body čang-men a čchi-men (LR 14) existuj í rúzné názory, protože zde má mít podle púvodního textu propojení i na žaludek a k játrlun a žlučníku. Některé texty toto propojení chápou jako vnitřní odbočku bud' z jednoho anebo z druhého bodu, a vnější linii vedou přímo z čang-menu do čchi-menu, jiné tuto odbočku k ža ludku považují za součást povrchové dráhy, a proto j i zakresluj í s lomeným prllběhem . Od jater pokračuje dráha vnitřkem trupu přes bránici a podžebřím k hrdlu, za hltanem vniká do nosní dutiny, přes ni k očním nervú m, a potom vychází na temeno hlavy, kde se spojuje s kontrolním kaná"' Vi z poznámku 21. 112
Ling-šu, kap. 13, s. 150.
Obr. 50. Ťiiej inová dráha j ater na nohou
189
Dvanó ct
190
fódnjch
Dráha
drah
jat er
lem tu-maj. Od očních nervů směřuje jedna větvička dráhy ke koutku úst a zevnitř obtáčí rty. Poslední krátká větev vychází z jater, proniká bránicí a rozptyluje se do plic; podle některých pramenů však pokraču je až do ob lasti ža ludku a středního zářiče. "Ťi.i ejinová dráha jater na noze začíná na palci (nohy) při okraji ochlupení, stoupá nahoru po horní straně nártu , z (bodu) jeden palec od vnitřního kotníku stoupá vzhůru osm palci't nad kotník, kde se kři žuje s tchajjin(ovou dráhou s leziny) a postupuje za ní po vnitřní stran ě záko lení a podél stehna vniká do och lupení (ohanbí), obtáčí pohlavní orgány, dosahuje na podbřišek, přimyká se k (okraji) žaludku, spojuje se s játry a vede spojnicí do žluční ku ; (potom) stoupá vzhllľll přes bránici , rozprostírá se do oblasti žeber, vede podél zadní strany hltanu nahoru , kde vniká do nosohltanu, připojuje se ke spojnici oka [očnímu nervu] , vychází nahoru na čelo a tam se na temeni spojuje s dráhou tu-maj . Její větev klesá od očních spojnic na spodní čelist a obkružuje zevnitř rty. (Další) větev se odděluje z jater, proniká bránicí a vlévá se do plic."113
.E~~ .!1l~ t
1_+-4--#+-~
(2) Chorobné poruchy Vedle onemocnění souvisejících s funkcemi jater jsou s dráhou tohoto orgánu spjaty i jisté lokální poruchy jako n apř. otok šourku u mUŽll a podbřišku u žen, potíže s předkláněním a zakláněním trupu , bolesti hlavy, hučení v uších , rozostřené vidění. Poruchy činnosti orgánu se projevují pocity plnosti v podžebří, zvracením, pri'tjmy, pomočo váním nebo zaražením moče ní , zvýšenou únavou a tzv. li šč í kýlou (chu-šan) , projevující se střídavým otékáním a s tím souvisejícím poklesnutím nebo zvednutím se šourku . " Když v ní dojde ke změnám, potom vznikají nemoci : bolesti v kříži a neschopnost předklánět a zak l ánět (trup), u mužll otékání šourku a u žen otékání podbřišku , ve vážnějších případech je cítit II)
Ling-šu , kap .! O, s.!22.
Obr. 51. Dráhajater
191
Dvaná c t
192
řádn ý ch
Dráha
drah
sucho v krku, ob li čej je suchý a má barvu prachu. Chorobné stavy vznikající v souvislosti sjátry jsou: pocity plnosti v hrudi , zvracení z protichodu (pohybu čchi) , prlljmy a poruchy trávení, liščí kýla, pomočování a zaražení močení. U všech těchto nemocí (je třeba léčit tak, že) při přeplněnosti se vypou ští a při prázdnotě se dopliíuje; při horkosti se (jehly vpichují) rychle a při prázdnotě se ponechávají (vpíchnuté delší dobu), u syndromu přepadávání se (čchi) je třeba použít požehování, a jestli že (nemoc nevykazuje) ani přeplněnost ani prázdnotu, je třeba (léčit) na této dráze. Přeplně nost (se pozná podle toho, že pulz) v cchun-kchou na zápěstí je dvakrát (s ilněj š í) než (pulz) v bodě žen-jing (na krku) ; prázdnotu (poznáme podle toho, že pu lz) v cchun-kchou je naopak slabší nežli v žen-jingu." 11 4
ztopoření
pohlavního údu, zatímco prázd nota vyvo lává sil né genitálií.
svědění
vnějších
v oblasti
"Jejími nemocemi jsou: protichůdný pohyb čc hi způsobuje otékání varlat a náhlou kýlu. Když je (v ní) plnost, potom se (pohlavní úd) ztopoř í (a neklesá zpátky), když j e (v ní) prázdnota, je cítit silné svědění (v o blasti pohlavních orgánll)."11 6
V.2.12.b.
Boční větev
t'iiejinové dráhy nohy (cu-t'ii.e-jin
t'ing-pie) (1)
V.2.12.a. Ťiiejinová spojnice nohy (cu-t'ii.e-jin luo-maj)
193
jater
Průběh boční větve
dráhy se boční větev od lu č uj e v nártu, a potom postupuje s dráhou nah oru po noze až k slabinám , kde se spojuje se šaojangovou dráhou žlu č níku a sp lývá s ní. Z
řád né
so uběžně
(1)
Prtlběh
spojnice
Luo-maj dráhy jater odbočuje z řádné dráhy v bodě /i-kou (LR5) nacházejícím se 5 palců nad vnitřním kotníkem. Z něj směřuje do šaojangové dráhy ž lučníku (směr není uveden), a též na opačnou stranu souběžně se svou dráhou až do vnějších pohlavních orgánů. ,,(Spojovací) odbočka ťUejin(ové dráha) nohy se nazývá likou . Oddě luj e se (z bodu) pět palců (nad) vnitřním kotníkem a směřuje do šaojang(ové dráhy ž lu čníku). Její větev postupuje podél (řádné dráhy) nahoru do varlat a spojuje se s pohlavním údem ." ll s
(2) Chorobné poruchy
,,(Boční větev) řádné ťi.iejin(ové
dráhy) nohy se oddě luj e na nártu, stoupá nahoru až k ochlupení (ohanbí), kde se spojuje se šaojang(ovoll dráhou nohy) a postupuje dále spolu s ní. Toto představuje druhé spojení (povrchu a vnitřku u dvanácti drah)." ll ?
V.2.12.c. Ťiiejinová šlachosvalová dráha nohy (cu-t'ii.e-jin t'in-t'ing) (1)
Průběh
šlac/lOsvalové dráhy
Šlachosvalová dráha jater začíná na palci nohy a v dalším svém kopíruje směr řádné dráhy tohoto orgánu. To znamená, že vede před vnitřním kotníkem , za ho lenní kostí postupuje nahoru po vnitř ní stran ě lýtka, kolena a steh na ke slabinám, kde končí spojením s pohlavními orgány. průběhu
Disharmonie v luo-maj jater se projevuje především v ob lasti slabin a pohlavních orgániL ProtichLldný pohyb čch i v ní způsobuje otékání šourku a náhlý vznik kýly, přeplněnost způsobuj e dlouhodobé " ' Ling-š u, kap. I 0, 5.1 22. Ling-š Ll, kap. IO, s. 134.
115
11 6 1 17
Ling-šu, kap .10, 5. 134. Ling-šu, kap . ll , 5. 139.
194
Dvaná ct
řádných
drah
Dráha
jater
195
"Ťliejinová šlachosvalová dráha nohy začíná na palci (nohy), se připojuje pod vnitřní kotník, postupuj e nahoru podél vnitřního lýtka, připevt1uje se pod vnitřní stranu kloubu holenní kosti u kolenního kloubu , postupuje po vnitřku stehna, připíná se k pohlavnímu orgánu a (zde) se propojuje se šlachosvalovými dráhami všech (drah)."118 nahoře
(2) Chorobné poruchy Vedle typických chorobných symptomů šlachosvalových drah, tj . bolestí v místech jej ího průběhu - na palci, u vnitřního kotníku, kolena, na vnitřku stehna - souvisejí s ťin-ťing jater i některé sexuální poruchy. Jednak může dojít k jejímu vnitřnímu poškození v důsledku nadměrného pohlavního ž ivota, což má za následek, že pohlavní úd se neztopoří; poškození šlachosvalové dráhy chladem zpúsobuje scvrknutí se pohlavního údu , poškození horkostí naopak jeho dlouhodobé a bolestivé ztopoření. "Jejími nemocemi jsou : ztráta pohyblivost i pa lce nohy, bolesti na přední straně vnitřního kotníku a na vnitřní straně kolena a stehna, překroucení šlach (v těchto místec h), nefunkčnost pohlavních orgánú; pokud je (šlachosvalová dráha) poškozena z vnitřní příčiny, (pohlavní úd) se nedokáže zvednout, jestliže je poškozena chladem, pohlavní orgán se scvrkává a vtahuje dovnitř, a pokud je poškozena horkostí, (pohlavní orgán) se ztopořuje a nechce se stáhnout zpět... Při léčení (takovýchto stavů) je třeba silně nabodávat nahřívanými jehlami, a to tolikrát, dokud nepoznáme (že nemoc ustoupila), přičemž bodem (napíchnutí) je (přímo) bolestivé místo. (Tento syndrom) se nazývá ťi-čchiou-pi I1 9 , zablokování z druhého podzimního měsíce. "12o
* Obr. 52. Šlachosvalová dráha jater
'" Ling-šu, kap.13 , 5. 154. '" Viz poznámku 21 . Ling-šu, kap .13, 5. 154.
12 0
*
*
Dvanáct
196
řádných
drah
Osm
Tab. 9. Chorobné poruchy ťuejinových a šaojangových drah rukou a nohou
Hlavní dráha .
Spoinice luo Šlachosvalová J dráha
Plnost: bolesti Povrchové: otékání v podpaží, Ťiiejinová spasmus v loketním ohbí, pálení v srdce. dráha Prázdnota: dudlaních. rukou ševní neklid. Vnitřní: srdeční arytmie, bolesti (osrdečník) srdce, neuróza, zvracení a bolesti žaludku, při prázdnotě čchi, chorobný smutek, při plnosti bláznivý smích, šílenství.
Šaojangová Povrchové: zánět v krku, hučení dráha ruky v uších, bolesti táhnoucí se od vnějšího koutku oka přes rameno a (tři zářiče) vnější stranu rukou, ztráta pohyblivosti prsteníku, bolesti zubů. Vnitřní: rozpínání břicha, vodnatelné opuchliny, pomočování, zástava ajiné poruchy močení. Šaojangová dráha nohy (žlučník)
Povrchové: střídáni horečky a bolesti u vnějšího koutku oka, otékáni v jamce mezi klíčními kostmi a v podpaží, zánět uzlin v podpaží a na hrdle, bolesti kloubů v celém těle, pocit horka na vnější straně nohou. Vnitřní : horkost v ústech, bolesti v podžebří, zvracení, časté vzdychání. třesavky,
Povrchové: bolesti hlavy, zatmíŤiiejinová dráha nohy váni před očima, sucho v krku, pocit plnosti v hrudi, týla, otékání v Uátra) oblasti pohlavnich orgánů. Vnitřní: bolesti v podžebří, hoř kost v ústech, zvracení, průjmy, pomočování, zástava močení, žloutenka, gynekologické potíže.
Spastické bolesti svalstva v průběhu dráhy, bolesti v hrudníku, syndrom sipen.
Křečovité boPlnost: bolesti na vnější straně lesti v mistech průběhu, křečo lokte. Prázdnota: ne- vité zkroucení vládnost v lokti, jazyka. neschopnost ohnout loket.
Plnost: syndrom ťile, bolesti v podžebří bránicí dýchání. Prázdnota: ochablost v nohou, neschopnost postavit se ze sedu. Protichůdný
pohyb čchi způ sobuje otékání šourku. Plnost: bolestivé ztopoření pohlavního údu. Prázdnota: silné svědění genitálií.
zvláštních
drah
197
čtveřice ťtiej inových a šaojangových drah rukou a nohou je třetím okruhem cirkulace čchi-stie na povrch a dovnitř těla. Ťi.i eji nová dráha osrdečníku postupuje z hrudi po vnitřní straně ruky k prostředníku a přelévá se do šaojangové dráhy tří zářičů, která po vnější straně ruky směřuje na hlavu ; to je propojení povrch-nitro těchto dvou orgánll a jejich drah. U oka dráha tří zářičů vstupuje do šaojangové dráhy žlučníku, ta po boční vnější straně hlavy, trupu a nohou sestupuje k prstům a přes nárt se přelévá do ťi.iejinové dráhy jater, která stoupá nahoru vnitřní stranou nohou do břišní dutiny. Spojnice luo dráhy osrdečníku vniká na ruce do dráhy trojitého zářiče a jeho spojnice vniká do obalu srdce, spojnice dráhy žlučníku na lýtku proniká do dráhy jater ajejich spojnice luo rovněž na lýtku vtéká do dráhy žlučníku. Co se týče chorobných syndromů, dráha osrdečníku souvisí hlavně s poruchami činnosti srdce a s některými psychickými poruchami, disharmonie v dráze tří zářičů se projevuje v hlavě, smyslových orgánech, krku a horečnatými stavy; poruchy v dráze žlučníku se vykazují podobnými symptomy, a k nim se ještě přiřazuj í bolesti na boku trupu , s dráhou jater j sou spojeny hlavn ě funkční poruchy pohlavních orgánů a uro logické potíže.
Křečovité bolesti svalstva v zákolení, na předni
straně
stehna, vzadu u křížové kosti, na boku pod konci volných žeber.
Bolesti vnitřní
na straně
kotníku, lýtka a stehna, při horkosti bolestivé ztopoření pohk\!!lího údu, při chladu jeho scvrknutí.
V.3. OSM ZVLÁŠTNÍCH DRAH
Druhou velkou skupinu v systému drah čchi lidského těla tvoří tzv. osm zvláštních či mimořádných drah resp. kanálů (čchi-ťing pa-ma)). Jejich č ín ské pojmenování se dá vysvětlit n ěko lika zplhoby, což je dáno rúznými významy znaku "čc hi " v názvu drah, který znamená i "zvláštní, mimořádný", i "zbývající, zbytek", ale také "lichý" (tehdy se znak vyslovuje "ťi "). Jeden z možných a nejčastěj i používaných výkladú je "osm kanálll odlišných od řádných drah"; při n ě m se přihlíží ke skutečnosti , že tyto dráhy nejsou přímo spojeny s vnitřní mi orgány cang-fu, nevykazují mezi sebou vztah povrch-nitro, a ani na nich (s výjimkou tu-maj a žen-maj) neleží aktivní body. Tím se tedy odlišují od řádných drah. Z obdobného úhlu pohledu vychází i druhý
Osm
198
zvláštníc h
drah
Tu -m aj
199
výklad, jenž tyto dráhy - právě vzhledem k jejich odlišnosti - považuje za zbytek, dodatek systému hlavních drah. Co se týče možného výkladu jakožto lichých osmi drah (zde by se název četl ťi-ťing pa-ma) , ten vychází z faktu, že zmíněné dráhy nejsou sdruženy v párech povrch-nitro, které existuj í u řádných drah . Odlišnost zvláštních drah-kanálů jistým způsobem je zachycena i ve slově "maj" v jejich názvu, které původně znamená "céva, tepna" resp. přeneseně i "kanál". To ovšem neznamená, že bychom je měli ztotožňovat s anatomickými cévami těla; slovo maj, céva, se toti ž vyskytuje i v souhrnném pojmenování všech drah - ťing-ma), cévodráhy. Překlad "zázračné dráhy", s nímž se v naší literatuře také mtlžeme občas setkat, je jenom zkomoleninou typu "zázračné útroby" (namísto správného "zvláštní orgány fu ", viz kapitolu III), vzniklou dezinterpretací významu příslu šných čínských znaků.
V.3.1. Řídící dráha (tu-maj) (1)
Průběh
dráhy
Tu-maj prochází centrální osou zadní části trupu, čili zhruba kopíprůběh páteře . Jelikož prochází středem a vrchem jangových partií těla (zad a hlavy) a je propojena se všemi jangovými dráhami, v klasických textech bývá nazývána "mořem jangových drah" Oang-ma) č ' cha)). Na konkrétní průběh této dráhy existují různé názory. Sporný je hned jej í začátek. Podle Nej-ťingu se nachází v podbřišku, což někteří autoři vykládají jako spodní část břicha všeobecně, zatímco jiní jsou toho názoru, že se jedná o oblast močového měchýře, anebo též o bod chuej-jin (CVl) ležící v perineu, na nejspodnějším místě trupu. V dalším jejím směřování je možné vyčlenit čtyři hlavní úseky, přičemž návaznost mezi nimi znovu není vždy jednoznačně určena. Jedna větev sestupuje z podbřišku k bodu chuej-jin, kostrčí vniká do páteře a prochází jí na šíji, vstupuje do mozku a postupuje na temeno, odkud klesá prostředkem čela pod nosní přepážku a k horním řezákům. Toto je hlavní tok dráhy, na němž leží i její aktivní body. Druhá větev jde ruje
, ObL 53. Řídící dráha
Osm
200
zvláštních
Tu-maj
drah
z podbřišku do vnějších pohlavních orgánL\, z nich do chuej-jinu a ke kostrči, kde se spojuje s dráhami ledvin a močového měchýře, vniká spolu s nimi do páteře a vystupuje nahoru do ledvin. Třetí rameno směřuje z podbřišku přímo nahoru, prochází pupkem a srdcem do hrdla, kde se spojuje s dráhou čchung-maj, prochází dolní čelistí, obtáčí liy a od nich dvěma větvičkami stoupá vzhůru pod levé a pravé oko. čtvrtá větev začíná spolu s dráhou močového měchýře u vnitřních koutků očí, potom od nich ve dvou souběžných ramenech stoupá přes čelo na temeno, kde se ramena spojuj í a společně vnikaj í do mozku a klesají dozadu prostředkem šíje, nad lopatkami se rozdělují k okrajům lopatek, a potom opět spojená podél páteře směřují k pasu, kde se zanořují dovnitř trupu a vnikají do ledvin. "Řídící dráha začíná v bodě na nejspodnějším místě (trupu), postupuje vnitřkem páteře, nahoru vede až k bodu feng-fu [GV16], odkud vniká do mozku a spojuje se s ním."121
"Řídící dráha začíná v podbřišku a klesá k prostředku stydké kosti, u žen vniká k vnějšímu otvoru (močové trubice), (u mužů) na konec močové trubice, podél pohlavního orgánu postupuje na hráz, po jejím minutí směrem dozadu zabočuje na hýždě k šaojin(ové dráze ledvin) a spojuje se se střední spojnicí (dráhy) velkého jangu (močového měchýře). (Spolu se) šaojin(ovou dráhou ledvin) stoupá od vnitřní zadní strany stehen, proniká páteří a spojuje se s ledvinami. Spolu s tchajjang( ovou dráhou močového měchýře) začíná u vnitřního koutku oka, vystupuje na čelo a spojuje se na temeni hlavy, potom vniká spojnicí do mozku, znovu vychází (na povrch) a klesá po šíji mezi lopatky, odkud svírajíc páteř dosahuje až na pas, kde vniká do svah,,\ při páteři a spojnicí vede do ledvin. U mužú (pak) přes pohlavní orgán postupuje dolú k hrázi, u žen je to podobné. (Větev) vystupující přímo nahoru z podbřišku prochází prostředkem pupku, proniká nahoru přes srdce, vstupuje do hrdla,
nahoru na spodní
Nan-ťing,
kap .28, 5.70.
obkružuje rty a
připojuje
se nahoru pod
středy očí." m
(2) Funkce dráhy Pojem "tu" z názvu tu-maj znamená vykonávat dozor, kontrolovat, dohlížet, řídit. Jméno dráhy " kontrolní", "dozorčí" či "řídící" vyplývá zjejí hlavní funkce , jíž je "ce lkově řídit všechen jang" (cung-tu ču-jang). Záda a hlava patří k jangu a tu-maj prochází centrální osou obou těchto částí těla ; každá jangová dráha je propojena s řídícím kanálem, přičemž místem, kde je koncentrace spojú nejvyšší, je 14. bod tohoto kanálu ta-čuej , který lež í pod 7. obratlem krční páteře . Dále má tu-maj společný prúběh s dráhou močového měchýře v úseku podél páteře, takže přes body ŠLl orgánL\ ležící v této linii ovliviluje i funkce (tj . hlavně jangovou čchi) všech pří s lu š ných orgánú těla. Tu-maj kromě toho prochází mozkem, míchou , ledvinami a pohlavními orgány, proto má vztah jednak k du šev nímu životu , a jednak k pohlavním funkcím. Tato centrální dráha tudíž ovlivlluje chod prakticky celého organismu, a regulováním jeho jangové čchi, nezbytné pro výkon všech životních funkcí, vykonává nad ním jakýsi generální dohled.
(3) Chorobné poruchy Již z charakteristiky dráhy vyplývá, že chorobné poruchy s ní spojené mají značný rozsah. Typickými pro ni jsou např. křečovité záchvaty epileptické povahy, bolesti vystřelující z podbřišku nahoru až k srdci, zaražení močení, hemoroidy, pomočování, neplodnost atd. "Když v řídící dráze vzniknou nemoci, páteř se napruž uje (v křeči) a prohýbá se dozadu, z podbřišku prorážejí nahoru bolesti až k srdci, (člověk) se nemúže (vyprázdnit) vpředu ani vzadu, a dostává kýlu. Ženy nemohou oplodnět, (objevují se) poruchy močení, hemoroidy, pomočování a sucho v krku ."I23 122
121
čelist,
201
123
Su-wen, kap .60, 5.742-743 . Su-wen, kap. 60, 5.742.
202
Osm
zvláštních
Tu-maj
drah
203
"Nemocemi řídícího kanálu jsou křečovité ztuhnutí páteře a mdloby."1 24
V.3.1.a. Spojnice (1)
Průběh
řídící
dráhy
spojnice
Počáteční bod spojnice čchang-čchiang (GY I) leží na kostrči. Z něj se spojnice rozvětvuje do obou stran a podél páteře stoupá až na temeno, kde se rozptyluje do zadní části mozku . Odtud ještě klesá po stejné dráze a mez i lopatkami se rozptyluje do stran k ramenům dráhy močového měchýře .
,,(Spojovací) odbočka řídící dráhy se nazývá čchang-čchiang. Svírajíc svalstvo u páteře stoupá na šíji , rozpty luje se na hlavě , klesá dolů mezi levou a pravou lopatku, jde na stranu do tchajjangové dráhy močového měchýře a vniká do svalstva při páteři. " 125
(2) Chorobné poruchy Přeplněnost škodlivou čchi v spojnici řídícího kanálu může vyvolávat křečovité ztuhnutí páteře , zatímco prázdnota v ní způsobuje pocity tíhy v hlavě.
" Když je v (ní) plnost, páteř se napruzuJ e, když je (v ní) prázdnota, hlava klesá pod tíhou. (Při léče ní takovýchto stavů) je třeba použít (bod čc han g-čchiang) této spojovací odbočky."126
'"
Obr. 54. Řídící dráha
Nan-ťing,
kap.29, 5.74.
'H Ling-šu, kap. I 0, 5.135. " 6 Ling-šu, kap.IO, 5.135 .
Osm
204
V.3.2. Dráha (1)
Průběh
početí
zv lá št ní c h
drah
205
Že n-m aj
(žen-maj)
dráhy
Žen-maj, pokud jde o s m ěr, je zrcadlovým průmětem kontrolního kanálu . Stejně jako on prochází středem trupu , avšak po jeho přední straně. Má dvě větve: povrch ová, na níž leží aktivní body dráhy, vede od spodní části trupu směrem nahoru k hlavě, vnitřní postupuje shodně s tu-maj a čchung-m aj dolli dozadu ke kostrči , vniká do páteře a v ní postupuje směrem nahoru. Začátek dráhy početí je v místech, kde začíná i tu-maj . Jelikož v Nej-ťingu je lokalizován jenom přibli žně, určením , že se nachází " pod bodem čung-ťi ", tj . pod 3. bodem této dráhy ležícím v podbřišku , různé prameny jej umísťují opět rll zně - do dělohy, k močovému mě chýři apod. Odtud vycházÍ žen-maj k horní hranici ochlupení pohlavních orgánli, přes bod kuan-jtian (eV 4) postupuje nahoru prostředkem trupu k hrdlu, bradou pod spodní če list a nakonec vidlicovitě pod obě oči k bodu čcheng-čchi (ST I). Vnitřní větev směřuje dozadu a stoupá v páteři ; kudy tam přes ně vniká, ani kam až sahá, prameny neuvádějí.
\ \
,
\
J I I I I
I
I I
" Dráha početí začíná pod bodem čung-ťi, vystupuje na okraj ochlupení (ohanbí), postupuje břich e m nahoru k bodu kuan-jtian a nahoru až k hrdlu, vychází na bradu a po tváři vniká k očím.,,127
4;"
il .:',·; ;::L '·.•
"Čchung-maj a žen-maj začínají obě v děloze, postupují nahoru v zádech a stávaj Í se mořem všech drah . Jej ich povrchová a vnější (větev) sto upá po břichu nahoru, spojuje se s hrdlem a odděluje spojnici ke rtlim a ústlim ."128
\ i;1;';,'] "
~//P
-~~""' v'"
chUé:j-j in
(2) Funkce dráhy Název dráhy je odvozen od funkcí, které v těle žen-maj vykonává. Slovo "žen" znamená "brát na sebe úkol , mít funkci, zodpovídat za", resp. i "živit plod, počínat ž ivot"; pojmenování žen-maj mllžeme tudíž "7 Su-wen, kap .60, s.74 1. '" Ling-šlI, kap.6S , s.431 -432.
Obr. 55. Dráha početí
206
Osm
zvláštních
drah
Žen-m a j
207
překládat jako funkční dráha nebo i dráha početí , koncepční dráha. Dráha probíhá po jinových částech těla, na břiše se propojuje se třemi jinovými dráhami nohou a přes ně je spojená i s jinovými dráhami rukou. Dráha početí tedy celkově reguluje stav jinové čchi , a proto je v klasických textech charakterizována tím, že "celkově odpovídá za veškerou jin" (cung-žen ču-}in) a že je "mořem jinových drah" Oin-ma} Čf cha}). Dále souvisí s rozmnožovacími funkcemi, jelikož pramení v oblasti vnitřních pohlavních orgánů, je naphíována esenCÍ ťing a krví z ledvin a jater, a procházÍ dělohou u žen a u mužů elixÍrovým polem, které je úschovnou rozmnožovaCÍ esence ťing . Proto tato dráha ovlivňuje plodnost či neplodnost mužů i žen, a také menstruaci.
(3) Chorobné poruchy Jak již vyplývá z vlastností funkčního kanálu, poruchy v něm se budou projevovat zejména ve spodní části břicha a budou souviset hlavně s pohlavními funkcemi, těhotenstvím apod . U žen se jedná např . o poruchy menstruace, bělotok, neplodnost, sklon k potratllm, vytváření sraženin v podbřišku a z toho vyplývajíCÍ bolesti; u mužll s funkcemi dráhy je spojen zejména vznik kýly. K dalším chorobným poruchám této dráhy patří průjmy, zácpa, poruchy močení , zvracení krve, kašel, bolesti zubů a v krku, bolesti v centrální linii přední strany trupu, bolesti prsů. "Když vznikne nemoc v dráze početí , u mužů se zauzluje čchi a (vzniká) sedm (typů) kýly, u žen (se objevují) výtok a zauzleniny (v břiše) . "1 29 uvnitř (břicha)
V.3.2.a. Spojnice dráhy
(1)
Průběh
početí
spojnice
Podle knihy Ling-šu se luo-maj dráhy početí odděluje v oblasti bodu ťiou-we) (eV 15), který leží 0,5 palce pod hrudní kostÍ. Odtud se spojnice rozptyluje směrem do břišní dutiny. Obr. 56. Dráha početí
'" Su-wen, kap.60, s.741
Osm
208
z v láštních
Čchung-m a j
drah
,,(Spojovací) odbočka dráhy početí se nazývá wej-i . dolú od bodu ťiou-wej se rozptyluje do břicha ."lJo
Směrem
(2) Chorobné poruchy
na
Plnost ve spojnici dráhy početí se projevuje tím, že pokožka je citli vá a bolí, prázdnota pak vyvolává svědění kúže na břiše .
břiše
"Když je (v ní) plnost, potom pokožka břicha bolí, když je (v ní) prázdnota, (pokožka) svědí. (Při takovýchto chorobných stavech) je třeba použít (bod ťiou-wej) této spojovací odbočky."IJ!
V.3.3. Ústřední dráha (čchung-maj) (1)
Průběh
dráhy
Čchung-maj prochází tělem podél jeho centrální osy, a jelikož je propojena se všemi dráhami čchi, bývá nazývána " mořem dvanácti drah čchi" (š '-er ťing-ma) č' cha}). Shodně s žen-maj a tu-maj také ústřední kanál začíná ve spodní části břicha, odtud se rozvětvuje do několika SměrLl a celkově u něj múžeme vysledovat pět úsekú. První vychází z podbřišku do slabin k bodu čchi - čchung (ST30) na dráze žaludku, a potom spojený s dráhou ledvin až k hrudníku, kde se rozptyluje do hrudi. Druhý pokračuje z hrudi nahoru přes hrdlo a z něho do nosohltanu; podle některých pramenú má zde ještě odbočku ke rtúm a nahoru k oku. Třetí úsek začíná v oblasti pod ledvinami, v bodě čchi-čchung vychází na povrch a potom sestupuje po vnitřní straně stehna, přes jamku za kolenem, po vnitřní straně lýtka a za kotníkem k chodidlu. Zde se čtvrtý úsek rozvětvuje , když jedna jeho část postupuje nártem k palci nohy, zatímco druhá klesá na spodní stranu chodidla. Pátý úsek dráhy postupuje z podbři š ku dolú a dozadu přes perineum do páteře a v ní spolu s řídícím kanálem stoupá vzhúru. 13 0 13 1
Ling-šu, kap. 10,5.134. Ling-šu, kap. 10, 5.134.
Obr. 57. Ústřední dráha
209
Osm
210
zvláštních
"Ústřední kanál je mořem pěti cangú a šesti fu, pět cangú a šest fu jsou jím všechny zásobovány. Jeho horní (větev) vychází do nosní dutiny a vsakuje se do všech jangových a jinových (drah). Jeho dolní větev se vlévá do velké spojnice (dráhy) ledvin , vychází v tříslech, postupuje podél vnitřní hrany stehna, vniká do zákolení, prochází přimknuta k vnitřní straně holenní kosti a dolll sahá až za vnitřní kotník, kde se rozděluje. Směrem dolú pokraču jící (větev) se spojuje se šaojinovou dráhou (ledvin) a vniká do tří jin(ových drah nohou); kupředu pokračujícÍ (větev) přimknuta postupuje ke spoji holenní kosti a nártních kostí (pod vnitřním kotníkem), procházÍ nártem, vniká mezi palec (a druhý prst nohy) a vsakuje se do spojnice, aby zateplovala svalstvo."132 "Ústřední dráha začíná (svou povrchovou větev) v tříslech, spolu se šaojinovou dráhou (ledvin) svírajíc pupek vystupuje VZhl1fl1 a sahá až do hrudi , kde se rozptyluje."133
(2) Funkce dráhy Název dráhy nabízí stejně jako u dalších z osmi zvláštních drah více možností překladu. Vzhledem k jejím funkcím nejpravděpodob nějšÍ asi je, že znak "čchung" v jejím názvu je použitý ve významu "hlavní dopravní tepna, centrální kanál". Čchung-maj je totiž v horním svém úseku propojená se všemi jangovými dráhami, na spodku je v kontaktu s jinovými dráhami, vpředu je ve spojení s dráhou početí a vzadu se slévá s řídícím kanálem, takže ovlivňuje cirkulaci a stav čchi ve všech drahách těla; proto je "mořem všech drah". Dále je bezprostředně spojená s dráhou žaludku, jejíž orgán (spolu se slezinou) je "postnatálním kořenem" těla, neboť produkuje esenci ťing z potravy, a s dráhou ledvin, jejíž orgán je "prenatálním kořenem ", jelikož v sobě uchovává vrozenou esenci ťing. Čchung-maj tudíž nabírá obě životodárné esence a dopravuje je dále do orgánú těla; proto se nazývá též "mořem pěti cangú a šesti fu" (wu-cang liou-fu č' cha)), resp. i "mořem krve" (siie č' cha}), jelikož obě esence mají těsný vztah k tvorbě krve. Z "nasycenosti" čchung-maj prenatální a postnatálnÍ Ling-šu, kap.37, 5.293. '" Su-wen, kap.60, 5.741.
IJl
Čchung-maj
drah
2 II
esencÍ, a z toho, že pramení v oblasti genitálií, dále logicky vyplývá, ža tato dráha souvisí s pohlavními funkcemi.
(3) Chorobné poruchy S ústředním kanálem jsou spojovány dva základní okruhy chorobných syndromú. Prvním z nich jsou poruchy činnosti pohlavních orgánú, a druhým zpúsobenÍ disharmonie v mechanismu čchi. K prvním patří např. neplodnost u žen, poruchy menstruace, bolesti v podbřišku, impotence apod . Prudké stoupání čchi vzhůru po této dráze vyvolané emocemi, často zejména návaly hněvu, zpúsobuje silné bolesti v břiše, srdeční nevolnost, zvracení anebo až zvracení krve. Dalšími obdobnými symptomy majícími vztah k této dráze jsou bolesti srdce, pocit nadýmání v břiše a hrudi, prújmy, tlak v podžebří, silná menstruace spojená se závratěmi atd. " Když nemoc vznikne v ústřední dráze, a v břiše jsou cítit prudké bolesti ."134
čchi
stoupá do proti-
směru
" Když v ústřední dráze dojde ke změnám, vznikají bolesti v podbřišku , čchi proráží vzhllru do srdce, anebo se objevuje pálivá bolest v podbřišku spojená s výtokem z močové trubice, neplodnost žen, ztráta kontroly nad močením a stolicí a pocit plnosti pod žebry." 135
V.3.4. Dráha opasku (taj-maj) (1)
Průběh
dráhy
Ze všech ťing-maj lidského těla tato jediná nevede vertikálním nýbrž obkružuje trup v pasu, a leží tak kolmo k ostatním. Přes zdánlivě jednoduchý prúběh ani v jejím popisu se jednotlivé prameny neshodují. Jedním sporným bodem je počátek dráhy. Zatímco podle některých je jím bod ming-men (GV4) ležící pod 2. bederním obratlem páteře, jiníjej umísťují do bodů šen-šu (BL23), které se nacházejí 1,5 směrem,
134 135
Su-wen, kap.60, 5.741. Maj-ťing, kap .2/4, 5.92.
212
Osm
zvláštní c h
drah
T a j-maj
213
palce na obě strany od ming-menu . Kniha Nan-ťing uvádí, že opasková dráha začíná na boku pod koncem volných žeber, což bývá ztotožňováno s 13. bodem dráhy jater čang-menem (LR 13). Druhým sporným bodem je pokračování dráhy, protože z klasických textů víme jenom, že obtáčí tělo v oblasti pasu (tato její podobnost s opaskem jí také dala jméno). Z dnešních zhruba devíti verzí se za nejpravděpo dobnější považuje ta, která vede dráhu z čang-menu přes body taj-maj (GB26), wu-šu (GB27) a wej-tao (GB28), a vzadu přes ming-men .
tělo
"Opasková dráha začíná v boku pod volnými žebry a jedním kruhem.,,136
obtáčí
(2) Funkce dráhy
Opaskové dráze se přisuzuje funkce jakéhosi regulátoru ostatních drah; jelikožje všechny protíná v kolmém směru , může ovlivllovat tok čchi v nich. Nejtěsněji je však spojena s činno stmi kontrolního, funkč ního a ústředního kanálu , a spolu s nimi reguluje předev š ím funkce pohlavních orgánll. (3) Chorobné poruchy
Disharmonie čchi v taj-maj se projevuje zejména v oblasti, kudy tato dráha proudí. Například prázdnota čchi v ní způsobuje ochablost v pasu a následně i v dolních končetinách, často je příčinou gynekologických potíží u žen, jakými jsou poruchy menstruace, bělotok nebo neplodnost; další chorobné poruchy, jejichž původ mllže být v opaskové dráze, jsou bolesti v dolní části břicha, spontánní ejakulace, dřevě nění či bezvládnost končetin , bolesti zubů, zánět v krku, bolesti pod žebry atd .
taj-maj
"Když nemoc vznikne v opaskové (dráze), v břiše je pocit plnosti a (člověk) se pohybuje v pasu pomalu a bezvládně, jakoby (přitom) seděl ve vodě."m Obr. 58. Opasková dráha
136 \37
Nan-ťing, N an-ťing,
kap.28, 5. 70. kap .29, 5.74 .
214
Osm
zvláštních
Jang-čchiao-maj
drah
"Když v opaskové dráze dojde ke změnám, (člověk) trpí bolestmi v podbřišku, které se táhnou až k ming-menu, ženám se nedostavují měsíčky, nebo naopak dochází k opakovanému (krvácení mimo periodu), pohlavní orgány jsou zachlazené, a proto žena nemůže mít děti; potíže u mužů se projevují prudkými bolestmi v podbřišku a též (nekontrolovatelným) výronem semene."1 38 "Kdyžjangming(ová dráha nohy) je prázdná, potom shromaždiště šlach [pohlavní úd] je ochablé, opasková dráha nedokáže (patřičně) ovládat, a proto jsou nohy ochablé a nedaj í se plně pOLlžívat." 139
V.3.5. Jangová patní dráha (1)
Pnlběh
(jang-čchiao-maj)
dráhy
Jang-čchiao
prochází vertikálně po vnější straně těla. Jelikož čás s tchajjangovou dráhou močového měchýře a má s ní společné body na svém začátku, bývá někdy označována jako jej í větev. Začíná pod vnějším kotníkem, postupuje středem vnější strany lýtka a stehna na boky a přes žebra a za ramenním kloubem na rameno, kde prochází body ťien-jU (LI15), ťU -ku (LII6) a nao-šu (SIlO), při čemž pořadí, v jakém přes ně vede, je uváděno v různých pracích růz ně. Z ramena se dráha zvedá po straně hrdla na spodní čelist a ke koutku úst do bodu ti-cchang (ST4), a z něj nahoru vedle nosu k vnitřnímu koutku oka a dále po čele a straně temena dozadu za ucho, kde končí v bodě feng-čch' (GB20). Podle některých autorů z něho ještě pokraču je do 16. bodu kontrolní dráhy, feng-fu (GY 16). tečně
vede
shodně
"Dráha jang-čchiao začíná na patě, podél stoupá vzhůru a vnořuje se v bodě feng_čch'."140 Maj-ťing, kap.2 /4, 5.89. Su-wen, kap.44, 5.578. 0 Nan-ťing, kap.28 , 5.70.
vnějšího
kotníku
138
119 "
Obr. 59. langová patní dráha
215
Osm
216
zvláštních
(2) Funkce dráhy Slovo
"čchiao"
v názvu této i následující dráhy má význam "svižná chůze" resp. "zvednout patu, postavit se na špičky". Obě dráhy, které se táhnou po vnitřní a vnější linii nohou a vzájemně se spojují u vnitřních koutků očí, se podílejí na pohybu nohou a najejich koordinaci při chůzi. Dále obě dráhy přinášejí výživné látky očím a řídí otevírání a zavírání očních víček. Mimoto jsou ještě napojené do denního cyklu cirkulace ochranné čchi, a potažmo i do střídání bdění a spánku. Když wej-čchi koluje v jangových, povrchových partiích, jang-čchiao je plná čchi a udržuje oči otevřené a mysl bdělou. Když se ochranná čchi vtáhne dovnitř, naplňuje se více jin-čchiao, což vyvolává zavírání očí a ospalost. (3) Chorobné poruchy Jak vyplývá z výše uvedené charakteristiky, disharmonie v dané dráze maj í vliv jednak na hybnost dolních končetin , a jednak na kvalitu spánku. Příznakem poruchy v jangové patní dráze je křečovité ztuhnutí svalstva v její linii a naopak jeho atrofie podél vnitřní strany nohy, dále ochrnutí poloviny těla, epileptické záchvaty, bolest u vnitřního koutku očí, nespavost, atd . "Když nemoc vznikne ve vnější patní dráze, jin(ová strana nohou) je ochablá a jang( ová) je napnutá."1 41 "Když se škodlivost usídlí v dráze jang-čchiao na noze a způ sobuje bolesti očí začínající u vnitřního koutku oka, tehdy je třeba nabodnout místo půl palce pod vnějším kotníkem."142 "Když v jang-čchiao dojde ke změnám, (člověk) trpí bolestmi v pasu, (může dojít k) epileptickým záchvatům, mrtvici, ochrnutí poloviny těla, ztuhnutí, při n ěmž (člověk se zvrátí) a vydává zvuky jako bečení ovce, ochrnutí, a zhrubnutí a ztvrdnutí pokožky."143 '" Nan-ťing, kap.29, s.73. ' ·12 Su-wen , kap.63 , s.803. 14' Maj-ťing, kap. I O, s.646.
Jin-čchiao-maj
drah
V.3.6. Jinová patní dráha (1)
Průběh
217
ljin-čchiao-maj)
dráhy
Podobně, jako je jangová patní dráha "so uputníkem" dráhy močo vého měchýře , stejně tak je jinová patní dráha souběžná s dráhou ledvin. Vede tedy po vnitřní straně nohou přes trup až na hlavu. Začátek dráhy se nachází pod vnitřním kotníkem, přičemž přesná lokalizace opět není možná. V Ling-šu se jenom konstatuje, že jin-čchiao začíná "za žan-ku". Žan-ku je však jednak název 2. bodu dráhy ledvin, původ ně ovšem je i pojmenováním zanártnÍ kosti. RlIzní autoři pak začátek dráhy hledají bud' přímo v bodě žan-ku (KI2), anebo v blízkém bodě čao-ch aj (KI6), případně mezi nimi, či dokonce i na chodidle. Od kotníku postupuje jin-čchiao souběžně s dráhou ledvin po vnitřku lýtka a stehna, přes slabiny, břicho a hrudník do jamky nad klíční mi kostmi, po přední boční straně hrdla na bradu, a vedle koutku úst a nosu pokračuje až k vnitřnímu koutku OČÍ, kde se spojuje s tchajjangovou dráhou močové ho m ěc h ýře a s jangovou patní dráhou.
"Jinová patní dráha je odboč kou ze šaoj in(ové dráhy ledvin). za výstupkem kotníku , vystup uje na vnitřní kotník, postupuje přímo nahoru po vn itřku stehna, vn iká do j in( ové oblasti pohlavních orgánll), vystupuj e naho ru po hrudi , vnořuje se do jamky nad klíční kostí, vychází nahoru před bodem žen-j ing [ST9], vnořuje se k boku nosní kosti a připojuje se k vnitřnímu koutku oka, kde se spoj uje s tchajj ang( ovou dráhou močového měchýře) i s jinovou patní dráhou, a postupuje (dále) nahoru ."144 Začíná
" Dráha j in-čc hi ao také začíná na patě , vedle vnitřního kotníku stoupá vzhllru, dosahuje k hltanu a proniká do dráhy čchung maj ."145
(2) Funkce dráhy Jin-čchiao-maj tvo ří
proto s ní totožné resp . '" Ling-šu, kap . 17, 5. 174. 1< ; Nan-ťing, kap .28, s.70 .
s
jang-čchiao-maj
protikladně
jinjangovou dvojici , a má se dopli1ující funkce . Platí tudíž
218
Osm
zv lá š tních
drah
Jang-wej-maj
219
pro ni, co je uvedeno u jangové patní dráhy, avšak zatímco ta řídí bdě ní a otevírání očí, jinová dráha má dohled nad zavíráním očí a spánkovou fází, atd.
(3) Chorobné poruchy Předcházej ící konstatování vztahu jinové a jangové patní dráhy se týká i chorobných poruch . Disharmonie v této dráze se projevuje např. křečovitým ztuhnutím svalstva na vnitřní straně nohou a naopak jeho ochabnutím na vnějšku nohou; dále k symptomům léčeným prostřednictvím bodu čao-ch aj (KI6), který je propojen s j in-čchiao, patří zablokování prouděnr čchi v hrdle, poruchy močení, bolesti v močo vém měchýři , zvracení a prújem, vytváření hrudkovitých útvarú v břiše apod.
"Když v ní dojde ke zm ě n ám , (člověk) trpí záchvaty epilepsie, horečkami se zimniční třesavkou, a pokožka mu hrubne a tvrdne ... , trpí bolestmi v podbři šk u , prudkými bolestmi v bři še a mezi pasem a pánví, které se táhnou až k pohlavním orgánúm, u mužů vzniká kýla, u žen pak silné neustávající menstruační krv ácen í. " 146
V.3.7. Jangová pojivová dráha Oang-wej-maj) Obdobnou vzájemně se doplľlující dvojici jako předcházející dráhy tvoří i jang-wej-maj a jin-wej-maj, jangová (vnější) pojivová ajinová (vnitřní) pojivová dráha. Přisuzuje se jim, že regulují čchi-si.ie celého organismu, přičemž jang-wej "rozhojňuje a akumuluje čchi-si.ie" na povrchu, zatímco j in-wej vykonává totéž uvnitř a v jinových drahách.
(1) čao-ch aj
Obr. 60. Jinová patní dráha
PTI/běh
dráhy
Ani jangová pojivová dráha netvoří výjimku, pokud jde o nejasnosti ohledně jejího průběhu. Už hned začátek je sporný. V kánonu 146
Maj-t'ing, kap.] O, 5.647.
220
Osm
zvláštních
Jang-wej-maj
drah
221
Nej-ťing
se uvádí, že "dráhajang-wej začíná v shromaždišti všeho jangu"; přestože "shromaždiště všeho jangu" je obvykle označením pro hlavu, většina autorů je v tomto případě ztotožlluje s bodem ťin-men (BL63), ležícím pod vnitřním kotníkem. Odtud postupuje jang-wej paralelně za jangovou patní dráhou nahoru na zadní stranu ramena, kde prochází několika body drah trojitého zářiče, tenkého střeva a žluční ku, přičemž pořadí, v jakém je míjí, se v různých textech různÍ. Ještě větší rozdíly jsou ve výkladu úseku na hlavě, kde je dráha vedena buď za nebo před uchem do koutu čela a z něho po straně temena dozadu na šíji k hranici vlasů do bodu ja-men (GV15), anebo je její směr vyznačen opačně, tj. ze šíje přes ja-men na kout čela. (2) Funkce dráhy
Slovo "wej " v názvu obou drah má význam "propojit, spojit, tvořit pojivo". Jangový pojivový kanál je propojen se všemi jangovými meridiány nohou i rukou , j inový obdobně s dráhami j inovými , a takto v nich ovlivllují stav čchi-sLie , ačkoli se na její cirkulaci přímo nepodílej Í. "Jangová pojivová a jinová pojivová dráha propojují (dráhy) rozhojllují a akumulují (jejich čchi), avšak nemohou se podílet na cirkulaci a vlévání se do drah."147
těla,
(3) Chorobné poruchy
ťin-men
Obr. 61. .Tangová poj ivová dráha
Poruchy v jang-wej vyvolávají především syndromy typické pro všechny povrchové jangové dráhy, tj. náhlé vysoké horečky spojené často se zimniční třesavkou. Dalšími příznaky disharmonie této dráhy jsou zatmění před očima při náhlém zvednutí se ze sedu, a také syndrom "ramenního dýchání", (ien-si, kterým se označují dechové potíže astmatického charakteru, při nichž postižený dýchá otevřenými ústy a má nadzvednutá ramena. ,<17 Nan-ťing,
kap .28, s.70.
O s m zv lá š tní c h drah
222
"Když nemoc vznikne v jangové spojivové dráze, trpí chladem a horkostí. ,<1 48
Jin-wej-maj (č lověk)
"Když při vyšetřování jangové pojivové (dráhy) je pulz plovoucí, (vznikají) mžitky před očima při náhlém postavení se, pokud je (v dráze) přeplněnost jangu, (člověk) trpí ramenním dýcháním a (tělo) mu zalévá silný chlad."149
V.3.S. Jinová pojivová dráha (jin-wej-maj) (1)
Prtlběh
dráhy
větš ina
autorů klade začátek dráhy do 9. bodu dráhy ledvin, (KI9), který se nachází 5 palell nad vnitřním kotníkem . Z něj jin-wej-maj postupuje vnitřkem lýtka a stehna k slabinám, kde se dostává do kontaktu s dráhami jater, ledvin, sleziny a žaludku, stoupá dále přes břicho na žebra k poslednímu bodu dráhy jater čchi-menu (LR14), z něj do jamky mezi klíčními kostmi a nahoru přes hrdlo kjazyku.
ču-pinu
(2) Chorobné poruchy Jelikožjinová pojivová dráha je propojená s vnitřkem těla a s vyživuj ící čchi, nerovnováha v ní se projevuje hlavně v oblasti břišní a hrudní dutiny jako bolesti srdce, nadýmání, průjmy, poruchy trávení, atd. "Když nemoc vznikne v jinové pojivové (dráze), (člověk) trpí bolestmi srdce.,,15o " Když při vyšetření jinové pojivové (dráhy) je pulz velký a plný, (člověk) trpí bolestmi hrudi, pocitem plnosti pod žebry a bolestmi u srdce ."151 I ·"
I." I" IS I
Nan-ťing. M aj-ťin g, N a n-ťin g, Maj-ťin g,
kap.29, s. 73 . kap.2/4, s. 90. kap.29, s.73 . kap .2/4, s.90.
Obr. 62 . .linová poji vová dráha
223
Osm
224
V.3.9.
Společné
zvláštních
drah
funkce osmi zvláštních drah
(1) Funkce propojení Osm zvláštních drah stojí sice do jisté míry mimo systém řádných drah, nicméně jsou s nimi těsně provázány a včlellují se do celkového systému tím, že jej vzájemně propojují. Většina z nich se vyděluje z hlavních drah , dostává se do kontaktu s dalšími a spojuje se i s ně kterou ze zvláštních drah . Jang-wej-maj je takto propojená s jangovými dráh ami a na zátylku se vlévá do tu-maj. Jin-wej-maj má kontakt sjinovými dráhami těla a v jamce mezi klíčními kostmi se spojuje s žen-m aj. Tu-maj se v bodě ta-čuej (GV14) pod 7. krčním obratlem střetává s jangovými dráhami rukou i nohou, žen-maj se podobně spojuje sjinovými dráhami ve spodní část i břicha. Čchung-maj je v nejužším styku s dráhami ledvin a žaludku, avšak směrem nahoru se střetává s jangovými a směrem dolů s jinovými dráhami, a kromě toho jedna její větev splývá s částí kanálu tu-maj. Taj-maj, opasková dráha, díky svému horizontálnímu prliběhu křižuje téměř všechny dráhy těla. Vzájemně úzce do sebe vklíněná je čtveřice tu-maj , žen-maj, čchung-maj a taj-maj.
(2) Funkce celkového
řízení
Jednotlivé zvláštní dráhy mají na základě své jinjangové příslu š nosti a základních funkcí vztah především k příbuzným protějš klim ze systému hlavních drah. Takto řídící kanál, jenž je "mořem jangových drah", dohlíží na čchi v jangových drahách, ajelikož těsně souvisí s funkcemi ledvin , jater a mozku, řídí i pravý vrozený jang; dráha početí je " mořem j inových drah", či I i řídí čchi-sUe v j inových drahách těla. Jangová pojivová dráha řídí povrch těla, a tudíž čchi jangových drah; jinová pojivová dráha má stejný vztah k vnitřku a kjinovým drahám. Jangová ajinová patní dráha mají na starosti vnější a vnitřní stranu dolních končetin , přičemž jan g-čchiao řídí jang na levé a pravé vnější straně těla, j in-čchiao zase řídí na levé a pravé vnitřní straně j inovou čchi. Ústřední kanál ovlivt'íuje stav čchi všech dvanácti hlavních drah a opasková dráha reguluje prihok čchi v celém systému drah.
Funkce
osmi
zvláštních
drah
225
(3) Funkce regulace a svlažování Klasické texty přirovnávají vztah zvláštních kanálCI a drah k vztahu řek k vodním kanállim a sběrným nádržím . V čase nadbytku čchi a krve odebírají kanály přebytek z drah, v čase nedostatku je naopak dophlují, a tím vyrovnávají kolísání hladin. "Mudrci (v dávných časech) při plánování výstavby zavlažovacích kanálli a při prorážení vodních cest už předem počítali s mimořádnými situacemi. Vždyť když se spustí deště z oblohy a kanály se přeplní až voda v nich divoce proudí, tehdy by už i pro světce bylo pozd ě začít kreslit nové plány. (Podobně v těle) pokud by se přep lnil y (čc hi a krví) spojnice, ani všechny (řádné) dráhy by je již nedokáza ly regulovat.'d52 ,,(Pro osm zvláštních drah platí) příměr s mudrcem plánujícím odvodt'íovací kanály. Když jsou tyto kanály přeplněn é, voda jimi odtéká do hlubokých jezer; jinak by její tok ani světec nedokázal regulovat. (Podobně) jestliže se přeplní v člověku dráhy, (čchi a krev) z nich vtékají do osmi kanálli a necirkulují, neboť ani dvanáct řádných drah je nedokáže ovládnout." 153 Současně s regulační úlohou zvláštních drah se jim přisuzuje i druhá funkce zavodňovacích kanál li, totiž svlažování, přísun živin. Zvláštní dráhy se prliběžně naplt'íují čchi, krví a esencí z ostatních drah a orgánli, a potom tyto substance vracejí obohacené zpátky. Tu-maj jakožto správce jangu takto dodává orgán lim energii, teplou jangovou čchi, žen-maj a čchung-maj zásobují tělo (a zejména pohlavní orgány) jinovými živinami, atd.
'52 15 3
Nan -ť in g, Nan -ťin g,
kap .27, S.68 -69. kap.28 , S. 71.
226
Osm
zv l áštních
Tab.] O. Funkce a chorobné syndromy osmi
Kanál tu-maj
Funkce 1. Je "mořem jangových drah", řídí jangové dráhy. 2. Ovlivňuje činnost mozku a míchy. 3. Je spojený s činností ledvin a pohl. orgánů.
II----.J----=----=----l žen-maj 1. Je "mořem jinových
Společné
1. Epileptické záchvaty, závrapocit tíhy v hlavě . 2. Neplodnost, impotence, pomočování, zástava močení . 3. Bolesti vystřelující z podbřišku k srdci. tě,
drah"Jídíjinové dráhy. 2. Rídí dělohu, má vztah k živení plodu.
čchung-maj
I. Je "mořem všech drah", řídí čchi a krev drah. 2. Je "mořem krve", ří-
II-_ _ _-+-_dí_č_inn_o_st...!,p_o_hl_._or..!:g~án_ů_.--l
taj-maj
čchiao-maj
kanálů
Celkové I. Reguluje průtok čchi řízení v drahách. 2. Řídí výtok u žen.
I. Ovládají pohyb dolních končetin; jangčchiao řídí jang a jinčchiao řídí jin na obou stranách těla. 2. Ovládají otevírání a zavírání očí; jang-čchiao řídí otevírání, jin-čchiao Regulace zavírání. ~---~~~=-----~ a wej-maj Propojují včechny drá- svlažování hy čchi, jin-wej reguluje jinové dráhy, jang-wej reguluje jangové dráhy.
vrcho lku
a
kořene
227
V.4. TEZE VRCHOLKU A KOŘENE, ZAČÁTKU A SPOJE, TRAS ČCHI A ČTYŘ MOŘÍ
Chorobné syndromy
funkce
Propojení
Teze
drah
I. Nepravidelná nebo silná menstruace, zastavení měsíčků, sklon k potratům, neplodnost, bolesti v pohl. orgánech, kýla. 2. Prorážení čchi z břicha nahoru a bolesti srdce. 1. Nepravidelná nebo silná menstruace, zastavení měsíčků neplodnost, kýla, impotence. 2. Prudké bolesti v břiše, srdeční nevolnost, zvracení. I. Pocit plnosti v břiše, bezvládnost v pasu, ochablost dolních končetin . 2. Výtok, přílišná menstruace, poklesnutí dělohy. Při poruše v jang-čchiao spasmus na vnější straně nohou a ochablost na vnitřní straně, nespavost, bolesti očí, epileptické záchvaty. Při poruše v jin-čchiao spasmus na vnitřní straně nohou a ochablost na vnější straně, ospalost, bolesti očí, epil. záchvaty. Při poruše v jang-wej horečky a třesavka, dýchací potíže, mžitky před očima . Při poruše v jin-wej bolesti srdce, žaludku, břicha, pocity plnosti pod žebry.
Teorii drah čchi doplňují ještě teze, které se nazývají vrcho(piao-pen) , začátek-spoj (ken-t'ie), trasy čchi (čchi-t'ie) a čty ři moře (s'-cha}). Tyto teze osvětlují mechanismus proudění čchi trochu z jiného úhlu pohledu, než je příslušnost k orgánům nebo návaznost drah na sebe. Jedná se v nich především o poukázání na vztah okrajových a centrálních částí organismu navzájem, tj. končetin k hlavě a trupu a naopak, který je zprostředkován právě kolováním čchi melek-kořen
ZI nUTIl.
V.4.I. Vrcholek a (1)
kořen
(piao-pen)
Vysvětlení pojmů
Term ín piao-pen, vrcholek a kořen , vyjadřuj ící kontrast, protiklad, v němž ovšem existuje interakce obou póll"!, pou ž ívá čínská medicína ve více souvislostech. Může označovat např. následnost nemocí, kde primární onemocnění je kořenem a z něho vzniklá další nemoc je vrcholkem . Označuje se jím i vztah mezi správnou a škodlivou čchi v procesu jejich vzájemného převažování se u onemocnění; kořenem je v tomto případě správná čchi , vrcholkem je čchi škodlivá. V učení o síti drah čchi pojem piao-pen označuje oblasti resp. i body (většinou však ne koncové) horních a dolních částí drah. Zdůraznění těchto úseků pro léčebnou praxi vychází z poznatku, že cirkulaci čchi drah, vyživující a ochranné čchi atd. - či li podle čínské medicíny kvintesence lidského organismu - lze ovlivňovat právě z těchto míst, podobně jako zásahem na horním úseku řeky je možné regulovat i stav na jejím dolním toku. Do praxe se tato teze přenáší uplatilováním pouček " když je nemoc nahoře, uchopit j i třeba dole" (šang ping sia čchu) a " když je nemoc dole, uchopit ji třeba nahoře" (sia ping šang čchu) . Vzhledem k umístění koncových úseků drah na těle jsou za kořen považovány končetiny, zatímco vrcholkem jsou hlava a trup.
228
Další
te z e
(2) Výklad teze vrcholku a
o
drahách
čchi
tchajjang( ové dráhy) nohy se nachází pět palclt nad (vnějším) kotníkem, vrcholek je ve dvou spojnicích ming-menu; ming-menem jsou označovány oči . Kořen šaojang( ové dráhy) se nachází u bodu čchiao-j in [GB44] , vrcholek je před čchuang- Iun gem ; čchuang-Iungjsou uši . Kořen šaoj in( ové dráhy) nohy leží tři palce pod a nad vnitř ním kotníkem, vrcholekje v bodě šu na zádech a ve dvou cévkách pod jazykem. Kořen ťliejin(ové dráhy) nohy je v místě pět palců nad (bodem) sing-ťien [LR2], vrcholek se nachází v bodě šu na zádech . Kořen jangming(ové dráhy) nohy je v (bodě) li-tuej [ST45], vrcholek leží v (bodě) žen-jing [ST9] a táhne se až do nosohltanu . Kořen tchajjin(ové dráhy) nohy leží čtyři palce nad přední částí bodu čung-feng [LR4], vrcholek je v bodě šu na zádech a při kořenu jazyka. Kořen tchajjang(ové dráhy) ruky se nachází za vnějškem zápěstí, vrcholek leží jeden palec nad ming-menem [vnitřním koutkem oka]. Kořen šaojang( ové dráhy) ruky leží dva palce nad spojem malíčku a prsteníku, vrcholekje v úhlu nad uchem a u vnějšího koutku oka. Kořen jangming(ové dráhy) ruky se nachází v loketním ohbí a nahoru se odděluje na jang(ovou stranu paže), vrcholek je ve spoji pod koutem če l a a nad uchem. Kořen tchajjin(ové dráhy) ruky leží v ústí palce, vrcho lek je u pulzující (tepny) v podpaží. Kořen šaojin(ové dráhy) ruky je na (spodním) konci loketní kosti, vrcholekje v bodě šu na zádech. Kořen hospodáře srdce na ruce leží mezi dvěma šlachami dva palce za zápěstím, vrcholek se nachází tři palce pod podpažím."154 '54
Ling-šu, kap .52, 5.369-370.
Tab . ll.
kořene
Každá dráha tedy má svou kořenovou a vrcholovou část. V knize Ling-šu nacházíme vcelku přesnou lokalizaci "vrcholků" a "kořenů " , díky jíž lze tuto teorii uplatňovat v praxi . "Kořen
Tez e vrcholku a
Dráha
Umístění vrcholků
Kořen
tchaj-jang nohy
močového
5 palců nad
měchýře
vnějším
šao-jang nohy
žlučníku
kotníkem 4. prst nohy
jang-ming žaludku nohy tchaj-jin sleziny nohy šao-jin nohy
ledvin
a kořenů drah
Bod fu-jang, GB59
Vrcholek ming-men (oko)
čung-fengem
před uchem čchiao-jin, GB44, sia-si, GB43 Ii-tuej, na hrdle, čelistní úhel ST45 san-jin-ťiao, záda a kořen jazyku SP6
(LR4) nad a pod
ťiao-sin ,
vnitřním
fu-liou, KI7
2. prst nohy 4 palce nad
Kl8 , záda a pod
ťlie-jin
šao-jang ruky
jater
před vnitřním čung - feng ,
tenkého
LR4 kotníkem nad kloubem jang-Iao, SI6 zápěstí
střeva
tří zářičů
jang-ming tlustého ruky střeva tchaj-jin ruky
plic
šao-jin ruky
srdce
na hr'betě ruky vně loketního kloubu a paže na vnitřku zápěstí, pod palcem na vnitřku zápěstí, na
čung-ču,
TE3 čchii-č ch ',
L1ll, pi-nao, L14 tchaj-jiian, LU9 šen-men,
Bod ťing-ming,
BL 1 tching-chuej, GB2 žen-jing, ST9 ťia-čche, ST6 pchi-šu, BL20 Iien-čchiian,
CV23 šen-šu, BL23,
jazykem
lien-čchiian,
záda
CV23 kan-šu, BL18
kotníkem nohy tchaj-jang ruky
229
kořene
nad mingmenem (okem) nad uchem a u vnitřního koutku oka vedle nosu
při
podpaží
cchuan-ču,
BL2 lu-si, TEI9, s~ču-kchung,
TE23 jing-siang, L120 čung-fu,
LUl záda
HT7
sin-šu, BL15
malíčkové straně
fue-jin ruky
osrdečmlm
meií dvěma nej-kuan, šlachanů na PC6
vnitř. zápěstí
v podpaží
tchien-čch
PCl
"
Další te z e
230
o
drahách
čchi
Teze
Teze vrcholku a kořene se využívá při vyšetřování a následném stanovení postupu léčby na základě diferenciální diagnostiky. Princip jejího použití je zhutněně vyjádřen v citátu z Ling-šu, který říká: "Při vyšetřování
všech těchto stavů, je-Ii dole prázdnota, potom (vzniká) syndrom ťtie, je-Ii dole plnost, (vzniká) horkost; když je nahoře prázdnota, potom (se dostavují) závratě, když je nahoře plnost, (vznikají) bolesti spojené s horkostí. "155 Prázdnota dole z této citace označuje oslabení pravého jangu; jeho následkem je bolestivý pocit stoupání chladu do končetin . Přeplněnost dole zpltsobuje nadm ěrn ý zablokovaný jang, který vyvolává jangovou modifikaci syndromu ťtie , tj . pocity horkosti v nohou . To jsou typické nemoci v "kořeni " . U nemocí "vrcholku" prázdnota nahoře znamená, že čchi se nedostává nahoru v potřebném množství, a z toho vznikají závratě, zatmívání před očima apod. Plnost je opět přeplněnost jangové čchi , která vyvolává bolesti v horních úsecích drah, spojené s pocity horkosti . Při léčení vycházejícím z diferenciální diagnostiky vrcholek-kořen se nejčastěji uplatiíují metody doplňování nebo vypouštění, a to podle zásady, že plné je třeba vypustit a prázdné je třeba doplnit. "Plné je třeba vyčerpat, a tím je zastavit; prázdné je táhnout, a tím je zvednout."156
třeba při
Na základě této teze Nej-ťingu vznikly léčebné zásady jako " nemoci nahoře léčit dole, nemoci dole léčit nahoře" či " při ochoření kořene nabodávat vrcholek, při ochoření vrcholku nabodávat kořen ", které tvoří součást zejména praktik akupunktury. Proto například při silných bolestech hlavy v oblasti nadočnicových oblouků se kromě lokálních bodů může nabodnout i bod fu-jang (BL59) na noze, neboť je kořenem dráhy močového měchýře, jejíž vrcholek je právě v oblasti uvedených bolestí.
V.4.2. (1)
Začátek
a spoj
'j(,
Ling-šu, kap.52, s.37 1. Ling-šu, kap.52, s.37 1.
a
s poje
231
(ken-ťie)
Vysvětlení pojmu
Tato teze je v mnohém ohledu velice blízká předeš l é, i pokud jde o pojmenování. " Ken" rovněž znamená kořen , zde přenesen ě začátek dráhy čchi, "ťie" má význam spoj, místo připojení. Začátky leží opě t na končetinách , avšak tentokrát se jedná o nejkrajnější body drah na koncích prstů , tzv . body studánky (ťing-s iie) ; spoje obdobně jako vrcholky se nacházej í na hlav ě , hrudi a břichu, ačkoli nejsou s nimi vždy totožné. Odlišnost v přístupu v popisu drah a tezí začátek-spoj spočívá v tom, že zatímco první se více zaměřuje na vzájemnou návaznost drah a cirkulaci čchi mezi nimi, druhý zdůrazňuje charakteristiku celkového směřování drah - z kon četin do trupu a naopak, a možnost jejího léčebného využití výběrem vhodných bodlt na opačných koncích drah. Dobrou znalost těchto vzta hů považuj e Kniha akupunktury za jeden z klíčových předpokladů ú s p ěš n é ho l éčení .
(2) Výklad teze začátku a spoje kapitole Lin g-šu je popsan á i loka li zace začátků drah čchi , ovšem týká se to j enom dra h noh o u; z neznámých důvodlt dráhy rukou v této so uv islosti u vá d ě n y nej sou, ač ko li j e logické, že vztah začátek- s poj se týká i jich. Lo ka li zace j e následuj ící: V
a
příslušné
spojů
" Kořen tchajjan g(ové dráhy nohy) j e v bod ě č '-jin, spoJ je v ming-menu ; min g-men JSo u oč i. Kořen j angmin g(ové dráhy nohy) je v bodě li-tuej , spoJ je v sang-ta; san g-ta j e pře d uchem. Kořen šaojan g(ové dráhy nohy) je v bodě čchiao-jin , spoj je v čchuang-Iun g u ; čchu a n g-lun g j e v uchu . Kořen tchajjin(ové dráhy nohy) je v bodě jin-paj , spoj je ve velké sýpce [žaludku]. Kořen šaojin(ové dráhy nohy) je v bodě jung-čchtian , spoj j e v bodě lien-čchtian. Kořen ťtiejin(ové dráhy nohy) je v jti-jingu a má spojnici do
tchan-čungu. "1 57 '55
začá tku
'" Ling-šu, kap .5, s.55 -57.
Další teze
232
Tab.!2.
močový měchýř
tchaj-jang žlučník
jang
šao-jang žaludek jang-ming slezina tchaj-jin ledviny šao-jin
jin
játra ťiie-jin
drahách
Umístění začátků
Spoj
č' -jin, BL67 čchi ao-j in, GB44 li-tuej , ST45 jin-paj, SPI
(ucho) sang-ta (před a nad uchem) velká sýpka (žaludek)
jung-čchiian,
lien-čchiian
ming-men (oko) čchuang-Iung
<
ťing
jii-jing (tchančung)
Bod
ming,
Bll tching-kung, SI19 tchou-wej, ST8
Tab.l3 . Body
močový měchýř
tchaj-jang
CVl2 lien-čchiian,
jii-tchang, CVl8, tchan-čung, CVl7 kořeny
spoje
233
a
Dráha močového měchýře: kořen a začátek se li ší, vrcholek a spoj se shoduj í. Dráha ž lučníku : kořen a začátek se shodují, vrcholek a spoj se shodují. Dráha žaludku : kořen a začátek se shodují, vrcholek a spoj se liší. Dráha sleziny: kořen a začátek se liší, vrcholek a spoj se také liší. Dráha ledvin : kořen a začátek se liší, vrcho lek a spoj se shodují. Dráhajater: kořen a začátek se liší, vrcholek a spoj se také liší. V rámci vztahu začátek-spoj se speciálně u jangových drah ještě i další vztah, a to "začátek, průtok, hromadění, vtok". Jedná se o čtyři body v úsecích drah ležících směrem dolů od loktů a kolenou. Většina z nich splývá s některými z tzv. "pěti přepravních bodů" (wu-šu-sue); body začátku či kořene (ken) jsou totožné s body studánky (ťing), body průtoku (liou) jsou shodné s body pramene Ouan) , body hromadění (ču) se shodují bud' s body toku (ťing) , anebo s body
Průtok
č ' -jin,
ťing-ku,
BL67
BL64
a vtoku jangových drah
/Hromadění
Vtok dolní
horní
kchun-Iun, BL6D
fej-jang, BL58
jang-fu, GB38
kuang-rning, tchien-žung, SI17 GB37
cu-san-li, ST36
fen~-Iung,
tchien-ču,
BLID
žlučníK
čchiao-jin,
šao-jang
čchíou-sti,
GB44
GB4D
žaludek jang-rning tenké střevo tchaj-jang
li-tuej, ST45 šao-ce, Sll
čchung-jang,
kuan-čchung,
jang-čch' ,
č'-kou ,
TEl
TE4
TE6
waj-kuan, TE5
tchien-jou, TEl6
che-ku, LI4
jang-si, LI5
pehien-li, LI6
fu-tehu, LI18
tři zářiče
šao-jang
vyčleňuje
a
začátku , průtoku , hromadění
Začátek
......
čung-wan,
U některých drah začátky a spoje splývaj í s jej ich vrcholky, u jiných se částečně liší. Rozdíly jsou tyto:
začátku
spojení (che), a body vtoku (žu) se ještě dělí na horní a dolní, kde dolní splývají s body spojnic drah (luo) , zatímco horní stojí mimo kategorii pěti přepravních bodů a leží všechny v oblasti hrdla .
CV23
KIl ta-tun, LRI
Teze
čchi
a spojů drah
Začátek
Dráhy
...
o
ST42 jang-ku, SI5
tlusté střevo šang-jang, ]ang-mmg LIl
siao-chaj, SI8
ST O
žen-jing, ST9
č'-čeng,
tchien-
SI7
čchuang,
SIl6
Použití teze začátek-spoj je obdobné jako u vztahu koTo znamená, že při jednotlivých chorobných stavech se aplikují kombinace bodli ležících na opačném konci dráhy, než kde se porucha projevuje. A jelikož body dolního vtoku splývají s body luo, které propojují dráhy ve vztahu povrch-nitro a umožňují přelití čchi z povrchové dráhy do vnitřní a naopak, používají se hlavně u stavů plnosti, kdy je třeba z dráhy odstranit přebytek škodlivé čchi . řen-vrcholek.
V.4.3. Trasy (1)
čchi (čchi-ťie)
Vysvětlení pojmu
"Čch i-t'ie" znamená "trasy čchi". Podle této teze čchi kromě svých pravidelných drah proudí i jakýmisi "oblastními", méně
Další teze
234
o drahách
vyhraněnými
trasami, které zůstávaj í průchodné i v případě ucpam řádných drah. To je důležité například pro vzájemnou komunikaci mezi trupem a končetinami. Končetiny, jelikož na nich začíná nebo končí všech dvanáct drah, se nazývají shromaždištěm jin-jangu a velkými kolaterálami toku čchi. Když se tyto kolaterály zablokují škodlivou čchi, mohlo by dojít k přerušení spojení s ostatními částmi těla, a právě předtím jako pojistka chrání nepřerušená cirkulace v trasách čchi, které jsou soustředěny ve čtyřech oblastech organismu - hlavě, horní části trupu, břichu a bércích (přesněji slabinách - viz vysvětlení dále). Pokud časem dojde k odblokování drah v končetinách, čchi tam opět začne z těchto míst proudit v plné míře. "Čtyři končetiny jsou shromaždištěm Jm-Jangu a velkými spojnicemi čchi; čtyři trasy jsou cestami čchi. Proto zahradí-Ii se spojnice, cesty (zůstávají) průchodné, když se čtyři končetiny uvolní, potom čchi se (v nich) opětovně shromažďuje. Takto probíhá vzájemná cirkulace.'4I 58
(2) Aplikace teze tras
"Čchi nacházející se v hlavě se ovládá z mozku; čchi nacházející se v trupu se ovládá z hrudníku a z bodl! ŠU na zádech; čchi nacházející se v břiše, ústřední dráze a u pulzujících cév nalevo a napravo od pupku, se ovládá z bodů ŠU na zádech; čchi nacházející se v bércích se ovládá ze slabin."159
tras čchi v uvedených místech má své logické souvislosti. Mozek, jak víme, je "mořem dřeně", čili místem největší koncentra158
159
Ling-šu, kap.62, s.4ll. Ling-šu, kap.52, s.371.
čtyř
moří
235
ce základní substance, esence ťing, z níž se transformuje a obnovuje v těle čchi. Na hrudníku se v tzv. sběrných bodech mu-si.ie koncentruje jinová energie pěti cangll, zatímco v dopravních bodech šu na zádech se akumuluje jejich jangová čchi (zde se jedná především o body šu srdce a plic). Ústřední kanál je "mořem" krve, dvanácti drah i orgán II cang-fu, čili soustřeďuje v sobě čchi ze všech těchto součástí organismu, vzadu na pasu jsou body šu jater, sleziny, žaludku a ledvin, tj . orgánů, které těsn ě souvisí s činností ústředního kanálu; tyto body navíc "sbírají" jangovou čchi svých orgánů. Trasami v bércích se míní čchi jinových drah nohou Gater, sleziny a ledvin) bérci procházejících, které se střetávají právě v oblasti slabin . Teze tras čchi dále obohacuje poznání vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi těla a podnítila vznik léčebných metod založených na kombinacích vhodných bodú, a to zejména při stavech stagnace nebo zablokování čchi . Typickým příkladem je současné použití bodl! ŠU a mu určitého orgánu resp. rúzné kombin ace těchto bodú.
V.4.4. Čtyři moře (5 '-chaj)
čchi
Trasy čchi probíhají zmíněnými čtyřmi částmi těla, přičemž v rámci nich se v Ling-šu uvádí ještě přesnější lokalizace. Podle ní v hlavě jsou trasy soustředěny do mozku, v trupu vedou hlavně po hrudi a přes body šu vedle páteře, v dolní části trupu jsou soustředěny v okolí ústředního kanálu, pupku a níže položených bodl! ŠU na pasu, a trasy čchi bérců se koncentrují v tříslech a slabinách.
Umístění
Teze
čchi
(1)
Vysvětlení pojmu
Příměr "čtyři moře" vychází - jako již mn ohokrát v čínské medicí- z přírodní paralely . V Nej-ťin g u se dvanáct drah čchi připodobňu je dvanácti vodním tokúm (šr-er ťing-šue)). Podobně, jako se vodní toky vlévají do jezer a m oří , stejně tak i čc hi-sUe drah se koncentruje ve čtyřech regionech, " mořích " . Jsou to - moře potravy (šue)-ku Čr cha)), moře čchi (čchi Č r cha)) , moře krve (siie čr cha)) a moře dřeně (s ue) čr cha)) . ně
(2) Výklad teze čtyř moří Teze čtyř moří je velice blízká tezi tras čchi a také čtyři příslušné oblasti těla se částečně překrývaj í - mořem potravy, tj. jej í esence, je žaludek, mořem čchi je prostředek hrudi (vně mu odpovídá bod tchan-čung, CVI7), mořem krve je ústřední kanál čchung-maj, mořem
Další
236
teze
o
drahá c h
čc hi
dřeně je mozek. Tato místa jsou "trasami čchi", díváme-Ii se na ně jako na oblasti koncentrace drah , a "čtyřmi moři" , pokud posuzujeme, že se v nich koncentrují čchi, krev a esence ťing těmito dráhami unášené.
"Žaludek je mořem potravy, jeho (trasa) přepravy nahoře je ve s labinách, dol e sahá až k (cu-)san-li [ST36]. Ústřední kanál j e mořem dvanácti drah , jeho (trasa) přepravy nahoře je v ta-ču [BLl I ], spodní vede k hornímu a dolnímu bodu ťi.i-si.i [ST37, ST39]. Tchan-čung je mořem čchi , jeho (trasa) přepravy nahoře je nad a pod krční páte ří a v p ředu v bodě žen-jing [ST9]. Mozek j e mořem dře n ě, jeho (trasa) přepravy nahoře je v pokli čce [vrcholku teme ne, paj-chuej, GV20], spodní je v bodě feng- fu [GVI6]."1 60 Mozek je mořem esence, která se v něm koncentruje, a nachází se v hlavě, č ili zde "moře" a "trasy" se shodují. Tchan-čung je mořem čchi, neboť se v něm koncentruje cung-čchi, která vzniká mícháním esence potravy a vdechované čchi; zde se "moře" částeč n ě překrývá s "trasami". Cchung-maj je mořem krve, protože sbírá do sebe čc hi a krev ostatních drah ; jelikož začíná ve spodní části b ř icha, je toto "moře" velice blízko "trasám čchi" bérců , tj. jinovým drahám vedoucím přes bérce, které se střetávají v oblasti slabin. Žaludek je mořem potravy, která se zde proměňuj e ve vyživující esenci; svou polohou se toto " moře" částečně překrývá s "trasami čchi" dan é oblasti. Léčebné využití teze čtyř moří spočívá, podle Nej -ťingu , v tom, že se přihlíží na některé stavy nadbytku nebo nedostatku v přís lu š ných částech těla. Například pocity plnosti v hrudi, nadýmání břicha a podobně, signalizují přeplněnost moří čchi a krve; hučení v uších, závratě, zatmívání před očima, pocit hladu spojený s nechutenstvím j so u příznaky prázdnoty moří dřen ě a potravy, atd. V podobných případ ec h se prostřednictvím příslušných bodů mohou aplikovat metody na doplňování či naopak vypouštění postižených moří.
Skupiny
Ling-šu, kap.33 , 5.269.
na
Tab . 14. Porovnávací tabulka čtyř
Oblast Čtyřimoř~
Trasy
čchi
čc hi
drahách
moří ,
tras čc hi , Spoj
spojů
237
a vrcho l ků Vrcholek
Hlava
mozek
mozek
oči, uši, nad uchem
oči, před ušima, za ušima, kouty čela, vnější koutky očí
Trup
tchan-čung
hrudník, body šu (srdce a plic)
hrudník, hrdlo
body šu, jazyk, kořen jazyka, nosohltan, podpaží, žen-jing
Břicho
žaludek
čchung-maj,
Bérce
čchung-maj
body šu Oedvin, jater, sleziny) slabin{, nad a pod otníkem
žaludek
V.S. NĚKTERÉ KATEGORIE BODŮ NA DRAHÁCH ČCHI
Výčet všech a kti vních bod li drah , jejich přesná lokalizace a urče ní indikací nejsou disciplínou zák ladní teori e čínské med icíny. Jimi se podrobn ě zabývá teorie akupunktury a moxibusce. Proto zde takovýto popis neuvádíme. N i cméně existují skupiny bodů, které z hl ed iska cirkulace a vyvažování se čc hi v ťing- Iu o jsou klíčové , a proto je kapitol a rozšíře na ještě o jejich výklad. Mezi více než třemi stovkami bodů vyčleňuje čín ská medicína nás ledující kategorie bodú, jež mají obzvláště dúležitou roli v ce lkovém systému drah , ajejichž pomocí tudíž lze velmi efekti v n ě terapeuticky do tohoto systému zasahovat:
(1)
Pět přepravních hodů
(wu-šu-siie)
T uto skupinu tvoří pětice bodů na každé z dvanácti drah, ležící od loktú a kolenou . Jednotlivě se nazývaj í bod stud ánky (ťing-sue) , bod m ě l č iny Oing-sue) , bod unášení (šu-sue) , bod toku (ťing-sue) a bod spojení (che -síle), přičem ž toto p ořadí je ve směru od šp i ček prstů ke kolen ům resp. loktům , bez ohledu na směr proudění směrem dolů
160
bodů
Další t eze o drahá c h
238
čc hi
Skupin y
čchi
v dráze. Jejich názvosloví je inspirováno představou dráhy čchi jako paralely k vodnímu toku. Místo, kde řeka-dráha vyvěrá, je studánka; na dráze tyto body leží na konečcích prstů. Úsek dále od pramene, kde už se tekoucí voda začíná postupně formovat do toku, je oblast mělčin; body mělčiny leží větš inou před klouby prvních článků prstů na rukou a nohou. Ještě níže po proudu už tok nabírá na síle aje s to unášet; většina bodů unášení leží za klouby prvních článků prstů rukou a nohou. Úsek, kde už řeka-dráha naplno proudí, je úsek toku; body toku se nacházejí za klouby zápěstí a kotn íků . Na konci svého toku se řeka vlévá do jezera či moře, a pod o bně se čchi drah vnořuje do těla, aby se spojila se svými orgány; proto zde lež í body spojení, nacházející se v blízkosti loktů a kolenou. 161 Léčebná aplikace pěti přepravních bodů je značně rozšířená zejména v akupunkturistické praxi a v jejím rámci vzniklo více postupů, v j akých situacích tyto body používat. Jednak se každý z bodů vztahuje k určitému okruhu symptomů ; body studánky jsou takto doporučovány při stavech ztrácení vědomí, body mělčin léčí horečnatá onemocnění, body unášeníjsou vhodné při bolestech kloubů, body toku léčí dýchací potíže a body spojení se osvědčují u vnitřních onemocnění orgánů . Další okruhy chorobných syndromů přiřazuje k zmíněným bodům Kniha složitých otázek takto: ,,(Body) studánky léčí pocit plnosti pod srdcem, (body) měl rozpálenost těla, (body) unášení léčí pocit těžkého těla a bolesti kloubů, (body) toku léčí astmatický kašel a horečky se zimnicí, (body) spojení léčí průjmy způsobené obrácením toku čchi. "162 čin léčí
Konkrétní návody na aplikaci u jistých typů onemocnění poskytuje i Vnitřní kánon Žlutého císaře. Ve 44. kapitole knihy Ling-šu stojí: "Kdyžje nemoc v orgánech cang, je třeba použít (bod) studánky; když se chorobná změna projevuje v barvě (tváře), je třeba použít (bod) mělčiny ; když je nemoc chvíli lehčí a chvíli vážněj ší, je třeba použít (bod) přepravy ; když se chorobná změna odráží V naší literatuře je pro pět přepravních bodů používán tennín vidět z výkladu, nepříli š odpovídá j ej ich původnímu názvu. 162 Nan-ťing, kap.68, S.148. 161
"pět přehrad",
který, j ak
bodů
n a drahách
č chi
239
v hlase, je třeba použít (bod) toku ; když j sou dráhy pře plněné krví, nemoc je v žaludku a vznikla nedo stateč ným trávením potravy, je třeba použít (bod) spojení." 163 Pět přepravních bodů resp. jejich výbě r kl asické texty vztahují i k ročním obdobím, tj. vlastně k charakteru čchi v přírodě, a tudíž i v člověku , v příslušných údobích roku . Podle tohoto pravidla se najaře a v létě mají nabodávat spíše první, "m ě l č í" body, neboť v této době je čchi celkově jangověj š í čili i více v povrchu tě la . S příchodem podzimu a zimy se stahuje hlouběji do tě la, takže i j ehly se musí za ní "ponořo vat" více do hloubky, tj. do bodů ležících níže po proudu .
"Na jaře je třeba nabodávat (body) studánky, v létě je třeba nabodávat (body) m ě l č iny, přes pozdní léto je třeba nabodávat (body) unášení, na podzim j e třeba nabodávat (body) toku a v zimě je třeba nabodávat (body) spoj ení." 164 Další důlež itou vlastností pěti p ře pra vních bod LI j e j ej ich přímá spojitost s pěti prvky. O konkrétních vztaz ích bod LI k prvkům pl atí, že najinových drahách první bod, tj. bod studánky, j e navázán na prvek dřevo, a následující se postupně přiřazují k prvkům v pořadí j ejích vztahu vzájemného rození: oheň (bod mělčiny) - zem (bod unášení) kov (bod toku) - voda (bod spojení). Na drahách jangovýchje souvztažnost posunuta o tři prvky kupředu , to znamená, že bod studánky je spojený s prvkem kov, a stejně posunuty jsou i zbývající dvojice: bod mělčiny - voda, bod unášení - dřevo, bod toku - oheň , bod spojení zem . Tato spojení jsou pak v praxi využívána podle pravidel o vztazích rození a překonávání mezi pěti prvky. Je-li například u pacienta stav prázdnoty j in jater (projevující se ovšem často zdánlivě jangovými příznaky - mírně zvýšenou teplotou, horkostí v hlavě a očích atd.), lze k jeho nápravě napíchnout bod vody na dráze jater (tj. bod spojení), aby "matka" (voda) mohla doplnit "dítě" (dřevo), a tím uplatnit vztah rození mezi pěti prvky. Kombinace v rámci vztahů lze ještě dále vhodně upravovat; např. v tomto konkrétním případě by bylo možné zvolit i bod vody na dráze ledvin , které rovněž patří k prvku vod a, a takještě 163 164
Ling-šu, kap.44, 5.319. kap.74, 5.158 .
N an-ťin g ,
Skupiny
240
bod~
na drahcich
Skupiny
6chi
umocnit pů sobení vody na dřevo . Obdobně to platí i u obráceného postupu, tj. když se uplatňuje vyprazdňovací metoda na orgán-dítě, aby se odčerpal nadbytek z orgánu-matky. Tab. /5. Vztah
pěti přep ravní c h bodů
·ri;áhi ·.· Studánka
.·.·i··• • Ti ·
......
(dřevo)
játra (dřevo) ta-tun, LRI srdce (oheň) šao-čchung, HT9 osrdečník.
čung-čchung,
Mělčina (oheň)
Tab. 16. Vztah
Draha žlučník (dřevo)
sing-ťien,
tchaj-čchung, čung-feng,
čchii-jiian,
LR3 šen-men,
LR8 šao-chaj, HT3
Mělčina
(voda)
ta-ling, PC7 tehaj-paj, SP3 tehaj-jiian, LU9 tchaj-si, Kl3 a pěti
Unášení (dřevo)
ťia-si,
cu-l in-čem, GB41
kuančchung,
žaludek (zem)
li-tuej, ST45
čchien-ku,
chou-si,
SI2
SB
jie-men, TEl TE2
nej-tching, ST44
šang-čehiou ,
SP5 ťing-čchii,
LU8 fu-liou, Kl7
prvků
GB43
(oheň)
LR4 ling-tao, HT4 ťien-š' , PC5
HT7
čchiao-jin,
tři zářiče
Spojení (voda)
LR2 šao-fu, HT8 lao-kung, PC8 ta-tu, SP2
GB44
tenké střevo šao-ce, (oheň) Sll
najinových drahách Tok 'i (kov)
(země)
pěti p ře pravních bodů
Studánka (kov)
prvků
Unášení
PC9 slezina (zem) jin-paj, SPI plíce (kov) šao-šang, jii-ťi, LUll LUl O ledviny jung-čchiian, žan-ku, (voda) Kll Kl2 (oheň)
a pěti
...
čehiian,
Tok
jang-fu, GB38 jang-ku, SI5
SP9
čch' -ce, LUS jin-ku,
KIlO
S&ojení zem) jang-Iingčchtian, GB34 siao-chaj, SI8
čung-ču,
č'-kou,
tchien-ťing,
TE6
TElO
sien-ku, ST43
ťie-si,
cu-san-li, ST36
tlusté střevo šang-jang, (kov) LIl
er-ťien,
san-ťien,
LI2
LB
močový měchýř (voda)
č'-jin,
tchung-ku,
šu-ku,
BL67
BL66
BL65
jang-si, LI5 kchun-lun, BL60
čchti-čch' ,
LI II wej-čung,
BL40
čchi
241
Tab. / 7. Body
Bod původu
původu
na dvanácti drahách Dráha
Bod původu ....
TE3
ST41
drahách
Další kategorií jsou tzv. body původu, které leží v blízkosti zápěstí a kotníků. 1 65 Slovo ,jtian" v jejich názvu odkazuje na jtian-čchi, pů vodní čchi, protože podle výkladu teorie čínské medicíny v těchto bodech drah se koncentruje původní vrozená čchi příslušných orgánů . Pro body jtian je příznačné, že jako samostatné se vyskytují pouze najangových drahách. Na drahách jinových splývají s šu-stie, body unášení.
Dráha
na jangových drahách (oheň)
na
(2) Body původu ljiian-siie)
čchii-ee,
PC3 jin-ling-
bodů
játra srdce
tchaj-čchung,
osrdečmK
slezina plíce ledviny
LR3
šen-men, HT7 ta-ling, PC7 tchaj-paj, SP3 tchaj-jtian, LU9 tchaj-si, KJ3
žlučník
tenké
střevo
tři zářiče
žaludek tlusté s třevo mo č ový měc hýř
černou-sti,
GB40 wan-ku, SI4 jang- čch' , TE4 čchung-jang, ST42 che-ku, LI4 ťing-ku, BL64
Jtian-čch i
pramen í v oblasti mezi ledv inami a cestou troj itého záje jako zák lad ní životní energie pře pravována do orgánů a drah ťing-Iuo. V rámci drah se nejvíce koncentruje v bodech původu, a proto tyto body slOUŽÍ jednak jako indikátory stavu čchi příslušných orgánů , a jednak jejich pro s třednictvím lze napravovat případné disharmonie původní čchi . řiče
"Když v pět i orgánech cang sídlí nemoc, její odraz vychází dvanácti (body) původu , a jelikož těchto dvanáct (bodli) pllvodu má každý své východisko (v orgánu), lze na nich jasně rozpoznat (stav) původní (čchi). Pochopení těchto odrazů umožlluje poznat, jakje pět cangů poškozeno." ' Ó;
V naší literat uře j so u nazývány body pramene, což ne zcela odpovídá j ejich orig inálnímu názvu a mohlo by vést k zám ěně s body studánkami , které j sou .. pramenem"' drah .
bod~
Skupiny
242
na drahóch
6chi
"Když v pěti orgánech cang sídlí nemoc, je náct (bodú) púvodu ."166
třeba
Skupiny
použít dva-
(3) Body spojnice (lilo-sne) Tyto body zajišťují propojení mezi dráhami dvojic orgánú spojených vztahem povrch-nitro. Na každé z dvanácti drah leží bod luo (všechny jsou směrem dolú od loktú a kolenou), vlastní spojnice mají i dvě ze zvláštních drah - funkční a kontrolní dráha -, a kromě toho dráha sleziny má vedle řádného bodu spojnice ještě i tzv. velkou spojnici, odbočuj ící z bodu ta-pao (SP21) v podpaží. Proto se dohromady mluví o patnácti bodech spojnic (š'-wu luo-siie) . Tab. 18. Patnáct bodů luo
plíce
lie-čchiie,
tlusté střevo
LU7
močový měchýř
fej-jang, BL58
pchien-li, LI6
ledviny
ta-čung,
žaludek
feng-Iung, ST40
osrdečník
nej-kuan, PC6
slezina
kung-sun, SP4
tři zářiče
waj-kuan, TE5
vellsá spojnice slezmy
ta-pao, SP2l
žlučník
kuang-ming, GB37
srdce
tchung-li, HT5
játra
li-kou, LR5
tu-maj
čchang-čchiang,
žen-maj
ťiou-wej ,
tenké
střevo
č' -čeng,
SI7
KI4
na
drahách
čchi
243
Takže např. použití bodu luo plic, lie-čchue, pomáhá při kašli a záduše, ale také při bolestech zubú nebo hlavy, které souvisejí s disharmonií čchi v dráze tlustého střeva, atd. Při léčení se k umocnění efektu body spojnice často kombinuj í s body púvodu, přičemž posloupnost je taková, že nejprve se nabodává bod piivodu orgánu, jehož porucha je prvotní příčinou nemoci, a potom se přidává bod luo sdruženého orgánu.
(4) Body štěrbin (si-siie) Tyto body leží také dolú od loktú a kolenou, v místech, kde jsou dráhy zanořeny už trochu hlouběji . Každá z dvanácti řádných drah má svúj bod štěrbiny, a jel ikož tyto body maj í ještě i obě patní a poj ivové dráhy, dohromady ex istuje 16 si-si.ie . Zatímco předcházející kategorie bodú jsou zmiňovány již v kánonu Nej-ťing, si-si.ie se poprvé objevují v Abecedě akupunktury a moxibu sce od Chuang-fu Miho z 3. stol. n. I. V praxi se body štěrb in využívaj í zej ména v léčbě akutních chorobných stavú orgánú, přičemž s i-si.ie j inových drah léčí poruchy spojené s krví, jakými jsou např. chrlení krve či s ilná menstruace, zatímco si-sue jangových drah se osvědčuj í při náh lých prudkých bolestech, např. šíje, žaludku a pod. Zkoušení citlivosti bodú štěrbin palpací je rovněž jednou z dopHíkových metod vyšetřování. Tab. 19. Šestnáct bodů štěrbin
GVl
CVl5
V bodech luo se z hlavních drah vyděluje spoJl1Ice, která vede do dráhy resp. orgánu protějšku z páru povrch-nitro. Tím je umožněno, aby se čchi "přeléva la" zjedné dráhy do druhé a reagovala na případné stavy plnosti nebo prázdnoty v některé z nich. Nabodnutím bodú luo lze vypustit nadbytek nebo doplnit nedostatek v příslušné dráze a současně je možné jej ich pomocí napravovat poruchy ve dráze sdružené. "''' Ling-šu, kap.! , s.1 I.
bod6
plíce
kchung-cuej, LU6
tlusté
střevo
wen-liou, LI?
střevo
jang-lao, SI6
srdce
jin-si, HT6
tenké
osrdečník:
si-men, PC4
tři zářiče
chuej-cung, TE?
slezina
ti-ťi,
žaludek
liang-čchiou,
játra
čung-tu,
žlučník
waj-čchiou,
ledviny
šuej-čchiian,
močový měchýř
ťin-men,
jin-čchiao-maj
ťiao-sin,
jang-čchiao-maj
fu-jang, BL59
jin-wej-maj
ču-pin,
jang-wej-maj
jang-ťiao,
SP8 LR6 KI8
KI9
KI5
ST34
GB36
BL63 GB35
Skupiny
244
(5)
Přepravní body
bod~
na drahcich
Skupiny
6chi
(šu-sue)
Na rozdíl od ostatních body šu neleží na drahách příslušných ornýbrž jsou všechny rozmístěny na první větvi dráhy močového měchýře, spouštějící se ve vzdálenosti 1,5 palce po obou stranách od páteře, přičemž každý z nich se nachází přibližně v oblasti svého orgánu. Jelikož každý orgán cang-fu má svůj přepravní bod, těchto bodů je celkově dvanáct. Přepravními se nazývají proto, že se v nich koncentruje jangová čchi orgánLI, která, jak víme, je povahy hybné . Terapeutické použití bodLI ŠU je zaměřeno na poruchy funkcí pří slušných orgánů, avšak ještě s rozšířením vyplývajícím ze vztahů orgánů k dalším částem těla . Proto se mohou aplikovat i při nemocech smyslových orgánů , kostí, pokožky atd . Např. bod šu ledvin léčí onemocnění ledvin, ale rovněž ho lze využít při léčbě hučení v uších, ztrácení sluchu, impotenci anebo nemocích kostí.
Bod přepravy
Dráha ,
osrdečník
srdce játra slezina ledviny
(6)
fej-šu, BLl3 ťlie-jin-šu, BLI4 sin-šu, BLI5 kan-šu, BLI8 pchi-šu, BL20 šen-šu, BL23
Sběrné
čchi
drahách
245
Tab. 2 1. Dvanáct sběrn ých
bodů .....
Dráha plíce srdce osrdečník
slezina játra ledviny
Bod přepravy LUl ťli-ťlie, ev 14 tchan-čung , eVl7 čang-men , LR 13 čchi-men , LR 14 ťing-men, GB25 čung-fu,
Bod přepravy
Dráha tlusté tenké
střevo
střevo
tři zářiče
žaludek ž lučník moč ový měchýř
tchien-šu, ST2S kuan-jlian, eV4 š'-men, evs čung-wan, eV12 ž' -jlie, GB24 čung-ťi, eV3
orgánů
Dráha
Bod přepravy
/
plíce
na
jinovou povahu sběrných bodů - nacházejí se na přední straně trupu, často v blízkosti svých orgánů. Na rozdíl od přepravních bodú leží na více drahách většinou však ne vlastních.
gánů,
Tab. 20. Body šu dvan ácti
bodů
tlusté střevo trojitý zářič tenké střevo žlučník
žaludek močový měchýř
ta-čchang-šu,
BL25 san -ťiao- šu, BL22 siao-čchang-šu, BL27 tan-šu, BLI9 wej-šu, BL21 pchang-kuang-šu, BL28
body (mll-sue)
Tato skupina bodů tvoří protikladný doplněk k předešlé. Tak, jak se v přepravních bodech koncentruje jangová čchi orgánll, tak jsou totiž sběrné body místy akumulace jinové čchi orgánú. (Jelikož vlastností j in je hromadění se, dostředivost, proto se body nazývaj í 167 sběrné, koncentrující. ) Také rozmístění na první pohled vystihuje '''' U nás vžitý termín "poplašné body" op ět vlibec neodpovídá půvo dnímu názvu. Přívlastek poplašný by se hodil spíše k překl a du tzv . a-š ' bodli (bod " ó, ano"), tj .
Body mu se samo s ta tně pou žívají pře d e v š ím při léč bě dysfunkcí dutých orgánú fu , a to podle zásady ,Je- Ii ne mocný jang, je třeba léčit pomocí jin"; ještě čas těj š í je však jejich so u ča s n é použ ití s body š u, které účinně pomáhá harmonizovat čchi o rgánů . Proto n a př . při on emocnění žaludku je možné nabodnout jeho bod šu i bod mu , apod.
(7) Osm shromažďovacích
bodů
(pa-chllej-sue)
Další dúležitou skupinou je osm shromažďovacích bodů. Shromažďovacími se nazývají proto, že v každém z nich se koncentruje ťing-čchi některé z osmi součástí organismu, které jsou tudíž s nimi spojeny a lze je z nich ovlivllovat. Tyto součásti jsou: orgány cang, orgány fu, čchi, krev, šlachy, cévy, kosti a dřeň suej. Pa-chuej-siie leží na různých drahách a většina z nich je zároveň i body některé z výše popsaných kategorií. Jej ich umístění je známo už z textu Nan-ťing: nepravidelných citli vých bodů na těle, které vyhlašují poplach tím , že vykazují zvýšenou bolestivost. Sběrné body mohou být rovněž citlivé, nicmén ě to se týká i jiných bodli, a to není j ejich základní charakteristikou, od níž by měl y odvozené svoj e pojmenování.
246
Skupiny
bod~
na drahdeh
l ehl
"Shromaždištěm
orgán II fu je velká sýpka [žaludek, bod orgán II cang je konec volných žeber [čang-men], shromaždištěm šlach je jang-ling-čchUan, shromaždištěm dřeně suej je ťUe-ku , shromaždištěm krve je ke-šu, shromaždištěm kostí je ta-ču, shromaždištěm cév je tchaj-jUan a shromaždiště čchi leží vně od troj itého zářiče přímo na šlaše mezi dvěma prsními bradavkami [tchan-čung] . "1 68
bodů
Skupiny
Tab. 22. Osm
na
drahách
čchi
247
shromažďov acích bodů
čung-wan], shromaždištěm
Chuej-sUe orgánů cang je čang-men (LR 13), který je zároveň i sběrným bodem sleziny; je to proto, že všechny cangy jsou závislé na činnosti sleziny, která pro ně získává esenci z potravy. Shromažďo vacím bodem orgánů fu je čung-wan (CV12), a ten je současně sběr ným bodem žaludku; souvislost je opět stejná - ostatní fu závisí na čin nosti žaludku. Chuej-sUe čchi je tchan-čung (CV17), jenž je současně i sběrným bodem osrdečníku ; v tomto bodě se koncentruje cung-čchi , osnovná čch i , která potom přes srdce vniká do krevního oběhu . Chuej-siie krve je ke-šu (BLl7), čili přepravní bod bránice; leží mezi body šu srdce a jater, tj. dvou orgánů, které se rozhodující měrou podílej í na řízení krve v těle. Shromažďovací bod šlach je jang-ling-čchUan (GB34); nachází se v těsné blízkosti kolena, které je označováno za "skladiště šlach". Bodem cév je tchaj-ji.ian (LU9), který je zárovell. bodem původu a bodem unášení na dráze plic; je shromaždištěm cév, neboť leží v cchun-kchou, ústí palce, kde se sbíhají pulzy (související s cévami) všech orgánů . Chuej-sUe kostí je ta-ču (BLl I), neboť leží v blízkosti krční páteře. Shromaždištěm dřeně je ťUe-ku (GB39, jiné jméno si.ian-čung); nachází se na dráze žlučníku , a jak již bylo vysvět leno, podle některých tezí činnost žlučníku těsně souvisí se stavem kostí, a ty jsou přitom "skladišti dřeně" . Při terapii se jednotlivé shromažďovací body mohou přidávat v závislosti na tom, která z osmi zmíněných součástí je postižena.
'68 Nan-ťing, kap.45 , s.1 04.
Příslušnost
bodu
orgány cang
čang-men,
LRl3
sběrný
bod dráhy sleziny
orgány fu
čung-wan,
CVl2
sběrný
bod dráhy žaludku
čchi
tchan-čung,
sběrný
bod dráhy osrdečniku
krev
ke-šu, BLl7
šlachy
jang-ling-čchiian,
cévy
tchaj-jiian, LU9
bod unášení dráhy plic
kosti
ta-ču,
dráhový bod močového měchýře
dřeň
suej
CVl7
Bll I
tiie-ku, GB39
dráhový bod močového měchýře GB34
bod spojení dráhy žlučniku
dráhový bod žlučníku
(8) Propojovací body osmi zvláštních drah (pa-maj ťiao-chuej siie) Tato skupina pozůstává z osmi bodlI, které proPOJUJI osm zvláštních drah s dvanácti řádnými dráhami čchi . 1 69 Podle tradice je do praxe uvedl akupunkturista Tou Mo (1196-1280), který znalost o nich prý získal od jednoho taoistického světce. Někdy se proto nazývaj í "Tou-š' pa-sUe", osm Touových bodů. Skoro všechny z osmi propojovacích bodů spadají i do některé z předcházejících kategorií. Jejich konkrétní spojitosti s dráhami jsou tyto: kung-sun (SP4) dráhou sleziny vnikající do břicha spojuje tuto dráhu s ústředním kanálem čchung-maj; nej-kuan (PC6) přes dráhu osrdečníku vstupující do hrudníku ji spojuje sjin-wej-maj,jinovou pojivovou dráhou; obě dráhy se střetávají v oblasti hrudi, srdce a žaludku . Waj-kuan (TE5) spojuje dráhu tří zářičů vedoucí na zadní stranu ramena s jangovou pojivovou dráhou; cu-lin-čchi (GB4l) přes dráhu žlučníku postupující po boku k okrajům volných žeber spojuje tuto dráhu s opaskovou dráhou taj-maj; obě řádné dráhy se setkávají na hrdle, ra~enou a u vnějšího koutku oka. Chou-si (SB) přes dráhu 169
I u této skupiny bodů se u nás vži l název, který neodpovídá původnímu. V naší literatuře se s nimi setkáme pod jménem "kardinální body" mimořádných drah.
Skupin y
248
bod~
tenkého střeva směřující k 7 . obratli krční páteře spojuje danou dráhu s řídícím kanálem tu-maj ; šen-maj (BL62) je spo lečným bodem dráhy močového měchýře a jangové patní dráhy; příslušné řádné dráhy se spojují na hrdle, ramenou, za uchem a u vnitřního koutku očí. Lie-čchtie (LU7) přes dráhu plic vedoucí k hrdlu ji propojuje s funkč ním kanálem žen -maj ; čao-chaj (KI6) je společným bodem pro dráhu ledvin i jinovou patní dráhu jin -čc hi ao-maj ; tyto dvě dráhy se křižují v plicích, hrudi a v hrdle. Tab . 23. Propojovací body osmi zvláštních drah i
ji
Osm bodů
Dráha
Zvláštní dráha
,
\,
kung-sun, SP4
slezina
ústřední
nej-kuan, PC6
osrdečník
jinová pojivová
waj-kuan, TE5
tři zářiče
jangová pojivová
cu-lin-čchi,
GB41
dráha
Místo spojení žaludek, srdce, hruď vn~ší
koutek oka,
hr o, za uchem,
žlučník
opasková dráha
ch ou-si, SB
tenké střevo
řídící
šen-maj, BL62
močový měchýř
jangová patní
ramena, pod žebry vnitřní koutek oka, šíje, ucho, lopatka
lie-čchiie,
LU7
plíce
dráha početí
hruď,
KI6
ledviny
jinová patní
čao-chaj,
Skupin y
na drahó c h 6c hi
dráha
plíce, hrdlo
Jelikož osm popsaných bodli působí na řádné i na mimořádné dráhy, v terapii se používají k napravování poruch v obou skupinách drah . Např. bod kung-sun (SP4) může léčit onemocnění sl eziny, a le také poruchy v dráze čchung-maj , atd. Dále se mohou používat cíleně jenom na příslušnou mimořádnou dráhu; např . při potížích v kontrolním kanálu procházejícím páteří lze aplikovat zásah v bodě chou-si (SB) na malíčkové hraně dlaně, který je s ním spojen. Kromě toho se kombinuj í nahoře a dole ležící spojovací body, jej ichž dráhy se v těle střetávaj í. Takto při problémech v ob lasti srdce, hrudi a žaludku je možné současně zasáhnout v bodech kung-sun (SP4) i nej-kuan (PC6), apod.
bodů
n a
drah ác h
čchi
249
(9) Dolní body spojení (sia-che-siie) Základní charakteristikou těchto bodů je, že lež í na jangových drahách na dolních končetinách a souvisejí s jangovými o rgány fu ; jelikožjangové dráhy rukou mají své body spojení i nahoře , pro odli šení se tato skupina nazývá "dolní body spojení šesti orgánLJ fu " (liou-fu
s ia-che-siie) . Dolní body spojení drah tlustého střeva (šang-ťti-sti, ST37) a tenkého střeva (sia-ťti-sti , ST39) leží na dráze ža ludku , neboť jej ich orgány jsou podřízeny činnosti žaludku . Dolní bod spojení dráhy tří zářičLJ (wej-jang, BL39) leží na dráze mo čového měchýře , což je dáno vztahem jej ich orgánů při zpracovávání tekutin v těle. Sia-che-si.ie jsou již v Nej-ťingu doporučovány k léčbě poruch orgánLJ fu . Při bolestech žaludku ú č inně pomáhá bod cu-san-li (ST36), dysfunkce tlustého střeva se dají léč it pro střednictvím šang-ťti - s ti (ST37), při poruchách ž lu č níku se osvědčuj e jan g-lin g-čchtian (GB34), atd. Tab. 24. Dolní body spoj ení
Jangové dráhy
Orgán
ruce
jang-ming tchaj-jang šao-jang
tl usté střevo tenké střevo žaludek
nohy
jang-ming tchaj-jang šao-jang
tři zářiče
Dolní bod spojení šang-ťii-sii,
ST37 ST39 wej-jang, BL39 sia-ťii-sii ,
močový měchýř
cu-san-li, ST36 wej-čung, BL4D
žlučník
jang-ling-čchiian,
GB34 ~
251
DODATKY
Ná z vy drah a
bodů
Názvy drah a
253
bodů
tchajjinová dráha plic šou-tchaj-jin fej-ťing shoutaiyin feijing
LU l ču n g -fu LU2 j Un-men LU3 lchien-fu LU4 sia-paj LUS čc h ' - ce LU6 kchung-cuej
zhongfu yu nmen ti anfu xiabai chize kongzui
9='Jff
-zin
J(Jff ~á
Rl$ fLl{l
li e-čchUe LU7 ť in g-čchU LU8 tchaj-juan LU9 LUlO jU-ťi LU ll šao-šang
jangmingová dráha tlustého
li eque jingqu taiyuan yuji shaos hang
7lJ~ ~H1~
::kil*! :í!!.~
yltli
střeva
šou-jang-ming ta-čchang-ťing shouyangming dachangjing
LIl Ll2 Ll3 Ll4 LIS Ll6 Ll7 Ll 8 Ll9 LIlO
šang-jang e r-ťien sa n- ť ien
che-ku jang-si pchien-Ii wen-Iiou sia- li en šang-lien šou-san-Ii
shangyang eljian sanjian hegu
mílll3
yangxi
1lI31l
pian li wenliu xialian shangli an
shousan li
= rBJ =: rBJ ~1:t-
{.\1ijJJj
i1iiI.M
Trot
L*
Ť=:lt!.
LIli Lll2 LI 13 LI 14 LI I S LI 16 Lll7 LI 18 LI 19 Ll 20
čc hU- če h '
qu chi zhouli ao shouwuli šou-wu-Ii pi-n ao binao ť i en -jU jianyu ť u-ku jugu tchien-ting tiandin g fu-tehu futu kchou-che-liao kouheli ao jing-siang yingx iang čo u-liao
iIt1~ Mt~ Ť:lilt!.
~~ ~~
§1f J(}j"ll
1X~ D5f:t~
ill2w
Ná z v y dra II a b o d LI
D oda tky
254
SP8 ti-ťl dlll SP9 jin-ling-čchUan yin lin gqu3n x uehai SPIO sue-chaj SPI I ťi - 111 en Ji111 cn
jangmingová dráha žaludku cu-jang-m ing wej-ťing zuyangming weijing fE[)I3~~~ STI ST2 ST3 ST4 ST5 ST6 ST7 ST8 ST9 STIO STIl STl2 STl3 STI4 STl5 STI6 STI 7 STI 8 ST I9
čcheng-čchi
s ' -paj ťU-liao
ti-cchang ta-jin g ťia-čche
sia-kuan tcholl-wej žen-j11lg šllej -tehll čehi-še čchUe-pchen čchi-chu
kchu-fang WU-l jing- če huang žu - čung
žu-ken pu-žung
sno
čeheng-111an
snl ST22 ST23
liang-111en kuan -men tehaj -i
chengqi sibai juliao di cang daying j iache
xiaguan touwei renying shuitu qi she quepen qihu kufang wuyi yingehuang ruzhong rugen burong eheng111an liang111en guanmen taiyi
jf(ffL
ST24
I1!lS
sns
Et~
ST26 ST27 ST28 ST29 ST30 snl ST32 Sn3 sn4 ST3S ST36 Sn7 sn8 sn9 ST40 ST41 ST42 ST43 ST44 ST4S
Jt!t.1t
::kJill ~$
T* :!J;-~t
ÁJill
Jj(~
~1f ~~ ~p
wm ~U
JjlffíiT
1L"f=t
1L~ :r~
jMMl ~n
*n
chua-ŽOU-111en tchien-šu waj-ling ta-ťU
š uej-tao kuej -Iaj čchi-čchung
pi-kuan fu-tehu j in-š ' liang-čchiou
tu-pi eu-san-l i šang-ťU-sU
tchiao-kehou s ia- ťu-sU
feng- Iung ťie - si čchung-jang
huarou111en lianshu wai lin g daju shuidao guilai qich ong biguan fu tu yin shi li angqiu dubi zusanli shangju xu tiaokou xiajuxu fenglong jiex i ehon gyang
sien-ku nej-tching li -tuej
3(@ 5'r-~
::kE V -'HIE ",\:/lj! M!* 1*~ ~rP ~1i ~~
š an g-če hiou
san-j in-ťiao lou-ku
SPI2 SPI3 :ks SP I 4 SP I S 0ItJ\ SPI6 1llf1i :=:. ~~ SPI7 SPI8 ~'á-
čehung-men
fu-še fu - ťie
ta-eheng fu-aj š ' -tou tchien-si
ťi-čchUan
jiquan
čehing- l in g
qinglin g
šao-ehaj lin g-tao tchun g-li
shaohai lingdao lo ngli
*
HT6 HT7 HT8 HT9
jin-si šen-111en šao-fu š ao - čehung
yinxi shen111en shaofu shaoehong
tchajjangová dráha tenkého
střeva
tik
• JR.
yři!t
JR.:@: :tml[
~~
fijln
YI&
y/lj!
LEE![ ,1%:-D
TEE![ $ili: f!llH~
šou-tchaj-jang siao-čchang-ťing shoutaiyang xiaochangjing
/lj!1ll3
~'á-
neiting lidui
Dní
ehongmen fu she fuji e dah eng fu ' ai shidou tian xi
HTI HT2 HT3 HT4 HTS
JE=l[
xiangu
:kl,
~S ::k~
1tn
Jl&J5
JEJ5R ::k'É!.
~ýID3J~'~
Jj(:@:
i73»l
fE"*ID3M~~ yinbai dadu taibai gongsun shangqiu sanyinjiao loug u
xiongxiang zhourong dabao
šou-šao-jin sin-ťing shoushaojin xinjing
m~n
cu-tchaj-jin pchi -ťing zutaiyin pijing
jin-paj ta-tu tchaj-paj kung-s un
Jín.ři!t
S PI9 siun g-sian g S P20 čo u -ž un g S P2 1 la-p ao
šaojinová dráha srdce
tchajjinová dráha sleziny
SP I SP2 SP3 SP4 SPS SP6 SP7
±tl!. tlL ~~ *
255
/lj!n 1&1f ~~ ::k~ ~:R ít~
3(m
~ "* [)13 I J\
Sll šao-ee SI2 čchien-ku SI3 chou-si S I4 wan-ku SIS jang-ku SI6 jang-Iao SI7 č ' -čen g SI8 s iao-ehaj SI9 ťien-čen SIlO nao-šu
shaoze qiangu houxi wangu
yanggu yang lao zhizheng xiaohai ji anzhen naoshu
y~
iW'á-
Fom
Jl7[1f
1ll3'á-
*~ 5i:JE /}ři!t
mJň ~1ítr
13m ~
Sili SI12 SI13 SI14 SIIS SI 16 SIl7 SII8 SI 19
tehien-eung ping-feng čchU-jUan
ťien-waj-š u ťien-čung-šu tchien - čchuang
tchien-žung čehUan- l iao
tching-kung
**
tianzong bingfeng 3ItJXI. quyuan 1lI!@ j ianwaishu m5'hítr j ian zhongshu m"f=t1ítr tianehuang 3(fíiT tianron g 3(~ quan liao l@jt~ tinggong Ilff '§
tchajjangová dráha
Bll BL2 BL3 BL4 BL5 BL6 BL? BL8 BL9 BLIO BLI l BLl2 BLl3 BLl4 Bll 5 BLI6 BLl? BLI8 BLl9 BL20 BL21 BL22 BL23 BL24 BL25 BL26 BL2? BL28 BL29 BL30 BL31 BL32 BL33 BL34
Názvy drah a bodli
D odatky
256
ťing-ming
šaojinová dráha ledvin
močového měchýře
cu -tchaj-jang pchang -kuang-ťing zutaiyang pangguangjing
cu-šao-jin šen-ťing zushaoyin shenjing
JE:* ffi JlJť; ~~
JEý~I~~~
jingllli ng cuanzhu m ej-čchu n g meichong čcho-čcha qu cha wu-č c hu wuchu čcheng-kuang chen gguang tchun g-tchi en tongtian l u o-čc hOe luoque jo- če n yuzhen tchien-ču tianzhu la-ču dazhu feng -men fen gmen fej-šu fei shu ťUe-jin-šu jueyinshu s in-šu xinshu tu-šu dushu ke-šu geshu kan-šu ganshu lan-šu danshu pchi-šu pi shu wej-šu wei shu san-ťiao-šu sanjiaoshu šen-šu shenshu čchi-chaj-šu qihai shu ta-čchang-š u dachangshu kuan-juan -šu guanyuanshu siao-čchang-šu xiaochangshu pchang-kuang-šu pan gguangshu čung-IU-šu zhonglOshu paj-chuan-šu baihuanshu šang-liao shangliao cch ' -liao ciliao č un g-li ao zhong li ao sia-liao xialiao cchuan-ču
lIfaA Wlf'r !BlIjl
lIHft
3i~
** Jílí.7( *tjJ
.:Ett
7(tt :;k: tf
JX1.n }lltilÍti gj~lÍti
{.' lÍti 1ilÍti JIl lÍti
JlHu JllilÍti M'-lÍti I§llÍti
:='~lÍti
'1f1fU ~7Ift1fU
:;k:/lmlÍti :*~lÍti
IJ' /lm 1fU JmJl)\;1fU t:j:tf,f1fU SPf1fU Lf~
!Xf~ t:j:tf~
Tf~
BL35 BL36 BL3? BL38 BL39 BL40 BL41 BL42 BL43 BL44 BL45 BL46 BL4? BL48 BL49 BLSO BL51 BL52 BL53 BL54 BL55 BL56 BL5? BL5S BL59 BL60 BL61 BL62 BL63 BL64 BL65 BL66 BL6?
chuej-jang čchen g-fu
jin-Illen fu-si wej-jang wej-čung
fu-fen pcho-chu kao-chuang šen-tchang i-si ke-kuan chun-Illen jang-kang i-še wej-cchang chuang-men č ' -š ' pao-chuang č' -pien che-jang
hui yang chengfu yinlllen fuxi weiyang weizhong fu fen pohu gaohuang
shentan g yixi geguan hunmen yanggang yishe weicang huangmen zhi shi baohuang zhibian heyang čc hen g-ť in chengjin čc h e n g-šan chengshan fej-jang feiyang fu-jang fuyang kchun-Iun kun lun pchu-cchan pucan šen-m aj shenmai ť in-men jinmen ťing-ku jinggu šu-ku shugu cu-lchung-ku zutonggu č ' -jin zhi yi n
257
%!lE
*.$:1'1tl: i'f-~ ~!lE ~t:j:t
1W7t ~p
1fff :f!I!~ [@:~
JII:*
;;tn !lEm
Kll Kl2 KI3 Kl4 KIS KI6 Kl? KIS KI9 KIlO Kll I KI 12 Km KI14
jung-čchUan
yongq uan ran gu laix i dazh o ng shuiqu an zhaohai fu liu jiaoxi n zhubin yingu henggu dahe qixue sim an
žan -ku tchaj-si ta-č un g
š uej- čchUan čao -chaj
fu-liou ťiao-s in ču-pi n
jin-ku cheng-ku la-che čchi -s U e
s' -man
~* I§l-fr
7](*~ffr
:;km :;k:~
**JR{ 71ft ~1Wi
3l:1R 1J{~ ~ffr
~ffr
:;k:di!f§ ~t(
Il!lm
KllS č un g- č u Kll 6 chuang-šu KI17 ša ng-čcho KI18 š' -kuan KI1 9 jin-tu Kl20 fU-lchung-ku KI21 jou-men Kl22 pu-Iang Kl2 3 šen-feng KI24 ling-sO KI2S šen-cchang KI26 jU-čung KI27 šu-fu
zho ngzhu huangshu shangqu shi guan yindu futonggu youmen bulang shenfeng lingxu shencang yuzhong shufu
t:j:t[t
ff lÍti itlillH
15":* ~m
JrlJílí.ffr
ill!In
žJ7J6ií :f!I!tt 1R-#I :f!I!~ ~t:j:t
lÍtiJ1f
ffn
~*
ťuejinová
IIfilff
tUn
fI!lE
*1$ *w ~tm
$Mc ~n ~.m-
/'Jl, F.I
*1f JEJílí.ffr ~~Jl
osrdečníku
shoujueyin xinbaojing
-=fo JR ~ JL"iQ.~
1Mt!lE &i:f~ ~
dráha
šou-ť ue-jin si n -pao-ťing
PCI PC2 PC3 PC4 PC5
lchi en- čch '
I chien- čchOan čchO- ce
si-men ť i en - š'
lianchi li anqu an quze xllnen jianshi
7(1m 7(*-
lIH~ ~n 1'aJ {t
PC6 PC7 PCS PC9
nej-kuan la-ling lao-kung čung-čchung
nei g uan dalin g laogong zhongchong
P3:* :;k:i%t Jj'§ t:j:tlljl
Názvy drah a bodů
Dodatky
258
šaojangová dráha trojitého
zářiče
GB 18 čeh eng- lin g GB 19 nao-k ehung GB20 feng- čeh ' GB21 ťien-ťing GB22 jUan-jie
šou-šao-jang san-ťiao-ťing shoushaoyang sanjiaojing
*~ Hř&f~
chenglin g nao kong fen gehi j ianjing yuanye
GB40 GB41 GB42 GB43 GB44
JXlřl!J.
mfr im~
čehi o u-s o
eu-lin-tehi ti-wu-chuej s ia-si eu-čehiao-jin
259 qiuxu zulinqi diwuhui
1iJ)f
xiaxi
*~
zuqiaoyin
)EllíiitL :i'!lr.:li~
)EVjIlJ]
~/I"~~~~ Y -----"J\",,-
ťuejinová TEl TE2 T E3 TE4 TE5 TE6 TE7 TE8 TE9 TEIO TEII TEI2
kuan-čehung
jie-men čung-ču
jang-čeh '
waj-kuan č'-kou
ehuej-eung san-jang- Iuo s ' -tu tchien -ťing čehing-Ieng-juan
siao-Iuo
g uan ehong :*l'4' yelllen ~n zhongzhu 'i"m yangehi 1lSřl!J. waiguan 5Hc zhi gou :Xfí;] .b-é> hui zong Z\7T'\ sanyangluo =1lS* sidu IZY~ tianjing 7(fr qinglengyuan WHtim xiaoluo i~i*
TEI3 TEI4 TE I5 TEI6 TE I7 TEI8 TEI9 TE20 TE2 1 TE22 TE23
šaojangová dráha
nao-ehuej ťien-liao
tehien-liao tehien-jou i-feng če h ' -Illaj
lu-si ťiao-sun
er-Illen er-che-li ao s' -ču-kung
naohui jianliao tianliao tianyou yifeng ehimai luxi jiaosun ermen erhe li ao sizhukong
cu-ťi.ie-jin kan-ťing
~~ mf~
zujueyin ganjing
7d~
7(Jili! BJXl
~ JJ( I)jj JL,"-§ ~2
~JIi1c
f.Dj ,I\'!, ffHtjl 11=1'1
1I=;fIl f~ ~f'r2:
LRI LR2 LR3 LR4 LR5 LR6 LR7
ta-tun sing-ťien
teh aj-čehung č u ng-feng
li-kou čung-tu
si -kuan
jcit fJi'Ei] ::kl'4' 'i"M
dadun xi ng jian laieho ng zhong feng li go u zho ngclu xiguan
i§ifí;]
'i"jIj[l JW:*
řídící
čehU-p in
šuaj-ku tehien - ču n g
fu-paj tehou - čehiao-jin
wan-ku pen-šen jang-paj tc h ou -lin- čehi Illu-čehuang
čeng-jing
tongziliao tinghui shangguan hanyan xuanlu xuan li qubin shuaigu tianzhong fubai touqiaoyin wangu benshen yangbai toulinqi Illuehuang zhengying
IltTf~ GB23
če-ťin
1l.IT% 1.::*
ž ' -jUe
GB24 GB25 iWí,ER GB26 ;f,tf.Dj GB27 ;f,tJ.l[ GB28 GB29 á!!~ GB30 $tt7(l'4' GB3 1 GB32 ~á *Vj~Jl GB33 GB34 7'G1lGB35 *~$ GB36 llSá * IIíii tL GB37 §'éir GB38 GB39 lE~
čehU-čehUan
jin-pao eu-wu -li jin-lien ťi-Illaj čang-men
čehi-Illen
ququan yinbao zuwuli yinlian jimai zhanglllen qilllen
á!!*
1lJ]-@,
)E:li![ 1lJ]!tt
;g,JIi1c ~n
Mn
ťing-men
taj-maj wu-šu wej-lao ťu-liao
ehuan-tehiao feng-š ' čung-tu
si -jang-kuan jang- l ing-čchUan jan g-ťiao
waJ-čehiou
kuang-ming
jang-fu sUan-čun g
dráha
tu-maj dumai
~/I"~~~~ y - \""~ tehung-e' -liao teh ing-ehuej šang-kuan eharl-jen sUan-lu sUan -l i
LR8 LR9 LRIO LRlI LRI2 LRI3 LRl4
žlučníku
cu-šao-jang tan-ťing zushaoyang danjing
GBI GB2 GB3 GB4 GB5 GB6 GB7 GB8 GB9 GBIO GBI I GBI2 GBl3 GBI4 GBI5 GBI6 GBI7
dráha jater
zhejin riyue jingmen daimai wushu weidao juliao huantiao fengshi zhongclu xiyangguan yanglingquan yangjiao waiqiu guangnling yangfu xuanzhong
~ j];jc
$1[$
BA
ffin
W'JIi1c
:lim ~lJi nH~ Pf~~
jX\,rp 'i='~
JWflI3:* IlSI~UR
1lS5i:
jr li JltI!11 IlSm
;f,t#
GYI GY2 GY3 GY4 GY5 GY6 GY7 GY8 GY9 GYIO GY II GYI2 GY13 GYI4
čehang- če hi ang
jao-šu jao-jang-kuan ming-Illen sUan-šu ťi-čung čung-šu
ťin-suo č' -jang
ling-tehaj šen-tao še n- č u
tchaO-lao ta-čuej
chang qiang yaoshu yaoyangguan min gmen
xuanshu jizhong zhon gshu jinsuo zhiyang lingtai shendao shenzhu taodao dazhui
*Jil\ Jm!-Rtr Jm!1lS:*
-6Pn
;f,tm II 'i" 'i='m $~ ~1lS
~Ét
t$ Ji
:!!ttt ~Ji
jc*
GYI5 ja-men GYI6 feng-fu GY 17 nao-cllU GYI8 čchiang-ťien GYI9 ehou-ting GY20 paj -ehuej GY21 čchien-ting GY22 sin-chuej GY23 šang-sin GY24 šen-tchin g GY25 su -liao GY26 šuej-kou GY27 tuej-tuan GY28 jin-ťiao
yamen fengfu naohu qiangjian houdin g baihui qianding xinhui shangx in shenting suli ao shui gO ll duidu3n yinjiao
INIin
JXlJfJ JlíSf' ~il\ IE!]
)gDr S~
í3trDr
~% 1.:~
:!!tli! #~~
7l< fí;]
>tj}ffij
Jli&5i:
Rej s třík
Dodatky
260
dráha
početí
Rejstřík čínských
žen-maj renmai
Česká transkripce:
ff J1Jjc CVl CV2 CV3 CV4 CV5 CV6 CV7 CV8 CV9 CVlO ev II CV12
ehuej-jin čehU-ku čUllg-ťi
kuall-jUall š' -mell čehi-ehaj
jill-ťiao šen-čehUe
šllej-fen si a-wan ťien-li čung-wall
hui yin qugll zhollgji guallyllan sh imell qihai yinjiao shellqlle shuifell xiawan jianli zhongwan
~ID:!
Hll ff
9='fJl
*5G :.on l=[.#ij
ID:! x:
tljl~
7.K?t TM[ }tll
9='M[
CVi3 CVl4 CVl5 CV l6 CVl7 CV18 CVl9 CV20 CV2l CV22 CV23 CV24
Mezinárodní zkratky pro dráhy: LU Ll
ST SP HT SI BL Kl PC
TE GB LR GV
ev
plíce (lung) tlusté střevo (large intestine) žaludek (stomach) slezina (spleen) srdce (heart) tenké střevo (s mal! intestine) močový měchýř (bladder) ledviny (kidney) osrdečník (pericardium) trojitý zářič (triple energizer) žlučník (gal! bladder) játra (liver) řídící dráha (governor vessel) dráha početí (conception ves sel)
l:M!
ť iou-wej
shangwan juque jillwei
č Ullg-tehillg
zhongting
tehan-čllllg
9='M JIl9=' 3i1i!: '#.'8
tanzhong yutang zigong huagai i#fNř. xllanji Wim tiantu liallquan ehengjiang it-~
šang-wan ťU-čehUe
jU-tehang e'-kung ehua-kaj sUall - ťi
tehien-tehu lien-čehUan čeheng-ťiang
E~ ~~
*~ *JR
a-š' c'-chan c'-žun cu cu-jang-ming luo-maj cu-jang-ming fin-ťing cu -jang-ming !ing -pie cu -šao-jang luo-maj cu-šao-jang fin-ťing cu-šao-jang ťing-pie cu-šao-jin luo-maj cu-šao-jin !in-!ing cu-šao-jin !ing-pie cu-tchaj-jang luo-maj cu-tchaj-jang ťin -ťing cu-tchaj-jang ring-pie cu-tchaj-jin luo-maj cu-tchaj-jin !in-!ing cu-tchaj-jin !ing-pie cu-ťOe-jin luo-maj cu-ťOe-jin fin-!ing cu-ťOe-jin !ing-pie cung cung-tu ču-jang cung-žen ču-jin čchi (zvláštnQ čchi č' ce sUe ning čchi č ' chaj čchi pu sing-šuej čchi pu še-sUe čchi sing ce sUe sing čchi suej jie tchuo čchi wej sUe č ' šuaj čchi-č ' (stagnace čchi) čchi-č ' (dosažení čchi) čchi - jU čchi-ni čchi-pi čchi-sien
čchi-sU čch i -sUe
liang sU
čchi-tchuo
Pinyin: ashi zihan zirun zu zuyangming luomai zuyangming jinjing zuyangming jing bie zushaoyang luomai zushaoyang jinjing zushaoyang jingbie zushaoyin lu omai zushaoyin jinjing zushaoyin jingbie zutaiyang luomai zutaiyang jinjing zutaiyang jingbie zutaiyin luomai zutaiyin jinjing zutaiyin jingbie zujueyin luomai zujueyin jinjing zujueyin jingbie zong zongdu zhuyang zongren zhuyin qi qi zhi ze xue ning qi zhi hai qi bu xingshui qi bu shexue qi xing ze xue xing qi sui ye tuo qi wei xue zhi shuai qizhi qizhi qiyu qini qibi qixian qixu qi-xue liang xu qituo
261
slov Znaky: IWJ~
§ff 7ťt ~~
JE JE !lB ~JH! JfJ1c JE!lBf'Jj$~
JE !lB f'Jj ~JjU JEj;' !lB ~ Jlit JEj;'!lB$~
JEj;'!lB ~JjU JEj;' ID'! ~ Jlit JEj;'ID'!mJ~
JEj;' ID'! ~JjU JEj;;: !lB ~ Jlit JEj;;:!lB$~
JEj;;: !lB ~JjU JEj;;: ID:! ~ Jlit JEj;;:ID:!$~ JEj;;: ID'! ~JjU
JEJYJ ID'! ~ Jlit JEJYJ ID'! mJ ~ JEJYJ ID'! ~ JjU ~
7.J'
,g, 'Ilhtlf !lB ,g, ff ijř ID'! ~ ~ mf IJ!U 1fn. ~ ~z#iJ ~~rr7t ~~m:1fn. ~ IJ!U 1fn. ~JIii~Jm
rr
rr
~j; 1fn.Z 9rjJ
~mf ~~ ~1m ~~
~ffi ~~
4: Em
~ 1fn.W'J Em ~Jm
262 čc h i-f i
čchi-fi pu-čchang čchi-fi
Rejstřík
Dodatky
š'-tchiao
čch i -ťi tch i ao-čchang čc h i - fie
(zauzlení se
čch i )
čchi-f i e (třís l a) čc hi -ť i ng
pa-maj
čchu čchu-sOe
čchung čch u ng-maj čc h Oe-pchen čen-čchi ču
č u ng čung -č chiou-pi čung-čchun - pi čung-sia-pi čung-tung - pi
er-jin fen-čching pie-čuo
feng -chuo fu- liang fu- Iuo chan (pot) chan (p rudký) che che-sOe chou-p i chou -tchie n chou-tchien Č' ť in g-čc h i chu -kchou chu-šan ch ua chuej -sOe chuo-Iuan chuo -sOe chua-jO i -čchi jang - čchiao j ang-čchiao - maj
jang-maj Č' chaj la ng-We jang-wej lang -wej-maj jie jie-ťi n j i n - čch i ao
qi ji qij i buchang qiji shitiao qiji tiaochang qijie qijie qijing bamai chu chuxue chong chongmai quepen zhenqi zhu zhong zhongqiubi zhongchunbi zhongxiabi zhongdongbi eryin fenqing biezhuo feng huo fu liang fu luo han han he hexue houbi ho utian houtian zhi jingqi hukou hushan hua huixue huoluan huoxue huayu yiqi yangq iao yangq iaomai yangmai zh i hai yangjue yangwei yangweimai ye ye jin yinqiao
~m ~m~1j%
~m~d'~ ~m i~1j%
~~ ~W
~~AMc
ili ililtn. llP llPMc
fiiI,:~
Jt~
j i n -č chiao - maj
jin-maj č ' chaj jin -wej jin -wej-maj jing (výživa) j ing - čchi
jing -jang jing -jin jing-sOe (vyživující krev) jing -sOe (bod mělčiny) jou-i ťing-čch i jO-jing jOan
tl:
jOan-čchi (prvopočáteční čchi)
1~f*m
jOan-sOe jOn-chua
f~
jOan-čc h i (původní čchi
1~ffm 1~~m 1~~m
kan-čc h i jO-ťie
= [lJj
7tmJ1D 1!k
kan-ťOe
ken ken-fie
Jj(I.j(
ku - čc h i
fft;.~
ku-roe kuan lej li li-šuej
ff- fit ff
W tiij
it'A
Illm
l i -ť i ng Č '
sOe
lio u
JJ5J(
liou-čchi
JJ5J(Z~~
liou-fu sia-che-sOe liou-che luo-sOe meng
mD
WJl?It jff ~í\.
me n g -č chiou-pi
~& mltn.1-t~ M~
meng -sia-pi meng-tung-pi ming -men mu -sOe pa-c huej-sOe pa-maj ť i ao - ch u ej-sOe piao-pen pchi-čch i sia-sien pchiao pi-tue
IlBIm IlBImMc IlBMcz7fiJ
1lB~ 1lB~ IlB~Mc ~ ~$
[lJjIm
pu - čchi ku-ťin pu-čchi-jao
yinqiaomai yinmai zhi hai yinwei yinweimai ying yingqi yingyang yingyin yingxue yingxue youyi jingqi yuyi ng yuan yuanqi yuan qi yuanxue yunhu a ganqi yUj ie ganjue gen genjie guqi guju e gu an lei li lishui lij ing zhi xue liu liuqi li utu xiahexue li uhe lu oxue meng mengqiubi mengxiabi mengdongbi mingmen muxue bahuixue bamai jiaohuixue biaoben piqi xiaxian piao bijue buqi gujin buqiyao
263
IlIH%1l71z
IlJU1z z~ [lJj~
[lJj~1l71z
'tf
'tf~
'tf,* 'tf[lJj 'tfltn. 5R'A
WHa~~ 3I.~
llR
jj';~
llR~
llR'A :iE1-t
Jff~rm~ tf~
,jR. ,jR.~ -1=1
~~ 1f~
* YEI
~
fil 71<
~~Z lÚl
1\i1 --'-- /=-
I, "
l\mTit'A 7\it fit 'A
1.i 1.itkm 1.i~m 1.i~m
fJJn
:jJí\. A~í\. AMc3(~ í\.
tJ,
*
n.~T~ ~J W'~
fr ~~$ fr ~~
D oda tk y
264 pu-sOe-jao pu-fiang s' kchaj-che s'-chaj san-fing sang-ta si-pen si-s Oe sia ping šang
čchO
sia-čchi-chaj
sia-che-sOe siao-čou - tchien
sien sien-tchien sien-tchien č ' fing-čchi sin-šen pu-fiao sin-šen sing-čchi
su-fiang suej č ' chaj sun-Iuo sO-li sOan-fa sOe sOe č ' fu sOe č' chaj sOe wej čchi č' mu sOe-čchi i-ming tchung-jOan sOe-luo sOe-že š' -er čeng -fing š' -er pchi-pu š' -er fing -maj š' -er fing-maj č ' chaj š'-er fing -pie š' -er fing-šuej š'-wu luo-maj š' -wu luo-sue šang ping sia čchO šang-čchi-chaj
šang-fin šen pu na-čchi šeng (zvedat) šeng-ming č ' ken šeng -sue č ' jOan šou šou-jang -ming luo-maj
buxueyao bujiang si kaihe sihai sanjing sangda xiben xixue xia bing shang qu xiaqihai xiahexue xiaozhoutian xian xiantian xiantian zhi jingqi xin-shen bujiao xinshen xingqi sujiang sui zhi hai sunluo xuli xuanfa xue xue zhi fu xue zhi hai xue wei qi zhi mu xue-qi yiming tongyuan xueluo xuere shi'er zhengjing shi'er pi bu shi 'e r jingmai shi'er jingmai zhi hai shi 'er jingbie shi'er jingshui shiwu luomai shiwu luoxue shang bing xia qu shangqihai shangjin shen bu naqi sheng shenming zhi gen shengxue zhi yuan shou shouyangming luomai
Rej s třík
1+.rtn.~
~~
ifJ7f-@1l!l7fiF
ftt~
~* ,~~
fijí\ TfII<1J:llR
T~7fiF
T-@-í\ /j\fIi:I7é ~
JlG7é
JlG7éz~~
'L' 'If~ 5é: JL'1$ rr~
*~
I1z7fiF
pH! ~![
Yf'lt
.rtn. .rtn.zJUlf .rtn.z7fiF
.rtn.~ ~z -ffj:
.rtn. ~:1F1flr FifJ~ .rtn.~ .rtn.~ -t =lE~
-t=El$
-t=~1l* -t = ~1l*z7fiF -t =~510 -t =~ 7l< -t1i~1l*
šou-jang-ming fin -fing šou-jang-ming fing -pie šou-šao-jang luo-maj šou-šao-jang fin-fing šou-šao-jang fing-pie šou-šao-jin luo-maj šou-šao-jin fin-fing šou -šao-jin fing -pie šou-tchaj-jang luo-maj šou-tchaj-jang fin -fing šou-tchaj-jang fing -pie šou-tchaj-jin luo-maj šou-tchaj-jin fin-fing šou-tchaj-jin fing -pie šou-ťUe-jin luo-maj šou-ťUe-jin fin-fing šou-ťUe-jin fing-pie šu šu-sOe (bod unášení) šu-sOe (přepravní body) šuej-jie šuej-ku č ' fing-čchi šuej-sie šuej-tching čchi-č ' ta-Iuo taj-maj taochan te-čch i tchan-čung
tchi tchung-tchiao šuej-tao tchuo tchuo-jie Tou Mo Tou -š' pa-s Oe tu tung - čchi
-t1i~í\
fi (období roku) fi (lichý)
J:~7fiF
fi-čchiou-pi
J:fII<1TllR 1JJ$
'If~~~
fl-
1:1flrz~
1:.rtn.z~
f
fllBfJ!'I~1l*
fi-čchun - pi
fi-sia-pi ti-tung -pi ti-fing pa-maj fiang tie fien -si
shouyangming jinjing shouyangming jingbie shoushaoyang luomai shoushaoyang jinjing shoushaoyang jingbie shoushaoyin luomai shoushaoyin jinjing shoushaoyin jingbie shoutaiyang luomai shoutaiyang jinj ing shoutaiyang jingbie shoutaiyin luomai shoutaiyin jinjing shoutaiyin jingbie shoujueyin luomai shoujueyin jinjing shoujueyin jingbie shu shuxue shuxue shu iye shuigu zhi jingqi shuixie shuiting qizhi daluo daimai daohan deqi tanzhong ti tongtiao shuidao tuo tuoye Dou Mo Doushi baxue du dongqi ji ji jiqiubi jichun bi jixiabi jidongbi jijing bamai jiang jie jianxi
265
fllB a)UE ~ f IlB fJ!'I ~510 fYIlB~Mc
fYIlBj$~
fYIlB ~510 fY~~Mc fy~j$ ~
fY~~510
-=f*IlB~Mc -=f*IlBj$ ~ -=f * IlB ~ 510 -=f*~~1l* -=f*~j$~
f*~~510
-=fJJJlJj~Mc -=fJJJlJjj$~
-=fJJ JlJj ~510
m
~í\
íftrí\
7J<~ 7l
7l<~ 7l<~~$
*~
'lif1l* ~Yf ~~
a
Jm l~7l
~A;!\í\
11-
Z9J~
* ~ *tUll *ffm *~m *~m
~~!\Mc
~ ~
JFLfi!,
266 ťin ťin
neng caj čchi fin-jie rin-kchu sOe-cao fin-sOe tchung-jOan fi n-šang jie-tchuo če n g fin-fing ring (studánka) fing (tok) ťing - maj
fi ng-pie ring-sOe (bod studánka) fing -sOe (bod toku) roe wej (oc hrana) wej (pojivo) wej - čchi wej - čchi šang-ni wej-jang wu -cang ch ua wu -jie wu-cang Iiou-fu č' chaj wu -jie wu-šu-sOe žu
Dodatk y jin jin neng zai qi jinye jinku xuezao jin-xu e tongyuan jinshang yetuo zheng jinjing jing jing jingmai jingbie jingxue jingxue jue wei wei weiqi weiqi shangni weiyang wuzang hua wuye wuzang liufu zh i hai wuye wushuxue ru
L i teratur a
267
$ $ flli!X 9: $~ $t!ilÍll~
Literatura
$lÍlljqJ~
$f1J~Jm1iE
$f!c 1ť
Prameny
f!c f!clli}(
f!c JJtl
1ťí'C
f!cí'C
IX
J!
[1]
Čen Č'-j a a koLti;&:~.:E~ : Čung-kuo i- sue š~ 'fr 00 12f~ 5!::(Zhen Zhiya zhubia n : Zhongguo yixue shi. Dějiny čínské m edicíny.) Šanghaj, Šangchaj kche-slie ťi- š u čchu-p an -še (Shanghai Kexu e Jishu Chubansh e) 1986. 147 s.
[2]
Čen-ťiou ťia-i-ťing ťiao - š~ #" ff<. EfI ~ t5t ~ (Zh enjiu jiayijing jiaoshi. Kom ento vaný výklad Abecedy akupunktury a moxibusce.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-p a n-še (Renmin Weis h en g Chubanshe) 1979. 1499 s.
~
J!9: !l'i9: ...t~ J!1lE
:li1l1Ht:li~
:li 1111:7'\ IDff Z tlif :li~ :li~í'C
A
Poznámka: Čínská slova z textu knihy, která se nenacházejí v tomto rej střík u , jsou již obsažena v rejstříku svazku I.
z:.
[3 ] Čchen Pi-š u, Čen g Č uo- žen '*~3fit ,1$JjiÁ.: Ling- šu - ťi ng paj- chua-ťie. ~ ~~ BilSm (Chen Bishu, Zheng Zhuoren: Lingshujing baihuajie. Výklad knihy Ling-š u v h ovorovém ja zyce.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan še (Renmin Weish eng Chubanshe) 1963. 583 s . [4]
Čcheng Š'-te :@±m : Su-wen ču- š' chuej-cchuej I, II. ~ IOJ tl: ~rc W (Chen g Shide: Suwen zhushi huicui. (Soubor nejlepších výkladů a komentář'ů k Zákla dním otázkám.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan še (Renmin We ish eng Chubanshe) 1982. 712s, 564 s .
[5]
Čcheng Š'-te a koL :@± m .:E ~ : Nej-ťing ťiang-i . pg ~ijj: 5<.. (Chen Shide zhubian: N eijing j iangyi. Učebnice Vnitřního kánonu.) Šanghaj, Šangchaj kche-slie ťi-š u čchu-pan-še (Shanghai Kexu e Jishu Chubanshe ) 1991. 211 s.
[6]
Čchiou Mao-lia ng
.lí'Ii tf. &.:E ~: Čen-ťiou-sue. #" ff<. ~ (Qiu Maoli a n g zhubian: Zhenjiuxue. Akupunktura a moxibusce. ) Šan gh aj, Šan g-chaj kche-slie ťi-šu čch u-p an- še (Shanghai Kexue Jishu Chubanshe) 1985 . 328 s.
[7]
Čchli Jen-ch aj a kol. rtlJflf?Hf .:E~ : Ťing -Iuo-sue. f!c~~ (Qu Yan h a i zhubian : J ingluoxue . Uče ní o drahách čchi.) Ťi - n an , Šan -t ung kchesli e ťi-čchu čchu-pan-še (Shandong K exu e Ji s hu Chub ans h e ) 1990. 131 s.
268
Dodatky
[8]
Čou Sin-jou a kol.J;!fJffilf ±~: Nej-ťing lej-jao.
pg ~~~ (Zhou Xinyou zhubian: Neijing leiyao. Systematická kategorizace Vnitřního kánonu.) Kan-su žen-min čchu-pan-še (Gansu Renmin Chubanshe) 1982. 437 S .
[9]
Ču -ping juan-chou lun ťiao-š ~ ifmm:{~~f;t~(Zhubing yuanhou lun
269
Literatura
[18] Chuang-ti Su·wen Ling-šu ťi- č u . jitWi~ri:iJ ]JHIR~Ht
jiaoshi. Komentovaný výklad Pojednání o původu a syndromech nemocí.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weisheng Chubanshe) 1985. 1546 S.
[19] Jang I-ja a kol. tm ~iIIZ.±~ : Čung.i c'·sue cchung·šu. Ti -i fen·cch ': Ťi· čchu. '1=' ~ § *M45 o ~ - :5tfljJ- o ~1ílfJ (Yang Yiya zhubia n: Zhongyi zixue congshu. Di·yi fenci: Jichu. Sborník samovzdělává ní v číns k é me dicíně. Díl první: Zákl a dy.) Che-pej kche-siie ťi-šu čchu-pan-š e (Hebei Kexu e Jishu Chubanshe) 1984. 190 s.
[10] Čung-i ke ťia sue-šuo ťiang-i. '1=' ~~**i.#. ijj: Jt.. (Zhongyi gejia xueshuo jiangyi. Učebnice učení představitelů čínské medicíny.) Šanghaj, Šangchaj kche-siie ťi-šu čchu-pan-še (Shanghai Kexue Jishu Chubanshe) 1964. 444 S.
[20] JangŠang-šan tmJ: ~: Chuang·ti nej-ťing Tchaj-su. JitWi pg~* ~ (Ya ng Shangshan: Huangdi neijing Taisu. Vnitřní kánon Žlutého císaře. Verze Tchaj-su; 7. stol. n. 1.) P eking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weisheng Chubansh e) 1955.234 S.
[11] Čung-i-sue kaj-lun. '1=' ~*;j!jíi-t (Zhongyixuegailun. Všeobecné pojednání o čínské medicíně.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weisheng Chubanshe) 1958. 563 S.
[21] Jiie Čcheng-čung ffiit ,'i!:'" Tung Lien-žung 1ia5R, Sin Jing*~: Čung ·i ťi-čchu li-lun tc hi-ťi e. '1=' ~~1ílfJ3:11B-tJmf(j!f.(Yue Chengrong, Dong Lianrong, Xin Ying: Zhongyijichu lilun tijie. Otázky a řešení ze základní teorie čínské medicíny.) P eking, Čung-i ku-ťi čchu-pan-še (Zhongyi Guji Chubanshe) 1990. 138 S.
[12] Che Šu-chuaj foJW:tl: Čen - ťiou-sue 1. #.fk* (He Shuhuai: Zhenjiuxue 1. Akupunktura a moxibusce 1.) Peking, Čung-i ku-ťi čchu-pan-še (Zhongyi Guji Chubanshe) 1986. 380 S.
[13] Chuang-ti nej-ťing Su-wen. Jit Wi pg ~ ~ fiiJ (Huangdi neijing Suwen. Vnitřní kánon Žlutého císaře . Základní otázky.) In: Tao-cang, sv. 649660. Taipei 1963. [14] Chuang·ti nej-ťing Su-wen i·š~ JitWi pg ~~lf~(Huangdi neijing Suwen yishi. Překlad a výklad Základních otázek Vnitřního kánonu Žlutého císaře . ) Šanghaj, Šang-chaj kche-siie ťi-šu čchu-pan-še (Shanghai Kexue Jishu Chubanshe) 1983 . 794 s .
[15 ] Chuang·ti nej-ťing Su-wen paj-chua-ťie. JitWi pg ~~ IOJ á fljf(j!f.(Huangdi neijing Suwen baihuajie. Výklad Základních otázek Vnitřního kánonu Žlutého císaře v hovorovém jazyce.) P eking, Žen-min wej-šeng čchu-pan še (Renmin Weisheng Chubanshe) 1958. 522 S. [16] Chuang-ti nej-ťing Su·wen ťiao ·š~ JitWi pg ~ ~ IOJ f;t ~ (Huangdi neijing Suwenjiaoshi. Komentovaný výklad Základních otázek Vnitřru110 kánonu Žlutého císaře.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weisheng Chubanshe) 1982. 1381 S. [17] Chuang-ti pa-š'-i nan ťing. JitWi A + - xl~ (Huangdi bashiyi nanjing. Kniha jedenaosmdesáti složitých otázek Žlutého císaře.) In: Tao-cang, sv. 668-670. Taipei 1963.
'*'
[22] Kuo Aj-čchun :$])m 5(J : Chuang-ti nej-ťing Ling-šu. ~ Wi ~3!m (Guo Aichun: Huangdi neijing Lingshu. Vnitřní kánon Žlutého císaře - kniha Ling-šu.) Tiencin, Tchi e n -ťin kche-siie ťi-šu čchu-pan- še (Tianjin Kexue Jishu Chuba n sh e) 1992. 736 S. [23] Li Chaj-jen, Čeng Tchi en-te *?fiJ~, J$:x~: Ťing-luo šu-sue sue. ~~Jhíg /\. * (Li Haiya n, Zheng Tia nde: Jingluo shuxue xue. Učení o drahách čchi ajejich bodech.) P eking, Chua-sia čchu-pan-še (Huaxia Chubanshe) 1993.170 S . [24] Li Kao * ~: Pchi -wej-lun. Bll'- ~ i-t (Li Gao: Piweilun. Pojednání o slezině a žaludku; 1249 n . 1.) Čchang-ša, Šang-wu jin-šu-kuan (Shangwu Yinshuguan) 1939. 83 S. [25] Li Te-sin a kol. *~~ ±~: Čung- i ťi-čchu li-lun. 9=' ~~1ílfJW~(Li Dexin zhubian: Zhongyi jichu lilun. Zá klady teorie čínské m edicíny.) Čchang-ša, Chu-nan kche-siie ťi-šu čchu -pan-še (Hunan Kexue Jishu Chubanshe) 1985. 167 s. [26] Li Ting a kol. *~ ±~: Ťing-luo-sue. ~~* (Li Ding zhubian: J ingluoxue. Učení o síti drah čchi.) Ša nghaj, Šang-chaj kche-siie ťi-šu čchu- p a n -še (Shanghai Kexue Jishu Chubansh e) 1991. 115 s.
:
[27] Ling J ao-sing a kol. i'lsU I 1E ±~ Nan-ťing ju-i. xl~iB- lf (Li ng Yaox!ng: Nanjing yuyi. Doslovný př e klad Knihy složitých otázek.) P eking, Ze nmin wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weisheng Chubansh e) 1990. 115 S.
D o d a tk y
270 [28] Liou Jen-čch '
JilfJ;jllHí?:
:XlJm?ll!. : Čung- i - s ue ťi-čchu kaj-lun. Ti -i fen-ech : 9:t ~'#-~
~ - :5t:llJt
(Liu Ya n chi: Zhongyix ue jichu gailun. Di-y ifenci. Úvod do základní teorie čínské medicíny. První díl.) P eking, Č ung-i ku- ťi č chu-p an- š e (Zhongyi Guji Chubansh e) 1986. 158 s. o
± :
[29] Liou Ming-te a kol. :XlJ a.Jj 1Jfl ~ Ču ng-i-sue kaj-jao. 9:t ~ ~ ;j!j{ ~ (Liu Mingde zhubian: Zhongyixue gaiyao. Úvod do čínské medicíny.) Ťiang-su kche-siie ťi-šu čchu - p a n- še (Jia n gs u Kexue Jishu Chub a nshe ) 1988 . 234s .
Lit e r a tur a
:
[39 ) Wa ng Ta o- žu ej a kol. I:i!! :!W ± ~ Čung- i -sue . 9:t ~'#- (Wa n g Daorui zhubi a n : Zh ongy ixu e. Čí n s ká medicína.) P eking , Č un g -kuo č un g i-j a o č chu-p a n - še (Zh on gguo Zhongyi-yao Chub a n s h e ) 1992 , 311 s.
±
Maj- ťing ťi ao - š : M< ~;jji:n:
(Maijing jiaoshi. Komentovaný výklad Knihy
pul z ů . ) P eking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weisheng
Sekund árn í prameny [1]
[33 ] Nej-ťing ťiang -i. ~ ~i;Jt Jl.. (Neijing jiangyi. Učebnice Vnitřního k ánonu.) Šangh aj , Ša ng-chaj kche-siie ťi-š u čchu-pan-še (Sha nghai Kexue Jishu Chuba nshe) 1964. 402 s .
[2]
[35] Sun Jung-sien t~\7J<.~ : Ťing-luo kchao-pien . ~~7qm (Sun Yongxian: Jingluo kaobian. Kritick é poj ednání o drahá ch čchi . ) Čching-tao , Čching t a o č chu-pan- še (Qingda o Chuba nshe) 1989. 136 s.
[36] Ťien - ming čung-i- s ue. WIjJ3 9:t ~'#- (Jianming zhongyix ue. Stručný výkla d učení čínské m edicíny.) P eking, Žen-min wej-šeng čchu-p an- še (Renmin Weish en g Chubansh e) 1971 . 414 s . [37] Ťin-kch uej j ao-lU e j u -i. ~ l!It ~ ~ i13- W(Jinkui yaolUe y uy i. Překl a d Obsahu zlat é skřínky. ) P eking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še (Renmin Weishen g Chubanshe) 1974. 263 s. [38] Wa n g Šu-čchiian I;jí1j;&: Tch u-čupa- š'-i nan ťing. oo tt J\.+ - ~t ~ w (Wa n g Shuquan: T uzhu bash iyi na n jing y i. Př e kl a d Ilus trova n ého výkla du knihy jeden a osmdesáti složitých otázek.) P eking, Kche-siie ťi šu wen -sien čchu-p an- še (Kexu e Jishu Wen xian Chuba n sh e) 1992, 233 s.
Če -sue tacch '- tien. Čung- k uo če- sueš ' ťuan. ~,#-*iJjJ :Ji!!.
o
9:t00~'#-5I:.~
(Zhexue da cidia n. Zhongg uo zhex ue sh i j uan. Velký filo zofický slovník. Oddíl: D ějiny čín ské fi lozofie .) Ša n gh aj , Ša ng-ch aj cch '-šu čchu-p an-še (Sha n gh ai Cish u Chuba nsh e) 1985. 821 s. [3]
Čen- ťio u - s ue ech '-lien. 'Ítfk,#-iJjJ:lit!- (Zhenjiuxue cidian. Slovn ík akupunktury a m oxibusce.) Ša nghaj , Šang-ch aj kch e-siie ťi -šu čchu-pan-še (Sha n gh ai Kexu e Ji s h u Ch uba nsh e) 1987. 754 s.
[4]
Čung- i ta ech '-tien. Čen - ťiou, tchuej-na, čchi -kung, j ang -šeng fen-ech :
:
[34] Sun C eng-čchi a kol. 311\ 'lW tlí; ± ~ Nej-ťing ta-nan . ~ ~~~t (Sun Zengqi zhubian: N eijing da 'nan. Odpově di na složité otázky z Vnitřního k ánonu.) Ša nghaj , Šang-chaj čung- i siie-jiian č chu-pan-š e (Shanghai Zhongyi Xueyuan Chubanshe) 1993. 193 s .
*
Čang Ta-čchien a kol. 5* -=f ± ~: Čung-kuo čen-ťiou ta ech '- tien. q:r 00 # fk * iJjJ:lit!- (Zha n g Da qia n zhubia n : Zh ongguo zhenjiu da cidian. Velký slovník čín s ké ak upunktury a moxibusce.) P eking, P ej-ťing tchi-jii siiejiian č chu -p a n -še (B eijing Tiyu Xu eyu a n Chuba n sh e) 1988. 1076 s .
Chuba n she) 1984. 694 s.
[32 ] Na n- ťing ťiao- š: ~t ~ ;jji: n: (Nanjing jiaoshi. Komentova n ý výkla d Knihy složitých otázek.) P eking, Žen-min wej -šeng čchu-pan-še (Renmin Weish en g Chubanshe) 1979 . 171 s.
:
[40] Wu Ch a n -sia n g a kol. :!R ~ W ~ Nej- ťing ťi - čchu li-lun te tu -šu suejpi. ~ ~~JilfJ ~ ii?; ~ *.::fj Ilif! ~ (Wu Hanxiang zhubian : N eijing j ichu lilun de du shu suibi. Stu die o zákla dní teorii Vnitřního ká nonu.) Peking, Žen min wej-šen g čc hu- pan - še (B eijing Weisheng Chuban sh e) 1993 . 136 s .
[30] Lii Wej-po, Lin Pchi ng-čching éHt ffi ,*:if1f: Čung-i li-lun kaj-šuo. 9:t ~ ~ii?; ;j!j{i3? (Lii Weibo, Lin Pingqing: Zhongyi lilun gaishuo. Všeobecné pojedná ní o základní teorii číns ké m edicíny. ) P eking, Žen-min wej -šen g čchu-p an- še (Ren min Weish en g Chuba n she) 1963 . 154 s .
[31]
271
~*iJjJ :lit!-
o
9:t
tfE~, ~ J)] , rF':Í. ?t:llJt(Zhongyida cidian.Zhenjiu,
tuina, qigong, yangsheng fenci. Velký slovník číns ké m edicíny. Oddíl: Akupunktura a moxibu sce , masáže, čchi-kung, pěstování života.) Peking, Ženmin wej -šen g čch u - p a n -š c (Renmin Weisheng Chubansh e) 1986.222 s . [5] Čung- i žen-w u ech '- tien. 9:t ~ Á !lmiJjJ:Ji!!. ( Čung-i žen-wu c'-tien. Kdoje kdo v čínské m e dicín ě. ) Ša ngh aj , Šang-ch aj cch'-šu čchu-pan-še (Shangha i Cishu Chuba ns h e) 1988. 873 s .
=*
[6]
Čung-kuo ta-paj-kche čchUan-šu. Cung-ťiao. q:r 00:* S f4 ~.::fj o ~ (Zhongguo dabaike quanshu. Zongjiao. Velká čínská encyklopedie. Oddíl: N á boženství .) Č ung-k uo ta -paj-kche čchiian-šu čchu-pan- še (Zhongguo Da ba ike Quansh u Chuba nsh e) 1988. 642 s .
[7)
Čung-kuo ta-paj-kche čchuan-šu. Če - s ue I, II. q:r 00 * s f4~.::fj o ti"~ (Zhongguo daba ike qua nshu. Z hexue I, II. Velká čín s ká encyklopedie. Oddíl: Filozofie I, I I.) Č un g- kuo ta-p aj-kche čchiian -š u č chu-pan- še (Zhongguo Dabaike Quan sh u Chubanshe) 1 98 7. 1372 s .
Dodatky
272
[8]
Čung-kuo ta-paj-kche čchiian- šu. Čung-k uo čchuan-tchung i-siie.
B t4 ~ =t5
9=t 00 1'ti ~ I2i. ~
Literatura
9=t00*
(Zhongguo dabaike quanshu. Zhongguo chuantong yixue. Velká čí nsk á encyklopedie. Oddíl: Tradiční čínské l ékařství.) Čung-kuo ta-paj-kche čchiian-šu čchu-pan-še (Zhongguo Dabaike Quanshu Chubanshe) 1992. 754 s. [9]
o
Chan-wej-jing i-siie ech '-chuej. Vl~l~ I2i.~WJ1[ (Han-w ei-ying yixue cihui. Čínsko-ujgursko-anglický slovník medicíny.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu - pan-še (Renmin W eisheng Chubanshe) 1983. 1725 s.
[10] Jang Chua-sen a kol. ~$~±~: Ťien-ming čung-i c'-tien. mJ aJ3 9=t 12f~ :lit!- (Yang Huasen zhubian: Jianming zhongyi zidian. Stručný slovník čínské medicíny.) Kuej-čou , Ku ej-čou žen-min čchu-pan-še (Guizhou Renmin Chubanshe) 1985.552 s . [ll] Kuo Aj-čchun !/fliifi.: Chuang-ti nej-ťing cch'-tien. _1ři P3i&WJ~ (Guo Aichun: Huangdi neijing cidian. Slovník k Vnitřním u kánonu Zlutého císaře.) Tiencin, Tchien-ťin kche-siie ťi-šu čchu-pan-še (Tianjin Kexue Jishu Chubanshe) 1991. 1296+169 s.
:
[12] Ou Ming a kol. W\ IlJ3 ±~ Chan-jing čchang-jung čung -i ech '-chuej. Vl~ 'lit 9=t I2f WJ Chinese-English Glossary of Common Terms in Traditional Chinese Medicine. (Ou Ming zhubian: Han- Ying changyong zhongyi cihui. Čínsko-anglický slovník nejběžnějších termínů tradiční čínské medicíny.) Kanton, Kuang-tung kche-ťi čchu-pan-še (Guangdong Keji Chubanshe) 1982. 307 s.
m
r[
:
[13] Ou Ming a kol. W\1lJ3 ±~ Chan-jing ču ng-i cch'-tien. Vl~9=t I2i.WJ:lIt!- Chinese-English Dictionary ofTraditional Chinese Medicine . (Ou Ming zhubian: Han- Ying zhongyi cidian. Čínsko-anglický slovník tradiční čínské medicíny.) Hongkong, Kanton, San-lien šu-tien (Siang-kang) jou-sien kung-s'lKuang-tung kche-ťi čchu-pan-še (Sanlian Shudian (Xianggang) Youxian Gongsi!GuangdongKe-ji Chubanshe) 1988.640 s.
Nepřímo
273
citovaná literatura
Čang Č'-cchung/Jin-anls1E ~~ I ~JI1i; I : Lii-šan-tchang lej-pien. ~ Llr 1it~m (Zhang ZhiconglYin'anl: Liishantang leibian. Liišantchangské ka tegorizace a diferenciace.) ; 1670 n. I. Čang LulLu-jiilS1E$ I $3i. I : Čang-š' i-tchung. 51E:á:I2f:im (Zhang LulLuyul: Zhangshi yitong . Všeobecné pojednání pana Čanga o l ékařství.); 1695 n . I. Čang Ťie-pinlŤing-jiie/s1E fl-~ /~ ffi /: Lej-ťing. ~i& (Zhang Jiebin /Jingyue/ : rozčlenění Vnitřního kánonu.) ; 1624 n. I.
Leijing. Systematické
Čang Ťie-pin lŤing-jiie/ 51Efl-~ /~ffi/: Ťing-jiie čchiian- šu. ~ffi3t ·t5(Zhang JiebinlJingyue/ : Jingyue quanshu . Sebraná díla Ťing-jiiea . ); 1624 n. I.
*m
Čchao Jiian-fang ~ 5t 11: Ču-ping jiian-chou lun. ~ 1'* i1?; (Chao Yua nfang: Zhubing yuanhou lun. Poj e dnání o původu a syndromech nemocí.); 610 n . I. Čchen C'-ming/Liang-ful ~ § IlJ3 I 5t li I : Fu- že n ta- čchiian liang-fang. iBA* 3t 5t11(Chen Ziming/Liangful: Furen daquan liang fang. Kompletní soubor vynikajících receptů pro ženy.); 1239 n. I. Čou Siie-chajlTeng-č'/ fii.I~tfif / mZ I : Tu-i suej-pi. *12i.1I.ii~ (Zhou Xuehai lDengzhi!: Duyi suibi. Esej o čtení lékařských textů.); 19. stol. n. I.
Ču Čen-chenglTan-si! *íltljr / :Ptl$: / : Ke-č'jii- lun *IH&~i1?; (Zhu Zhenheng/ DanxiJ: Gezhi yulun. Zvláštní pojednání o léčb ě založené na zkoumání.) 14. stol. n. I.
Chua Šou /Po-ženi ffi'% 11st/: Nan-ťing pen-i . xli&:2js:5( (Hua Shou/Borenl: Nanjing benyi. Základní význam kánonu Nan-ťing . ); 14 stol. n . I.
±
J ang Š' -jing/Že n-čaj! ~ lil t ~ I : Žen-čaj č '-č' fang. t ~ 11: nt 11 (Yang Shiying lRenzhai/ : Renzhai zhizhi fang. Žen-čajovy pravé návody.); 13. stol. n . I.
a
Jii ČchanglŤia-jenl Ptu ~ I § I : lomen fa-Zii. I2f fl ~1$ (Yu Chang/Jiayanl: Yimen faZii. Principy a předpisy l ékařského povolání.); 1658 n. I.
**
Li Kao lŤung-jiianl Piweilun. Pojednání o
1* m l : Pchi-wej-lun. ~~ 'f!!I i1?; (Li GaolDongyuanl: a žaludku.); 1249 n. I.
slezině
*-
Luo Tchien-i/Čchien-ful ~ ~ I WIi li I: Wej- šeng pao - ťien . .TI 1:::li 'lfl: (Luo Tianyi!Qianful: Weisheng baojian . Drahocenné zrcadlo zdravově dy . ); 1283 n.I. Sun I-kchuejlWen-jiianll~\ - ~ 1 :>Cm I : Čch '-šuej siian-ču. $7.1<.1[* (Sun YikuiJ Wenyuanl: Chishui xuanzhu . Rudá voda a čern á perla. ); 16. stol. n . 1.
274
Recen z e
Dodatky
Sun I-kchuej/Wen-juanJ 1Jj\-~ / )c:@: / : I-č' sil-jil. ~ §'~~ (Sun Yikui/ Wenyuanl: Yizhi xuyu. Pozůstatky podstaty medicíny.); 1573 n. 1. Tchang Cung-chaj/Žung-čchuanlm*7fif /~ J'I / : Sile-čeng-lun.lÚI. iJEi~ (Tang Zonghai/RongchuanJ: Xuezhenglun. Pojednání o nemocech krve.); 1884 n . 1. Wu Čchien /Liou-ťi/ ~iMt 1/\ ff /: I-cung ťin-ťien. ~*~~ (Wu Qian lLiuji: Yizong jinjian. Zlaté zrcadlo původní medicíny.); 1742 n. 1.
Zkratky citované literatury Ling-šu: Kuo Aj-čchun: Chuang-ti nej-ťing Ling-šu. (Guo Aichun: Huangdi neijing Lingshu. Vnitřní kánon Žlutého císaře - kniha Ling-šu.) Tiencin, Tchien-ťin kche-sue ťi-šu čchu-pan-še 1992. 736 s. LJČl: Liou Jen-čch': Čung-i-sile ťi-čchu kaj-lun. Ti-i fen-cch~ (Liu Yanchi: Zhongyixuejichu gailun. Di-yi fenci. Úvod do základní teorie čínské medicíny. První díl.) Peking, Čung-i ku-ťi čchu-pan-še 1986. 158 s.
LTS: Li Te-sin a kol.: Čung-i ťi-čchu li-lun. (Li Dexin zhubian: Zhongyijichu lilun. Základy teorie čínské medicíny.) Čchang-ša, Chu-nan kche-sue ťi-šu čchu-pan-še 1985. 167 s. Maj-ťing: Maj-ťing ťiao-š'. (Maijingjiaoshi. Komentovaný výklad Knihy pulzů.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še 1984. 694 s. Nan-ťing: Nan-ťing ťiao-š~ (Nanjing jiaoshi. Srovnávací komentáře Knihy složitých otázek.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še 1979. 171 s.
Su-wen: Chuang-ti nej-ťing Su-wen ťiao-š~ (Huangdi neijing Suwen jiaoshi . Srovnávací komentovaný výklad Základních otázek Vnitřní knihy Žlutého císaře.) Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan-še 1982. 1380 s. SW: Su-wen chuej-chuej. (Suwen cuihui. Soubor nejlepších
výkladů
a
komentářů k Základním otázkám. I, lI). Peking, Žen-min wej-šeng čchu-pan
še 1982.712,564 s .
Klasická
275
Vladimír Ando: medicína - základy teorie I-V
čínská
J de o komplexní teoretický přehled tradiční čínské medicíny, který vychází ze starých klasických čínských textů. Ty jsou v díle citovány a jejich překlad je doprovázen moderním výkladem jedině takto je možné poznat a naučit se to, co je v této nejlépe propracované etnomedicíně světa základní a důležité. Pro naše lékaře-akupunkturisty je studium těchto knih nadstavbou soudobé literatury. Ta základy akupunktury velmi výrazně redukuje na poznatky, které jsou z hlediska současné vědy nenapadnutelné. Ale možnost docílení fantastických terapeutických efektů, jakých dosahují Mistři v Číně, vyžaduje znalosti daleko komplexnější. A právě studium tohoto díla takovéto znalosti nabízí.
První svazek přináší výklad základních pojmů, jako čchi, jin, jang, ale i integrovanost, celostní pohled a harmonie, což jsou základní kameny této stavby; pojmy jsou osvětleny po stránce medicínské i filozofické. Druhý svazek je pokračováním systematiky základních teorií medicíny. První část knihy pojednává o základních pojmech, pro které v moderní medicíně nenajdeme analogii nebo které mají v moderní medicíně jiný význam (čchi, krev a tělní tekutiny). Druhá část je věnována systému drah - ten je zde zpracován novým způsobem, přehledně a detailně. Citace starých originálních pramenů a jejich překlad a výklad jsou opět základem tohoto svazku a kromě některých nových poznatků přinášejí i nové úhly pohledu u faktů již známých. V dodatcích jsou názvy drah a bodů uvedeny nejen v čínštině (ve znacích - mimochodem velmi kvalitně vytištěných) a v české transkripci, což umožňuje jejich správnou výslovnost, ale i v pinyinu, umožňujícím orientaci v literatuře. Nechybí ani rejstřík použitých čínských slov - opět ve třech podobách; tento rejstřík je ostatně uveden ve všech pěti svazcích, v prvním dokonce s rozšířením o výslovnost čínských slabik. Tato kniha je velmi přínosná pro všechny, kteří se věnují jak celé tradiční čínské medicíně, tak akupunktuře v její klasické tradiční čínské
formě.
276
Recenze
Recenze
svazek Klasické čínské medicíny pojednává o etiologii nemocí, jejich symptomatologii a o vývoji této symptomatologie. Texty opět vycházejí ze starých originálních pramenů, jejich pře kladu a výkladu. Ando uvádí čtenáře do komplikovaných stavů vzniku a průbě hu patologie a ukazuje jejich řešení. Zevní příčiny nemocí, které jsou ve vztahu k ročním obdobím a přiměřenosti klimatu, nepochybně mají vztah k biorytmickým kolísáním hormonálních hladin, a tím i k imunologické situaci organizmu; nemoci z vnitřních příčin jsou patologií psychosomatiky; proměny patogenů v průběhu choroby jsou z hlediska moderní medicíny rovněž zdůvodnitelné. Jako každá etnomedicína přistupuje i tradiční čínská medicína k tomuto tématu s jistými specifiky. Je potřeba si uvědomit, že i evropská etnomedicína používala podobné etiologické faktory až do 18. století - tehdy od nich však bylo po velkých vědeckých objevech ke škodě moderní medicíny upuštěno způsobem "vylití vanič ky i s dítětem".
Soubor všech pěti svazků knihy je komplexním přehledem a podkladem pro celostní přístup k onemocnění pacienta a ve svých různých částech může velmi obohatit rejstřík rozvahy o osobnosti i nemoci i o vhodných terapeutických postupech, a to i v situacích rozpornosti postupů a možností moderní medicíny.
Třetí
Čtvrtý svazek pojednává o diagnostice. Diagnostika je v tradiční čínské medicíně velmi dobře propracovaná, což bylo základním předpokladem adekvátních terapeutických postupů. Vzhledem k tomu, že přístrojová diagnostika je vymožeností poslední doby, je jasné, že ve staré Číně bylo nutné spolehnout se jen na dobře odebranou anamnézu a na klinické vyšetření. Obojí postupy Ando velice podrobně popisuje a rozebírá jejich klinický význam s vědomím, že jde o důležitou cestu k pochopení a ovládnutí patologie pacienta, a tím i o nastoupení jeho cesty k úzdravě. Texty a hlavně jejich výklady vycházejí opět ze starých originálních pramenů.
Náplní pátého svazku je diferenciální diagnostika, která je v knize rozebírána ze všech možných hledisek. Nejen klasicky podle osmi principů, ale i etiologicky, dále podle základních složek organizmu, jako čchi, krev a tělní tekutiny, podle vrstev ochrany a vrstev drah i podle orgánů. Po tomto rozboru následuje poslední kapitola o prevenci a principech léčby, a to včetně jednotlivých metod léčby a jejich indikací.
277
Právě proto je soubor těchto knih tak významný: Může obohatit i lékaře , kteří pracují s moderními postupy na základě Evidence Based Medicine.
Vydání těchto knih doporučuji, a nezastupitelné.
neboť
v naší
literatuře
jsou
jedinečné
MUDr. Milada Barešová vedoucí Kabin etu akupunktury IPVZ 2009-06-]]
278
Recen z e
Klasická
Vladimír Ando medicína - základy teorie II
čínská
Ve druhém svazku Klasické čínské medicíny nás autor pře a svým osobitým exaktním, a přesto čtivým způsobem seznamuje s učením o čchi , krvi a tělních tekutinách. Pochopit, jak a kde čchi vlastně vzniká, jaké má zdroje vrozené a jaké postnatální a jak se v těle rozmísťuje, činí velký problém nejednomu studentu tradiční čínské medicíny, ale (žel) též i mnoha praktikům akupunktury z řad zkušených lékařů. I tento oddíl vysvětluje a zpracovává Vladimír Ando s bravurou sobě vlastní a předkládá tak čtenářům jasný a přehledný náhled na probíranou problematiku. Jakmile ji čtenář zvládne, může již bez problémů navázat na kapitolu o tvorbě krve, jejích funkcích a cirkulaci, stejně jako na rozbor vzniku a funkcí tělních tekutin (bohužel též téma nepříliš známé a oblíbené mezi lékaři-akupunkturisty ... ). hledně
Dalším předmětem publikace je podrobný popis struktury systému drah proudění čchi. Autor velmi šťastně ihned zpočátku učí čtenáře klasifikaci drah podle obsahu jin či jangu ( "tchajjangová dráha močového měchýře na nohou"), takže se čtenáři ihned začínají objasňovat mnohé vztahy vzájemné souvislosti a provázanosti, v tradiční čínské medicíně věc zcela zásadní povahy. (Pokud by totiž adept tradiční čínské medicíny zvládl jen klasifikaci drah podle názvů přidružených orgánů , těžko by pochopi1, proč se např. velmi výhodně kombinuje léčebný zásah na drahách tchajjangových na ruce i noze apod .) Stejně zdařilý je i popis osmi drah zvláštních a jejich funkcí. Za nejlépe zpracovanou část publikace osobně považuji závě kapitolu, která osvětluje tezi vrcholku a kořene , začátku a spoje, tras čchi a čtyř moří. Právě v této látce se totiž (např. při aplikaci akupunktury) nejvíce chybuje a dokonce mno zí renomovaní lékaři mají v této části teorie klasické čínské medicíny velké mezery. Zde Ando dbá na naprosto přesný překlad původních čín ských názvů, což je skutečnost, která byla dosud v naší literatuře týkající se uvedeného tématu opomíjena či nepřesně interpretována. Jednotlivé body jsou přehledně a správně definovány ve své funkci, a tím se i jejich smysl a využití stává pro čtenáře a studenrečnou
Recen z e
279
ty mnohem jasnějším . Tuto Andem užívanou nomenklaturu považuji za velmi zdařilou , přestože se dá předpoklád at , že v odborné veřejnosti vyvolá pravděpodobně nejednu žhavou diskusi. Jedinečným dodatkem publikace je souhrnný př e hled všech meridiánových bodů zároveň s transkripcí jejich čínských jmen jak v pinyinu, tak v české transkripci. Každý terapeut tradiční čínské medicíny totiž ví, jaké nesnáze dokáže způsobit studium cizojazyčných textů; zde panuje v číslování bodů často obrovský zmatek a nezbývá než se opírat pouze o čínské názvy.
Vladimíru Andovi můžeme vděčit za skvělou publikaci, jež mimo jiné též uvádí na pravou míru různé nejasnosti, polopravdy, mýty a lži, kterými po dlouhá léta tradiční čínská medicína u nás zůstávala obestřena . Po přečtení knihy totiž každému čtenáři musí být jasné, že se nejedná o systém nevědecký, ale o systém vědecký a že nejde o souhrn zastaralých nepoužitelných pouček , ale o jedinečný návod, jak chápat svět v jeho celistvosti. Mnohé nejasnosti, vzniklé dříve kvůli překladům rozličných původně čínských děl přes několik jazykových mutací (angličtina, francouzština, ruština, němčina ... ), jsou díky excelentní Andově znalosti sinologie a původ ních pramenů uvedeny na pravou míru. Takto Andovo dílo otvírá brány poznání čtenářům znalým českého jazyka, poznání nesmírné moudrosti klasické čínské medicíny jako filozoficko-vědního oboru, jehož alespoň zcela základní znalost p atří bezesporu k devizám každého moderního vzdělaného člověka. V
Brně, květen
2009
MUDr. Doris Danielová
